Překvapivý výsledek britských voleb

Česká televize, Z médií

„Premiérka Mayová mířila mimo, to by byl asi můj titulek, protože ona se tou kampaní opravdu netrefila do nálady voličů, dokonce ani konzervativní voliči nepovažovali téma brexitu za klíčové téma těchto voleb.“

Záznam celého pořadu Události, komentáře
Překvapivý výsledek britských voleb

David BOREK, moderátor:
Slovníkem Václava Klause by se dal včerejší volební výsledek britských konzervativců označit za nevýhru. Respektive oni vlastně vyhráli, získali nejvíc hlasů, nejvíc mandátů, ale nemají většinu v parlamentu, a to je vlastně přesný opak toho, co chtěla vypsáním předčasných voleb docílit premiérka Mayová. U moci chce ale zůstat, apeluje na zachování stability. Co bude nestandardní rozložení sil znamenat pro Británii, co pro Evropu a co pro brexit, naše první téma.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A jsou tady i další otázky, třeba byly britské volby ovlivněny nedávným teroristickým útokem a dokážou se s touto hrozbou, tedy s hrozbou podobných útoků konzervativci vypořádat a dokáže to Evropa, i to dnes v Událostech, komentářích probereme.

David BOREK, moderátor:
No, a já to propojím do třetice, protože s tím, co říkal Dan a vlastně i předtím já, souvisí to naše následující téma. V Praze se rokovalo o bezpečnosti Evropy. Zkusíme odlišit slova a činy, probereme evropské plány na koordinaci armád. Je to potřebná věc, anebo nebezpečné obcházení Severoatlantické aliance. Hezký večer. Vítáme vás.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor:
Podruhé během jednoho roku se britská politická scéna otřásla po verdiktu občanů, loni referendum o vystoupení z Evropské unie, teď parlamentní volby, které konzervativcům nezajistily většinu.

Katarína SEDLÁČKOVÁ, redaktorka:
Vysoká sázka nevyšla, britská premiérka Theresa Mayová jen těžko skrývala zklamání., předčasné volby vyhlásila sebevědomě a první odhady výsledků ji zamrazily. Její konzervativci neposílili, naopak o většinu v parlamentu přišli. Odpůrci kabinetu hned začali slavit, tím spíš, že se i díky závodům při sčítání lístků předběžná čísla nad ránem potvrdila.

Bohumil VOSTAL, redaktor:
Británie se probudila do dne, kdy titulky hlásají – Theresa Mayová utrpěla zdrcující porážku.

osoba:
Budete rezignovat, paní premiérko?

Katarína SEDLÁČKOVÁ, redaktorka:
Tlak na Mayovou a její odstoupení stoupá i z vlastních řad. V parlamentu jí chybí až 8 hlasů a druzí labouristé, kteří si polepšili o nejvíc křesel, se považují za vítěze.

Jeremy CORBYN, předseda britských labouristů:
Jsme připraveni sloužit lidem, kteří nám dali svou důvěru.

Katarína SEDLÁČKOVÁ, redaktorka:
Opozice na ni útočí ze všech stran od liberálních demokratů nebo skotských nacionalistů.

Nicola STURGEONOVÁ, skotská premiérka:
Premiérka ztratila veškerou pravomoc a důvěryhodnost.

Katarína SEDLÁČKOVÁ, redaktorka:
Ani Skotská národní strana Nicoly Sturgeonové se ale za vítěze považovat nemůže. Nepomohlo jí volání podruhé v referendu o skotské nezávislosti, které teď možná z parlamentu v Edinburghu už nebude slyšet tak hlasitě. Skotští nacionalisti ale zdůrazňují, že většina Britů odmítla konzervativci prosazovaný tvrdý brexit. Houževnatá premiérka zatím ustoupit nehodlá. Dál chce vládnout s podporou severoirských unionistů.

Theresa MAYOVÁ, britská premiérka:
S největším počtem hlasů a největším počtem křesel získaných ve volbách je jasné, že jen konzervativci spolu s unionisty mají legitimitu a jsou schopní poskytnout jistotu. Teď se pusťme do práce!

Katarína SEDLÁČKOVÁ, redaktorka:
Rozvrh brexitu podle Downing Street platí dál. Už za 10 dnů chce dnes ponížená Mayová začít v Bruselu vyjednávat o budoucnosti své země. Z Londýna Bohumil Vostal a z Edinburghu Katarína Sedláčková, Česká televize.

David BOREK, moderátor:
S námi v Událostech, komentářích je europoslanec za ODS Jan Zahradil, příjemný večer.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor:
A budeme mluvit také s europoslancem za ČSSD Pavlem Pocem. Vítáme i vás.

