Interview ČT24: Další vývoj brexitu

Česká televize, Z médií

Europoslanec Jan Zahradil (ODS) doufá v pragmatický přístup při vyjednávání o vztazích mezi EU a Británií po brexitu. Věří, že dohodu se podaří uzavřít letos. V Interview ČT24 komentoval také zabití Kásima Solejmáního, které považuje z psychologického i mocenského hlediska za úspěch.

Celý rozhovor s Janem Zahradilem můžete zhlédnout na ČT24.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Velká Británie se blíží do finále odchodu z Evropské unie, ale další kolo problémů se otevírá, jak dlouho potrvají jednání o obchodních dohodách, jak moc brexit zdržuje nejen Unii ale i Británii samotnou a jak silné evropské společenství po jejím odchodu bude? Nepolevuje ani íránsko-americký konflikt, jak moc přerůstá ve světový, europoslanec Jan Zahradil je hostem dnešního Interview, já vám za to děkuju a hezký podvečer.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Dobrý večer.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Dolní komora britského parlamentu by se měla zabývat schvalováním prováděcího zákona k brexitové dohodě. Británie je na ústupu z Evropské unie, o tom už není pochyb, nic tomu nestojí v cestě?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Tak stojí tomu, nebo stálo by tomu v cestě několik parlamentních hlasování, pokud by nedopadly dobře, ale vzhledem k tomu, že britská konzervativní strana, ta současná vláda disponuje velmi výraznou většinou v dolní sněmovně, tak já předpokládám, že všechny příslušné právní předpisy projdou bez problémů. No a my se připravujeme v Evropském parlamentu na podobné hlasování, protože musí to schválit obě strany, takže my budeme o odchodu Velké Británie hlasovat tuším na takzvané mini plénu, které proběhne 29. a 30. ledna letošního roku.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Váš odhad, tam to půjde lehce?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Tam určitě, protože ono totiž ty skutečně problematické věci začnou vlastně až potom. Toto je hlasování o odchodu Velké Británie, ale čeká nás potom jednání o vzájemných vztazích, ať už tedy ve volném pohybu osob nebo pokus zboží o obchodní dohodě a tak dále, a to jsou věci, které budou muset být vyřešeny poměrně rychle v průběhu tohoto roku, vlastně do konce roku 2020.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
To tvrdí britský premiér, že by to mělo být do roku 2020, ovšem Ursula von der Leyenová říká, že to není možné stihnout.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Je to možné stihnout.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Nebo je to nutné stihnout?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Když bude dobrá vůle na obou stranách, ale uvidíme, jestli tam narazíme na nějaké zádrhele, na nějaké překážky, jestli zvítězí pragmatismus, jestli zvítězí, řekněme to ekonomické vidění, to znamená, jestli si obě strany uvědomí, že je výhodné vzájemně obchodovat bez nějakých dodatečných obchodních překážek, bez cel, tarifů nebo nějakých množstevních kvót, tak podle mě by to mělo proběhnout relativně hladce, ale zaručit to samozřejmě nikdo nemůže.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Je v zájmu obou stran, aby pro ně byla ta ekonomická vazba co nejbližší?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Je to tak, zejména pro ty evropské země, protože pro celou řadu z nich a Česká republika je mezi nimi, je britský trh velice významný. Pro Velkou Británii nutno říci sice také, ale když se podíváte na strukturu britského zahraničního obchodu, tak zjistíte, že Velká Británie vyváží 50 procent nebo dokonce víc než 50 % veškerého svého vývozu mimo Evropskou unii, takže zase až tak závislá na tom není. Ale myslím si, že z mnoha hledisek je prostě lepší mít bezproblémový obchodní tok, než tam zavádět nějaká nová pravidla. Já doufám, že se dohodneme bez problémů, že zvítězí ten pragmatismus, že se nebude zbytečně ideologizovat, že tady nebude zase nějaká snaha tu Británii potrestat za to, že si dovolila vystoupit z Evropské unie. Takže pokud se budou všichni chovat rozumně, racionálně, tak já věřím v dobrý konec.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Co si představujete pod tím pojmem potrestat, protože také vím, že i váš předseda pan Fiala hovoří často o pomstě Velké Británie. Dnes třeba například Ursula von der Leyenová řekla, že s každou volbou přicházejí konsekvence, ačkoliv si přeje blízké vztahy s Velkou Británií, tak je tady už cítit nějaký náznak toho, že prostě nemůže společenství přistoupit na vztahy stejné, jako by Velká Británie byla součástí Evropské unie?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
