Otázky Václava Moravce: Kam sahá Evropa a kdy se změní?

Česká televize, Z médií

Hostem nedělního diskusního pořadu ČT Otázky Václava Moravce byl europoslanec Jan Zahradil.

Celý rozhovor s Janem Zahradilem můžete zhlédnout na ČT24.

Václav MORAVEC, moderátor:
Napětí v česko-ruských vztazích. Vyhoštění ruských diplomatů kvůli kauze Skripal, vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států amerických, nebo kauza nelegálních pronájmů bytů, které má v Praze k dispozici ruská ambasáda. Ale například i návrh ruského zákona o válečných veteránech. Ten popudil české politiky, protože plánoval přiznat statut veteránů účastníkům okupace Československa v srpnu roku 1968.

Miroslava NĚMCOVÁ, poslankyně /ODS/:
Je to testovací balonek, kterým si Rusko znovu ověřuje, kam až může zasahovat území jeho vlivu. Jestli může dosáhnout zase zpátky tam, kde bylo před rokem 89.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ruskou stranu naopak znepokojily informace o rozbití sítě, kterou v tuzemsku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB. Aktivity ruských zpravodajců na území České republiky už poněkolikáté zmínila i výroční zpráva Bezpečnostní informační služby.

Ladislav ŠTICHA, mluvčí BIS:
Zatímco cílem Ruska je dostat Českou republiku zpátky do sféry svého vlivu. Číňané nás používají jako vstupní bránu do Evropské unie.

Vojtěch FILIP, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/:
Pokud jde o zprávu BIS, já v ní postrádám aktivity i jiných zpravodajských služeb, zejména ekonomické rozvědky Spojených států amerických.

Václav MORAVEC, moderátor:
Na konci listopadu ruské politiky vyprovokoval řeporyjský starosta Pavel Novotný. Místní zastupitelstvo se totiž rozhodlo zbudovat vzpomínkové místo padlým Vlasovcům, kteří na konci války pomáhali osvobodit Prahu. Tématu se několikrát věnoval hlavní ruský kanál. V jednom z vysílání se k situaci vyslovil i poslanec ruské státní Dumy Vladimir Žirinovskij.

Vladimir ŽIRINOVSKIJ, poslanec, předseda Liberálně-demokratické strany Ruska:
Stalinova chyba v roce 1945. Měl poslat skutečnou okupační armád po 100 tisících do Polska, Maďarska, Česka, Slovenska, Rumunska, Bulharska. A do Německa milionovou armádu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Rusko se ohradilo i vůči rozhodnutí, že 21. srpen bude Dnem památky obětí invaze v roce 1968. Z Moskvy zaznělo, že Praha zapojuje staré události do současné politiky. Většina českých politiků odpověděla, že oběti okupace je zapotřebí připomínat a Rusko by to mělo respektovat.

Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí, místopředseda ČSSD:
Já jednoznačně odmítám prohlášení ruského Ministerstva zahraničních věcí, že Česká republika tímto kalí atmosféru vzájemných vztahů.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vztahy se vyostřily i v kauze sochy maršála Ivana Koněva v Praze 6 Bubenči. Tamní radnice na sklonku léta rozhodla, že sochu přemístí a nahradí ji nový památník osvobození Prahy. Rusko záměr ostře kritizovalo. Naposledy se příznivci a odpůrci Koněvovy sochy střetli na konci prosince.

Pavel NOVOTNÝ, starosta Řeporyjí /ODS/:
Praha 6 má velmi osvícené zastupitelstvo. Ta socha tady prostě být nemá. Je to opravdu ostuda.

Jiří HORÁK, důchodce, Skupina za pravdivou historii:
Socha je památka těch 140 000 rudoarmějců, kteří osvobodili naši republiku.

Václav MORAVEC, moderátor:
V posledních letech se pomník stává terčem vandalů. Několikrát jej neznámí pachatelé polili červenou barvu. Naposledy na sochu někdo pověsil věneček špekáčků se stuhami. Ruský prezident Vladimir Putin v novoročním pozdravu naznačil českému prezidentovi Miloši Zemanovi, že by ho rád viděl letos v Moskvě na oslavách pětasedmdesátého výročí konce druhé světové války. Zeman na konci roku prohlásil, že kvůli kritickému ruskému prohlášení k českému rozhodnutí zařadit 21. srpen mezi památné dny, zvažuje, zda návštěvu Moskvy nezrušit. Dalšími hosty Otázek jsou avizovaní poslankyně Evropského parlamentu Radka Maxová z hnutí ANO. Hezký Nový rok vám přeji, vítejte v Otázkách.

