Události komentáře 18.7.

Z médií

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

My v debatě ale samozřejmě
budeme pokračovat, a to s hosty, kteří už jsou se mnou tu ve studiu. Sedí tu se
mnou Jan Zahradil, první místopředseda strany ODS a europoslanec, dobrý
den. 

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda
strany; europoslanec /ODS/: 

Dobrý večer. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Proti němu sedí
Miloslav Ransdorf, europoslanec za komunistickou stranu, dobrý večer i
vám. 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

Dobrý večer. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

A ve spojení s námi je
také František Bublan, senátor ČSSD, dobrý večer i vám. 

František BUBLAN,
senátor /ČSSD/: 

Dobrý večer. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Tak, pánové, myslím
si, že je opravdu nutné na začátek říct, že zatím opravdu nevíme, jak ta celá
situace byla, opravdu nevíme, jak k tomu neštěstí došlo a jestli koneckonců tam
byla i jaksi vliv nějaké vojenské techniky, protože zatím tyto informace
opravdu nemáme. Přesto můžeme říct, že přes den se objevovaly jednotlivé kusé
informace. 

Angela MERKELOVÁ, německá
kancléřka: 

Je nutné co
nejrychleji zahájit nezávislé vyšetřování. K tomu potřebujeme příměří. Je také
důležité, aby se viníci dostali před soud. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Tak, to byla například
Angela Merkelová, která právě ten celý incident komentovala. Pánové, mě by
zajímalo, já jsem tu otázku položil i ministru zahraničí a začnu u vás, pane
Zahradile, podaří se opravdu skutečně vyšetřit na tom místě celý ten incident a
celá ta situace, když jaksi na tom místě v zásadě probíhá válečný
konflikt? 

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda
strany; europoslanec /ODS/: 

To nevím, ale jednu
takovou zkušenost podobnou, i když tedy s incidentem, který měl jiné příčiny,
jsme udělali v roce 2010, narážím tím na katastrofu polského vládního letounu u
Smolenska, ve kterém zahynul polský prezident a celá řada polských politiků,
tam došlo k určitým prodlevám časovým a zdá se, že dodnes to vyšetřování nebylo
uspokojivě dovedeno ke konci. I když bylo jasné, že tam šlo tedy o nehodu a
nikoliv o nějaký vojenský útok. Takže každý delší časový úsek, v podstatě každá
hodina, každá časová prodleva hraje vlastně proti tomu řádnému vyšetření. Já
myslím, že tady je důležité to, co řekl ministr zahraničí, že je tady jasné
usnesení, zatím je to tedy tiskové prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN, na
kterém se shodli všichni, které volá po rychlém vyšetření pod mezinárodním
dohledem, že se k tomu přihlásily všechny zúčastněné strany. A teď je důležitá
ta rychlost. A ještě k tomu, co říkal pan Zaorálek, já myslím, že teď je důležité
skutečně, aby Česká republika vystupovala jednotně. To říkám jako místopředseda
opoziční strany. Můžeme se hádat o daně, můžeme se hádat o služební zákon, ale
tohle je za prvé velká lidská tragédie, za druhé to má v sobě i potenciální
rozměr nějakého, řekněme, i mezinárodního konfliktu, pokud se některé ty
hypotézy potvrdí, takže tady je zapotřebí, abychom postupovali opatrně, důrazně,
nikoliv hystericky a aby Česká republika opravdu mluvila jedním hlasem. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Ano, rozumím. Zajímá mě
také váš názor, pane Ransdorfe, předpokládáte a věříte, že se to dokáže v co
nejkratší době ta situace objasnit a vyšetřit? 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

Já jsem o tom hluboce
přesvědčený, že budeme znát poměrně brzo pravdu. Ale je otázka, zda budou někteří
politici ochotni tu pravdu akceptovat. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Co tím myslíte? 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

Já si myslím, například
prohlášení pana Obamy svědčí o tom, že v tom druhém období je horší, než byl v
prvním období. Většina amerických prezidentů korigovala své chyby z toho prvního
období a on po svém znovuzvolení spíše těch chyb přidává. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Já se omlouvám, co
máte přesně na mysli, které to vyjádření? 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

Já mám na mysli to, že
je zbytečné démonizovat Rusko a samozřejmě já jsem přesvědčený, že každý máme nějaký
svůj názor, své vysvětlení, ale třeba nemohu pominout fakt, když hledáme vysvětlení,
že Ukrajina už jednou takovou záležitost udělala v případě toho letadla, které
letělo z Tel Avivu, ruský stroj Tu-154, který vlastně v rámci jakéhosi cvičení
ukrajinská armáda sestřelila. Je to sice několik let, ale nicméně dokazuje to,
že dlouhodobě je na Ukrajině rozklad vlastně státu, není tam jednotné armádní
velení, je tam prostě něco, co těžko lze akceptovat z hlediska bezpečnosti
mezinárodního leteckého provozu. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor:

Rozumím. Obrátím se teď
na pana senátora Bublana. Mě by zajímal také váš názor na ještě jednu věc,
která se dnes poměrně dost hojně komentovala a mluvila, měl by o té případné
vině, respektive kdo by měl o té vině rozhodnout, měl by to být mezinárodní
tribunál podle vás? 