Pavel POC, europoslanec /ČSSD/:
Hezký večer.

David BOREK, moderátor:
Tak, pánové, první otázka je taková trošku klasická, vaše interpretace toho, co se stalo, ale poprosím, aby to nebyla analýza, aby to nebylo slohové cvičení, ale aby to bylo spíše, kdybyste měl naformulovat a v Británii se to docela dělá hodně vytříbeně, naformulovat titulek novin, který by shrnul, co se stalo, pane Zahradile?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Premiérka Mayová mířila mimo, to by byl asi můj titulek, protože ona se tou kampaní opravdu netrefila do nálady voličů a já jsem si dnes četl jednu analýzu, jeden průzkum, ze kterého vyplývá, že dokonce ani konzervativní voliči nepovažovali téma brexitu za klíčové téma těchto voleb a z voličů Labour Party to bylo jenom 8 %, kteří se domnívali, že brexit je klíčovým tématem těchto voleb a ona se pokusila právě brexit, vyjednávání o brexitu udělat centrálním tématem, tím se netrefila do nálady voličů a Jeremy Corbyn naopak hovořil o vzdělání, nabízel bezplatné školství a tím zřejmě přilákal ty mladé voliče, kteří se dostavili k volbám ve velmi vysokém, dokonce bezprecedentním počtu.

David BOREK, moderátor:
To už byl trochu delší novinový titulek, ale ten začátek byl úderný, děkuji. Pane Poci, vaše interpretace, opravdu stručně, co se stalo?

Pavel POC, europoslanec /ČSSD/:
Vy jste chtěl bez analýzy, tak, kdybych si měl pomoci bonmotem, tak bych řekl, že hlad po moci je špatný volební kuchař.

David BOREK, moderátor:
Čili špatný odhad toho, jak načasovat nebo zda vůbec provést předčasné volby?

Pavel POC, europoslanec /ČSSD/:
Premiérka Mayová měla jeden jediný cíl, a to bylo posílení své osobní politické moci a nemyslela na to, co se může stát a jakým způsobem to může ovlivnit její vlastní zemi a obyvatele její země.

David BOREK, moderátor:
Mimochodem do závorky opět na vás oba, je tam možné jako jeden z důvodů nebo jedno z témat, které se v té kampani docela rozeznělo, je tam možné zmínit i terorismus, několik útoků v posledních týdnech, pane Poci?

Pavel POC, europoslanec /ČSSD/:
Určitě je, ale hrozně složitá otázka, co to udělalo, jakým způsobem ovlivnily volby reakce jednotlivých politiků a vzhledem k povaze těch teroristických činů a té tragičnosti já bych si dovolil se do těch analýz nepouštět. Nevím a nemyslím si, že někdo může racionálně říci, jestli posunuly ty teroristické útoky nějak křesla nebo počty, kterých dosáhly jednotlivé politické subjekty. Nějaký vliv na volby to asi mělo, ale komu, komu to co přineslo nebo vzalo, to podle mého názoru je obtížně analyzovatelné a vzhledem, jak říkám, k tragické povaze těch věcí, já bych si tu analýzu odpustil.

David BOREK, moderátor:
Byla by tu jistá paralela, pane Zahradile, Španělsko 2004, teroristické útoky v Madridu a docela výrazný zvrat volebních preferencí a nástup, dejme tomu, nechci říct úplně pacifistické, ale rozhodně méně zahraničně politicky angažované a vojensko-politicky angažované vlády pana Zapatera.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Pamatuji si to, ale myslím, že tady ten příměr nesedí, už několik týdnů před volbami, dejme tomu, dva týdny před volbami, kdy ještě nebyla ta bezpečnostní situace tak exponovaná, tak ty průzkumy naznačovaly, že náskok konzervativců se snižuje a že opravdu tu kampaň neuchopili dobře a já jsem přesvědčen, že opravdu udělat z brexitu centrální téma voleb v situaci, kdy to drtivá většina voličů nebo výrazná většina voličů tak necítí, že byla chyba, že to jim možná ty volby, nikoliv prohrálo, ale bohužel jim tedy dalo velmi hubené vítězství.

