Jan Zahradil: ODS platí účty za několik šíbrů

Z médií

(MF DNES) Klausovec, který je věrný své straně: „Rozhodne-li se Václav Klaus postavit nějaký konkurenční projekt, který bude s ODS soupeřit o jednoho a téhož voliče, budu bránit vlastní značku, tedy ODS,“ říká europoslanec a člen grémia ODS Jan Zahradil.

Bude mít Václav Klaus stále vaše sympatie, i když půjde proti ODS? 

Určitě. K těm výrokům posledních dnů paní Bobošíkové, která třikrát denně vysvětluje, co si Václav Klaus myslí a co udělá, nebo neudělá a kdy to udělá, tomu já příliš nerozumím. A budu rád, když se k tomu vyjádří sám Václav Klaus. 

Nerozumíte tomu, proč Václav Klaus evidentně dává přednost vzniku nové konzervativní platformy před ODS? 

Upřímně řečeno nerozumím. Ale je to jeho volba, já bych byl samozřejmě mnohem raději, kdybychom narovnali vztahy s Václavem Klausem a kdyby tam došlo k jakkoliv formalizované spolupráci, ale tato cesta je zřejmě pro tuto chvíli uzavřena. Je mi to líto, ale je to zřejmě jeho rozhodnutí. 

Vy se mu divíte? Že bývalý prezident vidí ODS jako partaj, která se v praxi natolik výrazně odchýlila od původních idejí, že s ní už nechce mít nic společného? 

Nerozumím tomu, jaké alternativní řešení Václav Klaus volí a proč. Kdyby se postavil a řekl, že je s ODS nespokojen z těch a těch důvodů a vedle něj stála skvadra pěti neprůstřelných intelektuálně bezchybně vybavených osobností těžkého kalibru – a já nepochybuji, že takové k dispozici v českém veřejném prostoru jsou – tak bych asi uznale pokýval hlavou. Ale jestliže tam stojí zatím Jana Bobošíková, tak mé pokývnutí není obdivné, ale údivné. 

Taky tam stojí Boris Šťastný… 

(smích) Nikdy mi nic špatného neudělal, přiznám mu i to, že je srdcař, ale přece všichni víme – aspoň já to vím – že neexistovala větší antireklama na ODS než on. Vždycky, když Boris vystoupil někde v médiích, měl jsem zahlcený e-mail od členů a sympatizantů ODS, kteří mi psali: „Už ho tam nepouštějte, nebo vás nebudeme volit.“ Možná Boris Šťastný svůj vliv na českou politickou scénu přeceňuje. 

Trend padajících preferencí ODS jistě nezpůsobil jen Boris Šťastný. 

To je jistě pravda, a pokud s tím něco neuděláme v relativně krátkém čase do voleb, tak určitě nedopadneme příliš dobře. Ale ten trend snižování preferencí je zřetelný už delší dobu. V roce 2006 jsme vyhráli paradoxně za Mirka Topolánka volby tím nejlepším výsledkem ve dvacetileté historii ODS… 

Za toho Mirka Topolánka, který je teď na straně Václava Klause? 

(smích) Teď jsem si vzpomněl, že jak tu jeden takový dělá seznamy pravdoláskařů, tak je tam Mirek Topolánek uveden jako politický pravdoláskař. Tak to mě pobavilo. 

Mimochodem neubralo vám na sympatiích k panu Klausovi třeba to, že zmíněného sepisovače seznamů ještě jako prezident chválil? 

Mám problémy, přiznám se, s některými lidmi, kteří se vyskytují v okolí pana bývalého předsedy Klause. Velice stojím o to, aby ODS s Václavem Klausem spolupracovala, ale znamená to, že v onom pomyslném balíčku bude také Jana Bobošíková, někdo jako Michal Semín nebo ty ultrakonzervativní intelektuální kruhy nebo Petr Hájek? To je věc, kterou cítím jako problém. 

Vidíte, jací lidé se kolem Václava Klause srocují, čtete, jak se sám Klaus proti ODS vymezuje, a stále spolu s vaším šéfem Martinem Kubou opakujete mantru o spolupráci. Není to nedostatek soudnosti a prozíravosti? 

Naopak bych řekl, že je to dostatek prozíravosti. My skutečně mluvíme o spolupráci s Václavem Klausem, opakuji s Václavem Klausem. O tu stojí ve vedení ODS všichni. Můžeme se lišit v tom, jak onu spolupráci formalizovat, ale směr Bobošíková, Hájek, Semín bych pro ODS nerad viděl. 

Máte připravené nějaké zbraně, kterými byste přebili případný vznik Klausovy platformy? 

Hlavně si nemyslím, že když někdo vstoupí do volebního klání za pět minut dvanáct, tak že to nějak výrazně zpřehází poměry na politické scéně. Výrazně – tím myslím něco víc než v řádu procent. 

Stačil by přece pohyb v řádu procent, aby se ODS nedostala do Poslanecké sněmovny. 

To je věc, kterou si vůbec nepřipouštím. Myslím, že se tam dostaneme a s lepším výsledkem, než si dnes kdo představuje. 

To, že si to nepřipouštíte, neznamená, že ta možnost neexistuje. Odmítat o ní přemýšlet se může nevyplatit. 