František BUBLAN,
senátor /ČSSD/: 

No, mezinárodní
tribunál asi nebude mít tu možnost, asi namístě by bylo, aby tu vyšetřovací
komisi ustanovila Ukrajina. Stalo se to na jejich území, ale aby ta komise měla
mezinárodní účast, by bylo asi nejlepší. Mělo by to tak být i podle
mezinárodního práva. Ale ještě možná si dovolím poznámku k tomu, co říkali
pánové přede mnou. Já si myslím, je to teda možná jenom můj dojem, že jak
Spojené státy, tak i Rusko asi víc, odkud ta raketa byla vypálená, kdo ji
vypálil a že jenom je otázka jaksi toho správného postupu, aby to nebylo na
základě nějakých jenom třeba zpravodajských informací, ale aby se to skutečně
vyřešilo řádnou cestou a potom také ten výsledek aby byl jaksi uznán na celém
světě. Protože to je oblast, kde se bojuje. A tam, kde se bojuje, tak tady ty
silové země, ty silové státy samozřejmě monitorují tuto oblast, vědí o pohybu
každého, každé vojenské techniky, úplně lehce se dá zjistit místo, odkud byla
ta raketa odpálena, pokud byla odpálena, takže proto Barack Obama celkem sice
ne jasně, ale vyjádřil také přesvědčení, že pravděpodobně to přišlo od oblasti,
která je ovládaná separatisty. A ruský prezident Putin řekl, že odpovědnost za
to nese Ukrajina, protože se to stalo na jejich území. To znamená, neřekl, že
to udělala Ukrajina, ale tak nějak jaksi přenesl tady tu odpovědnost jenom za
to, že to bylo u nich, ale asi je si taky vědom přesně, kdo to, kdo to učinil a
je v tom velmi opatrný. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Pane Zahradile, ta
informace o tom, to jsme koneckonců tady o tom hovořili, že prezident Spojených
států naznačil, že ta raketa mohla vylétnout právě z území, které ovládají
separatisté. Je tohle to věc, která míří a kterou můžeme začít považovat jako
jednu z těch nejpravděpodobnějších verzí? 

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda
strany; europoslanec /ODS/: 

Tak některé indicie z
toho dnešního dne tomu nasvědčují, ale myslím, že je stále ještě zapotřebí
mluvit v podmiňovacím způsobu, čili pokud by se ukázalo, že to tak je, pokud by
se ukázalo, že dokonce se na tom podílely ty separatistické síly, tak já musím říci,
že tady Rusko nepochybně nepřímou odpovědnost nese. Už jenom proto, že je zřejmé
a známé, že dodává těmto silám zbraně velmi prostupnou hranicí, takže to je
možná také důvod k tomu, že ty výroky jsou zatím velmi opatrné. Na druhé straně
je pravda, že ta současná ukrajinská vláda, současná ukrajinská reprezentace
zase řekla svého času, že má pod kontrolou vzdušný prostor nad celou zemí, a to
se ukázalo, že teď prostě pravda není. Nemám pod kontrolou vzdušný prostor,
myslím, že to je jasným důkazem toho, že na Ukrajině v podstatě zuří občanská
válka, přestože to nikdo nechce říct naplno, tak tomu tak je a podle toho se
také musíme zařídit a podle toho se také musí zařídit letecké společnosti. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Rozumím, rozumím. Já
se zeptám pana Ransdorfa, nepřímá odpovědnost, jak říkal pan Zahradil, míří směrem
k Rusku, souhlasíte s tím? 

