Nováčci napravo jsou jak generál bez vojska

Z médií

Kdo je pro ODS soupeřem? ČSSD, či nové pravicové euroskeptické strany? Nemáte strach, že vám přeberou voliče? Podle jednoho průzkumu by značka Libertas přitáhla až 22 procent hlasů.

Ten průzkum jsem viděl, ale nevěřím mu. My měli také jeden, který nám speciálně u Libertas ukázal asi čtyřikrát méně. Osobně si myslím, že nové pravicové strany trpí syndromem generála bez vojska. To je několik možná silných a viditelných osobností, z nichž každá chce hrát prim. Těžko si dokážu představit, že by byli schopni se sjednotit na jedné platformě, protože lídr může být jen jeden. Navíc politickou stranu nezaložíte během tří měsíců. Potřebujete řadu dobrovolníků v regionech, silný aparát. To nemůže být jen záležitost posedávání v pražských kavárnách a sepisování deklarací. Takže já je moc neberu jako konkurenty, pro nás je a bude hlavním soupeřem sociální demokracie.

 

O soupeřích v eurovolbách

Pro nás je a bude hlavním soupeřem sociální demokracie, malé pravicové strany moc neberu jako konkurenty.

 

V čem může být ČSSD v nadcházející kampani silná? Nebojíte se, že současný růst vašich preferencí může zastavit třeba nějaká kauza vytažená před volbami?

Naše průzkumy dokazují, že sociální demokracie je považována za méně kompetentní z hlediska zahraniční a evropské politiky. Lidé považují za kompetentnější ODS, včetně toho, že je podle nich lépe schopna hájit národní zájmy. Takže ČSSD se asi bude snažit vyhnout těmto tématům a spíše bude hrát témata vnitropolitická. My se tomu rozhodně nebudeme vyhýbat a střetneme se s nimi i na vnitropolitickém poli. Ostatně v ekonomice jsme také kompetentnější.

 

Politologové se před zahájením českého předsednictví shodovali, že skoro každá vláda ho „odnese“, protože během tohoto půlroku klesne její popularita doma. Čím si vysvětlujete, že u nás je tomu zatím naopak?

Vláda ukázala určitý leadership, schopnost řídit jednání evropské rady. I premiérovi to svědčí, je na něm vidět, že ho to baví, že mu tento styl politiky i nějak osobně vyhovuje a že s evropskými lídry dokáže najít nějakou společnou platformu. Skutečně se zdá, že vládě a ODS předsednictví prospívá.

 

Proč ODS na přední místa své eurokandidátky nedala spíš euroskepticky zaměřené kandidáty, aby vzala novým stranám vítr z plachet? Dvojkou je pan Tošenovský, jehož názory na EU nejsou známé, a trojkou ukázkový eurooptimista pan Vlasák.

Já sám jsem euroskeptický až dost a vždy jsem byl. Na pátém místě kandidátky máme pana Strejčka, toho bych si taky dovolil řadit do euroskeptického tábora. A na těch zbylých místech máme ty umírněnější kandidáty, takže to je celkem vyrovnané. Na osmém místě je pan Fajmon, další euroskeptik. Takže to není tak, že by byli euroskeptici vysunuti na periferii.

 

Některá vaše sdružení nesouhlasí se jmény Tošenovský či Češková, neboť neprošli primárkami. Premiér Topolánek přiznal, že kandidátku sestavoval sám. Tím se někteří cítí podvedeni. Podle nich byly porušeny stanovy a kandidáti se vybírali podle zákulisních dohod.

Každý z kandidátů má regionální nominaci, takže stanovy porušeny nebyly. Má ji i pan Tošenovský, který byl nominován regionální radou.

 

Ale neprošel, stejně jako paní Češková, primárkami už od té nejnižší stranické úrovně…

To je jedno, protože ve stanovách se hovoří o tom, že ten člověk musí mít regionální nominaci. A tu může navrhnout oblastní sdružení, oblastní rada i jednotlivec. Druhá věc je, že pan premiér opravdu kandidátku nesestavoval sám…

 

Takhle mi to napsal do SMS, že ji sestavoval sám, podobně jako v roce 2004 a letos si prý do toho nechal „kecat trochu více“…

Ano, on to řekl, to je vyjádření pana premiéra. Ani posledně, ani teď, ji ale nesestavoval sám, sestavovalo ji grémium (užší vedení strany a předsedové klubů, pozn. red.) a každý mohl říci svůj názor.

 

Proč ji nesestavovalo širší vedení strany, tedy výkonná rada?

Odmítla to, k údivu některých z nás se této odpovědnosti vzdala a řekla, ať ji sestaví grémium. Máme v tomto ohledu čisté svědomí.

 

Pane poslanče, vy jste prodělal zajímavý vývoj. Nejprve jste odmítal euroústavu, později jste jako šerpa vyjednával její nástupkyni Lisabonskou smlouvu. Při hlasování o ní v europarlamentu jste se zdržel. A nyní říkáte, že je nutné ji schválit a dokonce jste navrhl jakýsi obchod „Lisabon za americký radar“.

Je to samozřejmě způsobeno tím, že jsme se z opozice přesunuli do vlády, kde máte svázané ruce částečně vládní odpovědností, částečně i kvůli koaličním partnerům. Měli jsme dva velmi eurooptimistické partnery – lidovce a zelené – a z toho vyplýval postoj vlády k Lisabonské smlouvě. 

