OVM 26.4.: Potíže s eurofondy; Uprchlíci v Evropě

Z médií

Potíže s eurofondy

Václav MORAVEC:

Přesnější stanovisko k monitorovacímu systému chce vláda zaujmout v pondělí.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová za hnutí ANO společně s ministrem financí Andrejem Babišem už totiž navrhli řešení problémů s monitorovacím systémem evropských fondů tak, aby mohl dál fungovat. Pozvání k diskusi přijali eurokomisařka, bývalá ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová. Vítejte po času v Otázkách. Hezký dobrý den. 

Věra JOUROVÁ:

Dobrý den.

Václav MORAVEC:

A vítám i europoslance Jana Zahradila z ODS. Vítejte, hezký dobrý den.

Jan ZAHRADIL:

Dobrý den, dobré poledne.

Václav MORAVEC:

Dolehly, paní komisařko, k vašim kolegům v komisi zprávy o sporech kolem toho auditu?

 Věra JOUROVÁ:

Nepochybně. V komisi máme velmi dobrý monitorovací systém toho, co se děje v členských zemí, takže …

Václav MORAVEC:

I kolem monitorovacího systému českého? 

Věra JOUROVÁ:

Kolem všech monitorovacích systémů. Věřte mi, je velmi dobrý monitoring. Má to na starost kolegyně, rumunská kolegyně Corita, Corina Creţu a takzvaný direktorát pro regionální politiku.

Václav MORAVEC:

Připouštíte si tady nějaký díl politické odpovědnosti, protože část českých médií spekulovala, že to vlastně může mít vliv i na vaši pozici v rámci Evropské komisi, protože vy jste nějaký čas byla ministryní pro místní rozvoj, tudíž asi nějakou politickou odpovědnost za ty problémy kolem monitorovacího systému na čerpání peněz v tom novém programovacím období máte?

Věra JOUROVÁ:

No, tak nepřipouštím si odpovědnost za to, co se dělo na ministerstvu v roce 2011 a 2012. Já jsem tam byla 8 měsíců a byla to doba, kdy se ten monitorovací systém testoval před spuštěním a za mě dobíhala dvě výběrová řízení, která se týkala záložního serveru a hardwaru a tam, pokud vím, ten audit, a já jsem ho nečetla, ale neměl zásadní připomínky. Každopádně je to nepříjemná situace v tom, že auditní orgán, i v tom, že auditní orgán se vlastně výhradně zaměřil na veřejné zakázky, a pokud mám dobré informace, tak se měl zaměřit i na audit funkčnosti toho systému a o tom vlastně v tom auditu zřejmě nic není. Takže myslím si, že bude na vládě tento týden velmi zajímavá debata, kde právě ministryně Šlechtová by měla tyto věci ozřejmit a navrhnout další postup.

Václav MORAVEC:

Myslíte, že není ale čerpání těch evropských peněz a sdílíte optimismus premiéra Bohuslava Sobotky, že není to čerpání peněz pro další programové období, to, ve kterém se teď aktuálně nacházíme, ohrožené?

Věra JOUROVÁ:

Sdílím optimismus, myslím si, že česká strana dělá co může, aby akcelerovala vyjednávání s komisí o schválení operačních programů. To je teď klíčové. Aby se mohly zahajovat vyhlašování výzev. Nebezpečí je, že Evropská komise nebude nějakou dobu proplácet, dokud se nevyjasní, jak to s tím monitorovacím systémem je. 

Václav MORAVEC:

Dá se to odhadnout podle těch zkušeností, které mají vaši úředníci, kterých jste se na to bezesporu ptala, jak dlouho to může trvat, to znamená, jak dlouho nebude Česko čerpat peníze, protože stále ještě nedošlo k tomu, že by se začalo čerpat z toho nového programového období?

Věra JOUROVÁ:

Můj odhad z předešlých zkušeností je, že to bude několik měsíců, kdy se bude vyjasňovat, jak vlastně vážné jsou důvody nebo obavy, které jsou vyjádřeny v auditu. Je nutno dodat, že ministerstvo pro místní rozvoj ten audit rozporuje a že skutečně se tou věcí má zabývat Evropská komise, tak jak naznačoval i pan ministr Babiš.

Václav MORAVEC:

Můžeme se vejít do půl roku, že by do půl roku mohlo být jasno?