David BOREK, moderátor:
Tak a teď už budou otázky docela politické, i když samozřejmě ta analýza tam může být také skryta z vaší strany, ČSSD i ODS se historicky tu více tu méně odkazují, provazují s britskými politickými vzory. Vzpomínám si na tehdy ještě velice mladistvého Tonyho Blaira ve volební kampani ČSSD v 96. roce a vzpomínám si také na opakované návštěvy britských předáků v Praze a naopak. To, co jste teď říkala, pana Zahradile, je to vlastně i lekce pro ODS, tedy suverenita, euro, eurozóna, evropská integrace od, proti federalismu, což je vaše velké téma, myslím i vaše osobně téma, to nebude to, s čím ODS by měla nějak hlavně se prezentovat na podzim?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Je to důležité téma a v té kampani určitě bude, ale právě na základě tady té zkušenosti si my musíme dobře analyzovat, která témata konkrétně ty voliče nejlépe osloví a jak už máme takovou zkušenost z minulých kampaní, tak ta zahraničně-politická témata, nejsou těmi, která v národních volbách, ve volbách do národního parlamentu příliš rezonují. Na druhou stranu možná letos je ta situace trošku odlišná v tom, že se opravdu láme chleba, že se tady vytváří nějaká unie v Unii pod vedením Německa a Francie a že politické strany by měly jasně říct, jestli chtějí toto tvrdé jádro následovat nebo nikoliv, naše pozice v tomto je jasná. My do tvrdého jádra nechceme, ale nemůže to být jediné a nemůže to být také hlavní poselství naší volební kampaně.

David BOREK, moderátor:
Ta otázka na vás, pane Poci, bude trochu jiná vztažená specificky na levicové politické spektrum. Jeremy Corbyn patrně provedl úspěšný úkrok doleva, on to vlastně zmiňoval i pan Zahradil, akcentování těch socioekonomických témat a skutečně posun doleva i na poměry Labouristické strany za posledních, dejme tomu, 20, 30 let, je to recept pro ČSSD, protože to nevypadá, že by stávající vedení ČSSD bylo corbynovské rozhodně?

Pavel POC, europoslanec /ČSSD/:
Tak jakékoliv dění na britské politické scéně je obtížně přenositelné do českých podmínek, z mnoha důvodů, jedním z nich je i to, že v Británii je úplně jiný volební systém, úplně jiný volební mechanismus, a tím pádem jiné metody oslovování voličů, to za prvé. Za druhé já si nejsem úplně jistý tou analýzou, jestli Corbyn získal to, co získal, na nějakém obratu doleva, protože Corbyn jako takový, jak já ho pamatuji za celé jeho působení v té pozici šéfa labouristů byl extrémně levicový, až bych řekl i pro labouristy samotné příliš levicový. A to, na čem podle mého názoru Corbyn tak úspěšně zabojoval v těhle těch volbách, bylo to, že on dokázal po letech to, co labouristé nikdy nedokázali zatím, a to bylo zvednout k volbám a nadchnout pro jejich ideály mladou generaci, to prostě tak je, to na tom bylo na tom vidět. A ano, tohle to je samozřejmě recept pro ČSSD, ale i pro každou jinou politickou stranu, protože podle mého názoru právě mladá generace v České republice by se měla a měli bychom dokázat najít recept, jak ji víc zapojit do rozhodování o budoucnosti své země. Corbynovi se to povedlo, měl celou řadu zajímavých témat, bezplatná studia na různých typech škol, et cetera, et cetera, v zásadě se snažil dát těm mladým lidem to, co trochu oni ve Velké Británii ztratili, a to je nějaká naděje do budoucna. Takže ano, tenhle ten recept podle mého názoru bychom měli nějakým způsobem uchopit. Nejsme v tom sami, měly by to udělat všechny politické strany ve všech zemích Evropské unie, ale já doufám, že to v České republice sociální demokraté, byť nejsem aranžérem kampaně samozřejmě, ale věřím, že tenhle ten prvek nějakým způsobem akcentovat ČSSD v té budoucí kampani bude.

David BOREK, moderátor:
Teď jenom, když odpovídal pan Poc, tak jsem si všiml, že jste trochu zdvihal obočí. Nevím, jestli to bylo vyjádření nějakého názoru? Jestli chcete ještě stručně reagovat na to, co říkal pan Poc.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já jsem si přečetl nějaký titulek, že pan Sobotka, premiér Sobotka řekl něco v tom smyslu, že Corbynův výsledek nebo ten jeho úspěch, že je inspirací pro ČSSD. Já tady samozřejmě jsem politickým rivalem ČSSD, ale co bych této straně opravdu nepřál, aby se posunula tím směrem, který představuje Jeremy Corbyn. Já nejsem žádný sympatizant pana Sobotky, ale pan Sobotka ve srovnání s Corbynem je tedy, řekl bych, středopravicový politik téměř by se dalo říci a …

