Jan Zahradil o poválečných událostech v Československu

Z médií

Moderátor (Jan Bumba):

V pondělí přijede do České republiky poprvé od zvolení do funkce německý prezident Christian Wulff. Přijíždí v době, kdy se v médiích stále debatuje o tom, jak bychom měli nahlížet na odsun Sudetských Němců z Československa po druhé světové válce. Prezident Wulff odpověděl Českému rozhlasu na otázku, zda sleduje snahu odhalovat hroby českých Němců zavražděných po válce i samotnou debatu, která se o tomto tématu v Česku vede? 

Christian Wulff (záznam):

My Němci jsme způsobili Čechům v době okupace nevýslovné utrpení. Vypálení Lidic, Ležáků, zločiny v Terezíně, šlo o nepochopitelné a strašné činy. Německo se vypořádává s děsivým obdobím nacionálního socialismu celá desetiletí. Je velkým darem, že v dnešní době usmíření a porozumění docházíme ke vzájemnému respektu. Pozorně sleduji snahu dopátrat se utrpení Němců v době odsunu. Příkladem jsou Postoloprty, Brno, Cheb, stejně jako plánované otevření Muzea dějin Němců v Čechách, kde je patrný zájem právě o tuto poválečnou dobu. Velmi si vážím starosty Chebu Jana Svobody, který v Čechách poskytl místo posledního odpočinku padlým německým vojákům. To není jen hluboce lidské gesto, ale i gesto vůči pozůstalým, příbuzným, kteří mají důstojné, klidné místo pro svůj smutek, který je zejména pro křesťany důležitý. A že to všechno je nyní možné, nás v Německu těší. Že proti tomu je odpor, to musíme brát vážně. Ale oceňuji starostu Chebu, který udělal tolik pro usmíření mezi Čechy a Němci. 

Moderátor (Jan Bumba):

Dodává německý prezident Christian Wulff, který se za pár dní sejde se svým českým protějškem Václavem Klausem. Ten na toto téma 17. listopadu řekl, že je frustrován z cituji: „Narůstající asymetrie mezi pozorností věnovanou událostem před zahájením války, událostem v jejím průběhu a událostem po jejím skončení.“ Naším hostem ve studiu je nyní europoslanec za ODS Jan Zahradil, dobrý den, vítám vás. 

Jan Zahradil, europoslanec a místopředseda EKR (ODS):

Dobrý podvečer. 

Moderátor (Jan Bumba):

A po telefonních linkách historik Ondřej Matějka, který působí ve sdružení Antikomplex. Dobrý den. 

Ondřej Matějka, sdružení Antikomplex:

Dobrý večer. 

Moderátor (Jan Bumba):

Pánové, také jako prezident Klaus pozorujete narůstající asymetrii mezi tím, kolik pozornosti je věnováno předválečným, válečným a poválečným událostem? Pane Zahradile? 

Jan Zahradil, europoslanec a místopředseda EKR (ODS):

Musím říci, že já názor prezidenta v tomto sdílím a není to z mé strany výraz žádné servility vůči němu. Já o tom hovořím dlouhá léta. Naposledy jsem o tom hovořil 28. října v projevu v Národním muzeu a hovořím o tom také s pamětníky druhé světové války, s lidmi, kteří se opravdu zúčastnili protifašistického odboje a kteří okupaci zažili na vlastní kůži a ti to také tak cítí. Mají pocit, že ty poválečné události během divokého odsunu, ty excesy, že se posuzují vytrženě z historického kontextu, že tam chybí ta časová souslednost, tedy to, co byla příčina a to, co byl ten následek a myslím, že jsou z toho opravdu frustrováni, zejména ti starší, kteří to opravdu prožili. Takže já… 

Moderátor (Jan Bumba):

Myslíte, že by to mohli brát vysloveně i jako urážku ti lidé? 