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda
strany; europoslanec /ODS/: 

Řekl jsem podmiňovacím
způsobem. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Podmiňovacím způsobem,
ano, omlouvám se. 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

Já bych se vyjádřil s
dovolením k faktům. Tak například ruské zdroje uvedly, že mají monitorovaný
pohyb právě těch odpalovacích zařízení a údajně v tom, v té oblasti, ve které
došlo k tomu pádu letadla, v té době byly v provozu tři vlastně jednotky, tři
jednotky právě těch raket Buk M 1. Buk-M1. Buk-M1 koneckonců má jak ukrajinská
armáda, tak ruská armáda a šlo tedy o tenhle ten starší typ, který je ve
výzbroji od roku 1972. To je jedna věc. Zatím nikdo nevyvrátil tohle to
tvrzení. Druhá věc je ta, že ti separatisté nemají technické zařízení, které je
k dispozici, které by vlastně bylo schopné sestřelit letadlo, které letí ve
hladině letové 10 600 metrů. To prostě není možné. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Promiňte, ale pokud se
zmocnili tohoto zařízení, pokud mají k dispozici jakýmkoliv způsobem to zařízení
Buk-M1 … 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

Ale, když dovolíte, to
vojenští analytici vědí a tvrdí to třeba pan Koller, že vlastně není možné přivézt
a odvézt vlastně takovéhle zařízení. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Ano, i pan Koller
tvrdí, že … 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

To je poměrně rozměrná,
rozměrná věc to zařízení Buk-M1. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

To rozumím, to ano,
ale koneckonců my jsme to viděli, pardon, že vám skáču do řeči, já se omlouvám,
ale my jsme to viděli i v té reportáži, jak to zařízení vypadá. Přesto pan
Koller, a říkal to koneckonců tady jaksi v rozhovoru se mnou, že pokud jaksi
separatisté by mohli mít vycvičenou posádku, tak by byli schopni to zařízení
ovládat. 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

To je opět vlastně věc,
která míří vedle, protože, pane redaktore, to není tak jednoduché obsluhovat
toto zařízení. To není tak jednoduché, to nemůže dělat amatér. To by museli mít
profesionály. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Dáme prostor panu
Zahradilovi, ano. 

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda
strany; europoslanec /ODS/: 

Bohužel, a já jsem to
dnes sledoval na těch sociálních sítích, zdá se, že odborníků na letectví,
odborníků na vojenství a odborníků zejména na odpalovací nebo protiraketové
nebo protiletecké systémy se tady vyrojily desítky, možná stovky, na druhé
straně ještě k tomu musíme přičíst, že pravděpodobně budeme i svědky určité, řekněme,
mediální nebo informační války, takže já bych byl velmi obezřetný vůči všem
informacím, teoriím, vysvětlením, která se budou v těchto dnech, v příštích
dnech objevovat na veřejnosti. Já už jsme slyšel a dokonce četl některé velmi
fantasmagorické teorie a právě proto je důležité, aby se ta věc poměrně rychle,
a zdůrazňuji to slovo rychle, vyšetřila a aby ty závěry, které z toho vyšetřování
vzejdou, byly relevantní a aby se s nimi skutečně všichni ztotožnili. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Ano, rozumím,
ano. 

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda
strany; europoslanec /ODS/: 

Jestli to zavdá potom
nějakou příčinu k nějakému stíhání, jestli to skutečně zavdá nějakou příčinu třeba
k nějakému soudnímu řízení, to je druhá věc. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

To je potom otázka, až
budeme mít výsledky, a to je naprosto legitimní poznámka. Pojďme se posunout
dál, pojďme se posunout, koneckonců budeme se bavit o situaci, která na tom
území samotném je a jak tam vznikla. Kdo drží v ruce v tuto chvíli ten klíč, o
tom mimo jiné promluvil dnes také prezident Spojených států Barack Obama. 

Barack OBAMA, americký
prezident: 

Rusko, separatisté a
Ukrajina, všichni mají možnost boje ukončit. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Když se zeptám nejdřív
pana Bublana, pane Bublane, kdo si myslíte, že v tuto chvíli má největší moc v
zásadě vyřešit tu situaci na Ukrajině a změnit ten stav, který tam v tuto
chvíli je? 

František BUBLAN,
senátor /ČSSD/: 

No tak jsou to všichni
tři, které vyjmenoval Barack Obama, samozřejmě, ale Ukrajina jako stát, tak má
zájem o zachování celistvosti, o to, aby ovládla celé území, separatisté zase
mají ty svoje tendence, chtějí nějakou autonomii nebo dokonce se přiklonit k
Rusku a podobně, ale takovou tu skrytou odpovědnost a tu největší odpovědnost,
si myslím, má Rusko, především Vladimir Putin, protože pokud by ti separatisté
neměli tuto podporu, neměli za sebou tohoto silného hráče, tak si myslím, že už
by dávno ten jejich boj skončil. Nejenom, nejde jenom o přísun třeba nějakých,
nějakého materiálu a peněz, ale jde hlavně o tu morální podporu a tady si
myslím, že přece jenom role Ruska je nejdůležitější a mělo by se tlačit na
Rusko, aby skutečně v tomto ustoupili a jaksi usilovali o to, aby v té oblasti
nastal klid zbraní. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Role Ruska mě zajímá
také v otázce na pana europoslance Ransdorfa. Váš šéf Vojtěch Filip dnes
prohlásil, já ho budu citovat, že „svět se dostal na pokraj války především
kvůli americkým zájmům“. Jste přesvědčeni, že tu eskalaci v tom regionu,
za to opravdu mohou Spojené státy, nikoliv Moskva? 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

