Jan Zahradil: Brusel k viru? Nové a společné dluhy EU

Parlamentní listy, Z médií

(www.parlamentnilisty.cz ) „Každý stát logicky kopal především sám za sebe,“ říká europoslanec Jan Zahradil (ODS) k událostem posledních týdnů, kdy si jednotlivé členské státy EU navzájem blokovaly dodávky zdravotnického materiálu pro boj s nemocí COVID-19. Zahradil tuší, že eurofederalisté tento nepříjemný zážitek zkusí využít k posílení pravomocí EU na úkor členských států. „Už se takové hlasy ozývají, např. od belgického expremiéra, nyní europoslance Verhofstadta. To nesmíme připustit,“ varuje. Změn podle Zahradila nejspíše dozná schengenský prostor, český europoslanec ale varuje před tím, abychom se pod vlivem současné krize zabývali případným přijetím eura. „Pěkně se držme naší české koruny,“ vyzývá.

Vedou se spory o peníze, které měla EU poslat Česku na pomoc v boji s koronavirem. Celkem 32,6 miliardy korun mělo být podle premiéra Babiše přiklepnuto Česku už dříve, bez ohledu na pandemii. Někteří europoslanci ovšem upozorňují, že Unie tyto peníze uvolnila vzhledem k situaci rychleji a také zjednodušila jejich případné využití. Je to tedy pomoc, kterou potřebujeme, nebo Unie v této situaci selhala a pomoc měla být výraznější?

Každá pomoc v této době dobrá. A EU má v podstatě dvě hlavní pravomoci: tvorbu legislativy a rozdělování peněz z rozpočtu. Proto byla její finanční opatření dobrá a potřebná. Mnoho jiného toho dělat nemůže. Bude teď muset předělat celý víceletý rozpočet, uvolnit pravidla pro veřejné dluhy a rozpočtové deficity pro státy v eurozóně a také zmírnit některé regulace na vnitřním trhu. Tím může pomoci oživení ekonomiky v době postvirové. Nezapomínejme, že rozpočet EU je jen cca 1,1 % celoevropského HDP. Národní vlády mají k dispozici daleko větší finanční prostředky a také nesou hlavní zodpovědnost v boji s koronavirem.

Ozývá se i argument ve prospěch Evropské unie, že sedmadvacítka nemá přímé pravomoci nad zdravotnictvím, takže více pomoci nemůže. Je to pravda? A bylo by lepší, kdyby bylo zdravotnictví v Unii řízeno centrálně?

Není možné centrálně uřídit 27 odlišných systémů zdravotní péče s jiným modelem pojištění, spoluúčasti zaměstnavatele nebo kvalitou zdravotnických zařízení. Pokud si to někdo myslí, měl by se rychle probrat. Nefungovalo by to. Je třeba ponechat zdravotnictví v pravomoci národních vlád. Co lze zlepšit, je výměna informací, snazší obchodování ochrannými pomůckami a zdravotnickým materiálem – a hlavně přenesení jejich výroby zpět do Evropy místo nekonečného outsourcingu do Asie.

Až překonáme pandemii, musíme zahájit kritickou diskusi o vztazích v EU, zlobí se rakouský kancléř Sebastian Kurz. Až jeho osobní nátlak na kancléřku Angelu Merkelovou totiž pomohl vpustit na rakouské území kamiony vezoucí ochranné pomůcky pro tamní zdravotníky. Je podle vás v pořádku, že si státy v této těžké chvíli navzájem blokují životně důležité dodávky? A je Kurzem navrhovaná debata namístě?

Každý stát logicky „kopal“ především sám za sebe a za své vlastní občany. Nedostatek ochranných pomůcek byl ovšem tragický po celé Evropě. Blokování takových dodávek proto v pořádku není. O čem by se proto jistě dalo uvažovat do budoucna, je centrální nákup strategických zásob tohoto materiálu, aby byly členské země EU dostatečně předzásobeny pro podobné situace a nevedly mezi sebou cenovou válku, kdo toho nakoupí více, dříve a na jakém trhu.

Očekáváte, že až se situace zlepší, že k takové debatě skutečně může dojít? Nebo to lídři sedmadvacítky nakonec raději nechají být a o dnešních problémech nebudou mluvit?

Spíše se obávám, že eurofederalisté této situace zneužijí, jako to udělali při všech minulých krizích, ať šlo o krizi finanční, nebo migrační, a budou volat po posílení pravomocí EU a dalším oslabení členských států. Už se takové hlasy ozývají, např. od belgického expremiéra, nyní europoslance Verhofstadta. To nesmíme připustit.

Přežije podle vás současnou pandemii i Schengen jako takový?

V současné podobě asi nikoliv. Ukazuje se, že při takovéto pandemii musí mít vlády možnost rychle uzavřít hranice, aby zamezily šíření nákazy. Proto si myslím, že Schengen dozná úprav, rozšíří se možnosti, jak a proč hranice uzavřít. Nikdo ale určitě nechce znemožnit volný pohyb osob natrvalo.

Italský premiér Giuseppe Conte vyzval Evropskou unii, aby začala vydávat evropské dluhopisy pro oživení ekonomiky. Věc staví tak, že bez jejich emise hrozí celému projektu krach. To však odmítá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Je podle vás Conteho myšlenka dobrá? Dluhopisy by se líbily zejména jižní části EU. Jaké dopady by měly na Česko?

