Jan Zahradil: Evropu potápí hlavně unijní blouznění

Stanoviska a projevy

Štrasburk, 23. května 2012 — Evropské instituce nejsou schopny pochopit podstatu současné krize ani nabízet občanům přijatelná řešení. V rozpravě Evropského parlamentu to řekl šéf europoslanců ODS Jan Zahradil. Výsledkem je podle něj atmosféra nejistoty a nepředvídatelnosti, která neumožňuje dosáhnout ani fiskální konsolidace, ani ekonomického růstu.

V těžkých časech – jak jsme viděli například nedávno v Řecku a ve Francii – lidé hledají řešení svých problémů u silných domácích představitelů. A my, Evropský parlament nebo Evropská komise, je vůbec nezajímáme. A proč? Protože lidé už mají dost toho nekonečného blouznění o politických a fiskálních uniích,“ řekl Jan Zahradil.

Celý projev Jana Zahradila:

Pamatuji si, že zhruba před půl rokem byla na pořadu dne fiskální zodpovědnost. Nyní je tím „slovem dne“ růst. V současné atmosféře nejistoty a nepředvídatelnosti ovšem bohužel nedosáhneme ani fiskální zodpovědnosti, ani růstu. Jistota a předvídatelnost jsou dvě věci, které nyní potřebujeme ze všeho nejvíce. 

Nejistota a nepředvídatelnost ale z větší části pramení ze špatného pochopení současné situace na straně evropských institucí, Evropské komise a Evropského parlamentu. Před šesti měsíci tady na tomto místě pan Barroso prohlašoval, že Řecko nikdy eurozónu neopustí. Nyní dokonce sami někteří komisaři připouštějí, že by se to mohlo stát a že nutně potřebujeme „plán B“. Tak jak to tedy je?

Obávám se, že evropské instituce ztratily schopnost reagovat na přání a potřeby občanů. Protože v těžkých časech – jak jsme viděli například nedávno v Řecku a ve Francii – lidé hledají řešení svých problémů u silných domácích představitelů. A my, Evropský parlament nebo Evropská komise, je vůbec nezajímáme. A proč? Protože lidé už mají dost toho nekonečného blouznění o politických a fiskálních uniích. Lidé jako pan Verhofstadt se to neustále snaží někomu prodat, ale nikdo o to nestojí, lidé už to „nekupují“. Prosím, přestaňme tedy mluvit o podobných nesmyslech, buďme realisté a zkusme pro lidi něco skutečně udělat, například dokončit vnitřní unijní trh. A připusťme, že rozpočtová odpovědnost stejně jako růst jsou v rukou vlád členských států. Pokud budeme dál míchat jablka s hruškami a vměšovat se někomu do jeho záležitostí, nikam se nedostaneme.