Brexit připraví střední Evropu o silného spojence

EurActiv, Z médií

Pokud Britové rozhodnou příští týden, že už nadále nechtějí být členy EU a následně z ní vystoupí, obávat by se neměla Velká Británie, ale spíše EU, zejména pak státy ležící ve střední Evropě. Shodli se na tom panelisté, kteří se účastnili diskuse pořádané ECR a EurActivem.

Jen osm dní zbývá do referenda, které rozhodne, zda poprvé v historii nějaký členský stát vystoupí z EU. Hlasování proběhne ve Velké Británii a přinese do budoucna důležitý precedens. Výsledky průzkumů, jimiž se to v médiích poslední týdny jen hemží, slibují, že se až do poslední vteřiny bude jednat o napínavé chvíle, v nichž svou roli sehraje každý hlas.

Podle telefonického průzkumu, který nedávno mezi přibližně tisícovkou Britů provedla společnost Comress, by se pro setrvání Velké Británie v EU rozhodlo 46 % zúčastněných a jen o jedno procento méně by podpořilo tzv. brexit.

Ať už bude výsledek referenda, které proběhne 23. června, jakýkoliv, jeho dopady na Evropu budou obrovské. Shodli se na tom účastníci diskuse, kterou začátkem tohoto týdne pořádal EurActiv.

Britové to přečkají ve zdraví

„Situace nikdy nebyla vážnější,“ uvedl prorektor Univerzity Karlovy pro vnější vztahy a ředitel Ústavu světových dějin na Filozofické fakultě Martin Kovář. S rokem 1975, kdy britská vláda také vypsala referendum o setrvání země v tehdejších Evropských společenstvích (ES), ji ale nelze srovnávat. Neopustit projekt evropské integrace se tehdy rozhodlo 67 % oprávněných voličů.

Vztah Velké Británie ke kontinentální Evropě a integraci, která na jejím území od konce druhé světové války probíhala, byl vždy specifický. Až do počátku 60. let se země, mj. také kvůli snaze i nadále udržovat zvláštní vztahy s USA a Britským společenstvím národů (Commonwealth), rozhodla stát mimo ni. Přihlášku do Bruselu poslala až v roce 1961.

Přístupová jednání odstartovala v říjnu stejného roku, ale nikdy nebyla dokončena. Proti vstupu Británie do Evropského hospodářského sdružení (EHS) se počátkem roku 1963 postavil francouzský prezident Charles de Gaulle, který na podzim 1967 vetoval i druhou britskou přihlášku. Až jeho odchod z čela francouzské politiky umožnil, aby se Velká Británie spolu s Dánskem a Irskem staly v roce 1973 členy ES.

„Ať nynější referendum dopadne jakkoliv, o Brity obavy nemám – ti to přečkají ve zdraví. Starosti mám však o středoevropský region, který na britské vystoupení doplatí nepochybně nejvíce,“ zdůraznil Kovář.

Má se střední Evropa obávat?

Případný brexit zahýbá mocenskými kartami v EU a jednoznačně posílí postavení a vliv Spolkové republiky, shodli se dále účastníci debaty. „Německo bude v EU představovat mocnost se vším, co k tomu patří, tedy bude naplno prosazovat své politické priority včetně svého modelu migrační politiky nebo energetiky,“ uvedl předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů (AECR) a poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil.

Ředitel Knihovny Václava Havla a bývalý velvyslanec ČR v Londýně Michael Žantovský je přesvědčen, že pokud by Spojené království evropské struktury opustilo, jeho nepřítomnost u jednacího stolu v EU by středoevropské země pocítily také při diskusích o budoucí reformě EU. „Velká Británie je nositelem pragmatického přístupu založeném na konsensu. Je silným zastáncem vnitřního trhu a svobodného obchodu,“ vysvětlil.

S tím souhlasí i poslanec Zahradil. Podle něj lze počítat s tím, že pokud Velká Británie skutečně EU opustí, ztratí do určité míry zájem o dění na kontinentu. A nic na tom nezmění ani dohoda, kterou v průběhu příštích let s EU s největší pravděpodobností uzavře. „Střední Evropa tak přijde o silného spojence, který tradičně prosazoval transatlantickou vazbu, bojoval za deregulaci a nižší byrokracii a choval se směrem k Rusku mnohem ostražitěji než jiné kontinentální mocnosti,“ dodal.

Velká Británie je důležitým obchodním partnerem ČR

Českou republiku, která je také součástí středoevropského regionu, by případní brexit měl zajímat i z jiného důvodu. „Velmi důležitý je obchodní rozměr našich vztahů s Velkou Británií,“ uvedl Žantovský.

„O britských investicích v České republice nebo o našem vývozu do Británie se moc často nehovoří. Je to ovšem škoda, protože obojí je významné,“ doplnil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. V roce 2015 byla Velká Británie čtvrtou zemí, do které Česká republika vyvážela nejvíce (první místo patřilo Německu, druhé Slovensku a třetí Polsku). Vyvezené zboží dosáhlo hodnoty 52,8 miliard.

Špicar je přesvědčen, že v případě brexitu nehrozí v ekonomické oblasti žádné katastrofické scénáře v podobě celní války nebo kolabující Evropy či Británie, protože obě strany prý dříve či později naleznou přijatelný kompromis. „Na druhou stranu byznys potřebuje stabilní a předvídatelné prostředí s minimální regulací a co nejmenším počtem bariér. Odchod Velké Británie by zřejmě vedl k tomu, že by nějaké nové bariéry ve vzájemném obchodě vyrostly,“ dodal.

Semknutí tvrdého jádra, nebo rozvolnění?

A co bude případný brexit znamenat pro evropskou integraci? Scénářů připadá v úvahu několik, ale obtížně se odhaduje, který z nich bude nakonec ten pravý.

„Princip ever-closer-union je už dávno passé. Pokud by Velká Británie vystoupila, posílí to euroskeptiky a odstředivé tendence uvnitř EU,“ myslí si například politolog a nakladatel Alexandr Tomský.

Europoslanec Zahradil naopak varuje před tím, že brexit vytvoří pocit ohrožení, který povede k tomu, že se evropské elity ještě více semknou. „Bez britských potížistů půjde dotvořit centralizovaný superstát mnohem snadněji.“

Podobně to vidí i Radek Špicar, který označil případný brexit za „políček do tváře EU“ a dosavadnímu směřování její integrace. „Povede to k rychlejšímu sešroubování, které si já, byť federalista, paradoxně nepřeji. A to i z toho důvodu, že by se kritické hlasy spíše ostrakizovaly, než se dostávaly do debaty a měly na ni vliv,“ vysvětlil.

Michael Žantovský přidal ještě jeden scénář. „Pokud Velká Británie vystoupí, tvrdé jádro se semkne a bude trvat na utužení, ale současně se zvýší odstředivé tendence v jiných zemích EU. Téměř nevyhnutelně pak tento proces povede k vícerychlostní Evropě,“ uvedl. Dodal zároveň, že EU a její představitelé by měli přemýšlet nejen o důsledcích možného brexitu, ale také nad situací, kdy Britové v referendu rozhodnou, že EU neopustí. „Povede to k pokračování debaty, co je s evropským projektem potřeba udělat, aby se odstředivě tendence nemnožily, protože ony se nemnoží jen ve VB, ale i v jiných zemích“.

Lucie Bednárová

Článek vznikl u příležitosti konání diskusního setkání na téma „Překreslí britské referendum mapu Evropské unie?“, kterou 13. června pořádal zpravodajský portál EurActiv.cz ve spolupráci se Skupinou Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

Zdroj: EurActiv