Pokud jde o Ukrajinu,
tak je to naprosto nesporné. Spojené státy investovaly 5 miliard dolarů do
destabilizace Ukrajiny a ten cíl je jednoduchý, to znamená poškodit Rusko a
poškodit Evropskou unii. Já jsem přesvědčený, že to, co řekl tedy Paul Craig
Roberts nebo Victoria Nuland, že se časem potvrdí opravdu, ale já jsem toho
názoru, že pořád není věc ztracená a je možné dosáhnout určitého usmíření, ale
podstatné je, aby se jednalo. V okamžiku, kdy by zuřila občanská válka, jak o
tom mluví kolega Zahradil, tak by to bylo velice složité, ale já si myslím, že
když tedy přišel prezident Porošenko s docela tedy rozumným pokusem o příměří
mezi, kde by vznikla šance na ten jednací stůl, no tak na něj přitlačily právě
ty radikální pravicové síly, jako je Pravý sektor nebo Svoboda, a v podstatě ho
donutily k tomu, aby pokračoval v tom, co oni nazývají trestná výprava, trestná
operace. A já jsem přesvědčený, že klíč k tomu mají především teď dva hráči k
tomu, aby se situace uklidnila. To je Ruská federace, která se chová, řekl
bych, docela zdrženlivě, a Evropská unie. Ale tady je pravda, že byrokracie
Evropské unie naprosto selhala, pokud jde o Ukrajinu, jak tedy celou přípravou
té asociační dohody, která měla 1200 stran a byly to jenom podmínky, které Ukrajina
měla splnit. No, a druhá věc je samozřejmě i celým tím postupem dalším a my oba
dva víme, že paní Ashtonová možná měla dobrou snahu, ale absolutně nerozumí
východoevropskému prostoru. A pan Füle měl svázané ruce. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Rozumím, Jane Zahradile,
ano, rozumím. Jane Zahradile, chová se Moskva zdrženlivě, jak říká
váš kolega? 

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda
strany; europoslanec /ODS/: 

Ne, já s panem
Ransdorfem v této věci nesouhlasím. Já myslím, že Moskva se nechová zdrženlivě
minimálně z toho důvodu, že dodává zbraně přes tu velmi prostupnou hranici těm
separatistickým silám. A teď odhlédněme, prosím, od kritiky evropské
byrokracie, která je samozřejmě zcela na místě, ta nečinnost nebo bezzubost, to
je věc, kterou já samozřejmě kdykoliv podepíšu. Ale myslím si, že v tuto chvíli
Ukrajina má svojí politickou reprezentaci, legitimní politickou reprezentaci,
prezident Porošenko byl zvolen ve volbách a skutečně mám pocit, že podnikal
kroky, které by vedly k uklidnění toho napětí dnes, protože jsme v Evropském
parlamentu, tak já také musím zmínit stanovisko předsedy zahraničního výboru
Evropského parlamentu, které mi připadalo docela rozumné. Byl to apel na uzavření
hranic mezi Ukrajinou a Ruskem právě v tom smyslu, aby nedocházelo k tomu zásobování
zbraněmi, protože pak se mohou vyskytnout situace, kterých jsme byli svědky. My
nevíme, jak se tam ty zbraňové systémy dostaly, kdo se jich zmocnil, a pokud by
Rusko chtělo ukázat dobrou vůli, pokud by chtělo opravdu ukázat, že tu situaci
na Ukrajině chce stabilizovat, pak by mělo pomoci té ukrajinské reprezentaci
obnovit kontrolu nad vlastními hranicemi, mělo by spolupracovat na jejich uzavření,
přestat s dodávkami zbraní, a to si myslím, že by byl krok správným směrem. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Rozumím, rozumím. Pane
Ransdorfe, říkáte, Moskva se chová zdrženlivě, mě by zajímala tahle ta věc, vy
odmítáte, že se z Ruska separatistům dostávají zbraně? 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