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Děkuji za pozvání, vám také.

Václav MORAVEC, moderátor:
Hostem prvních Otázek roku 2020 je i europoslanec Jan Zahradil, stranický expert ODS pro zahraničí. Vítejte, hezký dobrý den.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Dobrý den. Děkuju za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor:
Má Evropská unie, dámo a pane, jako celek jasno, jakou politiku chce uplatňovat vůči Rusku, paní poslankyně?

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Myslím si, že ano, protože paní předsedkyně avizovala, že Evropská unie by měla být více jednotná, než byla. Že by se měla zmenšit bilaterální jednání, a že by navenek měla vystupovat více jako celek.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vy tomu věříte, že se to nové Evropské komisi podaří?

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Doufám, že ano, protože zatímco paní předsedkyně slíbila, deklarovala, tak tak udělala. Ať je to sestavení komise, ať je to představení Green dealů, a tak dále. Je vidět, že ta komise je jinak postavená, než byla v minulosti, že má jiný elán, jinou chuť do práce. Vnímám tak i Evropský parlament, protože je tam asi 60 % nových kolegů a kolegyň. Takže já doufám v lepší zítřky a ve větší jednotu té Evropské unie. I když samozřejmě je to velmi citlivé téma.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jan Zahradil také má podobné doufání?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já myslím, že se to zase rozpadne podle těch národních zájmů. Vidíme to už dnes, kdy vlastně třeba východní Evropa, konkrétně Polsko a pobaltské země se chovají logicky k Rusku velice ostražitě, zatímco některé ty západní země, třeba Francie, nebo koneckonců i Německo, dávají najevo větší vstřícnost. Německo neustoupilo od svého plánu vybudovat společně s Ruskem ten produktovod Nord Stream 2, což je zase předmětem kritiky ze Spojených států.

Václav MORAVEC, moderátor:
Dokonce teď sankcí.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Takže jak je vidět, jedna věc je to, co se napíše na papír o nějaké jednotné společné pozici, nebo něčem podobném. A druhá věc je, co se potom odehrává v realitě. V té realitě se to rozpadá podle mě podle těch národních zájmů.

Václav MORAVEC, moderátor:
Myslíte, že pod novou komisí to nebude jiné?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Ta komise zatím je ve funkci měsíc. Takže neměla možnost nic předvést. Je tam španělský socialista tím hlavním reprezentantem pro zahraniční a bezpečnostní politiku. My ho známe. Byl to předseda Evropského parlamentu. Uvidíme, jakou bude sledovat linii vůči Rusku, ale spíš mám pocit, že národní státy, třeba prezident Macron speciálně si nenechá příliš mluvit do toho, jaká by měla být francouzská politika vůči Rusku a bude to všechno tlačit poté bilaterální linii.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy nesouhlasíte, proč?

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Já úplně tak nesouhlasím, protože samozřejmě historicky byly menší země, jako jsme my pobaltské. Byly větší země Francie, Německo a každá má trošku jiný přístup k tomu Rusku. A já teda jsem člověk, který raději hledá nějaké dohody a vnímá pozitivně. A nevnímám zatím Evropský parlament tak, že by nechtěl najít dohodu. Já jsem členkou vlastně delegace Evropské unie Rusko. My jsme tam tedy navolili zatím pouze vedení a žádné cesty se tam neplánují právě proto, že se určité věci dějí vůči různým zemím v Evropské unii, tak se hledá cesta, jak to pojmout. Ale já opravdu nechci úplně ze začátku, když je komise ve funkci pouze měsíce, znevažovat, že by neměla pozitivní věci vůči Rusku. Samozřejmě tam hraje vliv, jestli jsem blízko, jestli jsem dál. Francie tam měla kdysi vrtulníkové lodě přistávací. Teď je tam nemá. Takže pan Macron chce nějakým způsobem obnovit tuto obchodní aktivitu. Na druhou stranu chce třeba zeslabit zase vliv Marine Le Pen, která, jak bylo prokázáno, je financována…

