Jan Zahradil: Interview

Z médií

Jan Zahradil: Interview

 

Moderátor:

Zdravím vás. Prezident Václav Klaus nebude odkládat podpis Lisabonské smlouvy, pokud její soulad s ústavním pořádkem stvrdí Ústavní soud a pokud bude splněna jeho podmínka, aby ČR dostala trvalo výjimku z Listiny základních práv EU. Takové jsou poslední zprávy. Ustoupil český prezident evropskému a domácímu tlaku? Začíná Interview a mým hostem je dnes europoslanec zvolený za ODS Jan Zahradil. Vítejte. 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Dobrý den. 

 

Moderátor:

Pane europoslanče, má nebo nemá podle Vás prezident Václav Klaus podepsat Lisabonskou smlouvu, co nejdříve, hned jak to bude možné? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Co nejdříve, nevím. 

 

Moderátor:

Jak to bude možné. 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Jak to bude možné, to už zní lépe. V každém případě on má, jak známo, dvě podmínky. Jak jste řekla – rozhodnutí Ústavního soudu, plus výjimku z charty základních práv a svobod. A já myslím, že pokud tyto 2 podmínky budou naplněny, že k tomu podpisu dojde, jakmile to bude možné. 

 

Moderátor:

Z té nesmiřitelné pozice přece jen prezident teď v těch spoledních dnech ustupuje. Cítil jste nějakou formu zklamání? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Ne, já myslím, že se to všechno odehrálo velice zajímavým způsobem. Dokonce se domnívám, že vyšly na povrch i některé skryté animozity uvnitř střední Evropy, kterou jsme považovali, a mnozí z nás mylně…já jsem tedy k nim nepatřil…ale mnozí ji považovali za homogenní celek. Přeci jenom se ukazuje, že některé ty staré národnostní záležitosti i po mnoha desítkách let dokážou vyjít na povrch. 

 

Moderátor:

Můžete být konkrétnější v čem ty animozity jste spatřoval, v čem vyplavaly na povrch? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Najednou zjišťujeme, že na jedné straně máme ČR a Slovensko a proti nim stojí Rakousko a Maďarsko, pokud jde o neprolomitelnost části té poválečné denacifikační legislativy známé jako tzv. Benešovy dekrety. Tady se najednou ukázalo, že ty věci, přestože jsou 60 let staré, tak dokážou ožít s nebývalou razancí. 

 

Moderátor:

Není to ale tak, že když jakýkoliv politik vstoupí s nějakým svým motivačním prvkem právě do těch starých procesů, které tam nějakým způsobem jsou v klidu a spí, tak že je logické, že vlastně ty animozity vyvstanou? Moje otázka vlastně míří k tomu, jestli je vůbec dobré ty animozity jakoby oživovat tím tlakem na nějaké změny? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Já myslím, za prvé, když to vezmeme čistě z právního hlediska, že žádná další právní záruka nebo nějaká nová právní záruka k těm, které už máme, že prolomení např. těch tzv. Benešových dekretů nedojde, tak žádná nová právní záruka není na škodu. Ta jenom zesiluje tu právní jistotu pro české občany. No a pokud tady hovoříme o té politické symbolice některých těch minulých záležitostí a zejména těch poválečných záležitostí. Tak já myslím, že je zapotřebí, a že je občas dobré si uvědomit, že to, o čem se mlčí, neznamená, že to neexistuje. 

 

Moderátor:

Takže není to podle Vás tak, že vlastně prezident Václav Klaus tím, že proháněl ty kostlivce a bušil do nich, aby vstali, takže tím vlastně ta animozita vyvstala a třeba se to ani stát nemuselo? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Víte, my tady 15 let nebo ještě více než 15 let čelíme s poměrně velkým klidem a poměrně velkou trpělivostí někdy velmi nestydatým výrokům té druhé strany. Nám tím na mysli ty sudetoněmecké organizace, jak v Německu tak v Rakousku a děláme, že se nic neděje. Já myslím, že není občas na škodu, a zrovna v těchto dnech to má ještě takovou tu symboliku, řekněme, spojenou s existencí a vznikem samostatného Československa, není občas na škodu upozornit, že ne všechny ty věci jsou tak v pořádku, jak je nám předstíráno. 

