Méně eurodotací? Dobrá, ale zapomeňte na kvóty

Stanoviska a projevy

I přes odchod jednoho z největších plátců v roce 2019 má rozpočet sedmadvacítky nadále růst. Evropská komise chce v příštích sedmi letech utratit zhruba 1,135 bilionu eur, což představuje zhruba 1,11 % HDP členských států. Výpadek daný odchodem Británie a vyšší výdaje mají zaplatit členské státy vyššími platbami, nové daně a škrty v zemědělských a regionálních dotacích. Podle Jana Zahradila z ODS je dobře, že komise navrhuje například ztrojnásobit výdaje na ochranu vnějších hranic EU, celkově je ale současný návrh pro Českou republiku jen obtížně přijatelný.

„Česká republika se poměrně rychle blíží k pozici čistého plátce do unijního rozpočtu. Už jen proto není navyšování rozpočtu v našem zájmu. Naším zájmem je především moderní a úsporný rozpočet, který financuje oblasti s nespornou přidanou hodnotou, jako je věda a výzkum nebo bezpečnost (tím nemám na mysli projekt tzv. evropské obrany),“ uvedl ve Štrasburku Jan Zahradil. Ve svém vystoupení na plénu také odmítl posilování tzv. „vlastních zdrojů“ unijního rozpočtu, což neznamená nic jiného, než nové daně a poplatky, nad kterými by členské státy neměly žádnou kontrolu. „Nezahrávejme si s vlastními zdroji. EU není stát a komise není vláda, je to pouze servisní instituce pro členské státy a musí zůstat pod jejich kontrolou.“

Logické je podle Jana Zahradila krácení regionálních fondů pro země střední a východní Evropy a přesun prostředků do hraničních států, které se potýkají s následky nelegální migrace. „V tom případě ale očekáváme nějakou formu kompenzace. Mohli bychom třeba konečně přestat být obtěžováni kvůli kvótám na přerozdělování migrantů,“ uvedl Jan Zahradil.