 

O Lisabonské smlouvě

Kdo hlasuje proti Lisabonské smlouvě, hlasuje proti premiérovu podpisu a tedy i proti premiérovi a vládě…

 

Lisabonská smlouva ale nebyla zmíněna v koaliční smlouvě, takže lidovci a zelení mohli vyhrožovat, ale ODS se k její ratifikaci nezavázala…

Nebyla sice v koaliční smlouvě, ale zvláštním ujednáním k ní byla definovaná vládní pozice. A tam žádné právo veta pro premiéra nebylo. Kdyby byla vláda tvořena jen ODS, tak by určitě Lisabonská smlouva v této podobě nikdy nebyla přijata a premiér by ji nikdy nepodepsal. Ale v situaci, kdy byla vláda menšinová, pro něj bylo obtížné smlouvu vetovat, protože by vláda padla. Takže on ji podepsal a vládu zavázal k ratifikaci, protože když podepíše jménem vlády nějakou smlouvu, pak je vláda povinna ratifikaci provést.

 

Ale premiérův podpis přece není žádným slibem. On musí smlouvu předložit parlamentu a teprve ten rozhodne. Což premiér ovlivnit nemůže.

To je v pořádku, nemůže to ovlivnit, ale nemůže smlouvu k ratifikaci nepředložit. A jak se k tomu postaví parlament, to ještě uvidíme. Hlas pro smlouvu je hlasem, kterým ten který poslanec zároveň podporuje i tuto vládu a tohoto premiéra, protože když někdo hlasuje proti této smlouvě, tak hlasuje proti premiérskému podpisu a do jisté míry tím vyjadřuje jakousi nedůvěru vládě a premiérovi, což je kuriózní postoj.

 

Říkali jste, že nebudete o smlouvě hlasovat, dokud nebudou novely jednacích řádů, a nakonec jste k hlasování přistoupili, i když novely ještě nejsou. Proč ODS ustoupila sociální demokracii a co za to dostala?

Uvědomte si, že tato vláda je v tuto chvíli menšinová a máme ještě dva koaliční partnery, lidovce a zelené, kteří by kdykoli a jakkoli pro tu smlouvu hlasovali. Takže ODS neměla dost hlasů, aby tomu zabránila.

 

Je to přece naopak. Kdyby ODS trvala na svém, že nedodá své hlasy, pak by lidovci, zelení a ČSSD, kteří podporují Lisabon, neměli potřebnou většinu 120 hlasů.

Určitě v ODS byla část lidí, kteří byli také ochotni jít na tento kompromis.

 

Někteří představitelé ODS tvrdili, že Jiří Paroubek nemůže počítat ani s jedním hlasem z ODS.

Ale část ODS je byla ochotna dodat.

 

Vždy jste prosazoval orientaci na USA. ODS obchod „radar za Lisabon“ obhajovala slovy, že jsou to dvě nohy naší zahraniční politiky – vazba na EU skrze Lisabon a vazba na USA přes radar. Teď to ale vypadá, že radar nebude a Lisabon ano. Neselhal trochu váš obchod? A nebude česká zahraniční politika s jednou nohou kulhat?

Určitě bude kulhat. Mně by bylo velmi líto, kdyby Spojené státy od myšlenky radarové základny ustoupily, ale je to záležitost, která je v tuto chvíli v rukou nové administrativy. A s tím bohužel nemůžeme nic dělat. Můžeme jen trvat na tom, že jsme to dojednali podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí a že stojíme o to, aby ten projekt byl realizován a dokončen. 

 

Byl jste stínovým ministrem zahraničí ODS, který mohl být po volbách ministrem skutečným. Málokdo ale věřil, že Topolánkova vláda obstojí, a tak jste zůstal v Bruselu. Nelitujete teď toho, když vidíte, jaké důležité věci řeší ministr Karel Schwarzenberg a přitom jste u toho mohl být vy?

(Usmívá se) Ani ne. I kdybych do toho tehdy šel, nebylo jisté, že bych dnes byl ministrem zahraničí. Protože tady byly vlády dvě, napřed jednobarevná vláda ODS, která musela podat demisi, a pak teprve tento trojkoaliční projekt, ve kterém si strana zelených řekla o křeslo ministra zahraničí. Takže kdybych byl ministrem v první vládě, vůbec by to automaticky neznamenalo, že bych byl ministrem i v druhé vládě. A myslím, že i v Evropském parlamentu se zajímavých věcí děje také celá řada.

 

Pane poslanče, s čím byste chtěl, aby si lidé spojili pět let vašeho působení v Bruselu? Proč by vám měli dopřát i druhé volební období?

Byli jsme vidět a slyšet. Když se dnes v Evropském parlamentu řekne ODS, každý ví, co to představuje za program. Myslím, že i já jsem tam poměrně známý a neztratil jsem se tam. Osobně jsem působil hlavně v oblasti zahraniční rozvojové politiky, což tady zřejmě nikomu nic moc neřekne. Byl jsem také ve výboru pro občanské svobody, který se zabývá migrační a azylovou politikou, Schengenským prostorem, volným pohybem osob, tím, zda máme, nebo nemáme přijímat imigranty a podobně. 

(Autor: Adam B. Bartoš)