 

Moderátor:

V den státnosti ale nakonec tedy prezident Václav Klaus vlastně vystoupit s takovým prvním výrazně vstřícnějším postojem směrem ke splnění té podmínky, na které trval. Jak si to vysvětlujete? Ustupuje evropskému nebo domácímu tlaku a nebo vlastně on sám už to měl takto načasováno a věděl, že ten jeho scénář bude probíhat tímto způsobem a že se to vlastně řídí tím, jak on to chce? Jestli ustupuje tlaku a nebo jestli je to jeho v režii? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

To po mně chcete asi příliš mnoho, abych tady interpretoval myšlenkové pochody Václava Klause. 

 

Moderátor:

Ale znáte ho jistě líp než já, proto se na to ptám. 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Já jsem přesvědčen, že prezident Václav Klaus ať je jaký je, tak rozhodně není žádný dobrodruh. Je to státník, je to člověk, který se nepouští na nevyzkoušenou půdu a je to člověk, který se nepouští do šachových partií, jejichž konce nedokáže dohlédnout. Takže já si myslím, že měl velmi dobře rozmyšleno, co dělá, proč to dělá a jaký druhý, třetí a čtvrtý tah v té jeho partii bude následovat. 

 

Moderátor:

Pak se také spekulovalo o tom, že prezident Václav Klaus se zviditelnil, že si vlastně v uvozovkách užil těch svých 5 minut evropské slávy a teď už vlastně dál rebelovat nepotřebuje. Takto byste to nevnímal z toho pohledu, jak znáte Václava Klause Vy sám? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Já myslím, že na tom, že nějaký politik si uchopí nějaké téma a zviditelní se třeba i na evropské scéně, není nic špatného. Myslím, že primárně mu o to nešlo, ale že ten sekundární efekt mu určitě nevadil. Já myslím, že nám nevadí také. Ne všechna zahraniční média mimochodem psala o Václavu Klausovi a o postoji ČR, s nímž tedy byl ztotožňován, jako o něčem nedativním. Já jsem si včera přečetl v Newsweeku, že ČR tam získala v takovém tom pomyslném hodnocení týdne palec nahoru s tím, že se chová uvnitř EU jako starý mazák a ne jako Nováček, a že dokáže ty věci opravdu hnát až na ostří nože, něco získat a potom včas ustoupit. Tak já myslím, že ten kredit jsme si tím nepoškodili. 

 

Moderátor:

Vy ještě byste čekal, že se objeví ještě nějaká podmínka nebo nedostatečnost viděná Hradem a že ještě by se mohl nějakým způsobem ten proces ratifikace zkomplikovat, pokud tedy vezmeme v úvahu, že český Ústavní soud schválí souladnost Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem a že bude splněna prezidentova podmínka? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

To opravdu nevím. Myslím si, že pokud by se objevila nějaká další dodatečná podmínka, že by to asi znevěrohodnilo celý ten proces, tak jak se teď odehrával. 

 

Moderátor:

V projevu k zahraničním diplomatům prezident Klaus řekl: „Dvacet let po obnovení demokracie stojí ČR znovu před otázkou, zda se vzdát pozice suverénního státu a přenést rozhodování o svých záležitostech na evropské instituce. Češi by o tom měli rozhodnout svobodně.“ Václav Klaus ale jedním dechem dodal, že si uvědomuje politickou realitu dnešní Evropy a to, že země není v politickém vakuu. Usnesením vlády Václava Klause požádala ČR 13. prosince 95 a přijetí do EU. Všechny tendence, vlastně i ty federalistické, tedy ty tendence, které vlastně dnes stávající prezident Václav Klaus EU vytýká, tak už tam přece tenkrát byly. Zajímá mě Vás názor, Váš pohled na to, proč tedy tenkrát vláda Václava Klause odstup do takové EU požadovala? Žádala. 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Byla to bezesporu vláda koaliční, byla to vláda, která to měla ve svém programovém prohlášení a já si nemyslím, že Václav Klaus je nepřítelem členství ČR v EU. Konec konců, jak mu bývá správně připomínáno, a teď jste to právě připomněla také, on jako premiér podával přihlášku ČR do EU. Ale fakt je, že Lisabonská smlouva mění a to velmi výrazným způsobem v některých oblastech rozhodovací procesy ve srovnání s tou EU, do které Václav Klaus přihlášku podával a dokonce i ve srovnání s tou EU, do které jsme v roce 2004 vstupovali. Takže je to kvalitativní změna, je to podle názoru mnohých, a já se k nim řadím, změna nikoliv k lepšímu, je to změna, která bohužel oslabuje pozici ČR uvnitř EU a je dobře, že se o tom zase znovu tímto způsobem hovoří. 