Nemáme o tom důkazy.
Nemáme o tom důkazy, to jsou zatím spekulace a samozřejmě já vím jenom jednu věc,
že z 30 přechodů mezi Ukrajinou a Ruskem, těch pohraničních přechodů, Ukrajina
kontroluje pouze 17. To ukazuje vlastně, jaký je stav, že opravdu … 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Promiňte, a veškeré ty
mediální informace o tom, jaké vybavení mají. 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

Mediální informace.
Média, média mě nezajímají z tohohle pohledu. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Nevěříte médiím,
rozumím. 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

Mě zajímají ověřené
informace. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Dobrá. Pojďme se
posunout dál … ano? 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

A druhá věc ještě,
kterou, kterou chci teda si zdůraznit, že vlastně taky v minulých, jak vypadá
ten stav, ukazuje to, že byly, byla, že se střílelo přes hranice, z Ukrajiny do
Ruské federace se střílelo vlastně zbraněmi … 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

I opačným směrem.

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

A opačným směrem, to
ukazuje, že opravdu ta kontrola hranic prostě neexistuje. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Rozumím. Pojďme se
posunout ještě k jednomu tématu, a to je právě role Evropské unie. Mě by
zajímal názor Františka Bublana. Dnes Barack Obama kritizoval v zásadě
Evropskou unii, řekl, že se zatím EU chovala k Rusku vstřícně. Souhlasil byste
s tím? 

František BUBLAN,
senátor /ČSSD/: 

Tak částečně ano,
protože tady byly zřejmé ekonomické zájmy, to si nebudeme nijak zastírat, a
také Evropská unie je složena z mnoha států a každý stát má trošku jiný vztah k
Ruské federaci nebo jiné zájmy, takže jaksi vytvořit naprosto jednotný postoj a
třeba i tvrdší postoj je, bylo obtížné. Ale já mám takový pocit, že po té
bohužel smutné události včerejší, že se ta situace změní a už dokonce i paní
kancléřka Merkelová také se vyjádřila tvrději, tak si myslím, že teď možná ta
Evropa se více probudí a ten její postoj bude jednotnější a také možná trošku
razantnější vůči Rusku. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Rozumím tomu správně,
pane Bublane, že měl by být razantnější, že si dovedete představit třeba tvrdší
sankce? 

František BUBLAN,
senátor /ČSSD/: 

Dovedu si představit,
protože to je jediná cesta, jak přimět Rusko k tomu, aby se do té Ukrajiny už
nepletlo, aby jaksi si vytvořilo pouze takovou tu představu toho, že stále musí
ovládat své bývalé satelity, aby ho opustilo. To budou sankce, třeba i v podobě
toho, že takoví ti bohatí Rusové nebudou smět cestovat po celém světě, jak to činí
doposud, firmy ruské ztrácí na svých akciích a tak dále, to se musí projevit. A
už tak, jak jsem pozoroval zahraniční tisk dneska, tak už i ruský tisk píše
trošku kriticky k Putinovi a je to samozřejmě důsledek té včerejší události. A
Putin samozřejmě hraje o svojí pozici, o to, aby byl oblíben a aby byl ten
nejlepší prezident, takže tady v tomto směru se může mnohé změnit. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Rozumím. Zeptám se
pana Zahradila, tvrdší sankce, podepsal byste je? 

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda
strany; europoslanec /ODS/: 

Asi ano. Myslím, že
ale Rusko si uvědomuje, že teď má možná větší problém, než si samo původně chtělo
přiznat, protože skutečně se ukazuje, že ty separatistické síly, které prostě
Rusko podporuje, a to nejsou žádné spekulace, to je prostě pravda, tak se jaksi
vymkly z kontroly a myslím, že ti lidé, když se na ně podíváte, když
posloucháte, co říkají, když vidíte, jak působí, tak to je opravdu úroveň,
která je dosti šílená , a já myslím, že Rusku dochází, že si s jakýmsi
spojením, ať už jakkoliv silným nebo slabým s těmito lidmi způsobilo samo velký
problém. Je zapotřebí prostě vyslat nějaký signál, že tohle musí skončit. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Jak vy si překládáte
snahu některých států zostřit ty sankce vůči Rusku? 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

Já si myslím, že by se
mělo měřit stejným metrem všem. Asi je těžko možné, aby třeba prezident
Porošenko vykládal veřejně, že se čistí v té trestné operaci východ Ukrajiny od
parazitů. Těžko je možné, aby premiér Jaceňuk vykládal o lidech, těch
separatistech na východě, že jsou to podlidé, to je nacistický slovník, já si
myslím, že v roce 2014 těžko akceptovatelný. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Počkejte, ale to úplně
nesouvisí s těmi sankcemi, na které jsem se ptal. 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

