Jourovou budou všichni nesnášet. A nás s ní. Z EU se řítí něco, co nedokážeme odhadnout

Parlamentní listy, Z médií

„Vůbec nevím, co bude paní Jourová v této funkci dělat. Bude jezdit se vztyčeným prstíkem po Evropě a nabádat premiéry, aby udělali to či ono? Pokud ano, za chvíli ji budou všichni nesnášet. A Českou republiku s ní. Včetně českého premiéra,“ komentuje resort, který byl přidělen české zástupkyni v Evropské komisi, dlouholetý eurospolanec ODS a předseda celoevropské frakce Evropských konzervativců a reformistů Jan Zahradil. ParlamentnímListům.cz též svěřil své obavy z tzv. „evropského zeleného údělu“ a vysmál se komentátorům Bakalova vydavatelství Economia.

Eurokomisařka Věra Jourová se nově stane místopředsedkyní Evropské komise pro kontrolu dodržování hodnot Evropské unie a za transparentnost. Je zisk pozice místopředsedy úspěchem Andreje Babiše, nebo bylo možné dosáhnout silnějšího postu? Co zbylo z Babišova slibu spravovat silné ekonomické portfolio?

Je to prohra Andreje Babiše, neoddiskutovatelně. Je třeba si uvědomit, že vlivné posty v Komisi se týkají buď velkých finančních objemů (zemědělství, kohezní fondy) nebo tvorby legislativy a smluv (vnitřní trh, energetika, životní prostředí, mezinárodní obchod). Věra Jourová nedostala nic z toho. Babiš věděl, že na portfolio s velkými penězi si nesáhne kvůli svým problémům s evropskými audity. Proto celkem chytře vyhlásil, že stojí o vnitřní trh nebo mezinárodní obchod. To jsem mu chválil. Ale nedostal nic z toho. Místo toho je zde funkce doslova vycucaná z prstu. Totální blamáž. Něco podobného, jako když Řek dostal portfolio s názvem „ochrana evropského způsobu života“. Tomu se všichni jen smějí.

Je nová role Věry Jourové, co do významu, výše než její dosavadní post evropské komisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví?

Ne. V bývalé funkci měla aspoň nějaký praktický vliv na tvorbu evropské legislativy. To teď nemá. Je to prázdná politická funkce. Takže je na tom hůř než dřív.

Počet místopředsedů Komise nově vzrostl na osm. Jde tedy navzdory jisté „inflaci“ o vlivnou pozici, která vylepší vyjednávací pozici České republiky?

Ne. To je jen cukrátko, které má osladit hořkost porážky. Ve skutečnosti jsou z osmi místopředsedů Evropské komise jen tři tzv. výkonní. Ti ostatní si to mohou tak maximálně nechat vytisknout na vizitku.

Jourová tedy bude nově dohlížet na dodržování hodnot EU a transparentnosti. Jaké pocity to ve vás vzbuzuje s ohledem na nepříjemnosti, kterým čelí premiér Andrej Babiš?

Vůbec nevím, co bude paní Jourová v této funkci dělat. Bude jezdit se vztyčeným prstíkem po Evropě a nabádat premiéry, aby udělali to či ono? Pokud ano, za chvíli ji budou všichni nesnášet. A Českou republiku s ní. Včetně českého premiéra. Mám za to, že ten má svých problémů dost, nepotřebuje ještě další. My potřebujeme v Evropě spojence, s tímhle přístupem bychom jich mnoho nezískali.

Pokud tomu rozumím správně, spolu s Jourovou má její resort na starosti také zkušený Belgičan Didier Reynders. Lze říci, kdo bude mít hlavní slovo? Nehrozí, že Jourová skončí v roli  pouhého sekundanta?

Jistě. Pan Reynders totiž dostal k dispozici celý aparát jednoho tzv. DG, neboli generálního direktorátu, tedy celého jednoho oddělení Evropské komise. Paní Jourová nikoliv. Bude mít k dispozici jen svůj sekretariát. Ve srovnání s Reyndersem bude jako chudá příbuzná.

