Babiš nám vykradl program, exprezident Klaus šíří konspirativní spekulace, říká Zahradil. Odmítá, že je euroskeptik

Deník N, Z médií

Patnáct let působí Jan Zahradil jako europoslanec a v „nomádské existenci“ chce pokračovat i po květnových volbách. Plánuje v Bruselu provést revizi zbytečných zákonů a umožnit, aby se členské státy integrovaly jen v těch oblastech, které si samy zvolí. „Dovedeme si představit referendum o nevstoupení nebo vstoupení České republiky do eurozóny,“ uvedl kandidát na šéfa Evropské komise v rozhovoru pro Deník N. Exprezident Václav Klaus podle něj šíří konspirativní spekulace.

Europoslancem jste od roku 2004. Baví vás to ještě?

Teď mě to baví ještě možná víc, protože v Evropské unii se schyluje ke změnám. Všichni tuší, že velká koalice lidovců a socialistů končí, takže nikdo přesně neví, jaká bude budoucí parlamentní většina. Já jsem si to navíc okořenil „spitzenkandidaturou“, takže letos to má obzvlášť grády.

Ano, kandidujete na předsedu Evropské komise za frakci Evropských konzervativců a reformistů. Nicméně, nezhatí vaše šance brexit? Ve vaší frakci je osmnáct britských poslanců, nehrozí tedy, že po jejich odchodu budete slabší?

Teď to vypadá, že britské strany budou muset jít k volbám do Evropského parlamentu. Podle průzkumů by sice neudělaly osmnáct konzervativních europoslanců, ale vypadá to, že zhruba patnáct by se tam dostat mohlo. Všechny strany, co tam teď máme, mají lepší skóre, než měly v roce 2014, takže každá z nich dodá více europoslanců. Takže na tom budeme ještě lépe.

Podle vás tedy nehrozí, že by Velká Británie odešla z Evropské unie ještě před volbami?

To se také může stát, ale považuju to za méně pravděpodobné, protože by musela projít nějaká dohoda mezi konzervativci a labouristy. Jak premiérka Theresa Mayová, tak vůdce opozice Jeremy Corbyn mají slušnou opozici i ve svých stranách a nevidím tam možnost dohody na většinovém hlasování pro smlouvu mezi Evropskou unií a Velkou Británií.

A jak podle vás dopadne brexit? Odejde nakonec Velká Británie z Evropské unie?

Nakonec odejde. Tím, že si to teď prodloužili, mají možnost dospět k nějaké dohodě. Ale aby nemuseli kandidovat ve volbách, museli by k ní dospět do 22. května, což je nereálné. Do konce října to stihnou, protože pak budou mít ještě dalších pět měsíců na to, aby se dohodli.

Jejich zástupci tedy budou i přesto v Evropském parlamentu?

Britové obsadí místa, která jim náleží, a když to dobře dopadne, tak 31. října odejdou a odejdou i z Evropského parlamentu. Půlka jejich mandátů se přerozdělí a nastoupí náhradníci ze států, které měly na europoslancích dostat přidáno (druhá polovina nebude obsazena, pozn. red.). Budeme mít tedy jeden Evropský parlament do 31. října a odlišný po 31. říjnu.

Je tedy možné, že bychom měli doplňovací volby do Bruselu?

U nás ne, protože nás se to netýká. Máme 21 poslanců a budeme mít stejný počet i potom.

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Nesrozumitelné a moc ambiciózní zákony

Jaké to pro vás je žít mezi Prahou a Bruselem?

Je to nomádská existence, protože rodinu mám v Česku. Od pátku do pondělí jsem tady a od pondělí do čtvrtka tam, ale už si na to zvykli.

Nebojíte se, že pokud byste se stal předsedou Evropské komise, měl byste toho času ještě méně?

To určitě. Musel bych se tam přestěhovat kompletně.

Že by se za vámi přestěhovala i vaše rodina?

To asi ne. Moje děti už jsou velké a žijí si svým životem a moje manželka tu má svoje věci a svůj byznys, takže bychom to museli vyřešit. Měli bychom asi létající manželství.

Většina Čechů vnímá Evropskou unii jako Brusel, který nám něco zakazuje, například pomazánkové máslo nebo plastová brčka. Jak si to vysvětlujete?

Něco na tom asi je. Legislativa je leckdy nesrozumitelná, leckdy příliš ambiciózní. Jak se říká, že dobré úmysly dláždí cestu do pekel, tak leckdy dobře míněná snaha například s těmi plasty pak získá symboliku, že se zakazují tyčinky do uší. Lidé se tomu i smějí. V programu mám jeden z bodů s názvem velký právní úklid, což znamená revizi celé evropské legislativy, aby se tam tyhle krajnosti nevyskytovaly.