 

Moderátor:

Ale ta tendence federalistická, jak jsem naznačila, už tam byla i tenkrát a Vy sám říkáte, nebo vlastně lidé, kteří znají Václava Klause tak vidí, že on opravdu na té šachové partii vždycky ví ty 3-4 tahy dopředu, musel vědět, jakým způsobem se ten projekt koncepce EU bude vyvíjet. Jestli je tedy fér, že dnes z pozice českého prezidenta vlastně drží, nebo držel, nebo vlastně i drží v šachu 500 mil. lidí EU skrz tu svojí pravomoc, která je navíc ještě řekněme zpochybnitelná, protože ústavní zázemí pro to jakým způsobem konal tam ani není. 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Tomu rozumím, ale na druhou stranu v roce 1994 nebo 5, když jsme podávali přihlášku, nikdo z nás netušil a nemohl tušit, ani Václav Klaus nemohl tušit, že v oce 2000 vznikne jakýsi ústavodárný proces, že tady budou pokusy dát EU opravdovou ústavu, jako by to byl nějaký stát, který není, a že v momentě, kdy tato ústava zkrachuje v referendech ve Francii a v Nizozemí, tak že bude oprášena pod jinou podobou, nebo do značné míry oprášena pod jiným názvem a že se vrátí do hry. Toto jsou všechno nové faktory. Já osobně jsem nebyl příznivcem toho ústavního procesu a domníval jsem se, a možná jsem naivní, že v momentě kdy Francie a Nizozemí tu ústavu smetly ze stolu, že se k tomu už vracet nebudeme. Mýlil jsem se, ukázalo se, že ty mocenské tlaky zejména Francie a Německa byly silnější a že celá řada ustanovení v té evropské ústavě obsažených se vrátila zpět do hry k Lisabonské smlouvě. 

 

Moderátor:

Vy jste viděl právní text té výjimky, kterou tedy požaduje Václav Klaus, kterou připravilo švédské předsednictví a která se teď má dojednat? Viděl jste to? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Neviděl, znám text protokolu, který se týká Polska a Velké Británie a znám jakýsi návrh, který byl připraven pro Irsko, na jehož základě pak došlo k tomu druhému referendu. Předpokládám, že to co se vytvoří nebo bude vytvořeno pro ČR, bude vycházet z těch existujících návrhů. 

 

Moderátor:

Ano, z toho co víme, má to být jen čárka a sousloví Česká republika, které se připojí k tomu už vyjednanému textu za Velkou Británii a Polsko. Takže o Benešových dekretech tam není ani slovo, není tam ani zmínka, je to v obecné rovině? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Dokonce si myslím, že je ještě, pokud je to tak, tak že je to dokonce ještě lepší varianta, protože to by nám potom umožňovalo mít výjimku z celé té listiny neboli charty základních práv a svobod a já opravdu tu chartu považuji za jakéhosi Trojského koně evropského právě, přes něhož by eventuelně rozhodnutím evropského soudního dvora mohli do českého právního řádu pronikat některé prvky evropského práva i v těch oblastech, kde to evropské právo primárně nespadá. Takže pokud budeme mít obecnou výjimku, já s tím mohu být jenom spokojen. 

 

Moderátor:

Jen připomenu, že prezident Václav Klaus vznesl požadavek na trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, která je součásti Lisabonské smlouvy. Václav Klaus se obával možnosti prolomení tzv. Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců a jejich potomků odsunutých z Československa po 2. světové válce. Český premiér Jan Fischer i právní experti ale takové riziko vždy odmítali. Každopádně platí to, že ta výjimka je obecná, že se vlastně vůbec nevztahuje k těm Benešovým dekretům. Je to tak? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Pokud je to tak, jak jste řekla, že tedy švédské předsednictví připravilo návrh obecné výjimky, pak by to tak skutečně bylo, že bychom měli výjimku z celé té charty základních práv a svobod. 