Souvisí. Souvisí to s
tím, že prostě opravdu jestli chceme nějaké rozumné uspořádání věcí na Ukrajině,
musí se měřit všem stejně a nesmí se vycházet z toho, že v Kyjevě jsou andělé a
v Doněcku a v Luhansku ďáblové. Já jsem přesvědčený, že sankce nevyřeší nic.
Podstatné je jednat, sednout si za jednací stůl a nastolit normální podmínky. A
příčina té krize na Ukrajině je ekonomická. Ukrajina má, pane redaktore, jenom
45 % HDP oproti úrovni roku 1992, zatímco démonizované Bělorusko 260 %. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Dobrá, dobrá. Já tu
debatu v tuto chvíli ukončím. Pánové, děkuji vám za debatu na toto téma. My si
spolu ještě budeme povídat. Prosím, zůstaňte ve studiu. Nizozemsko se snaží
vzpamatovat z katastrofy malajsijského letadla. Rozrušení a vzlykající příbuzní
se dnes shromáždili na amsterodamském letišti Schiphol. Prohlášení a kondolence
rodinám zveřejnil nizozemský král, premiér i řada vládních činitelů. 

Bitva
o Gazu

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: 

Izraelská pozemní
ofenziva v palestinském pásmu Gaza stála život jednoho izraelského vojáka. Na
palestinské straně je mrtvých už 30. 

Katarína FAGOŠOVÁ,
redaktorka: 

Ještě včera odpoledne
zaznívaly z Izraele hlasy, že v pátek začne nové příměří. Místo toho přišel
nový úder. Krátce před půlnocí operace Ochranné ostří nenápadně vstoupila do
další fáze. Několik tisícovek vojáků, tanky a těžká technika překročily hranici
Gazy. 

osoba: 

Vaše země stojí za
vámi a před vámi jsou teroristé z Hamásu a palestinského Islámského džihádu. Věřím
ve vás i vaše schopnosti. 

Katarína FAGOŠOVÁ,
redaktorka: 

K akci se vláda
rozhodla po tom, co Hamás dvakrát odmítl přistoupit na příměří. Letadla a tanky
zasáhly jen přes noc víc než stovku cílů Hamásu, odpalovacích zařízení a
tunely. Právě ty mají být hlavním důvodem zásahu. Ve čtvrtek se na izraelské
území jedním z tunelů pokusilo proniknout třináctičlenné palestinské
komando. 

Benjamin NETANJAHU,
izraelský premiér: 

Tunely není možné zničit
jen ze vzduchu, a proto to mají za úkol naši vojáci na místě. 

Katarína FAGOŠOVÁ,
redaktorka: 

Kromě 30 tisíc vojáků
povolala armáda 18 tisíc mužů ze zálohy. Zatím se pohybují nanejvýš dva
kilometry od hranice a hledají zbraně radikálů. Třetí pozemní operace v pásmu
Gazy od roku 2005 s sebou nese i nové oběti mezi civilisty, včetně dětí. 

Amar DAWOUD, otec zraněného
dítěte: 

Zasáhli náš dům.
Všichni jsme se tam schovávali. 

Katarína FAGOŠOVÁ,
redaktorka: 

Hamás prohlásil, že
Izrael za invazi zaplatí. Dál pokračuje v ostřelování jeho území, jen za
poslední den vypálil desítky raket a o klidu zbraní teď nemluví ani ti největší
optimisté. Katarína Fagošová, Česká televize. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

K tématu teď s Jakubem
Szántem, naším blízkovýchodním zpravodajem. Dobrý večer, Jakube. 

Jakub SZÁNTÓ,
blízkovýchodní zpravodaj ČT: 

Dobrý večer z Tel
Avivu. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Jakube, zajímá mě
aktuální situace, jak to na místě v tuto chvíli teď vypadá? 

Jakub SZÁNTÓ,
blízkovýchodní zpravodaj ČT: 