Proč jste za posledních patnáct let něco v tomto ohledu neudělal?

Protože tam vládne velká koalice socialistů a lidovců, přes které tyto iniciativy nikdy neprojdou. José Manuel Barroso se o něco takového pokusil v roce 2005 nebo 2006, když vedl Evropskou komisi, ale velice rychle to zašlo na úbytě. On vytvořil seznam legislativy, která se měla zrušit, něco z toho dokonce zrušil, ale moc toho nebylo. Vznikl program REFIT, podle něhož se všechny připravované normy mají posuzovat z hlediska jejich účinnosti například na byznys, ale neslouží to jako filtr pro nadbytečnou legislativu. Je to spíš pobídka, aby jí bylo víc.

Už máte seznam, která nařízení by se měla zrušit?

Nemám, a právě proto je potřeba s tím začít. Je potřeba udělat analýzu. Existuje regulatorní rada, která je ale složená ze zaměstnanců Evropské komise. Oni sami sobě posuzují legislativu, kterou předkládají. Chtěl bych, aby ji tvořili lidé z byznysu delegovaní národními vládami, aby oni mohli posoudit, co úředníci navrhují.

Máte pro ten bod podporu i v jiných frakcích?

To se ukáže po volbách, až budeme vyjednávat o většinové koalici, tedy pokud budeme její součástí. Sami to nepostavíme. Ale sami by to nepostavili ani lidovci, bude tedy zapotřebí vztyčit prapor a říct: „Můžeme s vámi jít do koalice, ale máme tyhle podmínky,“ přičemž velký právní úklid může být jednou z nich.

Neznamená prověrka legislativy větší byrokratickou zátěž? Budete muset připravit analýzu a zjistit, co není potřeba, a na to budou potřeba další lidé, ne?

Evropská komise by to zvládla. Zmrazila by se její činnost, a dokud by se neprovedl audit práva, tak by se žádné nové směrnice nepřipravovaly a nepřijímaly.

Nebude to trochu paralyzující, obzvlášť ve chvíli, kdy Evropskou unii opouští Velká Británie?

Není potřeba přijímat nové zákony, bude potřeba jenom podepsat smlouvu a tu implementovat. Ale nové směrnice týkající se regulací na vnitřním trhu kvůli odchodu Velké Británie potřeba není.

Komisi je nutné upozadit, za Junckera je moc politická

Stalo se někdy, že by v čele Evropské komise byl euroskeptik?

Nevím, co je přesně míněno slovem euroskeptik.

Mínila jsem tím vás.

Nemyslím si, že jsem euroskeptik.

Máte k ní ale spoustu výhrad.

Ano, to mám a je to v pořádku. Neznamená to ale, že se mi nelíbí ta samotná myšlenka nebo že bych ji chtěl zrušit. Nelíbí se mi, jakým způsobem je realizovaná. Nevidím v tom ale příliš mnoho skepse. Podle mě je to spíš pozitivní změna. Skeptika vidím jako někoho, kdo nad tím mávne rukou a řekne: „Pojďme to zrušit. Stejně to nemá smysl, pojďme od toho!“

Jan Zahradil (1963)
Absolvent Vysoké školy chemicko-technologické je v politice od roku 1990, kdy se stal členem Občanského fóra. O rok později již byl zvolen do Federálního shromáždění za ODS. Později se stal poradcem premiéra Václava Klause. Od roku 1998 působil jako poslanec ve Sněmovně, o šest let později se stal europoslancem. V Bruselu spoluzakládal frakci eurorealistů.

Co byste chtěl v případě zvolení do čela Komise dokázat?

Chtěl bych, aby toho Evropská komise dělala méně a aby to dělala lépe. Chtěl bych, aby byla méně politická, než byla za Jeana-Clauda Junckera, aby si nehrála na evropskou vládu. Měla by se spíš upozadit, aby dávala větší prostor Evropské radě. Chtěl bych, aby vznikla vícerychlostní Evropská unie.

Co to znamená?

Že budete mít právně kodifikovanou možnost se některých politik neúčastnit, když nebudeme chtít. Naopak některé státy budou moci postupovat jinak. Budou se více integrovat v určitých oblastech. Dám příklad: Když se Německo s Francií dohodnou, že chtějí bilaterálně sjednotit daně, tak se dohodnou, ale nebudou do toho tahat ostatní státy. Je nutné to oddělit. Souvisí s tím unie více měn, že by v evropském právu bylo zaneseno, že nejen euro je oficiální měnou Evropské unie, ale i všechna ostatní platidla zemí, které ho nepřijaly, budou rovnocennými platidly.

Nevytratí se pak smysl zavedení eura?