Myšlenka „mutualizace“ dluhů, tedy jejich společného sdílení, není nová a samozřejmě s ní přicházely hlavně ty státy eurozóny, které měly problémy s dodržením rozpočtové disciplíny – tedy jižní křídlo a také Francie. Teď je ovšem úplně jiná situace, stávající rozpočtové deficity ani státní dluhy nebude nikdo schopen udržet, budou se prohlubovat, jejich pravidla již také EU logicky uvolnila. Přesto jsem přesvědčen, že tato myšlenka neprojde. Narazí to především v Německu, které se oprávněně obává, že by nakonec nejvíc platilo ono samo. Ani státy typu Nizozemí nebo Rakouska nebudou pro. Nás se tato debata tak úplně netýká, ale je jasné, že zásah do struktury budoucích českých rozpočtů bude také značný.

Conte sice mluví o krachu společného evropského projektu, státy jsou ale rozděleny už samotnou otázkou dluhopisů – kromě Itálie jsou myšlence nakloněni například ve Španělsku, v Řecku či ve Francii. Proti jsou Němci, Nizozemci nebo Rakušané. Do kterého tábora byste se přidal vy? Bude nám v tomto sporu případně chybět Velká Británie?

My sice nejsme členem eurozóny, ale z principiálních důvodů si myslím, že ČR by měla být proti tomu.

„Jestli Evropa na něco zahyne, bude to na nečinnost,“ varoval v souvislosti s debatou o dluhopisech francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého by ale mělo jít jen o krátkodobou záležitost, určenou výhradně ke zmírnění následků pandemie. Je tedy lékem větší společná iniciativa? A věříte tomu, že kdyby ke schválení dluhopisů došlo, že se stanou jen dočasnou, „koronavirovou“ záplatou?

Není nic trvalejšího než dočasné řešení. Opravdu si myslím, že nad touto otázkou dojde k velkému střetu, nebude na ní shoda, a nakonec nic takového neprojde.

„Tuhle krizi budeme muset zase přežít bez eura a bez pomoci Evropské centrální banky. Kdybychom euro měli, mohli bychom od evropské banky dostat úvěr až ve výši 2 % HDP,“ lamentuje projekt Pulse of Europe. Je to podle vás argument? Vždyť peníze může tisknout i Česká národní banka…

Vůbec nevidím důvod komentovat vývody jednoho nevládního, navíc marginálního spolku. Tuším, že se v něm silně angažuje známý a pro mě zcela nedůvěryhodný aktivista pan Peszynski, a to mi stačí k tomu, abych se tím více nezabýval.

Mimochodem, očekáváte v současné době zesílení tlaku na přijetí eura v České republice?

Ne, proč? Dnes ještě více než dříve neznáme budoucnost eura, nevíme, jak se bude situace v eurozóně vyvíjet. Pokud se Itálie nebo Španělsko dostanou do ještě větších problémů… Pěkně se držme naší české koruny.

V liberálních evropských kruzích panuje naprosté zděšení z toho, k čemu momentálně dochází v Maďarsku. Tam parlament schválil zákon, pomocí kterého může premiér Viktor Orbán po dobu trvání nouzového stavu vládnout sám a takřka neomezeně a bez souhlasu poslanců. Kritici hovoří o konci demokracie a o ohrožení svobodných médií. Ozývají se i hlasy, volající po vyloučení Orbánova Fideszu z Evropské lidové strany. Co si o vývoji v Maďarsku myslíte vy? A co říkáte na ono zděšení?

Maďarsko je oblíbeným fackovacím panákem evropských liberálů, od nichž to opisují zase ti naši. Já bych každému z nich doporučoval, aby zhluboka vydechl, přestal hysterčit, a především přestal věřit všemu, co napíší (některé) české mediální tituly. A za druhé, aby si zjistil, k čemu opravdu v Maďarsku došlo a že to bylo posvěceno parlamentním hlasováním včetně souhlasu části opozice. Když vidím na sítích výkřiky Pirátů nebo Zelených, že v Maďarsku proběhl vojenský převrat a byla nastolena diktatura, nemohu věřit vlastním očím. Já bych pro Českou republiku tuto maďarskou cestu sice rozhodně nedoporučoval, ale nechme, prosím, o Maďarsku rozhodovat Maďary.

„V Maďarsku mám obavu o média. Podle expertů jsou tamní veřejnoprávní média už spíše státní média, je tam mediální kartel, který je podle expertů poplatný tomu, co chce „strana a vláda“, uvedla dříve pro Deník místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, podle které se nyní Komise chystá kontroverzním maďarským zákonem zabývat. To vítají i čeští europoslanci Radka Maxová (ANO) a Mikuláš Peksa (Piráti). Přísluší podle vás Unii, aby hodnotila vnitřní záležitosti jednotlivých zemí, a případně tyto země i penalizovala, pokud shledá, že došlo k provinění?

Paní Jourové i zmíněným europoslancům bych opravdu doporučoval, aby se v době této bezprecedentní krize, způsobené koronavirem, soustředili na to, jak může Evropská komise a Evropský parlament pomoci národním vládám v jejich boji s nákazou.

Rozhovor vyšel na serveru ParlamentníListy.cz.