 

Moderátor:

Víte, zvláštní je jedna věc. Pokud EU výjimku schválí, rak ona nezačne platit hned, automaticky, požadavek českého prezidenta se zřejmě stane obsahem deklarace, ve které se členské země zaváží, že jej začlení při první příležitosti do Lisabonské smlouvy. Mělo by se tak stát při vstupu Chorvatska do EU. Ten se ale plánuje nejdřív na rok 2011, možná i na později. Jak je možné, že se prezident Václav Klaus najednou smiřuje s příslibem, že se jeho podmínka stane právně závaznou části Lisabonské smlouvy někdy v budoucnu, za 2-3 roky. On slovy svého tajemníka Ladislava Jakla dříve řekl, že se s žádnou deklarací nespokojí. 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Já skutečně nemohu interpretovat slova pana Jakla a nevím . 

 

Moderátor:

Co si o tom myslíte? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

do jaké míry pan Jakl hovořil za pana prezidenta a do jaké míry hovořil sám za sebe. Pokud jde o mě, tak s takto upravenou výjimkou, i s tím, že by vstoupila v platnost až při úpravě základních evropských smluv, při vstupu Chorvatska, tedy někdy za 2-3 roky bych byl já spokojen, pokud se s tím spokojí i prezident republiky, tak se mi to bude líbit. Pokud se s tím nespokojí, tak nás zřejmě čekají další komplikace. 

 

Moderátor:

Víte, když se to stane vlastně součástí té deklarace, nebo součástí té budoucí přístupové smlouvy, tak tu přístupovou smlouvu budou muset ratifikovat národní parlamenty, takže vlastně tam žádná jistota toho, že ta podmínka bude opravdu splněna v tuto chvíli není. Zajímá mě Vás názor, jak je možné, že se teď prezident spokojil s nějakou v uvozovkách nadneseně řečeno smlouvou o smlouvě budoucí? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Třeba je to z jeho strany gesto dobré vůle nebo snaha ukázat, že prostě nehodlá Lisabonskou smlouvu a ten ratifikační proces zablokovat za každou cenu. Já nevím, ale v každém případě, pokud by v době, kdy se bude ratifikovat ta přístupová smlouva s Chorvatskem, tedy někdy předpokládané 2-3 roky z těch důvodů ratifikována nebyla, tak by to bylo velmi špatné znamení. 

 

Moderátor:

Víte, nemohu se obránit dojmu, že prezident nechtěl po všech těch euroskeptických výrocích vlastně jakoby dát podpis EU pod tu Lisabonskou smlouvu zadarmo a jakoby vlastně dodatečně hledal nějaký právní důvod, podmínku, jak dosáhnout toho, aby z toho vyšel se ctí. Nemáte ten pocit? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

I to je možné, ale i tento motiv já bych nepovažoval za nic špatného v situaci, kdy jsme dokázali vydobýt, nebo dokážeme vydobýt nějakou další právní záruku pro občany ČR. Takže mě příliš nezajímají osobní motivy, mě zajímá, jestli tím poškodíme nebo nepoškodíme jméno ČR a to jsem přesvědčen, že jsme nepoškodili a zajímá mě, zda tím zvýšíme právní záruky, právní jistoty obyvatel ČR a to se také nepochybně stane a v tom případě já jako český politik mohu být jenom spokojen. 

 

Moderátor:

A nemohla ČR pokusit se zvýšit a ustanovit ty právní záruky dříve? Vlastně ještě v době, kdy se o tom vyjednávalo, kdy to vyjednávalo tuto podmínku Velká Británie, Polsko a že jsme přece nemuseli, když mluvíte o tom, aby nebyla poškozena pověst ČR, vstoput vlastně s takovou podmínkou do procesu v době, kdy už ratifikace v mnoha zemích vlastně byla ukončena? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Ale to se stalo. Vláda dojednala jakýsi dodatkový protokol nebo součást dodatkového protokolu, kde se speciálně o té poválečné legislativě hovoří, ale zase, pokud budeme mít nějakou silnější právní garanci, a to co se připravuje teď a mělo by se stát přímo součástí smlouvy je silnější právní garance, tak to bude jenom dobře. Čili není to tak, že by se na to vláda lidově řečeno vykašlala. Vláda dojednala jakousi právní záruku. Prezident žádá o silnější právní záruku. Dostaneme-li silnější právní záruku, bude to jenom dobře. 

