Jan Zahradil: Petr Hájek a euroúřednice

Z médií

Před několika lety se stala taková věc : jedna úřednice Evropské komise (jmenovat nebudu, stále v komisi pracuje) napsala do českého deníku velmi kritický osobní článek o české politice. 

Naštvalo mě to. Ne kvůli obsahu, kvůli principu. Stejně jako by mě naštval podobný článek třeba od nějakého ředitele odboru na ministerstvu. Prostě státním úředníkům takovéto veřejné komentování společenského a politického dění nepřísluší, to je jejich daň za státní službu. Tím se liší od politiků, kteří si právo takto „žvanit“ vydobyli mandátem, získaným od voličů. Zmíněnou paní jsem proto „práskl“ jejímu nadřízenému – prostě jsem si na ni stěžoval. Za čas mi přišel dopis, že dotyčná byla pokárána a upozorněna, že jako evropská úřednice nemůže publikovat své soukromé názory. Dle mě zcela správně. 

V České republice máme státního úředníka, který si v poslední době navykl vyjadřovat se veřejně k lecčemus. Jeho funkce je zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Jméno asi dodávat nemusím, každý ví, že jde o Petra Hájka. Dotyčný se prohlašuje za konzervativního člověka. V tom případě by měl ve své pozici ctít především konzervativní úřednické ctnosti. Očekával bych od něj, že zajistí svému šéfovi (tj. prezidentovi republiky) kvalitní servis v oblastech své působnosti, sám zůstane diskrétně v pozadí a nebude se zviditelňovat. Očekával bych, že nebude uvádět svého šéfa do trapných situací, kdy tento musí opakovaně dovysvětlovat jeho výroky (at´ už souhlasně či nesouhlasně). Očekával bych, že je-li požádán o komentář na to či ono téma, řekne něco jako „promiňte, myslím si o tom své, ale jako státnímu úředníkovi mi nepřísluší to komentovat – chcete-li, zkusím vám zprostředkovat názor pana prezidenta.“ To se neděje a je to špatně. 

Mnohým vadí samotné postoje pana Hájka a označují je za bizarní. Ani já řadu z nich nesdílím. Jsem přesvědčen, že Darwinova evoluční teorie je správná, že Usáma bin Ládin nebyl mediální fikcí a že „Prague Pride“ nijak naši společnost neohrožuje. Ale to je jedno – rád dotyčnému popřeji právo, aby své odlišné názory svobodně zastával. Co vadí mně, je něco jiného : to, že se pan Hájek chová přesně jako ona euroúřednice z úvodu. Že si neuvědomuje, že ve své stávající funkci nemá absolutní svobodu hlásat si co chce a kdy chce. Že nevnímá – nebo špatně vnímá – nutnost podřídit se ve státní službě jisté disciplině a hierarchii. Že využívá – či spíše zneužívá – svou současnou funkci k tomu, aby rozehrával do médií sám sebe, své osobní názory, svá oblíbená témata. 

Naneštěstí, na rozdíl od oné úřednice, se žádné pokárání pana Hájka doposud nekonalo. A z toho je mi také rozpačitě. Tady opravdu nejde o svobodu slova či o potlačování jiných názorů. Předstame si na okamžik, že by pan prezident z titulu své funkce udělil záštitu třeba „Pochodu pro rodinu“ (abych zvolil protipól oné gay + lesbian veselici). Na to by jistě měl plné právo. A žádný náměstek ředitele pražského magistrátu (abych opět zvolil správnou analogii s panem Hájkem) by jej za to neměl co veřejně kritizovat, i kdyby třeba stokrát chtěl. A o to tady jde především.