Věra JOUROVÁ:

Já doufám, že ano. Ve hře je, prosím pěkně, 650 miliard a taky důvěra občanů vůbec v ten systém fondů a myslím si, že vláda bude dělat všechno pro to, aby rozptýlila pochybnosti, že je tam něco špatně, protože prostě tím systémem má protékat příliš mnoho peněz.

Václav MORAVEC:

Jane Zahradile, jaké máta vysvětlení pro to, že ať to byly vlády pravicové nebo levicové v Česku, tak se stále Česko jako země potýká s problémy kolem čerpání evropských peněz a v rámci evropského srovnání jsme vlastně takoví potížisté, co se týče schopnosti čerpat evropské dotace?

Jan ZAHRADIL:

No, já nevím, jestli to tak úplně je a jestli ten obrázek si nemalujeme trochu černější, než ve skutečnosti je. My jsme měli teď ve Štrasburku na zasedání toho našeho europoslaneckého, já neříkám klubu, ale tedy všech českých europoslanců, se scházíme tak jednou za čas, tak jsme měli právě ministryni Šlechtovou a padla tam otázka, jak to tedy je? Kolik vlastně nedočerpaných peněz zůstává z toho minulého volebního …, minulého finančního období, které končilo v roce 2013. A ona nám řekla, že v podstatě nám může zaručit, že 95 % těch prostředků v tuto chvíli už je nějakým způsobem pokryto, a že budou proplaceny.

Václav MORAVEC:

Kolik by tedy nakonec, protože ten rozptyl je neuvěřitelný. Od 20 do 81 až 85 miliard, to, to …

Jan ZAHRADIL:

Je to, je to samozřejmě vždycky všechno závislé na tom, jestli některé ty projekty budou zpětně dofinancovány, jestli se to podaří rozložit do delšího časového období nebo třeba převést část těch prostředků, vlastně rozdělit ten projekt mezi dvě finanční období, ale pokud se bavíme o nějakých, řekněme, o té spodní hranici, o nějakých 20 miliardách, tak já to nepovažuju za nějakou tragédii. Myslím si, že plnění 95 %, jestli se nám podaří vyčerpat, tak je to prostě slušný výsledek. A to říkám i jako člověk, který není tak úplně velkým fanouškem nějakého přerozdělování a uvědomuje si, a doufám, že každý z nás si uvědomuje, že každé to euro, které se tady utratí, každých těch 26 nebo 27 korun, tedy jedno euro podle současného kurzu, tak nás stojí z našeho vlastního státního rozpočtu další tři nebo čtyři koruny, které k tomu musíme přidat formou spolufinancování. Takže ono to není tak, že by tady zadarmo plynuly nějaké peníze. Prostě každé to euro něco stojí i nás, ale já si nemyslím, že ta situace je dramatická, tragická. Mohl bych tady poukazovat na to, že vlastně přestalo se čerpat, nebo de facto ty peníze se přestaly využívat někdy v roce 13, 14, že třeba v roce 2011 nebo 12 tam, aspoň podle mých údajů, to, co tady mám, je nula, že ta se podařilo vyčerpat všechno, ale teď nemá cenu se tady nějak obviňovat. Myslím, že pokud to sečteme, podtrhneme a dostaneme se k číslu 95 %, takže to není žádná tragédie.

Václav MORAVEC:

Paní eurokomisařko?

Věra JOUROVÁ:

Já bych jenom dodala k těm odhadům. My jsme měli loni, když jsme nastupovali do vlády, odhad 23 miliard za rok 2014. Já jsem neuváženě řekla, že se maximálně zasadím o to, abychom použili všechny páky na snížení na polovinu, tedy na 12 miliard a nakonec to zabralo tak, že ta konkrétní bilance byla 9 miliard. Samozřejmě i 9 miliard je ztráta, ale nutno dodat, že každý ministr, který se dopouští odhadů, tak musí počítat se spolehlivou součinností i v těch projektových realizátorů, což jsou prostě tisíce subjektů a zdá se, že loni to zabralo. Letošní odhady mají velký rozptyl, jak jste říkal před chvílí a já bych se taky klonila spíš k pozitivní bilanci nebo k tomu nízkému číslu, protože ty metody a způsoby toho rychlého čerpání, prostě se osvědčily loni a nevidím důvod, proč bychom to letos nemohli stáhnout na absolutní minimum. 