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní poslankyně, že vám vstupuji do řeči, když se podíváme, vy jako Evropský parlament jste na sklonku loňského roku přijali rezoluci vůči Rusku. Ruský prezident jí několikrát kritizoval. Teď mluvíme o té zářijové rezoluci Evropského parlamentu, podle které druhá světová válka začala v důsledku smlouvy mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem o neútočení. K německým vojákům, kteří 1. září roku 39 vtrhli do Polska, se v souladu s tímto jednáním 17. září přidala i sovětská vojska.

Vladimir PUTIN, ruský prezident:
Rozhodnutí Evropského parlamentu znám. Považuji ho za absolutně nepřijatelné a nekorektní. Lze proklínat stalinismus a totalitarismus jako celek a budou to výčitky do jisté míry zasloužené. Ostatně náš lid byl první obětí toho totalitarismu. My jsme jej odsoudili. Ale přirovnávat Sovětský svaz k nacistickému Německu je vrchol cynismu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vrchol cynismu, jak o tom mluví Vladimir Putin, dodejme, že v té rezoluci jste jako Evropský parlament vyzvali členské státy unie aby, cituji: „Jasně a principiálně zhodnotily zločiny a akty agrese spáchané totalitním komunistickým a nacistickým režimem.“ Konec citátu a druhou světovou válku jste označili za bezprostřední důsledek nacisticko-sovětské dohody z roku 1939. S odstupem těch několika týdnu, nebo měsíců bylo to moudré rozhodnutí přijímat takovou rezoluci?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Vidím, že se nám to mění v nějaké historické okénko.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ne, ono to souvisí s těmi současnými vztahy, pane europoslanče.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Ta rezoluce, řekněme, byla jakýmsi vstřícným gestem speciálně vůči Polsku a pobaltským zemím, které skutečně mají tuhle historickou zkušenost, protože Polsko, konkrétně Polsko, se stalo obětí agrese z obou stran. Bylo rozděleno mezi nacistické Německo a komunistický Sovětský svaz. Některé jiné země samozřejmě tu zkušenost mají trochu jinou. Takže znovu říkám, tady spíš zvítězila ta vstřícnost vůči historické zkušenosti Polska a pobaltských zemí, některých dalších východoevropských zemí.

Václav MORAVEC, moderátor:
I když mohla, řekněme, posílit tu antievropskou rétoriku Vladimira Putina vůči vlastnímu publiku?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Ne, já myslím, že Rusko v tuhle chvíli prochází jakýmsi obdobím historické revize. To se ukázalo i na tom jeho odmítavém postoji vůči naší snaze si tady připomínat třeba 21. srpen 1968, což samozřejmě je nepřijatelné. A tady je zapotřebí prostě vztyčit prst a říct, že to je zase nepřijatelné pro nás. Takže já bych ty reakce z ruské strany zase tak vážně nebral. Ale opravdu si nemyslím, že hlavním problémem budoucnosti Evropské unie v příštích pěti letech je hodnocení historie, nebo i z hlediska České republiky, jestli někde bude, nebo nebude stát pomník Koněva, nebo někde jinde pomník Vlasova.

Václav MORAVEC, moderátor:
A chování Ruska je problém vůči státům, jako je Česká republika?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Chování Ruska zejména vůči pobaltským státům určitě vzbuzuje nepříjemné pocity. Vzbuzuje nepříjemné reminiscence na minulost. Rétorika, zase říkám, třeba ta, která se staví odmítavě k naší snaze uznat 21. srpen jako národní tragédii, nebo významný den našich dějin, to zase musí vzbuzovat ostražitost u nás. Takže ano, jsou tady určité náznaky, že Rusko se začíná chovat asertivně, a to bychom neměli podceňovat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní poslankyně, souzníte s tímto názorem?

