Nejsem cola zero ani light, ale štiplavé zázvorové pivo, které probere Evropu z letargie

Info.cz, Z médií

Český europoslanec Jan Zahradil vede evropské konzervativce do voleb do Evropského parlamentu a je také jejich kandidátem na příštího šéfa Evropské komise. Kampaň proto povede jak na evropské úrovni, tak pro domácí publikum v barvách občanských demokratů. „Domácí kampaň má svá specifika, a to i s ohledem na zdejší politickou situaci, která je nyní v Česku vyhrocená. Jedním ze zajímavých témat proto určitě bude, jak zamezit zneužívání unijních dotací pro soukromé podnikatelské cíle,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ. Na co dalšího se bude ODS soustředit? S čím chtějí voliče oslovit evropští konzervativci? A kdy budou mít občanští demokraté jasno o dalších kandidátech do voleb do Evropského parlamentu, které se odehrají v květnu příštího roku? I o tom byl rozhovor.

Evropští konzervativci, teda celoevropská strana ACRE, kterou vedete, odstartovala minulý týden v Bruselu svou kampaň před volbami do Evropského parlamentu, které proběhnou příští rok v květnu. Na co se v ní budete soustředit?

Program, který jsme zveřejnili, je takový první výstřel nebo spíš sada prvních výstřelů, protože plánujeme pokračovat ještě v dalších tématech. Nyní jsme přišli s šesti tématy. Jedno z nich jsme nazvali velký právní úklid, což je revize celého komunitárního práva spolu s revizí výdajů rozpočtu EU na různé agentury. Další prioritou je světový obchod, který se v poslední době dostává do turbulencí. EU by se měla rozhodně postavit na stranu volného obchodu a odbourávání obchodních bariér a měla by jít příkladem.

Pak tu nemůže chybět naše oblíbené téma, kterým je flexibilní nebo také vícerychlostní EU. Některé její prvky už v Lisabonské smlouvě jsou, ale chtěli bychom je prohloubit, aby byla lepší možnost spolupráce – ať už mezi skupinami států nebo v některých konkrétních politikách.

S čím dalším chcete oslovit voliče po celé Evropě?

Další prioritou je určitě bezpečnost, která souvisí s ochranou hranic EU. Prostředky z evropského rozpočtu by měly plynout spíše na posilování národních hraničních kapacit, než aby se přifukoval Frontex nebo podobné agentury, jak navrhuje Evropská komise. Nakonec se stejně vždy ukáže, že národní bezpečnostní složky to umí lépe. Při řešení migrační krize by měla fungovat flexibilita. Nechceme, aby členské státy někdo nutil k pomoci stejným způsobem, protože solidarita se dá vyjadřovat různě. Ty země, které nechtějí přijímat migranty, se mohou na řešení podílet finančně, logisticky nebo technicky. Dále se stavíme proti společné evropské armádě a vymezujeme se proti velké energetické závislosti na Rusku.

V programu počítáte s posilováním role národních parlamentů. Už dnes ale parlamenty možnosti mají, nicméně moc úspěchů s nimi neslaví, protože je nedokáží využívat. Proč přicházet s něčím novým?

To je pravda, nástroje tu už jsou. Jedna věc ale je, zda se na jejich použití parlamenty umí domluvit, a druhou pak to, zda jsou tyto mechanismy dostatečně silné. Stávající žlutá karta umožňuje návrh legislativy pouze zbrzdit nebo ho vrátit k přepracování, ale není možné ho zcela zastavit nebo zrušit, případně jít ještě dál a zrušit už stávající legislativu. My proto navrhujeme systém červené karty a zpětného chodu, kdy by národní parlamenty mohly na základě určitého kvora vyžadovat zrušení některé evropské legislativy.

V kampani plánujete mluvit i o společné měně euro, které chcete vystavit stopku. Dokážu si představit, že tím oslovíte některé voliče ve střední Evropě, ale jak to zabere na lidi v zemích, které euro už přijaly?

Pro tvrdé jádro EU to není takové téma, to je pravda. Na druhou stranu z posledního průzkumu Eurobarometru vyšlo, že v některých zemích existuje odpor k zavedení eura. Mezi staršími členy EU je to Dánsko a Švédsko, které eurem neplatí, což je logické, ale je to i v zemích, které ho ještě nepřijaly, ale zavázaly se k jeho přijetí. Převažující nesouhlas s přijetím je v Polsku, Česku, Bulharsku a Chorvatsku. Rozhodně to tedy není téma pouze pro Česko.

V programu uvádíte, že se EU nachází na křižovatce. Já mám pocit, že tomu tak bylo za posledních deset možná dvacet let neustále. Proč říkáte, že se to děje zrovna teď?

Nemyslím si, že jsme stáli na křižovatce celých dvacet let, ale zažívali jsme stagnaci nebo setrvačnost. Celou evropskou politiku ovládala dvě seskupení: evropští lidovci (EPP) a evropští socialisté (S&D). Ti vždy dali v Evropském parlamentu dohromady nadpoloviční většinu a rozhodovali o tom, kdo bude šéfem Evropské komise a jaký bude její program. Nyní to bude jinak, protože podle všech možných ukazatelů a analýz evropští lidovci a evropští socialisté ve volbách ztratí a nadpoloviční většinu v europarlamentu už dohromady nedají.