Václav MORAVEC:

Ale on premiér České republiky se vlastně i v tomto týdnu, koncem týdne sešel se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a bavili se spolu o dočerpávání peněz z evropských fondů za uplynulé roky. Tady jsou Sobotkova slova:

Bohuslav SOBOTKA, premiér; předseda strany /ČSSD/ /24. 4. 2015/:

My jsme v těch minulých dvou letech přišli cirka o 20 miliard korun, které už jsme nestihli vyčerpat a já bych rád letos udělal všechno pro to, aby ta částka byla co nejmenší. Konkrétní téma, které jsme dnes diskutovali s šéfem Evropské komise a jeho spolupracovníky, byla otázka fázování projektů. To znamená, u těch projektů, kde je evidentní, že je nestihneme dokončit do konce letošního roku, ale současně jsou to projekty určené pro financování z evropských peněz, bychom rádi tyto projekty rozdělili tak, aby alespoň z části mohly být z evropských peněz financovány a chtěli bychom řešit návaznost financování v tom dalším období.

Václav MORAVEC:

Zaznamenala Česká republika slova premiéra Bohuslava Sobotky, tedy vy byste mírnili ten můj kritický pohled, když řeknu, že tady v Bruselu leží na chodníku peníze, byť k nim přidáváme své vlastní ještě a my nejsme schopni je efektivně čerpat, protože 20 miliard za dva roky jsou to slušné peníze – 10 miliard za každý rok, Jane Zahradile?

Jan ZAHRADIL:

Jsou to slušné peníze, jsem rád, že pan premiér to řekl, že v podstatě jde o nečerpání za ty poslední dva roky a že tedy zase se tady nenasazuje psí hlava nějak příliš těm minulým vládám, a pokud tam řekl, že se pokusí dojednat nebo pokusil dojednat s předsedou Evropské komise to rozdělení těch projektů, nebo jak on to nazval, fázování, pokud se mu to podaří, tak se dá opravdu asi ta ztráta nebo ta nevyčerpaná částka snížit na minimum. Takže jenom opakuji to, co jsem řekl na začátku – nemaloval bych to v tak černých barvách.

Uprchlíci v Evropě 

Václav MORAVEC:

Zřejmě největší tragédie ve Středozemním moři za posledních několik desetiletí. Před týdnem se nedaleko břehů Libye potopila loď s uprchlíky. Obětí může být až 9 stovek. Svědkové tvrdí, že řada imigrantů zůstala zamčená v podpalubí bez šance na záchranu. Neštěstí se stalo 200 kilometrů od italského ostrova Lampedusa. Při masivní operaci se podařilo zachránit řádově pouze desítky lidí. Podle vysokého komisaře Organizace spojených národů pro imigraci mířila rybářská loď na Maltu.

Uprchlíci míří do Evropy především ze států subsaharské Afriky a ze Sýrie. Trasa přes Středozemní moře je nejméně bezpečná, ale nejčastěji používaná. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky připlulo letos do jižní Evropy už víc než 35 tisíc migrantů a žadatelů o azyl. Smrt ve Středozemním moři zřejmě našlo na 1 500 lidí. Nový krizový, ale i dlouhodobý plán hledali lídři unijních zemí koncem týdne na mimořádném summitu.

Donald TUSK, předseda Evropské rady /23. 4. 2015/:

Neděláme si žádné iluze, že to dnes vyřešíme. Nemůžeme, protože hlavní příčinou jsou války, nestabilita a chudoba.

Václav MORAVEC:

Cíl číslo 1 ke rozšířit záchranné operace a posílit úředníky, kteří nábor běženců v nárazníkových zemích těžko zvládají.

Laurent FABIUS, francouzský ministr zahraničí /23. 4. 2015/:

Musíme rozlišovat mezi těmi, kteří mají nárok na azyl z politických důvodů a těmi, kteří mají ekonomické důvody.

Václav MORAVEC:

Evropská unie tak ztrojnásobí prostředky pro operace agentury Frontex ve Středozemním moři. Dojde k výraznému posílení akceschopnosti i snahu Frontexu předcházet dalším tragédiím. Další způsoby, jak bojovat s migrací, potápět prázdná plavidla pašeráků, kteří si z lidského zoufalství udělali výnosný byznys, pokus se stabilizovat situaci v zemích, odkud migranti utíkají a nakonec přesunout část žadatelů o azyl do jiných zemí. 

Sigmar GABRIEL, německý vicekancléř a ministr hospodářství /23. 4. 2015/:

Víc než tucet členských zemí odmítá přijmout jakékoli uprchlíky, to je nepřijatelné. 