David BOREK, moderátor:
No, jestli to ale není právě problém v tom, že na rozdíl …

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Corbyn je, Corbyn je …

David BOREK, moderátor:
Že na rozdíl od pana Sobotky pan Corbyn dokáže na meetingy skutečně přivést entuziastické mládežnické publikum.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Dobře, ale je to za cenu takového toho opravdu až bych řekl velmi brutálního populismu, kdy se slibují veřejné výdaje, kdy se slibuje školství zadarmo a tak dále, a tak dále, a ty sliby jsou podle mě nesplnitelné, čili …

David BOREK, moderátor:
Dobře, rozumím, ale zase, abyste tady nefungoval jako analytik ČSSD, tak, pane Zahradile, analytik pravice, to vám možná bude sedět lépe. Z té vaší první odpovědi, tedy to míření mimo terč paní Mayové v té kampani tak trochu vyplývá, že naděje, které evropská pravice vkládala do některých volebních výsledků posledních dvou, tří let, tedy naděje, že, když to řeknu archaickým slovníkem, dělnická třída přechází k pravici, že prostě lidé z pařížských předměstí, z anglického venkova, z anglických malých měst budou volit pravici, tak tyto naděje patrně padly a minimálně v Británii, ve významné, možná jako vodítko významné zemi západního světa se obnovilo klasické pravo-levé dělení, je to tak?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Myslím, že na takovouhle analýzu, na takovýhle závěr je přece jenom trochu brzy. A když se podíváte na ty výsledky britských voleb, tak zjistíte, že obě největší strany získaly v absolutním množství hlasy oproti volbám z roku 2015.

David BOREK, moderátor:
Dokonce je to rekord, tuším, od počátku sedmdesátých let, dvě nejsilnější strany mají dohromady velice velký podíl.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Konzervativci dostali 5 % navíc, labouristé 10 % navíc, ale hlavně přišlo k volbám 72 % voličů ve věku 18 až 24 let, zatímco v roce 2015 to bylo jenom 45 % voličů, a to jsou ti lidé, řekl bych, středoškoláci, vysokoškoláci, ti, kteří nastupují do zaměstnání, to jsou ti lidé, kteří zajistili Jeremy Corbynovi ten dobrý výsledek.

David BOREK, moderátor:
Nikoliv mnou tedy zmiňovaná dělnická třída, když řeknu ten starý termín.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Nemyslím si, že to byla dělnická třída a myslím si, že to byli mladí lidé, kteří v jakémsi až možná naivním idealismu uvěřili těm slibům Labour Party.

David BOREK, moderátor:
Tak a teď už budou vyloženě politické otázky, pane Poci, viděl jsem během dne v jednom z těch mnoha šotů z britských ulic takový nějaký pro někoho asi vtipný happening, kde byla rakev, na které bylo napsáno „Tvrdý brexit – rest in peace – odpočívej v pokoji“. Končí s tímto výsledkem ona koncepce posledního roku zastávaná Theresou May nebo Mayovou, že skutečně bude to tvrdý brexit opravdu se vším všudy?

Pavel POC, europoslanec /ČSSD/:
Končí nutně, protože Mayová, pokud chce sestavit vládu, tak se dostala do situace, kdy tím svým špatným rozhodnutím o předčasných volbách získala výsledek, kterému Britové říkají hung parliament, to znamená parlament, který není schopen onoho většinového rozhodování, není tam prostě většina. Ona musí teď někoho najít, s kým získá těch potřebných 326 křesel. Jediný, kdo je ochoten s ní, omlouvám se za to slovo, do té politické postele vlézt, jsou severoirští unionisté, ale za nějakou cenu. Unionisté samozřejmě jsou pro brexit, ale v žádném případě nejsou pro tu tvrdou variantu, kterou Mayová prosazovala. Možná je to proto, že si velmi dobře pamatují, jak vypadal ten plot přes Irsko a vědí, že pokud by se něco takového opakovalo, tak oni budou ti první, kdo na tom ztratí a možná nejenom politické body, ale možná i něco daleko cennějšího, takže ona nenajde v parlamentu podporu pro ten svůj koncept tvrdého brexitu v žádném případě. Takže ano, dá se podle mého názoru zcela jednoznačně říct, že koncept Theresy Mayové o tvrdém brexitu je mrtvou záležitostí.

David BOREK, moderátor:
Dobře, pane Poci, ale aby to byla opravdu tedy politická odpověď vás jako českého, popřípadě unijního politika, znamená to něco pro vyjednávací pozici Bruselu, popřípadě i Prahy ve vztahu k Británii, myslím debata o brexitu, znamená ten výsledek něco v tomto smyslu?