To určitě ne, protože, když bude ta země mimo Evropskou unii, prostě je třeba ty vztahy nastavit úplně jinak. A asi není nutné úplně si zastírat, že v některých ohledech se Velká Británie může stát dokonce i konkurencí Evropské unie, to tak prostě je. A také a zejména v Evropském parlamentu můžeme pozorovat některé politiky, za všechny bych jmenoval třeba bývalého belgického premiéra Verhofstadta, který skutečně začal i vůči té Británii trpět, až bych řekl nějakým antagonistickým vztahem. Ono to má takové ideologické pozadí podle mě, když se za 2, za 3, za 5 let zjistí, že vlastně ta Británie tím odchodem nijak neutrpěla, že se jí daří vlastně docela dobře, možná třeba i lépe, než když byla v Evropské unii, tak možná, že někteří evropští politici se obávají, že tohle by pak mohlo inspirovat nějaké další země nebo politické síly v těch zemích, aby začaly o tom odchodu přemýšlet také. Já doufám, že tohle hledisko nezvítězí, že ta ideologie prostě se tam nepromítne tím způsobem a teď jim to teda osladíme, teď jim prostě budeme dělat problémy, ale že zvítězí to pragmatické zejména ekonomické hledisko a že i z hlediska třeba bezpečnosti toho, že celá řada členských zemí Evropské unie je také v NATO a Británie je velmi významným členem NATO, tak že i na tuhle tu věc se bude brát nějaký ohled.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A vy si myslíte, že to je nějaký umanutý postup některých evropských představitelů?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Některých, některých.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu, když slyšíme Borise Johnsona, který dává jasně a důrazně najevo, my se bez Unie obejdeme, tak je se čemu divit?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
No, tak on nic jiného říkat nemůže, protože…

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Protože si přál odchod Velké Británie z EU.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Ano, ten brexit musí prodat jako úspěch. A právě až za několik let, až všechny ty dohody budou hotové, až se pojede podle toho nového systému vztahů mezi Evropskou unii a Velkou Británii, tak zjistíme, jestli to byl, nebo nebyl úspěch.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Právě jsem dostala informaci o tom, že britská sněmovna schválila ten prováděcí zákon o brexitu, takže další kolo jednání může začít.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Teď je to na nás, ano.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Evropská unie požaduje respektování svých pravidel, někteří představitelé britské vlády zase hovoří o tom, že by si přáli obchodní dohodu, která by nenutila dodržovat Británii veškeré unijní standardy, tak jak najít ten kompromis, bude to složité?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Bude to složité, ale určitě se dá postupovat po jednotlivých sektorech třeba. Já teď už cítím vzduchu, že jedno z velice konfliktních témat, které se tedy netýká České republiky, ale týká se těch zemí, které mají přístup k moři, bude třeba otázka rybolovu. To, jak budou vymezena ta práva, jakým způsobem třeba vůbec bude možné provádět rybolov v teritoriálních vodách toho nebo onoho státu, tam cítím i určitý řekněme konfliktní potenciál, no potom každá země má takzvané citlivé položky v tom obchodu, kde si prostě ošetří nějakým způsobem ty své vlastní zájmy, takže tam taky to může narazit. A Evropská unie bude muset vyjednávat jako jeden celek, protože my jsme jednotný celní prostor, takže jednotlivé státy se tam nemůžou hledat nějaké extrabuřty, budeme muset vyjednávat jako celek. Velká Británie je ten druhý partner také celek a uvidíme, kam to dovedeme.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Další možné konfliktní třecí plochy, padla irská pojistka, jak moc velké to je riziko?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
A to je druhá věc, protože tam řešíme nebo spíš Velká Británie bude řešit takovou kvadraturu kruhu, jak vlastně spustit určitý druh celní kontroly, bude-li nezbytná na hranici mezi Evropskou unií a Velkou Británií a zároveň nezavést nějakou pevnou hranici. A ona je to vlastně ta hranice mezi Severním Irskem, které je součástí Velké Británie a irskou republikou, je v tuhle chvíli jediná nebo bude jediná pozemní hranice mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Slyšel jsem různé náznaky, různé spekulace, že by vlastně ty kontroly mohly probíhat na té námořní cestě mezi Severním Irskem a zbytkem Velké Británie. Nedovedu si to dost dobře představit, ale tohle už je spíš záležitost britské vlády a toho, jak citlivě si s tím dokáže poradit.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A to si myslíte, že může být velice problematické, protože Boris Johnson sliboval, že nebude zavádět pevnou hranici, je tady třeba riziko, že se zboží určené pro Británii dostane na celním území Unie právě třeba do Irska?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