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Víceméně souzním s kolegou Zahradilem. V ruských učebnicích je začátek druhé světové války datován v roce 1941, je úplně pomíjen atak na Polsko a pobaltské země. A já jsem velmi přivítala usnesení našeho parlamentu ohledně 21. srpna 1968, protože my se musíme vůči Rusku nějakým způsobem vymezit. Ukázat, že to prostě byl velký zásah do naší historie a ukázat svoji suverenitu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jinými slovy, měli bychom naši suverenitu ukázat tak, že kupříkladu by se nikdo z nejvyšších ústavních činitelů neměl zúčastnit oslav pětasedmdesátého výročí konce druhé světové války, které se chystá v Moskvě?

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
To si zase nemyslím. Přece jenom konec druhé světové války 75 let je velmi významné výročí. Víme, kolik milionů lidí umřelo. Co to pak mělo další za následky, bohužel i rozdělení Evropy na několik desítek let. Takže to si rozhodně nemyslím, ale když se nás něco dotkne ze strany Ruska a víme, že pan Putin začíná ztrácet samozřejmě podporu u sebe, tak musí dávat navenek vědět, jak bojuje za svoje Rusko.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy byste tedy na oslavu pětasedmdesátého výročí konce druhé světové války jela?

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Já bych asi na oslavu pětasedmdesátého výročí do Ruska nejela. Já si ho oslavím tady v České republice.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale, kdybyste byla pozvána a byla nejvyšším ústavním činitelem, nebo byla v nejvyšší ústavní funkci?

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Velmi bych to zvažovala. Už jako členka delegace Evropská unie Rusko předpokládám, že by Evropský parlament k tomu také, nebo ta delegace zaujala postoj a podle toho bych se zachovala.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jan Zahradil?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já myslím, že pokud bude prezident Zeman, nebo někdo z dalších vyšších ústavních činitelů pozván, tak že by tam měl jet. Koneckonců třeba i francouzský prezident, kterého jsem tady zmínil, tak před časem potvrdil účast na těch oslavách. A nezastírejme si zase, že prostě Rudá armáda sehrála významnou roli v osvobození Československa od té nacistické okupace. To, že se za tím skrývaly potom Stalinovy druhé plány, že tam měl vlastně druhou agendu, jak tímto způsobem ovládnout celou východní Evropu, to je jiná věc. To bylo nepříjemný tragický důsledek celé té věci, ale neměli bychom se chovat tak, že budeme s vaničkou vylévat i dítě. Měli bychom uznat, že to skutečně byl významný podíl té Rudé armády na osvobození tehdejšího Československa, tehdejšího protektorátu od nacistické okupace.

Václav MORAVEC, moderátor:
Bavíme-li se o vztahu Evropa versus Rusko, tak vy už jste zmínil Nord Stream 2 projekt, na kterém mají zájem kupříkladu Německo a další členské státy Evropské unie. Na straně jedné Rusko dlouhodobě pod tlakem sankcí. Ty byly prodlouženy, takže i od konce ledna letošního roku budou pokračovat sankce Evropské unie vůči Rusku. Na straně druhé se buduje tento plynovod Nord Stream 2, který bude přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. A právě sankce hrají roli i v dokončení plynovodu Nord Stream 2, protože americký prezident Donald Trump těsně před Vánocemi podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu Nord Stream 2. Je možné ten americký zákon vnímat jako protievropský, paní poslankyně?

