EU už má nástroje proti dumpingu, spor s Čínou ale bude pokračovat. ČR nesmí stát bokem

EurActiv, Stanoviska a projevy

Ekonomický i geopolitický vliv Číny roste. Důkazem toho je ambiciózní iniciativa nové Hedvábné stezky, rostoucí čínské investice do zemí EU (jen loni 40 miliard USD) nebo formát „16+1“(spolupráce Číny a zemí střední a východní Evropy).

Byl to čínský prezident, kdo se letos v Davosu jednoznačně postavil za uvolňování světového obchodu a za globalizaci. Čína postupuje pomalu, cílevědomě a samozřejmě tím sleduje vlastní zájmy.

Je dobře, že Česká republika zachytila tento trend, nestojí stranou a zapojuje se do nejrůznějších čínských projektů, sama v Číně investuje a čínské investice i akvizice přijímá. Mít ekonomické i politické propojení na Čínu je předvídavé a reflektuje budoucí vývoj soustavy mezinárodních vztahů. Tam, kde se naše zájmy shodují, je vzájemná synergie prospěšná.

ČR, jako součást EU, však samozřejmě musí vnímat i rizika čínské ekonomické expanze do světa.

15. února 2016, tedy bezmála před dvěma lety, demonstrovali v Bruselu před sídlem Evropské komise zástupci evropských ocelářů. Ač to může vypadat na první pohled nezvykle, přišli jsme je s kolegou Evženem Tošenovským podpořit. Plně jsme sdíleli jejich obavy, že získá-li Čína během koncem roku 2016 tzv. MES (Market Economy Status), masivní přebytky státem dotované čínské oceli a dalších výrobků zaplaví Evropu.

Tyto obavy rozhodně nebyly neopodstatněné. Když Čína v roce 2001 vstupovala do WTO (Světová obchodní organizace), bylo dohodnuto patnáctileté přechodné období, během něhož nebude tato země uznávána za tržní ekonomiku a bude se muset smířit s ochrannými opatřeními ze strany svých partnerů. Toto období mělo vypršet 11. prosince 2016 a Čína dávala jasně najevo, že s uznáním MES automaticky počítá. Evropská komise, která za obchodní politiku EU se třetími zeměmi zodpovídá, mlčela jako zařezaná, hodiny tikaly a nic se nedělo. Čína dále trvala na tom, že EU jí má MES přiznat automaticky a protože EU tak neučinila ani po uplynutí příslušné lhůty, Čína označila její jednání za nezákonné a obrátila se na porotu WTO s žádostí o řešení.

Teprve počátkem roku 2017 Evropská komise předložila zcela novou metodologii výpočtu antidumpingových opatření, která by měla celou dosavadní logiku MES prostě a jednoduše obejít. Ač to není nikde explicitně řečeno, jde o pokus vyřešit právě spor mezi EU a Čínou.

Nová metodika je zcela neutrální a spočívá především na pojmu „podstatná zkreslení“. K nim dochází ve chvíli, kdy vykazované ceny nebo náklady, k nimž patří mj. náklady na suroviny, energie a další výrobní faktory, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale jsou ovlivňovány zásahy státu. Pokud se při určování těchto výrobních nákladů objevuje jedna či více anomálií, Komise usoudí, že existují podstatná zkreslení, a provede výpočet dumpingu na základě běžné hodnoty, která musí být stanovena na základě nezkreslených nákladů ve vhodné reprezentativní zemi nebo na základě mezinárodních referenčních hodnot. V listopadu tuto novou metodologii schválil i Evropský parlament.

Pozdě, ale přece, chtělo by se říci.  Je ovšem zřejmé, že i tuto novou metodu Čína napadne u WTO a je proto třeba nadále celou situaci bedlivě sledovat. Není totiž jasné, zda Evropská unie má v záloze i nějaký „plán B“ pro případ, že čínské stížnosti u WTO uspějí a EU naopak prohraje.

Je škoda, že se právě Česká republika v tomto sporu více neangažovala. Sledujeme vůči Číně pragmatickou a konstruktivní politickou linii. Měli bychom být proto ohledně této relace aktivní i na evropské úrovni, monitorovat vývoj, přicházet s návrhy, ovlivňovat stanoviska. Na tom by se měl velmi rychle vytvořit v ČR nový národní konsensus zodpovědných politických sil. Máme k tomu co říct.