Naší zbraní může být to, že si vybereme – a taky jsme si už vybrali – na politické mapě jiného soupeře: TOP 09 a ČSSD. Na těchto dvou úrovních se budeme střetávat a to bohatě stačí. 

Jak se budete vymezovat proti TOP 09, se kterou jste donedávna vládli? 

Topka má naprosto jinou evropskou profilaci než ODS. 

Vy si myslíte, že poté, co všechno se v naší zemi stalo  včetně prozatím zastaveného stíhání vašich tří bývalých poslanců, včetně nevyřešené korupce, bujení státní správy, zvyšování daní –, bude evropská profilace jakékoliv strany voliče zajímat? 

Myslím, že otázka, zda během následujících let vstoupíme, nebo nevstoupíme do sféry jednotné měny, je nosné téma a povolební vláda o tom bude pravděpodobně rozhodovat. Nemůžeme rozehrávat nějaké abstraktní téma o velkých ideologických koncepcích, není na to čas ani nálada. Ale přiblížit to voliči na konkrétních tématech, která se dotknou jeho každodenního života a jeho peněženky, to můžeme a umíme udělat. 

Nerozumíte mi. Váš problém je, že vám lidé nevěří. 

Myslím, že speciálně tu Evropu by nám ti voliči věřit mohli a měli, protože jsme v tomto tématu po celou dobu byli konzistentní. A Petr Nečas byl první předseda vlády, který měl odvahu nepodepsat a neodkývat automaticky všechno, co z Bruselu přišlo. A já myslím, že to se zúročí. 

Petr Nečas byl především první předseda vlády, který dopustil zneužití tajných služeb svou přítelkyní, které dával odměny nepoměrně větší, než měli její předchůdci na stejné pozici. Copak necítíte tu rozdílnost kalibrů – z hlediska voliče? 

Cítím. Od roku 2006 do roku 2010 jsme ztratili polovinu voličů, kolik jich ztratíme z té zbylé poloviny, to se ještě uvidí. A já si nemyslím, že by to bylo proto, že Topolánkova a Nečasova vláda vládly špatně nebo že bychom se zpronevěřili pravicovým ideálům. Já prostě tvrdím, že prohráváme a ztrácíme, protože ten umělecký dojem byl prostě špatný. Mirek Topolánek skončil, protože všichni měli plné zuby Marka Dalíka, konec kariéry Pavla Béma přišel, když mu Roman Janoušek přerostl přes hlavu, a do třetice Petr Nečas neskončil, protože by byl špatný premiér, ale proto, že paní Nagyová se utrhla ze řetězu. Teď celá ODS platí účty za několik šíbrů, kteří hodovali, se kterými je ODS asociována, kterých se musí zbavit a musí ukázat, že s nimi nemá nic společného, a musí to ukázat i konkrétním výběrem konkrétních lidí do těchto voleb. 

Jak můžu ODS věřit, když všechny své šíbry nechala bez rušení šíbřit tak dlouho? Většina z vás se místo s Nečasem dohadovala s Nagyovou a přecházeli jste to s tím, že se nic neděje. Proč vám teď věřit? 

Rozumím vám a mně se na toto odpovídá lehce, protože čísla na šíbry jsem v mobilu nikdy neměl. Ale nevytahuju to jako nějakou svoji speciální ctnost. Já si myslím, že to je kapitola, kterou musíme uzavřít. 

V Praze by podle vás měla být lídrem Miroslava Němcová, nebo Kuba, nebo Bohuslav Svoboda? 

Naprosto vhodná a přirozená volba je ta, že by kandidátku měla vést Miroslava Němcová. Tento názor budu ve straně prosazovat. 

Chcete ukázat, že nemáte nic společného se šíbry. Když váš kolega z vedení Chalupa bojuje s Bohuslavem Svobodou o místo na pražské kandidátce, říká: „Já jsem totiž na rozdíl od svých politicky juniorních kolegů vždy prošel stranickými primárkami a nebyl jsem dosazen na post lídra uměle panem Tomášem Hrdličkou.“ Ví pravá ruka ve vedení ODS, co dělá levá? 

Ten výrok bych rozhodně nepoužil. A myslím, že v situaci, v jaké jsme, by použit být neměl. Kromě toho si nemyslím, že byl pan Svoboda dosazen panem Hrdličkou, ten výrok není pravdivý. 

Shrňme to: od šíbrů se odstřihnete, ti vám to celé pokazili a vaše vládnutí bylo dobré. Tak jen namátkou: za vašich vlád nedošlo k žádnému zmenšení molocha jménem státní správa, k žádnému zmenšení role státu, což jste měli vždycky na štítu, nedávno se zvýšily daně – v čem vlastně tkvěla pravicovost vaší politiky? 

Tak já bych mohl na druhou misku vah položit, že Česká republika se za osm let nelevicových vlád prokázala v evropském kontextu jako relativně stabilní země, jako země, která neprošla žádným propadem a udržela veřejné finance, dokázala vytvořit slušnou proexportní strategii. 

Zmenšila ODS se svými koaličními vládami zasahování státu do mého života? 

Máte-li pocit, že ne, tak asi ne. 

(Autor: Barbora Tachecí)