 

Moderátor:

Je otázka, jestli vůbec bylo nutné o tu právní záruku takto bojovat, protože renomovaní evropští právníci, i ti u nás, premiér Jan Fischer, vlastně všichni ti, co znají dobře právně text Lisabonské smlouvy, tak tvrdili, že ona rozhodně nezakládá retroaktivitu a že žádné minulé zákony není schopna, není v její kompetenci měnit. Znovu se ptám, jestli to nebylo zbytečné bušení na dveře, které byly otevřené a nikomu neškodily, nepřinášely žádné riziko? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Ano, mnohým to tak může připadat. Já znám ty právní analýzy, které tvrdí, že opravdu žádné riziko neexistuje. Znám právní analýzy přesně opačné, které tvrdí, že přece jenom je tady určitý prostor, ve kterém by mohlo dojít k pokusům o prolomení těch majetkových jistot. 

 

Moderátor:

Kdo je autorem takové právní analýzy, jestli se mohu zeptat? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Měli jsme takové právní analýzy v Evropském parlamentu. Jméno Vám neřeknu, ale nebyli to žádní druhořadí právníci. Čili, zase, máte-li názory dvou expertů, a jak známo, říká se přece, že když se sejdou dva právníci, tak na jeden problém vytvoří nejméně 3 právní názory, takže vždycky je potom lepší mít nějakou záruku přímo ve smlouvě, než to mít jenom ošetřeno analýzou byť sebelepšího právníka. 

 

Moderátor:

Co říkáte tomu, jako někdejší zákonodárce Poslanecké sněmovny, že český prezident vlastně sám jaksi sjednával nějakou podmínku, sám vlastně sjednával část mezinárodní smlouvy, což vlastně z ústavy má dělat vláda? Jak jste si sám sobě jako někdejší zákonodárce českého Parlamentu poslanecké sněmovny vysvětlil, na základě jakého motivu, na základě jakého pověření to prezident udělal? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Podle mého názoru, ale znovu říkám, jsou na to i názory odlišné, je prezident oprávněn sjednávat mezinárodní smlouvy. On je v podstatě tím negociátorem a může tu pravomoc přenést na vládu. Obvykle se to děje, v 99 % případů prezident nesjednává mezinárodní smlouvy sám, dělá to vláda v jeho zastoupení, ale to neznamená, že by v nějakém výjimečném případ, jako nastal teď, se toho nemohl chopit sám a to se stalo. Čili podle mě je to v souladu s ústavou a s jeho postavením, tak jak je v ústavě vymezeno. Někteří kolegové říkají, že je to naopak, že by to dělat neměl, nebo že by to dokonce dělat nesměl. Pokud je tady nejasnost, bude asi muset časem Ústavní soud se k tomu nějakým způsobem také vyslovit. 

 

Moderátor:

Prezident je součástí výkonné moci, to je samozřejmě pravda, ale samozřejmě nešéfuje té moci výkonné, šéfuje jí jakoby premiér, předseda vlády. Tím, že prezident toto udělal vlastně nechci říci za zády vlády, ale rozhodně to nebylo z vůle vlády, rozhodně to nebyl akt, se kterým vláda souhlasila a kterým by byla motivována úplně stejně. Ani tento rozpor v tom ústavním zakotvení tohoto postupu prezidenta nevidíte? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Možná, že tím prezident vytvořil určitý precedent do budoucna, to uvidíme. Možná, že ten precedent nebude moci být ve všech případech vnímán tak úplně kladně, ale přesto se domnívám, že z hlediska ústavy to bylo konformní jednání. Prezident opravdu z ústavy těch pravomocí nemá mnoho, ale jedna, která mu z ústavy přináleží, alespoň já jsem si to tam přečetl a mám dojem, že jsem to pochopil správně, je pravomoc sjednávat mezinárodní smlouvy s tím, že tu pravomoc může přenést na vládu. To se stalo, prezident úplně v závěrečné fázi dejme tomu za 5 minut 12, nebo možná dokonce 5 minut po 12. do toho vstoupil a myslím si, že tím ústavu neporušil, ale že tím pouze dostál své ústavně vymezené roli. 

 

Moderátor:

Výjimku musí schválit šéfové vlád na summitu EV v Bruselu, který začal dnes. Má se to stát při dnešní večeři. Čekáte nějaké komplikace? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

To se samozřejmě uvidí. Už jsem stihl zaregistroval z otevřených zdrojů, že Maďarsko se ozvalo s tím, že je dokonce ochotno nebo schopno celou tu českou výjimku zaletovat. To je přesně ten moment o kterém jsem tady hovořil, že najednou se nám vynoří ze skříně několik desítek let staří kostlivci začnou chrastit kostmi na summitech, které by měly být věnovány něčemu úplně jinému. Ale možná, že je dobře, že se tak idyla nějaké té všeobecné spolupráce a toho, že jsem na sebe všichni hodní, že se občas pokazí a že ukáže, že nakonec, když jde do tuhého, tak si každý dokáže velmi tvrdě hájit své vlastní národní zájmy. 