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
To bych úplně neřekla jako protievropský, ale samozřejmě Evropská unie deklaruje, že nechce být tak závislá energeticky na Rusku. Což samozřejmě Německo tím, že do toho aktivně vstoupilo, do budování plynovodu, ukázalo, že ne úplně drží jednotnou linku. A pan Trump má pro mě trošku zvláštní druh politiky. Věřím tomu, že to bylo jakési zastrašení, jako už kolikrát z jeho slov. Ale určitě to nevnímám jako protievropské. Pan Trump bojuje o to, aby USA byly stále velmocí. Víme, že teď se trošku tahají s Čínou o toto, a to si myslím, že je spíše jeho jakoby zpráva.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jane Zahradile, vy vnímáte ten zákon podepsaný Donaldem Trumpem jako protievropský? Protože ohradilo se proti Německo. Ohradilo se proti tomu Rusko, protože obecně to budování plynovodu Nord Stream 2 už má zpoždění a ty sankce asi přispějí k tomu, že se to zpoždění zvýší.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Donald Trump je, jak už několikrát dokázal v poslední době, velice tvrdý politik. On se nebojí vstoupit na tu mezinárodní arénu velice razantně, ať už ve vztahu k Číně, nebo teď v tom, co se stalo v posledních dnech Íránu, v Iráku respektive. Což byl protiíránský krok. Tohle to je jenom součást té jeho politiky. On skutečně tím sleduje americké národní zájmy, protože si asi spočítal, že pokud tady dojde k dohodě mezi Ruskem a Německem o dalších dodávkách zemního plynu a ropy, tak to posílí strategickou pozici Ruska v Evropě a oslabí pozici Ameriky. Takže logicky já bych to neoznačil za protievropské, ale spíš proamerické z logiky věci. Prostě americký prezident hájí americké národní zájmy.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když jste zmínil tu páteční událost, tedy v Iráku, respektive v Bagdádu. Řízenou střelou Spojených států amerických řízeným dronem zavraždění íránského generála Sulejmáního. Myslíte, že jako poslanci Evropského parlamentu budete přijímat nějakou rezoluci právě k tomuto kroku? Jaký postoj bude mít Evropa právě v této souvislosti k tomu americkém kroku, který může vyeskalovat situaci na Blízkém východě?

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Jak jsem zatím stačila navnímat jednání Evropského parlamentu, tak Evropský parlament velmi rychle reaguje na věci, které se dějí ve světě. Já předpokládám, že i toto bude ve Štrasburku zařazeno na plénum, protože určitě tam budou poslanci, kteří budou chtít se k tomu vyjádřit. Budou chtít navrhnout rezoluci usnesení Evropského parlamentu. Co tam v současné době bude, nemůžu předjímat, protože většina těch rezolucí se tvoří až během jednání. Takže uvidíme, ale říkám předpokládám, že právě je to poměrně významná událost.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jaký postoj bychom jako Evropa měli podle vás k té události zaujmout?

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Když jsem si četla životopis zavražděného generála, tak jsem si říkala, že možná je to terorista. Teroristi by měli být pod neustálým strachem, že vlastně to, co dělají, není správné. Takže předpokládám, že tam bude výzva k boji proti terorismu, proti fake news. Neumím teď předjímat, protože spousta politiků, včetně našich, odsoudili americký útok. Ačkoliv samozřejmě víme, co ten člověk napáchal.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy byste ho odsuzovala, nebo ne?

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Já jsem nešťastná z toho, jak to může vyeskalovat. Toho se opravdu bojím, protože ty zprávy různých politologů i vojáků generálů nejsou až tak příznivé. Je pravda, že za tyto zločiny by lidé měli být souzeni, ale je velmi těžké je samozřejmě lapit. Víme, že historicky se to moc nepodařilo. Takže já v současné době říkám, teroristi by měli být pod neustálým tlakem.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jinými slovy, pokud by v té rezoluci byla věta, že odsuzujete zabití…

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Ne.

Václav MORAVEC, moderátor:
Tak pro to byste ruku nezvedla?

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Ne, ruku nezvedla.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jan Zahradil?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já taky ne. Já jsem nebyl ten, kdo odsuzoval tento zákrok Spojených států. Já bych to dokonce označil za něco srovnatelného s likvidací Usámy bin Ládina před mnoha lety. Prostě generál Sulejmání byl prodlouženou rukou, armádní rukou toho islámského teokratického fundamentalistického režimu v Íránu. Byl to člověk, který vlastně vymyslel tu strategii od Teheránu až ke Středozemnímu moři. To znamená dostat se vlivovými operacemi v Iráku, v Sýrii, v Libanonu až nějakým koridorem ke Středozemnímu moři, udělat z Íránu vlastně regionální velmoc, a to je něco, co ohrožuje bezpečnostní zájmy Evropy a tedy i nás. Takže v tomhle si myslím, že bychom měli být solidární se Spojenými státy.