No, tak tomu je právě zapotřebí zamezit, prostě tam nějaká kontrola být musí, ale zároveň s ohledem na to, co se ve Velké Británii událo v posledních 20 letech a s ohledem na ten mírový proces v Severním Irsku na to, aby tam znovu nevznikly nějaké ty náboženské třenice, tak tady si bude muset, ale říkám znovu, především Velká Británie zvolit nějakou citlivou cestu, jak to vyřešit.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
To znamená, s tím se musí vypořádat případně spíše Británie než Evropská unie.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Ano, Evropská unie.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A v případě konfliktu?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Evropská unie musí prostě trvat na tom a my jako její součást, že tedy musíme zase chránit svůj vlastní vnitřní trh před průnikem nějakého zboží, na jehož volném pohybu bychom se případně nedohodli a pro které by třeba platily nějaké celní poplatky, to je zase v našem zájmu.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Skotská premiérka Nicol Sturgeonová před Vánoci poslala do Londýna žádost o referendum, o nezávislosti Skotska, je to politicky pochopitelné?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Politicky možná ano, ale myslím, že je to neproveditelné, protože takovou žádost, takové referendum by musela schválit právě dolní sněmovna, ve které má většinu britská konzervativní vláda a já velmi pochybuji nebo spíš ne pochybuju, já si nedovedu představit, za jakých podmínek a proč by vlastně ta současná britská vláda s druhým referendem o skotské nezávislosti souhlasila, když už jedno referendum před několika lety proběhlo a Skotové sami si tu nezávislost zamítli.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Tak ale změnily se okolnosti?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Změnily se okolnosti, ale myslím si, že tahle vláda a tahle většina v poslanecké dolní sněmovně britského parlamentu nebude ochotná žádné druhé referendum tolerovat.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Unie by si měla přát království spojené, nebo rozdělené?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
A já myslím, že není v našem zájmu teritoriální dezintegrace žádné země ani v Evropské unii, ani mimo Evropskou unii a neměli bychom k tomu mimo jiné přispívat tím, že třeba budeme v těch Skotech vyvolávat nějaké falešné naděje, že kdyby se náhodou odtrhli, tak že druhý den budou hned přijati zpátky do Evropské unie nebo něco podobného.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A to se podle vás děje?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
On to nikdo nenaznačuje, ale byly doby, kdy třeba, když byl předsedou Evropského parlamentu německý socialista Martin Schulz, co si pamatuju, tak ten tak jako koketoval, ten prostě tu britskou vládu ve Westminsteru v Londýně trošku provokoval tím, že s těmi Skoty vlastně vyjednával napřímo a že právě tu premiérku nebo teda první ministryni skotskou Nikolu Sturgeonovou pozval do Bruselu a že tam s ní jednal a to tedy britská strana nesla velmi nelibě.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Čistě teoreticky, i když, jak jste o tom hovořil, rozložení politických sil není takové, že by bylo nakloněno podobnému referendu, ale přesto, jak si myslíte, že by se potom na takové referendum a tuto žádost musel dívat svět nebo Evropská unie, když se třeba podíváme na situaci v Katalánsku a Španělsku?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
To je přesně ten problém, na který jste narazila, proč mimo jiné by Evropská unie neměla podporovat dezintegrační procesy nejenom ve Velké Británii, ale spíš jako takové obecné pravidlo nikde na světě, protože sama čelí v některých zemích stejným problémům a mohlo by dojít k územní dezintegraci některých evropských států, a to tedy opravdu není v zájmu nikoho.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Český premiér v létě prohlásil, že je důležité, aby se do řešení brexitové otázky zapojily také více země našeho regionu, tedy země Visegrádské skupiny, jak by se do toho mohly nebo měly víc zapojit?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
