PL: Jan Zahradil překvapivě k Zemanově návštěvě u Putina

Z médií

Jaké bude mít jasné vítězství Davida Camerona v britských volbách celoevropské dopady?

Nejdřív chci říct, že jsme z výsledku v ODS měli velkou radost, protože je to naše hlavní partnerská strana. Jejich vítězství může ovlivnit vývoj směrem k reformování Evropské unie. Doufám, že mechanismy, které by mohly vést ke zpružnění celého unijního kolosu, se dají do pohybu, že celý euroestablishment, páni Junckeři a podobní, už nebudou moct ignorovat volání po reformě. Britský premiér bude chtít otevřít smlouvy a vyjednat novou pozici, a pokud na to evropská politická smetánka nebude slyšet, značně přispěje k odchodu Velké Británie z Evropské unie a to je věc, kterou si nepřejeme. Chceme mít Velkou Británii jako spojence. Uvítali bychom, kdyby se začalo jednat o určitém rozvolnění.

Co když premiér Cameron nevyjedná přijatelné podmínky pro obě strany a britský volič se rozhodne pro odchod? Jaké by měl takový výsledek referenda následky?

Skutečně nevím, zda jsou Britové ochotní zůstat za jakýchkoli podmínek. Pokud by Británie odešla z Evropské unie, mělo by to pro nás jako Českou republiku velmi negativní důsledky. Británie by mimo Evropskou unii určitě přežila, protože jde o silnou ekonomiku, která má vazby na Spojené státy americké, hospodářsky by se zcela jistě nezhroutila, a navíc předpokládám, že by takový odchod byl doprovázen sadou bilaterálních ekonomických smluv s Evropskou unií. Nicméně mělo by to dopad na kontinentální část, která by se ocitla pod daleko větším vlivem zejména Německa. Německo, jak je známo, je stoupencem centralistického federálního modelu, takže pak bychom se stali objektem daleko většího dostředivého tlaku německého federalismu, což by nebylo dobře.

Stejně tak vzbuzuje obavy možnost vystoupení  Řecka z eurozóny, které by mohlo vrcholit dokonce v rozdělení eurozóny na dvě měnové unie. Hrozí takovýto rozpad eura?

Skoro bych to neviděl jako hrozbu, ale spíš jako jednu z šancí, jak jednotnou měnu zachovat. Pokud země jako Řecko zůstanou a EU dá najevo, že je ochotná zaplatit jakoukoli cenu za udržení eura, je to samozřejmě morální hazard, protože toho okamžitě začnou využívat další země, které nemají finanční disciplínu příliš pevnou. I z exemplárních důvodů by bylo dobré, pokud by některé země byly nuceny eurozónu opustit. Rozdělení na dvě křídla, o kterém se také mluví zatím v teoretické rovině, není sice úplně aktuální, ale teoretický koncept a hypotéza pro budoucnost to určitě je.

Může vývoj, o kterém teď hovoříme, působit jako důraznější volání po reformách Evropské unie, a tedy urychlit případné změny?

Britské volby by určitě mohly posloužit jako katalyzátor a situace v Řecku také. Ukazuje se, že sílí kritické proudy vůči evropské integraci. Někde jde o umírněné proudy, jinde mají podobu extrémní levice jako v Řecku nebo krajní pravice, což je Národní fronta ve Francii. Když se ale podíváte na další země, na Itálii, na Španělsko, kde působí Podemos, všude kritický hlas sílí. Je to volání, které se nedá dlouhodobě ignorovat. Evropský hlavní proud na něj bude muset reagovat, přesto, že se zatím tváří, že nic neslyší. 

Česko navštívila šéfka francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Ta se ostře distancuje od svého otce, známého antisemitskými a pronacistickými postoji. Pomůže jí tento distanc k tomu, aby se stala francouzskou prezidentkou?

Ve Francii určitě značnou popularitu má, o tom nemůže být pochyb. Jsem místopředsedou výboru pro zahraniční obchod v Evropském parlamentu a paní Le Penová je řadovou členkou tohoto výboru. Když probíhá zasedání, mám možnost poslouchat, co říká, a mně její program ani ideová východiska nijak neimponují. Je proti volnému obchodu, svobodnému trhu a protiamerická, což se mi nelíbí. Nejsem fanoušek paní Le Penové, nijak mne neoslovuje a to, co říká, je mi v mnoha ohledech protivné. Je ovšem nepopiratelný fakt, že ve Francii jde nahoru.

Vladimir Putin se ve svém projevu na Rudém náměstí vyslovil pro systém rovnoprávné bezpečnosti všech zemí  čelící současným hrozbám vybudovaný na regionálním a globálním základě mimo vojenské bloky. Jak tomu máme rozumět?

Sám tomu příliš nerozumím. Mám pocit, že jde o snahu vykolíkovat si znovu sféry vlivu a říct: „Tohle je tvé, to mé a do toho, co je moje, mi nestrkejte nos!“ Teď je otázkou, jak si pan Putin představuje hranice sféry ruského vlivu, zda jde o teritorium zemí bývalého Sovětského svazu nebo jestli má sahat dál. Je to zřejmě snaha nově a neotřele pojmenovat starý koncept rozdělení sfér vlivu, a pokud tomu tak je, Česká republika se musí co nejvíce starat, aby se do tohoto teritoria nedostala.

Mimochodem, Miloš Zeman odhaduje, že do konce roku budou zrušeny protiruské sankce. Je zrušení sankcí v uvedeném termínu reálné?

Nevím, co pana prezidenta vedlo k tomuto tvrzení. Já žádné důkazy nebo signály nemám. Možná šlo pouze o projev diplomatické zdvořilosti vůči prezidentu Putinovi, protože k němu přijel prezident Zeman na návštěvu. O tom, že by existoval nějaký harmonogram rušení sankcí, jsem neslyšel.

Jaký signál jsme vyslali do světa účastí prezidenta Miloše Zemana na oslavách v Moskvě?

Na rozdíl od řady i svých stranických kolegů a různých facebookových kritiků Zemana jsem se k této věci celou dobu nijak nevyjadřoval. Upřímně řečeno, v momentě, kdy Zeman odvolal účast na vojenské přehlídce a potvrdil přítomnost na pietním aktu, mi jeho řešení přišlo jako přijatelný kompromis. Vnímám jeho návštěvu jako projev zdvořilosti, uctění padlých vojáků a proti tomu nikdo nemůže nic mít.

V evropské politické agendě možná zapomínáme na dohodu TTIP. Bude nakonec schvalována jen Evropským parlamentem jako celkem, nebo i národními parlamenty? Která možnost by byla vhodnější?

Je pravděpodobné, že dojde ke kombinaci obou možností a bude ji ratifikovat jak Evropský parlament, tak národní parlamenty. Já jsem jednoznačným zastáncem této dohody. Myslím si, že všechny výhrady, které proti ní zaznívají, mají mytologickou povahu. Objevuje se snaha vykreslit situaci způsobem, že bude evropský trh zaplaven geneticky modifikovanými potravinami, což je už na hranici konspiračních teorií. Je to standardní obchodní a investiční smlouva a možná první krok k budoucí transatlantické zóně volného obchodu, věc, která určitě nastartuje evropskou a tedy i českou ekonomiku a postará se o nárůst pracovních míst.