Pavel POC, europoslanec /ČSSD/:
To je hrozně vágní otázka. Podle mého názoru mnoho ne. To, co něco znamená, jak to formulujete, a to je velmi nepříjemné, je to, že není jasná většina, to znamená, není jasná koncepce a ta koncepce se bude v britském parlamentu velmi obtížně tvořit. Evropská unie nebo respektive těch 27 dalších partnerů, protože se nejedná o rozvod dvou partnerů, ale o opuštění skupiny 28, tak pozice těch zbylých 27 je jasná, ale pozice Spojeného království nebo Velké Británie v tuhle tu chvíli jasná není. Vyjednavač Barnier byl šokován těmi nedostatečnými prvními dokumenty, které, které viděl, takže myslím si, že tohle je opravdu špatná zpráva. Pokud chcete politickou odpověď, tak nejednoznačný výsledek britských voleb je špatná zpráva pro vyjednávání o brexitu, to v každém případě.

David BOREK, moderátor:
Pane Zahradile, myslím skutečně ten dopad na brexit i z perspektivy českých zájmů?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Tak já si hlavně myslím, že v Británii jsme po volbách víceméně tam, kde jsme byli před volbami, protože premiérka si už zajistila většinu v parlamentu a ta většina zhruba odpovídá tomu, co měla před volbami. Nevyšlo jí tedy …

David BOREK, moderátor:
Počkejte, ale aritmeticky, pan Poc naznačuje, že nikoliv ideově.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
K tomu se dostanu. Aritmeticky to zhruba odpovídá, ona si tedy nepomohla těmi volbami, myslela si, že si pomůže, to jí nevyšlo, nicméně ta Demokratická unionistická strana, my máme také jednu poslankyni této strany v Evropském parlamentu a ona třeba o volném pohybu osob hlasovala stejně jako poslanci Ukipu, to znamená, hlasovala proti volnému pohybu osob. Takže já bych řekl, že tato strana historicky ona byla pro brexit, ona je pro setrvání ve Spojeném království, není to žádná separatistická strana jako třeba skotští nacionalisté a skoro bych řekl, že je to strana, která se bude spíše klonit k té takzvané tvrdé variantě brexitu, s jednou výjimkou, a ta bude velmi citlivá, a to je otázka hranic mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

David BOREK, moderátor:
Myslíte pohyb osob?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
To je podle mě klíčová věc, která teď nabývá na důležitosti a pro ty ulsterské unionisty to opravdu bude důležité, aby nějaká ta prostupnost těch hranic zůstala zachována, protože to jednak předpokládá ten mírový proces a jednak samozřejmě Irové na obou stranách hranice jsou na to zvyklí, čili to bude důležitá věc a myslím, že tohle téma bude teď rezonovat v těch rozhovorech velice často.

David BOREK, moderátor:
No, a abych to zase ještě jednou vrátil, já jsem rád za ty analýzy britské reality, ale přece jenom, abych to vrátil na tu českou perspektivu, z toho, co říká, vyplývá, že Praha i Brusel, Berlín a jakákoliv jiná metropole členského státu zbylé Evropské unie si bude moci dovolit o něco více tlačit na Británii právě v otázce volného pohybu osob, protože sama Mayová nebude tak pevná v kramflecích v odmítání nebo v jistém omezení pohybu osob, jako byla možná před volbama, je to tak?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Nejsem si tím jist. Myslím si, že je psychologicky možná oslabená, protože jí nevyšel ten kalkul se získáním výrazné parlamentní většiny, ale má vlastně za sebou podobnou většinu, jako měla před volbami, takže, pokud tady bude ta varianta toho tvrdého brexitu na stole, tak si myslím, že to pořád ještě je reálné, že se bude vyjednávat tímto způsobem, nicméně já jsem tuhle věc nikdy nepřeceňoval. Přece, když se tady hovoří o ochraně zájmů a práv občanů zemí Evropské unie v Británii, tak zase britští občané a je jich velmi mnoho, pracují v evropských zemích, takže ono jde o jakousi oboustrannou cestu a stejně jako my budeme chtít třeba chránit zájmy českých občanů v Británii, Británie zase bude chtít chránit zájmy britských občanů v Evropě, čili ono k nějakému kompromisu nakonec dojde.

David BOREK, moderátor:
Jan Zahradil a Pavel Poc, duel europoslanců. Pánové, děkujeme. Na shledanou.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Na shledanou.

Pavel POC, europoslanec /ČSSD/:
Na shledanou.