My jsme, není to žádné tajemství, když říkám my, tak myslím ty středo a východoevropské země, my jsme vždycky měli k Velké Británii poměrně vřelý vztah, byla to země, která nikdy příliš nepropagovala tu hlubší integraci nebo přeměnu Evropské unie v nějaký nadstát nebo nějaký politický celek, spíš to byla země, která se stavěla za liberalizaci obchodu, za uvolňování různých regulací, za dokončení jednotného toho volného trhu, a to jsou všechno věci, které jsou ve prospěch středo a východoevropských zemí, protože my potřebujeme vyvážet, my potřebujeme ten volný trh, potřebujeme méně regulace a myslím si, že nepotřebujeme nějaký eurostát nebo politickou unii, tak jak to třeba propaguje Německo nebo Francie.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Co to ale znamená ve vztahu k Velké Británie v současnosti, znamená to, že se mají země tohoto regionu soustředit na budování nějakých separátních vztahů?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
My nemůžeme budovat separátní obchodní vztahy s Velkou Británií, to nejde, jak znovu říkám, Evropská unie musí vyjednávat jako celek. Ale určitě můžeme tlačit v rámci těch vyjednávání jiné evropské země, které by třeba tomu nebyly ochotné nebo by volily jinou strategii, tak je můžeme tlačit k tomu, aby se opravdu dohodnout chtěly a aby těch obchodních bariér v budoucnu mezi kontinentem a Velkou Británii bylo co nejméně.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Když se bavíme o budoucnosti Evropské unie, jeden člen odchází, jiní by se rádi do členství Evropské unie zapojili, jak velkým přínosem by mohly být například země Balkánu, které o to usilují?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Tak jak…

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Anebo je velkým rizikem.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Jak jsme asi všichni zaregistrovali, došlo k jakési únavě v rozšiřování Evropské unie směrem na východ a projevilo se to už v závěru loňského roku, kdy Francie a tuším ještě Nizozemí a Dánsko zablokovaly zahájení přístupových rozhovorů s několika zeměmi právě ze západního Balkánu. Sice jsme to my ve střední a východní Evropě nesli nelibě, protože my jsme vždycky byli příznivci rozšiřování a vlastně my nemáme morální právo někomu vystavovat stopku, protože sami jsme také byli jednou čekateli na členství v Evropské unii, ale tady je zapotřebí všeobecná shoda, jednomyslnost a jestliže některé jiné země, ty staré členské země to cítí jinak, tak asi nemáme v tuhle chvíli sílu to přetlačit. Já osobně…

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A má smysl je vůbec přesvědčovat nebo si myslíte, že tohle je stanovisko například francouzského prezidenta, které je neměnné?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já myslím, že to bude trvat nějakou delší dobu, opravdu je tady únava elektorátu z toho rozšiřování na východ, potom z toho profitují samozřejmě některé radikálnější politické síly, a to si zase ty síly středního proudu nebo toho hlavního proudu třeba ve Francii, v Nizozemí, v jiných zemích nechtějí dovolit, aby jim takhle uvolňovali politický prostor. Takže je to docela složitá politická hra. Já neočekávám, že by v nejbližší době možná snad s výjimkou Srbska došlo k nějakému dalšímu velkému rozšiřování Evropské unie.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A je třeba i o tom, že mohou existovat i obavy druhu, když si je nepřiblíží Unie, udělá to někdo jiný?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Samozřejmě, že ano, ale to je potom už na miskách vah, co převáží. Ty země, které teď zablokovaly třeba Francie nebo Nizozemí, jak jsem říkal, které zablokovaly například vstup Albánie nebo ne vstup, ale zahájení přístupových rozhovorů, tak argumentovaly tím, že v té zemi vlastně nefungují základní standardní demokratické procedury, že tam je velká korupce, že tam nefunguje nezávislá justice a tak dále a tak dále. Ono v některých balkánských zemích skutečně ty demokratické instituce, když to řeknu eufemisticky, nefungují příliš dobře a je jen na nich, aby předvedly v nějaké viditelné zlepšení, aby se teda tahle ta zátka, aby se odšpuntovala a aby se skutečně o jejich vstupu do EU mohlo začít jednat.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Naopak není někdo v Unii navíc, neříkám, že byste měl teď někoho označovat a vytěsňovat, ale přesto nebylo by některým členům svobodněji, samozřejmě narážím například na země, jako je Maďarsko, jaké jsou tendence v současnosti?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Nemyslím si, když se podíváte na ty průzkumy těch Eurostatů nebo Eurobarometrů, tak vlastně v žádné zemi nepřevažuje vůle vystoupit z Evropské unie. Já si spíš kladu otázku, ne jestli všechny současné členské země patří do Evropské unie, ale spíš jestli všechny současné členské země eurozóny patří do eurozóny, a to už je trochu jiná otázka.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Narážíte třeba na Řecko, na řecký problém nebo na Itálii nebo na koho na koho nebo na Španěle?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Protože…