 

Moderátor:

Ale to je to, o čem jsme mluvili na začátku. Kdo ty kostlivce probudil? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

No tak v každém případě znovu říkám, pokud je tady byť jen milimetr právní nejistoty, že by Lisabonská smlouva opravdu mohla sloužit, nebo řekněme být zneužita, být zneužita k tomu, aby se otevíraly nějaké neoprávněné majetkové nároky z minulosti, tak skoro bych řekl, že odpovědností každého politika je, má-li tu možnost, s tím se pokusit něco udělat. 

 

Moderátor:

Na tomto summitu se měl volit unijní prezident a ministr zahraničí EU, byť se tak nejmenují, ale jsou vlastně takto nazýváni. Nedokončená ratifikace tento program bruselského summitu jakoby zbourala. Kdy podle Vás zvoleni budou? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

To nevím a musím se přiznat, že mě to nějak netrápí. Možná budou zvoleni na tom prosincovém summitu. Já jako poslanec Evropského parlamentu mám svoji odpovědnost k Evropské komisi, nikoliv k Evropské radě. Takže mě osoba toho tzv. evropského prezidenta upřímně řečeno příliš nezajímá. Mě zajímá osoba předsedy Evropské komise a toho jsme zvolili v Evropském parlamentu, to je pan Barroso. Čili ten už je potvrzen. Jak sestaví svoji komisi, to bude zase vycházet z návrhů jednotlivých národních vlád. A ty návrhy už padají. Takže tenhle proces jakéhosi předběžného sestavování komise už běží. Pokud jde o evropského tzv. prezidenta a tzv. ministra zahraničí, já bych se tedy bez nich klidně obešel. Takže mě to nějak netrýzní, že je ještě nemáme. 

 

Moderátor:

Nemáme taky ale ještě, myslím tedy ČR, jasného adepta, kterého země vyšle jako svého budoucího eurokomisaře. Není pozdě? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

To je pravda, že je skoro pozdě. Já bych volal po tom, aby se daleko dříve dospělo k nějaké dohodě, ale zdá se, že dohoda na politické scéně je nemožná, protože každá strana přišla s vlastním kandidátem. Čili asi bude muset rozhodnou vláda ve své vlastní zodpovědnosti. 

 

Moderátor:

Nemáte nějakou informaci bližší, z kuloárů, jako agendu, jaké portfolio by nakonec ČR pro svého eurokomisaře mohla získat? Není něco nového? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

No to bohužel nevím, neznám, ale skoro, přestože jsem o tom s panem prezidentem nemluvil, tak skoro bych si troufl mu doporučit, zda by také v těch svých případných požadavcích, pokud jde o konečnou ratifikaci Lisabonské smlouvy, nezmínil možnost získání nějakého slušného portfolia pro ČR. Teď si myslím, že máme prostor k tomu, abychom získali i nějakou slušnou agentu pro českého eurokomisaře. 

 

Moderátor:

Co je to podle Vás v uvozovkách slušná agenda? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Určitě to není komisař pro multingualismus, určitě to není komisař pro kulturu při všem respektu k tomuto resortu. 

 

Moderátor:

Ale? 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Myslím, že to nejsou ani sociální věci pana Špidly. Podle mě jsou to ty důležité opravdu celoevropské problémy, tzn. energetika, vnitřní trh, průmysl, rozvoj a inovace. To jsou věci, ještě životní prostředí bych tam dal, to jsou věci, o kterých si myslím, že jsou opravdu klíčové. 

 

Moderátor:

Europoslanec Jan Zahradil. Děkuji Vám, že jste i přes indispozici, přes nachlazení přišel do studia Interview. Děkuji, brzy se uzdravte. Na shledanou. 

 

Jan Zahradil /ODS/, europoslanec:

Děkuji a omlouvám se za to rušení a díky za pozvání. 

 

Moderátor:

Interview končí, zítra u dalšího vydání na viděnou. 

Ing. Jan Zahradil, místopředseda Evropské reformní a konzervativní skupiny v EP a poslanec EP