Jan Zahradil, europoslanec a místopředseda EKR (ODS):

Někteří dokonce bych si troufl říci, že ano. Já jsem proto příznivcem toho hodnocení historie, které postupuje prostě v časových řadách, které zachovává ty proporce a zejména zachovává časovou souslednost. Napřed tady byla okupace, napřed tady byla nacistická genocida českého národa, pak teprve tady byly poválečné excesy během divoké fáze odsunu a bohužel v této věci já musím s prezidentem souhlasit. Byl bych rád, kdyby tomu bylo jinak. 

Moderátor (Jan Bumba):

Pane Matějko, co myslíte vy? Vytrhávají se události z kontextu a časové posloupnosti, když se mluví o poválečných událostech v Československu? 

Ondřej Matějka, sdružení Antikomplex:

Mě přijde, že samozřejmě to tak někdo může vnímat, že se to vytrhává z kontextu a je mi líto, když se zejména pamětníci, třeba bojovníci za druhé světové války tím cítí jaksi osobně dotčeni nebo zasaženi. Na druhou stranu upřímně řečeno nevím, jak něco jako je veřejná debata nebo veřejný prostor v tomto směru regulovat. Mě přijde, že tady probíhá nějaká debata, vstupují do ní lidé se svými názory, s tím, co považují za důležité a pokud někomu chybí ten akcent té druhé světové války, jakože třeba podle mého názoru a ptal jsem se dneska kolegů, jestli to vnímají také tak a většinou mi to potvrzovali, tak ta asymetrie jako podle mě tady vlastně ani není nějak výrazná. Ale pokud tu asymetrii někdo cítí, tak má právo do té veřejné diskuse vstoupit a mluvit o té druhé světové válce. To je samozřejmě jakoby v pořádku a je to potřeba a rozhodně není možné posuzovat jakoby odsun Němců jenom jako ojedinělou událost. To podle mě nikdo seriozní ani nedělá a může to tak někdy vyznívat v médiích, v nějaké mediální zkratce, ale znovu říkám, jakoby obtížně se s tím dojmem něco dělá, pokud někdo má ten dojem, tak je potřeba do té debaty vstoupit a třeba 17. listopadu 89 v té souvislosti si připomínat nejenom tedy události před 21 lety, ale ten rok 39. 

Moderátor (Jan Bumba):

Nejvyšší představitel sudetských Němců, Berndt Posselt, uvedl, že nesdílí názor prezidenta Klause, že v české společnosti roste ona asymetrie v diskusi ve prospěch událostí po skončení druhé světové války. Posselt ale v rozhovoru pro Radiožurnál souhlasí s tím, že přístup k jednotlivým etapám soužití Čechů a Němců nesmí být vytržený z kontextu. 

Berndt Posselt (záznam):

Když vezmeme prezidentův výrok jako takový, pak má pravdu. Musíme všechno vnímat v jasných příčinných souvislostech. Ale nemám pocit, že by ostatní části historie, které se vážou k sudetoněmecké otázce, byly v České republice přebíjeny. Bylo tomu v minulých letech právě naopak a teď se pomalu dostáváme do jisté rovnováhy, takže se výroku prezidenta trochu podivuji, protože tuhle obavu, kterou naznačuje, vůbec nevidím. 

Moderátor (Jan Bumba):

Pane Zahradile, zásadně byste nesouhlasil s panem Posseltem s tím, jak on to nazval, že se pomalu dostáváme do jisté rovnováhy, že dřív se o těch událostech prostě nemluvilo, teď se teprv začíná je více probírat? 

Jan Zahradil, europoslanec a místopředseda EKR (ODS):