Bohuslav SOBOTKA, premiér; předseda strany /ČSSD/ /23. 4. 2015/:

My jsme jednoznačně jako členský stát Evropské unie zastánci toho, aby to bylo suverénní rozhodnutí jednotlivých vlád.

Václav MORAVEC:

Už ve středu se mají situací zabývat i europoslanci. Po Evropské komisi chtějí přijetí konkrétních opatření, která by zastavila úmrtí migrantů a uprchlíků ve Středozemním moři.

Evropský parlament totiž řadu let vyzývá členské státy Unie, aby převzaly svůj díl zodpovědnosti a prokázaly solidaritu s těmi z nich, na jejichž území přichází nejvíce uprchlíků a žadatelů o azyl. A to jak v absolutním měřítku, tak i proporčně k počtu jejich obyvatel. Začnu u vás teď, Jane Zahradile, když jste se díval na výsledky toho čtvrtečního summitu lídrů Evropské unie, byl jste spokojen s těmi výsledky?

Jan ZAHRADIL:

Tak za prvé, já nepatřím k té části Evropského parlamentu, která volá po přerozdělování uprchlíků nebo po nějakých kvótách, byť je to zřejmě menšinová část, jak jste uvedl, existují různé výzvy, různá prohlášená a deklarace a rezoluce, které po tom volají. Já se naopak ztotožňuji se stanoviskem české vlády, že to by mělo být suverénním právem každé země. To tady dávám před závorku. Pokud dojde o výsledky toho summitu z minulého týdne, tak samozřejmě spokojen nejsem. Myslím si, že ty vlády v tuhle chvíli reagují pozdě, že to mělo být předmětem jednání jak Evropské rady, tak Evropské komise mnohem dřív. My, když jsme schvalovali, nebo tedy já jsem nehlasoval pro komisi pana Junckera, tedy ani pro paní Jourovou, tudíž jsem v jakési parlamentní opozici, ale to nevadí. Když se jednalo o komisi pana Junckera, tak tam nebylo příliš mnoho prostoru v programu jeho komise věnováno právě tomuto problému, tedy ochraně vnějších hranic a řekněme, boji s tím nelegálním uprchlictvím. Myslím si, že to je dědictví …

Václav MORAVEC:

Podle vás tedy komise ten problém podcenila …?

Jan ZAHRADIL:

Myslím, že komise reaguje vždycky na tu, na ty, na ty věci v momentě, kdy se stanou. A tady samozřejmě došlo k velké tragédii, to odstartovalo celou řadu jednání. Já jsem přesvědčen, že jak Evropská rada, tak Evropská komise musí teď přece jenom upřednostnit trochu restriktivnější přístup před tím přístupem čistě humanitárním, protože naším prvořadým úkolem je zajistit bezpečnost a stabilitu v našich vlastních zemích a že tedy já chápu, mořská hranice se těžko hlídá, ale i technicky je to možné, potřebujete k tomu plavidla, monitorovací systémy, vrtulníky, potřebujete určitou mezinárodně také právní základnu, která vám třeba umožní ty nelegální lodě, a ony jsou to nelegální lodě, jsou to lodě …

Václav MORAVEC:

Potápět. 

Jan ZAHRADIL:

… bez registrace, jsou to v podstatě lodě, které se plaví bez vlajky, bez, bez jakéhokoli mezinárodního právního zakotvení, tak třeba, že vám umožní ty právní předpisy ty lodě zachytit, odtáhnout zpět do místa, odkud vypluly a že tedy nebude možné, aby ty davy uprchlíků dále volně směřovaly do, na území Evropské unie. Protože, jakmile se tam jednou dostanou, pak už s nimi musíte nakládat jako s žadateli o azyl a musíte s nimi jednat, tedy vyřizovat jejich žádosti o politický azyl, a to už je potom složitější je eventuelně dostat zpátky, protože masové deportace jsou zakázány a tak dále a tak dále, prostě těch mezinárodně právních problémů je celá řada. 

