Jan Zahradil: Ochrana menšin jako politická zbraň

Z médií

 

Jan Zahradil: Ochrana menšin jako politická zbraň

Karel Holomek, předseda jednoho z nevládních romských sdružení, se emotivně rozlítil na české europoslance. Hanba zejména ODS, píše pan Holomek – nepodpořili v Evropském parlamentu kritiku Francie za deportace některých skupin Romů zpět do jejich vlasti. 

Je třeba zdůraznit, že na půdě EP se za ušlechtilou fasádou ochrany menšin často skrývají mnohem méně ušlechtilé cíle. Jde o politickou zbraň, která je, mnohdy bezskrupulózně, využívána ve vnitropolitickém i zahraničněpolitickém klání. Jeden nemusí být příznivcem stylu francouzského prezidenta (a já jím nejsem), aby pochopil, že v tomto případě nešlo primárně o Romy. Šlo o tažení francouzské a v širším smyslu evropské levice proti Sarkozymu a zrovna se na něj našel vhodný klacek. Nevidím důvod, proč by se čeští europoslanci měli na této hře podílet a hrát v ní roli pěšáků. Že se do Sarkozyho opřel ministr Schwarzenberg, je pro mě irelevantní. Premiér Nečas zaujal o poznání rezervovanější postoj. 

Ostatně Česká republika si tuto metodu už vyzkoušela na vlastní kůži, právě v panem Holomkem zmiňovaném případě vepřína v Letech (na místě bývalého romského koncentračního tábora). Za zprávou EP, která před pár lety ČR za vepřín kritizovala, stála maďarská europoslankyně (a jediná Romka v EP) ze strany Fidesz, dlouhodobě proslulé tvrdým postupem vůči Slovensku kvůli postavení maďarské menšiny. Nelze se zbavit dojmu, že tehdejší pranýřování ČR (jako jediná země EU jsme byli ve zprávě explicitně zmíněni!) bylo tak trochu politickou odvetou Fideszu za náš tradičně solidární postoj se Slovenskem. A Němci a Rakušané si tehdy rádi přisadili. Vždyť šéf sudetských Němců, europoslanec Posselt, také věnuje ochraně práv menšin velkou pozornost. Proč asi, z čirého idealismu? 

Na pana Holomka se nelze zlobit, že nechápe tyto souvislosti. Není politik a věřím, že to myslí dobře. Bohužel je natolik pohlcen svým tématem – obhajobou postavení romského etnika – že nevidí les za tímto stromem. Česká politická reprezentace v EU – tedy i europoslanci – však musí umět dohlédnout dál než za první povrchní pochvalu či odsudek toho nebo onoho lidskoprávního aktivisty.