27. Kongres ODS – Nominační projev

Stanoviska a projevy

Dámy a pánové, dobrý den. Vážené delegátky, vážení delegáti,pro začátek mám dobrou zprávu. O funkci prvního místopředsedy je zájem. Dokonce nejen v řadách ODS, ale jak jsme slyšeli dnes ráno, v jiných politických stranách. Já myslím, že je to dobře. Kdyby to nikdo nechtěl dělat, kdybychom se museli vzájemně přemlouvat, kdo tu funkci vezme, tak by to znamenalo, že ODS na tom není dobře, že je to strana v rozvalu, v rozpadu, že jí klesají preference a že se nám nevěří. Ale protože to chce dělat víc lidí, tak je to podle mne jasný signál toho, že jsme se stabilizovali, že rosteme, že z české politické scény nezmizíme a že se s námi nadále musí počítat. Bude to ještě dlouhá cesta, ale dneska jsem si jist, že na jejím konci bude ODS zase silnou, sebevědomou stranou. 20. dubna příštího roku oslaví ODS 25 let. Už jste to tady mnozí zdůraznili. Já oslavím spolu s ní svých 25 let v ODS. Tedy v jediné politické straně, ve které jsem kdy byl. Doufám a myslím, že je nás tu ještě dost, a za tu dobu, jak si všichni pamatujeme, jsme zažili dvě velké krize. Jednu v letech 1997–1998, z té jsme se dostali až zázračně rychle, viděno dnešníma očima. Také byla jiná doba, dominovala jiná témata a byla menší konkurence na politické scéně. A potom tu druhou po roce 2013, která byla těžší, bolestivější a teprve teď doznívá.Já jsem sloužil pod všemi čtyřmi dosavadními předsedy ODS. A musím říct, že v tomhle posledním grémiu nebo předsednictvu, jak teď tomu říkáme, byla atmosféra tak dobrá, jako si to už dlouho nepamatuji.  Možná jste si toho také všimli. Neunikaly informace do médií, každý se držel svojí parkety, nikdo si nehrál svoji vlastní politiku, každý dělal svoje a dohromady to fungovalo.Já bych za to chtěl všem kolegům z toho stávajícího předsednictva poděkovat. A chtěl bych poděkovat také Vám, že jste vytrvali, že jste neztratili naději, a také všem našim voličům, kteří se na nás teď zrovna třeba dívají na televizních obrazovkách, za to, že celou tu dobu pořád fandili jednomu klubu, i když se nám zrovna nedařilo.   Těch pětadvacet let je v politice hodně dlouhá doba, hodně slušná politická tradice. Ale i na mezinárodní scéně a na evropské scéně za těch 25 let ODS něco vybudovala. My jsme byli jediná a první strana nejenom v ČR, ale v celé střední Evropě, která měla odvahu jít do něčeho nového, do něčeho nevyzkoušeného. Postavit úplně nový projekt: Evropské konzervativce. O nich už tady také byla řeč. Nikdo jiný na to neměl odvahu, všichni ostatní se tady plížili a stále ještě plíží před evropskými lidovci nebo socialisty, kopírují je úplně ve všem a nám se smáli. Dneska už se zdá, že je ten smích začíná přecházet. Já jsem na to hrdý a myslím také, že to bylo od nás prozíravé. Všechno, co jsme o EU říkali, co jsme formulovali, co jsme předpovídali před 10 nebo více lety, všechny programové dokumenty, na kterých jsem měl tu čest se podílet. To všechno se ukázalo jako pravda. To nám dává autoritu a to nám dává právo žádat vládu, aby zásadně změnila svoji naprosto chybnou evropskou politiku. Nic to neukázalo lépe, než ta současná migrační krize. Co udělala v této věci ODS, jakou strategii připravila pro doma, jak se mezinárodně angažovala – to si můžete přečíst v této brožuře. Já Vám to doporučuji a mimochodem to je to, co by měla dělat česká vláda, a nedělá to. Je to důležité téma. Možná poprvé za těch 25 let se budou příští volby rozhodovat na zahraničně-politickém tématu. Nikdy předtím to tak nebylo, nikdy to lidi moc nezajímalo, vždycky měli pocit, že se jich to netýká. Rádi si to poslechli – a pak šli a rozhodli se podle něčeho jiného, třeba podle 30korunového poplatku u doktora. Teď se dívají do Německa, dívají se do Rakouska a konečně jim dochází, že i zahraniční politika se jich týká, že může ovlivnit jejich každodenní život, jejich komfort, jejich bezpečnost. Tohle je naše téma, tady jsme silní v kramflecích. Tady jsme ve výhodě. Využijme toho. Český politik, který věří v Českou republiku, musí na prvním