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Proto se ptám, jestli můžete označit některé konkrétně?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Je zapotřebí se podívat na statistiky, na ekonomické parametry a pak se velice rychle zjistí, které země a zejména z toho jižního křídla jsou na tom opravdu nedobře a kterým to euro zjevně nepomáhá v jejich ekonomické situaci.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Komplikovaná celosvětová situace je také na Blízkém východě, s novým rokem přišly nové turbulence, prezident Trump se tedy rozhodl jaksi odstranit íránského generála Solejmáního, krok, který má podle vás dobře promyšlenou strategii, co bude dál, nebo ne?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já myslím, že ano. Myslím, že to nebylo žádné náhlé hnutí mysli. Kdo tu situaci tam sleduje, tak ví, že ty revoluční jednotky Quds, kterým velel onen generál, tak byly dlouho na americkém seznamu teroristických organizací, že podnikaly různé podvratné operace v zahraničí, ať už blízkém nebo vzdáleném a to, že třeba nikdy neprovedly takovou spektakulární akci, jako kdysi dávno Al-Kajda v New Yorku s těmi dvojčaty, tak to neznamená, že by byly méně nebezpečné. Ony to byly státní jednotky, to je ten rozdíl třeba mezi nimi a mezi Al-Káidou nebo jinými teroristickými organizacemi, které byly nestátní, které vlastně operovaly pod zemí.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A v tomhle ohledu je ta situace jiná?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Tohle byla státní jednotka. Ale v každém případě to aspoň podle mého názoru a podle názoru Američanů také to byly teroristické jednotky. A generál Solejmání byl jakýmsi mozkem celé té strategie od Teheránu až ke Středozemnímu moři, to znamená, pod jeho velením probíhaly různé podvratné, jak jsem řekl operace v Iráku, v Libanonu, v Sýrii.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Nechci zpochybňovat, ale přesto ten způsob odstranění, si myslíte, nemůže se stát, dejme tomu, i nebezpečným precedentem pro chování jiných zemí, dovedete si představit, že by se tak to řešily podobné konflikty nebo podobná rizika ve světě celosvětově?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
No, tak já bych si dovolil, když už jsem tady použil tu Al-Káidu, já bych se to dovolil do určité míry srovnat s likvidací Usámy bin Ládina před mnoha lety. A ten rozdíl je v tom, že on byl hlavou nestátní teroristické organizace vycházející ze sunnitského islámu, pan generál byl hlavou státní teroristické organizace vycházející ze šíitského islámu, ale to si myslím, že je spíš formální rozdíl.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Po odvetném útoku na americké základny prohlásil včera americký prezident následující, připomeňme si jeho slova.

Donald TRUMP, prezident Spojených států amerických:
Musíme se všichni podílet na dohodě s Íránem, která učiní svět bezpečnějším a klidnějším místem. A která zároveň Íránu umožní, aby prospíval a zhodnotil svůj nevyužitý enormní potenciál.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
On přeje Íránu vše nejlepší, na druhou stranu Írán už dal dnes najevo, že o žádné hovory se Spojenými státy nemá zájem a nestojí, proto se ptám, jestli tady byl dobře odhadnutý vývoj a je tady patrná nějaká lepší budoucnost a snazší vývoj té situace na Blízkém východě skutečně?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já myslím a teď to hodnotím z hlediska psychologického dopadu té operace, já myslím, že je to pro Írán jakkoliv to nepřizná a teď bude spíš se snažit o takovou silovou rétoriku, tak je to pro něj velká rána, protože vlastně iráčtí představitelé ti ajatolláhové si uvědomili, že Spojené státy pod tímhle prezidentem nebudou v určitých situacích váhat sáhnout nebo přikročit i k těmto krokům, tedy k nějakým útokům tohoto typu. Na to Írán nebyl doposud zvyklý, trochu na to hřešil. Když se vrátím zpět ke generálu Solejmánímu, tak o něm je známo, že se veřejně vlastně vysmíval americkým velitelům, že jim posílal různé posměšné, ironické vzkazy veřejně, že se ani příliš neukrýval, protože si byl vlastně jist, že Amerika si na něj nikdo netroufne zaútočit, no tak jak je vidět, tak situace se změnila a psychologicky si myslím, že je to bod pro Donalda Trumpa a že je to velká rána pro Írán.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Reakce jsou ale rozpačité i u spojenců, je patrné, že o tom třeba neměli tušení?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