Smysl zavedení eura je věc, nad kterou můžeme dlouho diskutovat. Na jedné straně je to měna, ale na druhé je to nástroj prohlubování politické integrace. Země, které s tím nesouhlasí, jako byla Velká Británie nebo to je Dánsko nebo Švédsko, si tak nechávají stále svoje měny a měly by mít právo si je ponechat i nadále.

Foto: Chris Lee, ECR

Nicméně na Slovensku euro zavedli a jsou s ním spokojení.

Nejsem si vzhledem k počtu Slováků, kteří odjíždějí za prací do Čech, jist, jestli je to pravda.

Slováci sem dojížděli za prací ještě předtím, než bylo u nich euro zavedeno.

Ale je patrné, že jim euro moc nepomohlo.

Jaký by mělo dopad pro Česko, kdybyste se stal předsedou Evropské komise?

Určitě by to pro naši zemi byla reklama. Byl by to poprvé někdo nejen z Česka, ale z celé střední a východní Evropy. Navíc pokud by se nám podařilo prosadit myšlenku vícerychlostní Evropy, tak by to byla přesně podoba integrace výhodná pro Česko. Mohli bychom se zúčastnit integračních politik podle toho, jak bychom to cítili. Nemuseli bychom se podílet na sjednocování daní a společné azylové politice.

Není to ale proti vizi jednotné Evropy? Některé státy skutečně pracují na integraci a my pak budeme ti, co se jenom vezou.

Ne, tohle je jediná možnost, jak to do budoucna udělat v celku 27 zemí, aby všichni byli aspoň trochu spokojení. Když se podíváme na všechny země, tak s výjimkou asi dvou nebo tří v každé z nich existuje silná euroskeptická strana, která posiluje, zatímco ty hlavní ztrácejí. Důvodem je, že je tu nespokojenost lidí s tím, jak Evropská unie vypadá, jak neustále samopohybem postupuje v tlaku na další integraci, a jedinou možností je povolit šrouby, aby každý mohl postupovat různou rychlostí a možná i k různým cílům.

Zmiňoval jste posilování euroskeptických hnutí. V Česku jediná parlamentní strana, která k odchodu vyzývá, je SPD, nicméně její preference klesají. 

Tenhle postoj vystoupit z Evropské unie je úplně krajní. Ale vy nemusíte chtít vystoupit z Evropské unie a zároveň přebírat všechno, co z ní přichází. Podle průzkumů veřejného mínění si 75 procent lidí nepřeje přijetí eura, ke kterému jsme se zavázali. Teď z toho hledáme cestu ven.

Nikdo na nás ale netlačí, abychom teď přijali euro.

Netlačí, ale podle přístupové smlouvy z roku 2004 tu ta povinnost je a byl bych rád, aby se změnila na pouhou možnost. Neříkám, že ho třeba někdy nepřijmeme, ale je potřeba se z toho vyvázat, protože se podmínky přijetí eura výrazně změnily, tak ať se o tom udělá nové referendum, jestli chceme, nebo nechceme vstoupit do eurozóny.

A vy potom, co se stalo ve Velké Británii, ještě věříte ve správnost rozhodování v referendu? Je to podle vás nástroj, kterým bychom se měli řídit?

V klíčových věcech, jako je vstup nebo vystoupení z Evropské unie nebo jako přijetí nebo nepřijetí společné měny v situaci, kdy se změnily smluvní podmínky, je to jediná cesta.

Podle vás by tedy v Česku mohlo být referendum o vystoupení z Evropské unie?

To právě nepodporujeme. Podporuje to pan Okamura a jiní. My ale říkáme, že nechceme referendum o vystoupení z Evropské unie. Dovedeme si ale představit referendum o nevstoupení nebo vstoupení České republiky do eurozóny.

ANO ve frakci nechceme

Říkal jste, že chcete odpolitizovat Evropskou komisi. V čem je podle vás zpolitizovaná?

Chová se, jako by byla evropskou vládou. Zejména za pana Junckera se to rozjelo tak, že se chovají, jako by byli nadřízení ministrů národních vlád. Nejsou ale jejich nadřízenými, mají být strážci smluv evropského práva, ale nemají si hrát na ty, kdo budou ministrům rozkazovat. Když slyším pana Timmermanse (první místopředseda Komise, pozn. red.), jakým způsobem huláká na Polsko a Maďarsko, tak se mi to skutečně nelíbí.

O zpolitizované Evropské komisi mluví i premiér Andrej Babiš…

Pan Babiš už celkem úspěšně vykradl asi 80 procent našeho programu, což je mimochodem ukázka toho, že je dobrý, když ani jeho tým spin doktorů nedokázal vymyslet nic lepšího. Pokud jde o jeho výkřiky v jeho konkrétním případě, tak tam se jedná o to, jestli s jeho dotacemi nebylo nakládáno neoprávněně.