Václav MORAVEC, moderátor:
A myslíte, že se podaří najít, když slyšíme z Evropy, z Francie, různé hlasy odsuzující ten americký útok, nebo tuto americkou akci? Myslíte, že jako Evropský parlament najdete shodu?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Nevím, ale obávám se, že speciálně europarlamentní levice to využije ke svému obvyklému výronu jakéhosi antiamerikanismu. To jsme tam zažili už hodněkrát, a to tedy v žádném případě podporovat nebudeme. Obecně evropská politika vůči Íránu podle mého názoru byla měkká. Byla nedůsledná. Byla to politika appeasementu. A Írán v podstatě si z nás celou dobu dělal legraci. Já si myslím, že pokud tady máme mít nějakou jednotnou zahraniční politiku. Já o tom tedy pochybuji, jak už jsem řekl na začátku, speciálně vůči Íránu, pak by měla být daleko přísnější a tvrdší.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ukáže to podle vás ta rezoluce, nebo ne?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Nemyslím. Evropský parlament je velmi specifické těleso. On je v tuto chvíli ovládán něčím, co já bych nazval rudo-zelenou liberální koalicí. A takové ty antiamerické nálady tam leckdy najdou velice živnou půdu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Nemyslíte, že převáží?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já z praktických zkušeností, které tam mám, se obávám, že ano. V tom případě pro takovou rezoluci já rozhodně ruku nezvednu.

Václav MORAVEC, moderátor:
I vy si myslíte, paní europoslankyně, že převáží?

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Já si nemyslím, že převáží ta barevná koalice, jak říkal kolega Zahradil, protože je to rezoluce od rezoluce, jak jednotlivé frakce hlasují. A nehlasují ani frakce jednomyslně. Takže to bude opravdu záležet na tom, jaký bude text a jestli se najde většina. Jestli budeme chtít tvrdší text, anebo prostě měkčí jenom se vymezení.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když se bavíme o Evropském parlamentu, o Evropské komisi, podívejme se na priority, už zmíněné priority nové Evropské komise, která je ve funkci od 1. prosince. Zejména boj s klimatickými změnami. To jsou priority nové Evropské komise. Mezi další patří digitalizace, či sociálně odpovědná ekonomika. Nová předsedkyně Evropské komise hodlá též zajistit bezvýhradné dodržování vlády práva v unijních zemích. A klimatická změna, energetický mix je a propos jedna z věcí důležitá i pro Českou republikou. O tom ostatně mluvil v novoročním projevu Andrej Babiš, který připomněl, že Česká republika se jádra nevzdá a jeho vyjednáváním se to podařilo na evropské úrovni.

Andrej BABIŠ, premiér, předseda hnutí /ANO/:
Ať se to našim jižním sousedům líbí, nebo ne, musíme investovat do energetické bezpečnosti. To znamená do jaderné energie. Jinak nesplníme klimatické cíle. Jsem rád, že jsme Bruselu jádro prosadili jako čistý zdroj.

Václav MORAVEC, moderátor:
Přičemž část kritiků říkala, že Česká republika neprosadila jádro jako čistý zdroj, ale pouze… Oba přikyvujete. To znamená, že se lišíte s interpretací premiéra, že bychom prosadili jádro jako čistý zdroj do energetického mixu, paní europoslankyně?

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
My jsme ještě před vlastně dohodou pana premiéra na evropské radě jako parlament přijmuli také usnesení, teď nevím, jestli to byla klimatická krize, nebo nějaký kritický stav, kde se teda podařilo v kombinaci samozřejmě v různých frakcích, byli to kolegové z ECR, zařadit právě jadernou energetiku jako energetický mix, že bez něj některé země nemohou fungovat. Pan premiér samozřejmě to věděl a možná jsme mu trochu pomohli jako Evropský parlament. Ale v tom textu, který samozřejmě byl přijat, není, že to je čistý zdroj energie.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
To je pravda, že jaksi energetický mix zůstane v rukou národních států. Zároveň je také pravda, že se nepodařilo v té nové taxonomii Evropské unie prosadit jadernou energetiku jako čistý zdroj. Ono to může mít dalekosáhlé důsledky třeba pro banky, pro finanční ústavy, protože ty teď budou nuceny na základě té nové taxonomie zvýhodňovat některé úvěry pro takzvané ekologicky čisté projekty. Zatímco ty, které nebudou ekologicky čisté, tak budou upozaděny.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jinými slovy, neplatí ta premiérova věta, že se v Bruselu podařilo jádra prosadit jako čistý zdroj?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Tak napůl. Ta věta platí v tom smyslu, že energetika, energetický mix zůstává v rukou národních států. Ale bohužel se nepodařilo prosadit jadernou energetiku jako ten ekologicky čistý zdroj. Já se toho obávám. Já se tedy vůbec toho green dealu, toho zeleného údělu Evropské unie, obávám, protože jak to tak čtu, tak mám pocit, že půjde o největší státní centrálně řízený, nebo centrálně plánovaný zásah do tržních ekonomik snad možná od konce války. A bude to stát strašně moc peněz. Bude to mít dopad na každodenní život v podstatě nejenom do energetiky, ale do ekonomiky jednotlivých národních států. A já tedy jsem prožil prvních 26 let svého života v centrálně plánované a řízené ekonomice. Nerad bych poslední 26 let svého života strávil v něčem podobném.