Václav MORAVEC:

Ten příliv jenom …, o těch ještě budeme mluvit, ale ten příliv pokračuje i teď o víkendu. Například řecká pobřežní stráž během víkendu zadržela na několika místech celkem přes 850 nelegálních přistěhovalců. Takže jen Řecko za jediné dva dny – 850 nelegálních …

Jan ZAHRADIL:

To je pravda a to ještě máme mezi Evropskou unií a Sýrií máme Turecko. Teď bychom měli říci, naštěstí, protože Turecko dnes třeba zadržuje dva miliony syrských uprchlíků ve svých uprchlických táborech, kteří by jinak jistě doputovali do Evropy. Čili nejbolavější, nejzranitelnější je ta jižní hranice, ta mořská hranice, protože ta se nejhůře hlídá, ale musíme najít, jak finanční prostředky, tak technické prostředky, které nám umožní ji hlídat lépe.

Václav MORAVEC:

Paní eurokomisařko, jste ochotná připustit za Evropskou komisi, že vlastně na začátku fungování Evropské komise, jste ten problém podcenili v těch programových prioritách?

Věra JOUROVÁ:

Já musím odkázat na programový, programovou deklaraci Jeana-Claude Junckera už v červenci loňského roku, který to jasně zdůraznil, že se budeme snažit o revizi imigrační a azylové politiky a ty kroky se konají. Není pravda, že komise nepřinesla konkrétní návrhy. My jsme minulý týden projednávali 10bodový plán, kde byly i věci, o kterých tady, o kterých hovořil pan europoslanec Zahradil, včetně pomoci těm třetím zemím, které vlastně pomáhají zadržovat tu imigrační vlnu, a to včetně finanční pomoci, včetně ničení lodí, včetně důsledného rozlišování humanitární pomoci, to znamená přijímání uprchlíků, kterým v jejich zemích hrozí smrt. 

Václav MORAVEC:

A, ale to, že to jsou výsledky nedostatečné, protože na tom se shodně část europoslanců, tady ve studiu reprezentovaná Janem Zahradilem, ale zároveň Evropská komise, respektive lídři členských států Unie, dostali za uši, v uvozovkách, i od nevládních organizací, které zase tvrdí, že ty výsledky summitu jsou nedostatečné, protože nedošlo ke změně mandátu evropských námořních operací Triton a Poseidón tak, aby se z nich jednoznačným způsobem staly záchranné operace. 

Věra JOUROVÁ:

Hm, já musím říct, že toto je začátek těch intenzivních společných akcí. Samozřejmě já jsem se zabývala tou kritikou, proč až teď, když ta situace eskaluje a našla jsem tam v historii zajímavé věci, včetně výzvy evropského komisaře pro justici a bezpečnost vůči českému předsednictví v roce 2009, ať navrhne, aby se ta imigrační politika vzala intenzivněji na pořad jednání evropských lídrů. Takže toto je historicky, ano, možná zanedbaná … 

Václav MORAVEC:

Dluh Evropy jako takové? 

Věra JOUROVÁ:

Evropy jako takové a myslím si, že dnes je vidět, že si to jako velmi vážný problém připouští nejenom komise, Evropský parlament, členské státy a že hledáme společné potupy, protože jenom ve spojení těch sil můžeme dosáhnout výsledků. Určitě tady je zásadní věc, že se budeme snažit víc investovat do vnějších vztahů, do, do spolupráce s těmi zdrojovými zeměmi, vysoká komisařka pro zahraniční vztahy, paní Mogherini, už vlastně tento týden odcestuje do New Yorku, aby jednala s OSN právě o těch akcích proti nelegálním plavidlům, bude jednat …

Václav MORAVEC:

Myslíte, že může Evropa získat, protože vy jste komisařkou, která má na starosti i spravedlnost, že právně možné je ty lodě potápět, respektive, že by k tomu Evropa mohla dostat souhlas Rady bezpečnosti OSN, o kterém mluvil český premiér po summitu, že to je vlastně nutnost, aby došlo k potápění těch prázdných lodí?

Věra JOUROVÁ:

Máme tady precedens v takzvané atlantické operace vůči somálským pirátům. Paní Mogherini jede právě jednat o tom, o těch právních aspektech a o tom, o těch možnostech ničené lodí na základě velmi silného mandátu, který dostala na summitu od hlav členských států, takže tady je silná vůle ten souhlas získat a takto postupovat. Já se snažím si představit hrůznou situaci těch běženců, kteří to podstupují, protože nemají zbytí, protože jim doma prostě hrozí smrt. A oni vstupují na plavidla, která někde v prostředku té cesty někdo zapne na autopilot, to plavidlo jede dál, ti pachatelé té, té pasti, to znamená, ten organizovaný zločin, ti zločinci, kteří je na ty lodě dostali, tak ti prostě ty lodě opustí a ty lodě se pak jaksi plaví samy od sebe, někde přijdou o ty pasažéry bohužel i tím způsobem, že prostě se ti lidé utopí a potom si ta plavidla odchytávají, vybírají někde, já vlastně nevím, jak se tohle to dá prakticky udělat. Je ovšem zřejmé, že ta plavidla se znovu dostávají do oběhu a znova jsou využívány k těmto zločinům. Takže já si myslím, že získat mandát k ničení těchto nosičů, které jsou v rukách organizovaného zločinu …

Václav MORAVEC:

Nebude zase tak obtížné.