Tu budou muset složit jiní, což zcela nepochybně ovlivní post předsedy Evropské komise a program Komise na příštích pět let. Jestli tedy někdy stálo za to hovořit o tom, že EU stála na křižovatce, tak je to právě nyní. A to je také důvod, proč bruselská bublina začíná panikařit. Je totiž jasné, že na síle nyní naberou eurokritické hlasy.

Na druhou stranu věřit průzkumům se v minulosti nevyplatilo a znám některé, které pořád předpovídají, že nejsilnější stranou v Evropském parlamentu po květnových volbách budou evropští lidovci…

Pravdou je, že trendy jsou jasné. Jak Evropská lidová strana, tak evropští socialisté ztratí, a ti dokonce možná dramaticky. Podívejte se na výsledky sociálně demokratických a socialistických stran po celé Evropě – to je jednoznačně po skluzavce směrem dolů.

Politická frakce evropských konzervativců ECR to také nebude mít lehké. Musíte počítat s tím, že přijdete o 18 britských europoslanců, kteří odejdou kvůli brexitu. Už víte, co uděláte, aby se frakce ECR udržela?

V průzkumech se počítá se stávajícím složením ECR. Navíc můžeme posílit o nové strany, které budou hledat útočiště poté, co se celá politická scéna rozkýve a bude docházet k přestupům. Zatím nikdo netuší, jak bude po volbách postupovat francouzský prezident Emmanuel Macron, jestli zůstane v alianci s evropskými liberály (ALDE), nebo bude chtít postavit vlastní parlamentní frakci, do které přizve některé strany z ALDE, EPP a S&D. Všechno se může dát do pohybu a my samozřejmě budeme v těchto vodách rybařit.

Bruselský server Politico mluví o tom, že by k vám mohly zamířit italské strany Hnutí 5 hvězd a Liga, případně maďarský Fidesz. Jednáte s nimi? Můžete to okomentovat?

Komentovat to nemohu, protože nebudeme komentovat něco, co třeba eventuálně někde probíhá, ale zatím to nedospělo k žádnému konkrétnímu výsledku. Zprávy v tomto směru si necháme třeba na 27. května 2019 po volbách.

Tím, že jste lídrem evropských konzervativců do eurovoleb, tak jste zároveň jejich kandidátem na šéfa Evropské komise, pokud by bylo na nich, aby ho doporučili k nominaci. Pro Politico jste uvedl, že další tzv. spitzenkandidáti, a tím pádem vaši soupeři Manfred Weber (EPP) a Frans Timmermans, (S&D) jsou jako cola zero a cola light. Chtěl jste tím říct, že vy jste vedle nich cola s plnou dávkou cukru a chcete to Evropě osladit?

Pokud bych měl sám sebe označit za nějaký nápoj, tak by to bylo zázvorové pivo, které je trochu štiplavější. Colou zero a colou light jsem oba pány označil z toho důvodu, protože rozdíl mezi jejich názory na EU je minimální. Možná kdybychom zkoumali jejich postoje k národním nebo kulturním otázkám, tak třeba narazíme na to, že pan Timmermans je možná příznivec interrupcí, ale Weber bude odpůrce, nebo že pan Weber chodí do kostela častěji než pan Timmermans. Avšak v zásadních otázkách, které se týkají architektury EU, jsou jejich postoje skoro identické. Oba chtějí více integrace, více Evropy, více sjednocování a na toto my určitě budeme poukazovat. Vzhledem k tomu, že zázvorové pivo je štiplavější nápoj než cola zero nebo light, tak věřím, že můžeme lidi probrat z letargie.

Ve volbách do Evropského parlamentu budete na národní úrovni kandidovat v barvách ODS. Dá se očekávat, že mezi priority občanských demokratů budou patřit i tato témata, o kterých jsme si před chvíli povídali?

Nejdříve malé vysvětlení na začátek. Nyní jsme odstartovali kampaň celoevropské politické strany ACRE. Musíme se v ní držet poměrně striktních pravidel, která mj. říkají, že není možné míchat dohromady evropskou kampaň s kampaněmi, které povedou naše členské strany na domácích úrovních. Jinými slovy nesmí vzniknout situace, kdy by bylo možné dovodit, že celoevropská kampaň nepřímo financovala domácí kampaň členské strany, například ODS. Nemůžeme dokonce ani použít slogany nebo grafiku. Jako ODS tedy budeme muset vybrat jiná hesla, jinou grafiku a jiné zpracování.

Takže půjdete úplně jinou cestou?

Samozřejmě, že něco z témat, která jsem před malou chvíli popisoval, se v programu ODS objeví, ale budeme to muset udělat v jiné podobě.

Co tedy můžeme na domácí úrovni očekávat?

Domácí kampaň má svá specifika, a to i s ohledem na zdejší politickou situaci, která je nyní v Česku vyhrocená. Jedním ze zajímavých témat proto určitě bude, jak zamezit zneužívání unijních dotací pro soukromé podnikatelské cíle. Důvody asi nemusím rozvádět.

Kdy bude mít ODS jasno o kandidátce a programu pro květnové volby do Evropského parlamentu?

Kandidátku sestavíme určitě nejpozději do konce ledna. Její první část zřejmě představíme dříve, tedy během prosince, a během ledna ji doplníme. V únoru potom odstartujeme první fázi kampaně.

Předpokládám, že vy kandidátku ODS do eurovoleb povedete…

V tuto chvíli mám nominace z několika různých regionů, a pokud vím, tak nikdo jiny na lídra naší kandidátky nominován není.