Tak zhruba před několika
málo minutami opět se rozezněly, v okolí Gazy se opět rozezněly ten signál
tedy, který vyhlašuje poplach. V bezprostřední blízkosti Gazy je to zhruba nějakých
pouhých 15 sekund na to, aby tedy lidé co nejrychleji doběhli do bunkrů. Ve městech
jako Sderot jsou bunkry na každém kroku, každá autobusová zastávka je bunkr.
Tady v té, v té rozlehlejší tedy oblasti nebo v té odlehlejší oblasti, kde, kde
žije velká část izraelské populace, to znamená v té oblasti takzvaného většího
Tel Avivu, jsme viděli před, před zhruba 40 minutami jsme viděli záblesky, kdy
tedy Iron Dome opět sestřelil další raketu, která vystřelila, vystřelila z
Gazy. V tuto chvíli tedy je relativní klid, nicméně, nicméně ozývají se,
ozývají se další tedy výbuchy z různých částí. Tím, že právě tato část Izraele
je poměrně plochá, tak jsou slyšet ty výbuchy ať už tedy dopadlých raket, pokud
dopadnou do těch neobydlených oblastí, nebo naopak ten protiraketový systém
Iron Dome je sestřelí, tak jsou slyšet skutečně na mnoho kilometrů
daleko. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Pojďme se podívat
jaksi nepřímo právě na tu pozemní operaci. Mě by zajímalo, Benjamin Netanjahu
dnes prohlásil, že jaksi se nebrání tomu nebo že uvažuje o tom tu akci ještě
rozšířit. Je to podle tebe pravděpodobné a co to znamená? 

Jakub SZÁNTÓ,
blízkovýchodní zpravodaj ČT: 

Je to pravděpodobně,
je to velmi pravděpodobné z toho důvodu, že v tuto chvíli skutečně izraelské
pozemní jednotky jsou zhruba do vzdálenosti dva až tři kilometry od toho plotu,
který tedy ohrazuje celou Gazu, tedy alespoň na té, na té, na té straně severní
a východní, která hraničí bezprostředně s Izraelem. V tuto chvíli tím hlavním
cílem nejsou, té pozemní operace nejsou ty skryté, ta skrytá odpalovací zařízení,
o to se stará izraelské letectvo, ale právě ty, ty tunely, které, které podle některých,
tedy podle některých informací vojenských, a i viděli jsme to ostatně předevčírem,
ústí až za tu hranici tak, aby se skrytá komanda Hamásu mohla dostat
nepozorovaně na izraelské území a tam tedy způsobit krveprolití v těch, v těch
bezprostředních komunitách, v těch kibucech podél hranice s Gazou, takže v tuto
chvíli tedy vojáci a ženisté hledají právě tyto tunely. Je to zhruba desítka
tunelů, který, které se podařilo najít. Nakolik tedy nadále tedy se bude dařit
izraelskému letectvu utišit nebo, nebo zmírnit ty raketové útoky vůči tedy takřka
dnes už celému území Izraele, to je právě otázkou. Pokud se to nepodaří, a v
tuto chvíli to tak vypadá, tak pravděpodobně ty vojáci dostanou rozkaz dále
pokračovat směrem do těch bohužel více obydlených území Gazy, kde tedy hrozí
poměrně rychlý nárůst civilních obětí. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Jakub Szántó, díky za
tvé odpovědi, díky za tvůj vstup do Událostí, komentářů. Hezký večer. A my
budeme v debatě pokračovat s hosty, kteří se mnou ještě zůstali ve studiu,
dobrý večer, zdravím ještě jednou Jana Zahradila, Miloslava Ransdorfa
a Františka Bublana. Hezký večer, pánové. 

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda
strany; europoslanec /ODS/: 

Dobrý večer. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Otázka pro vás pro
všechny, jednoduchá a stručná, má podle vás Izrael právo zasáhnout jaksi blízko
těch hranic, to znamená v pásmu Gazy? Pane Zahradile.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda
strany; europoslanec /ODS/: 

Má. podle mého názoru
má. Řekněme si jasně, jak se ta situace vyvíjela. Hamás v podstatě zničil
rozhovory mezi Izraelem a Palestinou tím únosem a vraždou těch tří izraelských
mladíků, následovala izraelská odpověď zcela očekávatelná, tedy zničení
obyvatel, zničení obydlí těch únosců a vrahů, následoval útok Hamásu,
následovala izraelská odpověď, no a teď se ta izraelská odpověď rozšiřuje právě
proto, že ten veřejně známý fakt, a to tedy, že ty tunely do Gazy slouží vlastně
jako cesta, jak zásobovat Gazu zbraněmi, které pak jsou zase používány proti
Izraeli, tak to je obecně známý fakt, čili je logické, že Izrael takto reaguje
a myslím si, že na to má právo. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Pane Ransdorfe, stejná
otázka na vás, má Izrael právo zasáhnout v Gaze? 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