To je možné, ale já myslím, že ta evropská politika vůči Íránu nebyla doposud příliš promyšlená, že to byla politika velkých ústupků, že to byla vlastně politika appeacementu a ani ta dohoda o tom, ta denuklearizace o tom nukleárním, nukleárním ozbrojení nebo zastavení toho jaderného programu, tak není příliš přesvědčivá, ona je velmi děravá, ona neposkytuje příliš velké možnosti pro kontrolu, jestli ji Írán opravdu dodržuje, nebo ne.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale neukázalo se právě i tady, promiňte, když Trump odstoupil právě od této dohody, že i v té chvíli čekal trochu jiný vývoj a nakonec jsme svědky toho, že v podstatě teď se bude snažit přesvědčit ostatní o vzniku jiné, lepší dohody?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Je to možné. A já si myslím, že ten jeho krok, kdy odstoupil od té dohody, kdy americká vláda odstoupila od té dohody, tak byl vlastně první krok v celé řadě dalších kroků a zatím posledním krokem v této řadě byla právě likvidace generála Solejmáního. Já myslím, že Evropa by to měla začít vnímat trochu jinak. Já jsem několikrát kritizoval paní Mogheriniovou, bývalou už dnes tedy představitelku pro zahraniční politiku Evropské unie, za příliš měkký přístup k Íránu. A já doufám, že se to teď s tou novou Komisí trochu změní.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Je také vidět, že ale opatrné reakce přicházejí jak z Ruska, tak z Číny, není to prostě proto, že se těžkého otevřeného konfliktu s Íránem svět bojí přirozeně?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já myslím, že hlavně si nikdo nepřeje, a to si skoro myslím, že platí, jak pro Spojené státy, tak pro Rusko, tak pro Čínu, aby se někdo, ať už Írán nebo někdo jiný stal opravdu mocenským hegemonem v celé té oblasti, tam operuje Turecko, tam operuje Saúdská Arábie, Írán, samozřejmě Egypt je tam také a teď není v ničím zájmu a rozhodně to tedy není v zájmu Evropy, aby někdo z těch regionálních hráčů se stal tím hlavním mocenským elementem v té oblasti a Írán, bohužel měl k tomu našlápnuto právě tou strategií, kterou vymyslel onen generál Solejmání. To znamená tím koridorem dostat se od Teheránu cestou těch loajálních nebo různých takových jakoby loajálně vytvářených sborů, ať už v Sýrii nebo v Libanonu nebo v Iráku dostat se až ke Středozemnímu moři, pokud by se to podařilo, tak to prostě ohrožuje samotnou bezpečnost Evropy.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Prezident Donald Trump si také před větší zapojení Severoatlantické aliance v regionu, je to nutné a myslíte si, že za současných okolností k tomu může spojence přesvědčit?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Doufám, že ano a v podstatě je to jediná možnost, jak ten konflikt dostat z té bilaterální roviny. Tedy Írán versus Spojené státy na nějakou multilaterální bázi, protože jiná organizace než NATO tady vlastně použitelná není. Takže já myslím, že to je dobrá úvaha a uvidíme, jak se mu v tom bude dařit.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Dnes například profesor Muhammed /nesrozumitelné/ z univerzity v Teheránu na CNN hovořil o tom, že íránští představitelé a doslova dodával, aniž bych je podporoval, tak říkají jasně, kdo všechno se přidá na stranu Spojených států amerických, bude okamžitě automaticky považován za nepřítele, na to se musí ostatní spojenci připravit?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Írán samozřejmě se bude snažit rozlomit teď nějakou jednotu nebo společný postup Spojených států a Evropy, takže tohle je výhrůžka, kterou já bych určitě nepodceňoval a uvidíme, jak budou probíhat jednání vrcholných orgánů NATO, různé vojenské strategické analýzy. Ale myslím, že tady opravdu není moc, kam ustupovat, protože jestli se Íránu podaří psychologicky tu Evropu zatlačit zpátky do nějakého takového ústupčivého nebo dokonce podbízivého postoje, tak si jenom vyzkouší, že vlastně tahle silová rétorika na nás platí a že když se na nás trochu zadupe, tak my prostě lidově řečeno, zalezeme.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Hrozba je to ovšem podle vás oprávněná?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Ale hrozba, vůbec bych to nepodceňoval, ano, Írán je schopen a znovu říkám, ty jednotky pod vedením generála Solejmáního to mnohokrát v zahraničí dokázaly, Írán je schopen různých operací teroristického charakteru i v zahraničí.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Říká europoslanec Jan Zahradil, který byl hostem dnešního Interview ČT24, já vám za to děkuju a na shledanou.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Také děkuji, na shledanou.