Vy jste již dříve uvedl, že z Jourové bude cosi jako „politruk EU“. Vaše slova okamžitě spustila vlnu ostrých reakcí. Petrové Fischer a Honzejk kritizovali vámi použitý výraz, komentátor Martin Fendrych vás pak označil za Zemana ODS. Trváte s odstupem na svém? Vadí vám kritika z liberálního tábora?

Tady platí jedno železné pravidlo. Kdykoliv mě za něco kritizuje pan Fendrych nebo pan Honzejk nebo – obecně řečeno – kdokoliv z titulů mediálního domu Economia, pak je jasné, že stojím správně. Takže přesně naopak. Jako by mi dali razítko, že jsem se s tou nadsázkou trefil.

Když tedy mluvíme o „politrucích“ – podobá se dle vás současná EU v určitých ohledech Sovětskému svazu?

Ne, a nemám rád tohle srovnání. EU se pořád ještě skládá z demokratických států, kde probíhají svobodné volby. Že se tam či onde najdou lidé, kteří by třeba svobodě vyjadřování rádi nasadili náhubek, to je zřejmé. Ale můžeme a musíme se s nimi utkat demokratickou cestou. „Politruk“ byla mediální zkratka, a kdo chtěl, ten ji snadno pochopil.

Je možné, že nominace Jourové je ze strany Babiše jakousi úlitbou Ursule von der Leyen? Hrozí, že Jourová ze své pozice vrazí klín mezi státy Visegrádské čtyřky, když bude dohlížet na dodržování principů demokracie a právního státu? EU v této oblasti kritizuje mj. Maďary a Poláky…

Ano, tahle teorie vypadá reálně. Prostě „hodit vidle“ do V4 tím, že se vyrobí nějaký nový Timmermans, pro změnu přímo zevnitř V4. Jinak pan Babiš se nepochybně snažil vyjít  vstříc paní Leyen, protože ta vyhlásila, že chce genderově vyrovnanou Komisi. Takže mnozí spekulovali, že když navrhnou do Komise ženu, dostanou jakýsi „bonus“ v podobě dobrého postu. Ovšem Babiš v tomto splakal nad výdělkem.

Budoucí předsedkyně Komise Ursula von der Leyen označila tzv. European green deal za důležitý úkol nové Komise. Plán na dosažení „klimatické neutrality“ do roku 2050 zní odvážně. Jaké dopady bude mít drastické snižování emisí na sílu společné evropské ekonomiky? Je tento zelený plán předností EU, nebo se může krutě vymstít?

Mám z toho obavy. A mám pocit, že zas jednou vyhrává ideologie nad ekonomikou. Nikdo ještě nespočítal, kolik to bude stát. Útlum klasických zdrojů energie, dotovaná elektromobilita, různé uhlíkové a ekologické daně, zdražení leteckého benzínu – to všechno bude mít dopad do každodenní spotřeby občanů, do jejich rozpočtů. Ti bohatší, s nadprůměrnými příjmy, to samozřejmě nepocítí nijak, nebo jen málo. Pro ty chudé se vymyslí nějaké kompenzační mechanismy. A odskáče to, jako vždy, střední vrstva. Zdražení energií, změna energetického mixu, restrukturalizace celých ekonomik – to může mít obrovské dopady na náš každodenní život, naše zvyky, na to, jak cestujeme, kam jezdíme na dovolenou, jak se stravujeme. Ale i na zaměstnanost, strukturu trhu práce, potřebu rekvalifikací… Vlastně se na nás řítí velký sociálně-inženýrský experiment, jehož důsledky jsou neohadnutelné.

O naplnění výše zmíněné iniciativy se bude starat zkušený Frans Timmermans. Je právě on člověkem, který může snahy o „zelenou“ Evropu posunout na vyšší úroveň? Vzbuzuje ve vás nové složení Komise spíše naději, či obavy?

Pan Timmermans je kontroverzní a konfliktní člověk a je to také zaťatý levicový ideolog. Pokud se do nového „zeleného údělu“ pustí se stejnou vervou, s jakou bojoval proti Polsku a Maďarsku, připravme se na budoucí konflikty, zejména tady ve střední Evropě.