Věra JOUROVÁ:

By asi mělo být možné.

Václav MORAVEC:

Jane Zahradile?

Jan ZAHRADIL:

Určitě ne ke všemu je zapotřebí mandát Rady bezpečnosti. K ochraně vnějších hranic ho podle mě nepotřebujete a ochrana vnějších hranic, jak už jsem řekl, může spočívat i v tom, že ta plavidla se budou zachytávat na volném moři a že budou odvlečena třeba zpátky do těch svých domovských přístavů, odkud vyjely. K tomu samozřejmě ale potřebujete nějakou slušnou flotilu, potřebujete vrtulníky a monitorovací systémy. K tomu samotnému ničení, k destrukci těch plavidel, speciálně, pokud by docházelo k tomu mimo území Evropské unie, pokud by to třeba mělo být někde v Libyi, což je taková vlastně hlavní cesta, přes kterou se ti uprchlíci dostávají do Evropy, tak to by asi bylo zapotřebí mít nějaký mandát, minimálně souhlas tedy libyjské vlády. Tam je zase problém, že tam v podstatě žádná vláda není, respektive jsou tam vlády asi dvě nebo tři, které se vzájemně neuznávají, takže ani nevíte, s kým přesně se má jednat, ale udělat to podle mě musíme. A poslední věc, kterou bych to uzavřel, to je ta kritika ze strany těch nevládních organizací. Víte, to je trochu jiná věc, než třeba kritika, kterou bych vznesl já. Protože ty nevládní organizace zdůrazňují velmi to humanitární hledisko. Já tomu rozumím, prostě nevládní organizace jsou takové a primárně jsou zaměřeny na pomoc uprchlíkům, starají se o ty lidi, kteří se ocitli v nouzi, kteří jsou v ohrožení života a podobně. My jako evropští politici nebo čeští politici zase primárně jsme zodpovědni za bezpečnost svých občanů, takže my musíme to bezpečnostní hledisko, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, ať to zní jakkoli cynicky, tak musíme upřednostnit to bezpečnostní hledisko před tím humanitárním, čili opět ta ochrana …

Václav MORAVEC:

Ale, když ještě, ano …

Jan ZAHRADIL:

… těch hranic bude na prvním místě.

Václav MORAVEC:

Když tady naváži na vaše slova toho humanitárního hlediska jedné části humanitárního hlediska, tak Evropská komise, a už jsem to říkal v úvodu tohoto tématu, Evropská unie na základě rozhodnutí čtvrtečního summitu ztrojnásobí prostředky na záchranné operace ve Středozemním moři. Tady jsou slova německé kancléřky, a pak britského premiéra.

Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka /24. 4. 2015/:

Musíme jednat rychle, takže ztrojnásobíme finanční prostředky pro misi Frontexu tak, abychom ji mnohem víc zefektivnili. Za Německo mohu dodat, že v této fázi už peníze nehrají roli.

David CAMERON, premiér Velké Británie /24. 4. 2015/:

Potřebujeme komplexní plán zaměření proti zločineckým gangům, obchodníkům s lidmi a vlastníkům lodí. Případně bychom měli taky pomoci stabilizovat země, ze kterých tito lidí přicházejí.

Václav MORAVEC:

Jako nedostatečné kritizují nevládní organizace právě výsledky mimořádného summitu Evropské unie v těch prostředcích, které jdou i na stabilizaci těch zemí a některé organizace jasně říkají: Podívejte se, kolik v rámci evropské osmadvacítky dáváte do překladů a jaké jsou peníze, které se dávají na tu humanitární pomoc! Tady tento humanitární aspekt neberete v potaz, Jane Zahradile, že málo peněz jde právě na podporu té kritické situaci v těch zemích, které jsou, řekněme, zdrojem migrace do Evropy?

Jan ZAHR