Já si myslím, že ta
otázka může být rozšířená. Samozřejmě má, každý stát má právo na svou
sebeobranu, ale to koneckonců konstatovali Američané, ale druhá věc je, že při
této odpovědi se ničí civilní cíle a hlavně tedy vlastně se eskaluje to napětí
a ta, ten kolotoč násilí se zesiluje. Víte, že třeba já velmi lituju toho, že
Hamás vlastně odmítnul nabídku příměří, se kterou přišli Izraelci a vystřelili
123 raket hned po tom, odmítli tedy, co odmítli to příměří. Já si myslím, že
ale je důležité, aby se našli prostředníci a ten Egypt může fungovat jako
významný prostředník, protože má jak dobré vztahy s Izraelci, tak i vlastně je
to, je to stát, který … 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Promiňte, já vám do
toho skočím, ale byl to Egypt, který právě on zprostředkoval už to příměří a
Hamás ho nakonec nerespektoval. 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

Ne, ne, když dovolíte,
já bych dokončil tu argumentaci, protože … odmítl, ano, Hamás ho odmítl, ale
nicméně je potřeba dál pokračovat. Vím, že tedy prezident Abbás, tedy šéf
palestinské samosprávy, tak ten vlastně chce se setkat s Chálidem Mišalem,
který je šéf hnutí Hamás. Já si myslím, že to je důležitá cesta, aby se
jednalo, protože tedy násilí nikam nevede. Nicméně tedy chci říct, že kdyby přišlo
k pozemní operaci, tak samozřejmě to bude daleko horší, protože jednak se rozšíří
množství obětí a za druhé tedy vlastně to bude signál pro celý arabský svět.
Myslím si, že tady je velmi důležitý fakt, že sice mají Izraelci ten štít,
Dome, který vlastně údajně z 85 až 95 % je úspěšný, ale nicméně tady se
ukazuje, jaký je charakter těch asymetrických konfliktů. Izrael používá ty
nejmodernější, nejlepší zbraně, ale na druhé straně jsou proti tomu používány
zbraně, které jsou méně kvalitní, ale mají taky destruktivní účinky. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Rozumím, rozumím. Já
dám prostor panu Zahradilovi, který se tady vehementně hlásí. 

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda
strany; europoslanec /ODS/: 

Já jsem jenom chtěl zdůraznit
to, co tady zaznělo, že za prvé i ten umírněný Fatah, který v podstatě se chce
s Izraelem dohodnout, tak byl Hamásem postaven do velmi neřešitelné
situace. 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

Vyautován byl. 

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda
strany; europoslanec /ODS/: 

Pan Abbás kvůli tomu
zuřil a pokrývala to i světová média. A druhá věc, že Egypt tedy za nové vlády,
za vlády prezidenta Sísího skutečně může sloužit jako ten třetí, jako ten
mediátor a pokud i ten egyptský plán byl Hamásem odmítnut, tak to v podstatě
znamená, že Hamás se opravdu dohodnout nechce. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

My jsme nezapomněli
samozřejmě na Františka Bublana, který je s námi ještě ve spojení. Řekněte,
jednoduchá otázka i na vás, kterou jsem pokládal, má tedy Izrael právo se
bránit tímto způsobem, to znamená překročit tu hranici? 

František BUBLAN,
senátor /ČSSD/: 

No tak Izrael si
docela dobře vyhodnotil celou tu situaci a ví moc dobře, že těch asi 1300
raket, co bylo zatím vypáleno, je možná taková desetina toho, co Hamás ještě
vlastní, takže možná dalších 10 tisíc raket ještě čeká na své použití. To je
jedna věc. A druhá věc, ta je taková jako politická, protože Hamás ztrácí
podporu. Ztratil podporu Egypta, to už tam zaznělo, ztrácí podporu dokonce i
Íránu, ten už je taky opatrnější, a ostatního evropského světa. A začíná mít
ekonomické problémy, začíná, začínají se tam rozšiřovat problémy sociální,
protože je tam mnoho mladých lidí, kteří nemají, nemají práci a podobně, a on
to řeší tímto způsobem, že v podstatě vyvolává tento boj, vyvolává tady tyto
nepokoje a čeká, co z toho, co z toho bude. Radikalizuje se a ta radikalizace
Hamásu dokonce způsobuje i to, že ty ostatní evropské země, které ještě dosud nějakým
způsobem podporovaly autonomii Palestiny, tak teďka v poslední době už jsou
opatrnější, protože se bojí, že ta radikalizace se přenese do jejich zemí, do
jejich států. 

Lukáš DOLANSKÝ,
moderátor: 

Rozumím. Pánové,
bohužel čas se nám nachýlil. Děkuji vám, že jste tady byli se mnou a že jste
odpovídali na moje otázky. Díky, mějte se hezky, na shledanou. 

Miloslav RANSDORF,
europoslanec /KSČM/: 

Díky za pozvání. 

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda
strany; europoslanec /ODS/: 

Děkujeme, na
shledanou. 

František BUBLAN,
senátor /ČSSD/: 

Na shledanou.