místě hájit zájmy českých občanů a potom teprve těch ostatních.Dovolte mi teď pár slov k funkci 1. místopředsedy. Té funkci, kterou jsme neměli vždycky. Zavedli jsme ji v roce 2002, tedy před 13 lety. Od té doby se v ní vystřídalo 6 lidí. Rád bych věděl, jestli si na ně na všechny vzpomenete, já věřím, že ano. Byl jsem to já, byl to Petr Nečas, byl to Pavel Bém, David Vodrážka, Miroslava Němcová, Martin Kuba a potom zase já. Říkám to tady ze dvou důvodů. Jednak jsme pocházeli ze čtyř různých regionů: z Prahy, ze Zlínského kraje, z Kraje Vysočina a z kraje Jihočeského.Takže jak vidíte, ta funkce není pevně spojena s žádným konkrétním regionem. Nemáme žádné zvykové právo, které by říkalo, že 1. místopředseda musí být zrovna z toho a toho regionu. Protože kdyby to tak bylo, nemuseli bychom do té funkce volit, stačilo by do ní kooptovat. A já bych kooptace, kvóty a všechny podobné věci raději nechal ČSSD. Jestli povinně potřebují mít ve vedení někoho za odbory, někoho za juniory, někoho za seniory – je to jejich věc. V ODS se do vedení vždycky volilo, volí a já doufám, že i nadále bude volit.Za druhé, když si promítnete ještě jednou ta jména všechna za sebou, tak zjistíte, že měla něco společného, jakkoli ti lidé byli rozdílní. Ta funkce  1. místopředsedy nemá žádnou konkrétní náplň ze stanov. Její náplň definovali lidé, kteří ji zastávali, tím, jak ji zastávali. Mohli jste je mít rádi, nebo méně rádi, nebo úplně neradi. Ale jednu věc měli vesměs všichni společnou: byli to politici s celostátním přesahem, byli vidět a slyšet, měli názor a uměli ho formulovat a měli témata. Přesně takto jsem se snažil funkci 1. místopředsedy vykonávat. Je to funkce politická, nikoli funkce technicko-manažerská.  Někdy slyšíme, že by Petr Fiala vedle sebe potřeboval nějakého zlého muže. Tak kdybych měl soudit podle dnešních ranních poznámek pana předsedy Kalouska, taky i to se mi do určité míry daří.Sem tam za ty 2 roky mi někdo z Vás samozřejmě omlátil o hlavu ten Brusel, s tím jsem víceméně počítal, s tím jste mě ale také do té funkce volili a já nemyslím, že je to výkonu funkce 1. místopředsedy na překážku. Samozřejmě jsou tady kolegové, kteří mají lepší statistiku účasti na MS, OS a RS než já a to je šlechtí. Já si toho vážím a vnitrostranická komunikace je určitě důležitá věc. Ale my musíme usilovat především o ty voliče, které nenajdeme na našich stranických schůzích, a kteří nechodí už ani na nějaké veřejné mítinky nebo shromáždění, protože na to nemají čas, protože pracují. Naši voliči pracují. O veřejné dění se nicméně zajímají a musíme je tedy oslovit tam, kde to jde, jak to jde, a způsoby, kterými to jde. Tedy přítomností ve sdělovacích prostředích v televizi, v rozhlase, na printech, v serverech až po sociální sítě. O to jsem se také snažil, myslím, že i díky tomu mám u veřejnosti určité renomé a na tom může ODS dále stavět.Teď jsme, dámy a pánové, v určitém poločase, protože politický cyklus jsou čtyři roky. Já v žádném případě nepodceňuji volby senátní ani volby krajské. Ale definitivní účet tomu vedení, které vzejde z tohoto kongresu, vystaví až volby parlamentní v roce 2017.Já jsem byl dva roky u toho, když se ODS hrabala z nejhoršího. A chci být ty další dva roky také u toho, až se ukáže, že ODS je definitivně zpátky. Protože si myslím, že je poctivé dodělat rozdělanou práci, protože za značku ODS cítím velkou zodpovědnost. A protože si myslím, že mám pořád ještě tomu co dát.Chtěl bych poděkovat Jihomoravskému kraji, Zlínskému kraji a Libereckému kraji za jejich nominace, chtěl bych poděkovat všem příznivcům tady v sále. Vím, že Vás není málo, a chtěl bych říci na závěr, že jako konzervativní straně by nám měli být cizí revoluce, experimenty nebo náhlé zvraty. Existuje jedno staré dobré konzervativní heslo, kterého bychom se měli držet: Když není naprosto nezbytné něco měnit, je naopak nezbytné to neměnit. S tím a proto, dámy a pánové, vážené delegátky, vážení delegáti, Vás žádám ještě jednou o podporu a o Vaše hlasy na funkci 1. místopředsedy ODS.Děkuji.