Pan Posselt je představitelem Sudetských Němců a má svoji vlastní interpretaci česko-německé historie a česko-německých vztahů, která nemůže být interpretací naší. To je logické a stačí se podívat do dokumentů Sudetských Němců. To je prostě něco, co opravdu, řekl bych, odporuje tomu tradičnímu výkladu česko-německých vztahů a česko-německých dějin tak, jak to chápeme tady v České republice. Koneckonců pan Posselt navštívil 17. listopadu Českou republiku, byl v Lidicích, pokud vím, a byl také v Ústí nad Labem a já si právě myslím, že ta souslednost, jakože vlastně Lidice jsou něco stejného jako Ústí nad Labem, ale v opačném gardu, že to je něco, co my prostě přijmout nemůžeme. Tedy že tedy nemůže platit interpretace, že Němci dělali za války hrozné věci Čechů a Češi pak po válce zase Němcům a že tedy vlastně jsme si kvit nebo že jsme dělaly oba národy oběma národům hrozné věci. Tady právě v této interpretaci chybí ta časová souslednost, že napřed byla okupace, napřed byla nacistická genocida českého národa, která vyprovokovala ty poválečné excesy během divokého odsunu. To je něco, co musí zaznívat při každé zmínce o nějakém nově objeveném excesu z poválečného odsunu. 

 Moderátor (Jan Bumba):

Pane Matějko, vidíte to také tak? Myslíte si také, že třeba konkrétně sudetští Němci jsou ti, kteří se nedívají na události v celém jejich kontextu? 

Ondřej Matějka, sdružení Antikomplex:

To tak často být může, to záleží asi na tom, kdo to dělá. Upřímně řečeno z toho, že Berndt Posselt nejdříve navštívil Lidice a potom jel do Ústí nad Labem bych já ovšem jako nevyvozoval to, že relativizuje ty Lidice a že to staví na jednu rovinu. To podle mě je nějaké jako čtení těch událostí, které je velmi nevstřícné minimálně. Rozhodně jako s Berndtem Posseltem v řadě věcí nesouhlasím, ale nemyslím si, že to, že někdo upozorňuje na odsun Němců, tak automaticky znamená, že jakoby relativizuje nacistické zločiny. To mi přijde, že je vlastně smyslem i té formulace Václava Klause, že podprahově upozorňuje na to, že když diskutujeme o masových hrobech nebo respektive ti, kteří se snaží upozorňovat na poválečné excesy, kterých se Češi dopustili na Němcích, takže ti lidé zároveň relativizují nacistické zločiny. To mi přijde, že jakoby není fér, protože to tak prostě není nebo se to tak neděje. A jakoby k tomu já můžu říct jenom to, že prostě pak posuzujme výrok každého konkrétního člověka nebo jeho konkrétní práci a každou konkrétní debatu a pokud někomu chybí ten odkaz na ty nacistické zločiny, které tomu předcházely, jako že mi přijde, že to je zejména v České republice věc známá, protože jsme se tomu věnovali nepoměrně víc než odsunu Němců, ať už ve filmech, v literatuře odborné nebo i ve vědeckých institucích, tak ať to udělá, prostě ať do toho vstoupí. 

Moderátor (Jan Bumba):

Pánové, řekli byste, že na české politické scéně převažuje nějaký názor, jak nahlížet na ony poválečné události v Československu, pane Zahradile? 

Jan Zahradil, europoslanec a místopředseda EKR (ODS):

Já myslím, že na politické scéně určitě převažuje jeden názor, že tady je konsensus. Na druhé straně není takový konsensus v té publicisticko-mediální sféře a tam bych si dokonce troufl říci, že takové to vytahování těch jednotlivých kauz, těch jednotlivých excesů během divoké fáze odsunu je spíše jakousi intelektuální módou. Já doufám, že dočasnou intelektuální módou. Že je to prostě snaha jakoby převracet ty dějiny naruby. Tam, kde bylo dřív kladné znaménko, dávat teď záporné a že je to opravdu spíše módní záležitost, která, doufám, brzy pomine. 

Moderátor (Jan Bumba):

Říká europoslanec ODS Jan Zahradil, děkuji za rozhovor a za to, že jste přišel. Na shledanou. 

Jan Zahradil, europoslanec a místopředseda EKR (ODS):

Díky, na shledanou. 

Moderátor (Jan Bumba):

Naším hostem byl také historik Ondřej Matějka, který působí ve sdružení Antikomplex, děkuji i vám. Na shledanou. 

Ondřej Matějka, sdružení Antikomplex:

Na shledanou.