Když jsou si vaše programy s ANO podobné, v čem jim tedy chcete konkurovat?

Babiš nám vykradl program, nicméně hnutí ANO sedí ve frakci evropských liberálů, která dělá všechno opačně, než on si stanovil.

On nemůže tu frakci změnit?

Zajímalo by mě za jakou. V každé jiné frakci už nějaká česká strana sedí a ona ho tam nepustí. Národní strany mají právo veta, když tam nějaká jiná strana z toho samého státu chce přistoupit. Oni jsou první, kdo říká ano/ne. Vy si dovedete představit, že by třeba lidovci nebo TOP 09 souhlasila s přestupem pana Babiše do Evropské lidové strany?

A vy ho ve své frakci tedy nechcete?

Ne, on tam nemá co dělat, když je teď v liberální.

Tak třeba prozřel.

Nemyslím si, že prozřel, spíš si přečetl průzkumy veřejného mínění, podle nichž to všechno upravil.

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Výroky exprezidenta Klause mě mrzí

Ještě 14. března jste říkal, že nikdo nechce vyloučit z ODS Václava Klause mladšího. O dva dny později jej výkonná rada vyloučila. Co se mezitím stalo?

Rozhovor vznikl dříve a pak jsem dostal doplňovací otázky. Odpověď vznikla ještě před těmi židovskými výbory, ačkoli pro mě to nebyla poslední kapka. Poslední kapkou bylo, když v tom samém týdnu vyšel rozhovor v Parlamentních listech, kde řekl, že v eurovolbách nikoho volit nebude, protože bude v Itálii. Kdyby mohl volit tam, tak by volil Salviniho.

Já tedy chápu, že někdo odjede, ale sám jsem se vrátil z dovolené kvůli doplňovacím volbám do Senátu na Praze 6, když umřel Václav Benda. Ale jestli to tak necítí, budiž, ale mohl to říct úplně jinak. Mohl říct, jaká je to smůla, že tu nebude, protože už má koupenou dovolenou, ale kdyby tu byl, volil by ODS. Od vlivného a výrazného poslance ODS čekám, že podporuje svoji značku, a ne že veřejně řekne, že na to kašle a dá najevo, že je mu jedno, jak ODS ve volbách dopadne.

Už v předchozích volbách do Senátu oznámil, že bude volit Ladislava Jakla, tedy kandidáta SPD.

Za to už dostal žlutou kartu. Byla velká diskuse na klubu a dostal varování, že ještě jednou něco podobného provede, tak dostane červenou kartu.

Nebojíte se, že vám jeho odchod sebere hlasy?

Zatím jsem viděl postklausovské průzkumy například od agentury Phoenix research, která je dělala od 21. března, kdy diskuse kolem odchodu Václava Klause mladšího nejvíce bublala, a v té době jsme měli 15 procent. Budu-li to brát jako bernou minci, tak se zdá, že to s našimi preferencemi nijak nezahýbalo.

Klaus už oznámil, že chce založit stranu se svým otcem. Myslíte, že se dostane do parlamentu?

Přeju mu mnoho štěstí při hledání nových voličů a víc k tomu asi nemůžu říct.

On řekl, že chce hledat členy v ODS.

Možná nějaké najde a je otázkou, kolik jich bude. Ale říkat, že něco vznikne a že někdo něco založí, to je pod moje rozlišovací schopnosti.

Vy se tím tedy budete zabývat, až to vznikne?

Jestli to vznikne, tak se možná budeme dívat, na koho se zaměřuje, ale že teď něco říká v novinách, je úplně irelevantní. V tuhle chvíli je mi to skutečně jedno.

Klaus starší řekl, že strana se změnila a už to není ODS, kterou zakládal. Navíc vám vyčetl, že jste jeho syna vyhodili na poslední chvíli, aby nestihl kandidovat do Evropského parlamentu. Byl to skutečně záměr?

To je čirá konspirativní spekulace. Docela mě mrzí, že tak racionální člověk jako pan exprezident, může vypustit něco takového z úst. My jsme si nenačasovali výroky, které zazněly z úst Václava Klause mladšího, ať už to byly židovské výbory, ostentativní neúčast v eurovolbách nebo přirovnání knihy Emmanuela Macrona k dílu Mein Kampf. Všechno to zaznělo v průběhu jednoho týdne a my to časování neurčovali. Představa, že někdo konspiroval a říkal, musíme ho vyhodit po 16. březnu, protože když to uděláme dřív, tak něco založí, je z říše snů.

Autor: