A tuhle fotku s Babišem jste viděli? Merkelová a sudeťáci, to se týká i Macrona

Parlamentní listy, Z médií

ROZHOVOR Podle europoslance Jana Zahradila (ODS) si prezident Miloš Zeman hraje s ČSSD jako kočka s myší. „Manévry prezidenta okolo sestavování vlády sleduji jako zajímavé představení. Prezident vlastně úplně mění povahu politického systému, který jsme tu dosud znali,“ vysvětlil v rozhovoru. Zahradil rovněž tvrdí, že se Zeman v podstatě stal hlavním aktérem při sestavování vlády a začíná se stávat rovněž hlavním aktérem při formování zahraniční politiky. Výrok bývalého ministra Lubomíra Zaorálka proti Vietnamu označil za emocionální úlet a vyzval ho k omluvě vietnamské komunitě za paušální napadení.

Začněme sestavením vlády a problémy kolem europoslance Miroslava Pocheho. Jak jste se na celou situaci díval?

Mně je to v zásadě jedno, spíše z toho mám dobrou zábavu, protože ty konstrukce, které pánové vymýšlejí, že Jan Hamáček bude řídit dvě ministerstva a Pocheho dosadí eventuálně jako náměstka na zahraničí potom, mi připadají absolutně krkolomné. Sociální demokracie vlastně tímto dává najevo, že už je schopna skousnout absolutně cokoliv, a prezident si s nimi hraje jako kočka s myší. Problém je v tom, že Ministerstvo zahraničí skutečně potřebuje nějaké vedení a speciálně v této době, kdy se bude jednat o Dublinu IV a o dalších důležitých věcech na evropské úrovni. Tam musí být plnohodnotný ministr, nemohou posílat náměstka na ministerské rady, takže v tom vidím problém.

Podle toho, co od vás slyším, se nebojíte výhrůžek ČSSD, že pokud by se Poche ministrem nestal, tak by spolupráci s hnutím ANO rozpustila?

Podle toho, co jsem já zachytil – jen z otevřených zdrojů, nemám zákulisní informace – mám pocit, že jsou na tu vládu natěšení, natřesení a že už zpátečku nezařadí. A jak je vidět, tak určitě je tam minimálně valná část reprezentována Zimolou a Foldynou, kteří by neměli problém s výměnou Pocheho za někoho jiného.

Říkal jste, že si prezident Miloš Zeman hraje s ČSSD jako kočka s myší. Proč to dělá?

To nevím, a to je mi v zásadě také jedno. Já se musím přiznat, že manévry prezidenta okolo sestavování vlády sleduji jako zajímavé představení a myslím, že se v nich odráží jedna věc. Prezident vlastně úplně mění povahu politického systému, který jsme tu dosud znali. My jsme až do zavedení přímé volby žili vlastně v parlamentním systému, a tím, že jsme si zavedli přímou volbu, jsme to překlopili na poloprezidentský systém. Prezident Zeman to jako velmi zkušený politik velmi dobře ví a začal toho poloprezidentského systému využívat na doraz. Takže se vlastně stal hlavním aktérem při sestavování vlády, začíná se stávat hlavním aktérem při formování zahraniční politiky. Je to zajímavá situace, která tak trochu posouvá, na co jsme byli za posledních pětadvacet let zvyklí.

Četla jsem kritiku ODS, že vláda podporovaná KSČM má být jmenována v den výročí popravy Milady Horákové. Berete to jako ironii života?

To je hodně špatná symbolika a myslím, že to asi někomu nedošlo. To se nemělo stát.

Jistě sledujete, co prosazuje kancléř Sebastian Kurz za Rakousko, navíc Rakousko bude předsedat Evropské unii. Domníváte se, že Evropskou unii a její státy čekají změny ohledně migrační politiky?

Minimálně v tom smyslu, že se přitvrdí v migrační politice, nás určitě změny čekají. Kurz už dal najevo, že z toho hodlá udělat prioritu rakouského předsednictví. Jeho přístup se mi líbí více než přístup Angely Merkelové, ale zase bych nad ním bezmezně nejásal. Prostě Kurz je rakouský kancléř a vždy bude hájit v první řadě zájmy Rakouska. Pokud se střetnou se zájmy České republiky, Kurz bude určitě upřednostňovat Rakousko, takže to, co razí on – přísnější a tvrdší linie – je v pořádku, ale vsadím, že kdyby došlo znovu na otázku kvót nebo přerozdělování migrantů, tak Kurz asi nebude držet basu s Visegrádskou čtyřkou. Takže naše nadšení nad Kurzem by mělo mít své hranice.

Zmínil jste Angelu Merkelovou. Vy jste se vyjádřil, že čelí vládní krizi i rebelii několika států Evropské unie kvůli dosavadní migrační politice. Zdá se, že se pod ní houpe židle, domníváte se, že přichází její politický konec?

Nemyslím, že je to aktuální. Ona byla naprosto obratná v tom, že dokázala vyčistit svoje blízké okolí ve straně CDU od jakýchkoliv politických konkurentů, takže se nerýsuje nikdo, kdo by ji mohl nahradit. Skutečností ale rovněž je, že ji migrační politika zavedla do nejsložitější situace. Poslušnost jí vypověděl vlastní ministr vnitra, také zmíněný rakouský kancléř Kurz se staví proti jejímu kurzu. Proti tomu se staví i nová italská vláda, o Orbánovi, který se už několikrát střetl s jejím pojetím migrační politiky, už jsme asi mluvili v minulosti. Takže rýsuje se zde taková koalice ochotných, která je schopna razit tvrdší přístup v plném rozporu s tím, co razila Angela Merkelová. Pro českou vládu by bylo dobré, aby se této koalice ochotných zúčastnila, a k tomu bychom potřebovali mít někoho jasně definovaného, kdo bude řídit Ministerstvo zahraničí. Nikoliv v pozici nějakých náměstků, nebo když všichni budou vědět, že to řídí někdo, kdo to má jako vedlejšák. Těžko bude možné brát takového člověka úplně vážně.

Poslední otázka k Merkelové. Jak hodnotit její výrok o tom, že pro poválečný odsun Němců z regionu střední a východní Evropy do Německa neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění? A jaký vliv to může mít na vztahy mezi Německem a Českou republikou?

Neřekla to samozřejmě jen tak. Nejde o výrok, který by jí nějak utekl. Řekla ho za přítomností svého ministra vnitra Horsta Seehofera a řekla to podle mne zcela cíleně a záměrně v rámci vnitropolitického souboje právě mezi ní a Seehoferem, kdy se CSU a Seehofer stavěli vždy na stranu ochránců sudetských Němců. Chtěla být ještě papežštější než Papež a vytvořila zvláštní přesmyčku, že ti odsunutí si také prožili svoji vlastní migraci, takže by pro migranty měli mít větší pochopení než ti, kdo touto zkušeností neprošli.

Považuji to za naprosto nevhodnou paralelu – mezi odsunem Němců po druhé světové válce a současnou migrační vlnou z Blízkého východu a subsaharské Afriky. To nemůže nikdo srovnávat a nikdo myslet vážně. Merkelová se o to pokusila, na německé politické scéně se vyřizují spolu účty, ale pro nás je to samozřejmě nepřijatelné, protože zase někdo na německé straně dává najevo, že není smířen s tím, co se stalo po druhé světové válce. Když říká, že pro odsun nebylo morální oprávnění, vlastně jde o kopanec do vítězných mocností druhé světové války. Tady nejde už pouze o Českou republiku, takže jestli říká, že se tehdy chovali nemorálně, tak bych se na místě Macrona nebo premiérky Mayové zeptal, jak to tedy myslela.

Jak už to bývá u každé politické strany, objevují se protichůdné reakce. Domníváte se, že je ODS rozkročená mezi Václavem Klausem mladším a Petrem Fialou, jejichž názory se někdy liší? Objevily se otázky, proč Klaus zůstává ve straně člověka, jakým je Fiala. Fiala odmítl zkritizovat Klause, když se objevila fotografie s předsedou hnutí Slušní lidé Zdeňkem Pernicou… Je ODS v tomto směru rozkročená, nebo naopak může být různorodost názorů ku prospěchu?

ODS je na tom v tuto chvíli dobře, protože jak se ukazuje, tak nám procenta pozvolna rostou. Není to sice žádný raketový nástup, ale je vidět, že krůček po krůčku získáváme půdu. Už k nám přicházejí voliči Andreje Babiše a toho si musíme cenit. Jak je vidět, nějaké názorové rozdíly v tom nehrají žádnou roli a lidé jsou schopni vnímat situaci tak, že ODS je opravdu jediná alternativa oproti současnému vládnímu kurzu, nebo vůči vládě, která zrovna vzniká. Jestli má někdo někde odlišné názory, v celkovém hodnocení to nehraje tak velkou roli, a jestli se Klaus s někým vyfotil – tomu se musím trochu smát. Je to dělání velblouda z komára.

Každý z nás v politice se vyfotí s desítkami lidí, a když se náhodou potom přijde na to, že ten či onen člověk má někde problém, co s tím asi můžeme dělat? Viděl jsem třeba fotku Babiše, který se fotil s bývalým majitelem Discolandu Ivanem Jonákem, jenž byl odsouzen za vraždu vlastní manželky, a Babišovi nikdo tuto fotku nepřipomíná. Nevím, jestli to Babišovi nedošlo, nebo zda v nějaké euforii souhlasil s fotkou. Nicméně stává se nám, že když někdo přijde s prosbou, zda se s námi může vyfotit, neřeknu mu: s vámi se fotit nebudu.

Četla jsem váš příspěvek ohledně Lubomíra Zaorálka a jeho vyjádření směrem k Vietnamu. Tedy že Vietnam je organizovaný zločin a stalo se z něj bezpečnostní riziko prvního řádu. Vy jste napsal, že by se měl Zaorálek omluvit a navíc že by takto neměl mluvit bývalý ministr zahraničí…

Mně Zaorálkův výrok strašně vytočil, protože na jednu stranu nikdo nepopírá, že někde v některých částech té vietnamské komunity určitě jsou problémy s distribucí a výrobou drog, ale Zaorálek to řekl tak, jako by sem Vietnam cíleně a záměrně exportoval nějaké výrobce, distributory a obchodníky s drogami. To tak absolutně není. Naštvalo mě to speciálně proto, že jinak Zaorálka znám jako celkem umírněného a racionálního politika, takže emocionální úlet, který od něj zazněl, mě vytočil. Tady je vietnamská komunita, málokdo to ví, která je na počet obyvatel u nás nejsilnější, nejpočetnější ze všech zemí Evropské unie. Myslím, že je to komunita drtivě bezproblémová. Lidé tu pracují, integrovali se do společnosti, nepřinesli žádnou nenávistnou ideologii nebo náboženství, stali se integrální součástí společnosti, docela tvrdě pracují, jejich děti dosahují výborných výsledků ve studiu a v mnoha ohledech nám mohou jít příkladem.

Jestliže je Zaorálek najednou v nějakém emocionálním záchvatu přirovnal k drogovým dealerům nebo organizovanému zločinu, tak to prostě nejde a Zaorálek není žádná politická nula, je bývalý ministr zahraničí, současný předseda zahraničního výboru, takže by měl opravdu vážit slova. Na jeho místě bych se omluvil vietnamské komunitě, že je paušálně napadl.