Jan Zahradil: Merkozy nemluví za Evropu, ale jen za sebe

Stanoviska a projevy

Summit nebyl úspěšný. Způsob uzavření dohody má navíc za následek dosud bezprecedentní rozdělení Evropy. Řekl to v diskusi s předsedy Evropské komise a Rady šéf Evropských konzervativců a reformistů Jan Zahradil. Podle něj také neexistuje žádný důvod ke kritice britské vlády. „To, co udělal premiér Cameron, byla prostě a pouze obrana své země. Stejně tak postupovali pan Sarkozy nebo paní Merkelová. Oni tvrdili, že hovoří jménem Evropy, ale ve skutečnosti mluvili pouze jménem svým vlastním,“ řekl Jan Zahradil.

Celý projev Jana Zahradila:

Summit nebyl úspěšný. Viděli jsme zrod dalších naléhavých opatření, která měla za cíl znovunavrácení fiskální stability. Nebude to ale dostatečné. Neslyšeli jsme žádné návrhy, jak znovu nastartovat ekonomický růst Evropy. Způsob uzavření dohody má navíc za následek dosud bezprecedentní rozdělení Evropy.

Někteří tu hovoří o dvaceti šesti státech. Nemyslím, že má kdokoli z vás právo hovořit o „šestadvacítce“, a žádám vás, abyste to nedělali. Máme sedmnáct členů eurozóny, ale i tyto státy jsou rozděleny do dvou skupin – na ty kdo platí, a na ty kdo dostávají peníze. A bude to hlavně skupina bohatších států, kdo za všechny všechno zaplatí: Německo, Rakousko, Nizozemí a Finsko. Jejich daňoví poplatníci svým politikům nejspíš hodně poděkují.

Také máme devět zemí stojících mimo eurozónu, které se k plánu připojit mohou, ale nemusejí. A pak je tu Spojené království. Někteří z vás se rozhodli udělat z této země obětního beránka, ale to, co udělal premiér Cameron, byla prostě a pouze obrana své země. Stejně tak postupovali pan Sarkozy nebo paní Merkelová. Oni tvrdili, že hovoří jménem Evropy, ale ve skutečnosti mluvili pouze jménem svým vlastním. Nemáte žádný důvod kritizovat Spojené království nebo jeho vládu.

Je nad slunce jasnější, že se nacházíme ve vícerychlostní Evropě. Taková je realita. V těžkých časech je zkrátka komunitární metoda nahrazena mezivládní spoluprací. Komise nebo parlament pak stojí stranou. A je tu samozřejmě vážná otázka, nakolik a jestli vůbec je takový postup v souladu s primárním právem EU.

Situace, ve které se nacházíme, je výsledkem zcela mylné doktríny „stále těsnější unie“ a „one size fits all“ neboli jedna velikost padne všem. Ekonomicky vzato za tento nesmyslný a ideologicky motivovaný boj o záchranu eura za každou cenu draze zaplatíme. 

Možná, že se z této krize dostaneme. Přijdou ale nevyhnutelně další, a jejich následky už by mohly být osudné.