A mám pocit, že někde v pozadí prostě celého toho zeleného údělu se tyto ambice skrývají. Takové ty centrálně, plánovačsky, regulativní. Myslím, že o tom musíme velmi otevřeně mluvit. A pokud premiér bude hájit jadernou energetiku, tak jakkoliv já jsem opoziční poslanec, tak já budu jadernou energetiku hájit s ním, protože si myslím, že bez ní ten energetický mix v České republice prostě neuhájíme. My, Německo, Polsko jsou 3 země, které mají největší podíl uhlí na výrobě energie a my to prostě nemůžeme ze dne na den utlumit. Respektive, nemůžeme to utlumit, pokud nezískáme nějaký dostatečně výkonný zdroj, a to nemohou být obnovitelné zdroje. V našem případě to bude jenom jaderná energetika.

Václav MORAVEC, moderátor:
Poslední otázka, podaří se podle vás ten český postoj uhájit, když se podíváte, jaká vláda vznikla na začátku Nového roku v Rakousku, která právě, protože v ní jsou krom lidovců, koncových lidovců přítomni i Zelení, jasně dávají najevo nespokojenost s budoucími záměry vlády premiéra Andreje Babiše rozvíjet Dukovany, paní poslankyně?

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Podařilo se přímo Evropskému parlamentu to, že jaderná energetika může být součástí energetického mixu ten Parlament v tomto byl poměrně, dá se říci, silný. I když ten pozměňující návrh byl na poslední chvíli. Já věřím tomu, že to bude v rámci jednání jak parlamentu, komise, tak evropské rady. A my budeme muset vysvětlovat…

Václav MORAVEC, moderátor:
Jinými slovy, složení nové rakouské vlády se Zelenými na tom nic nezmění?

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Samozřejmě, že může být ten tlak vyšší, abychom opustili jadernou energetikou. Když jsem byla na jednání svazu různých podnikatelských, tak tam i zaznělo, že některé země mají představu o tom, že my vlastně jadernou energetiku nebudeme používat a budeme vlastně závislí na energetice z jiných států. A tím pádem se staneme nesoběstační, a to přece my nemůžeme dopustili.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Úplně stručně. Budeme mít o tom konflikt s Rakouskem. Budeme mít konflikty s Německem, které už je totálně bezjaderné. Takže s těmito dvěma zeměmi budeme mít spor o jadernou energetiku, který se v budoucnu ještě vyhrotí. A my to jako Česká republika musíme ustát a musíme se na to připravit.

Václav MORAVEC, moderátor:
My to ustojíme?

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Na druhou stranu je tam Francie a jiné země, které taky používají jadernou energetiku.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Musíme to ustát. Jiná země, jiná cesta není a myslím, že zejména země střední východní Evropy v tomhle by měly být zajedno. Překvapivě možná bude na naší straně stát i Francie, která má také velký podíl jádra na svém energetickém mixu. Takže není ta situace tak jaksi beznadějná, ale s Německem a Rakouskem to bude podle mě velice bouřlivé.

Václav MORAVEC, moderátor:
Europoslanci Radka Maxová a Jan Zahradil. Děkuji vám oběma, že jste věnovali svůj první novoroční víkend České televizi a Otázkám. Děkuji vám, vážím si toho.

Radka MAXOVÁ, poslankyně /ANO/:
Děkujeme za pozvání.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Děkuji za pozvání.