Proč Jiří Havel mluvil o tom, o čem nic nevěděl?

Z médií

Ačkoli do evropských voleb zbývá ještě poměrně dlouhá doba, někteří z kandidátů se jich už asi nemohou dočkat a snaží se na sebe upozornit při každé příležitosti a za každou cenu. Občas si však přitom ukousnou sousto, na které bohužel jejich síly či znalosti nestačí. Zářným příkladem takovéto „kritiky pro kritiku“ jsou nedávná vyjádření člena ČSSD, bývalého to obdivovatele J. V. Stalina, pana Jiřího Havla, který se do mě opřel v souvislosti s mojí snahou pomoci íránské opoziční organizaci PMOI (Lidoví mudžahedíni).

Jiří Havel sice poněkud vyhýbavě přiznal, že o celé záležitosti mnoho neví, ani to mu však nebránilo v tom, aby se mě – zjevně pouze na základě jedné pochybné televizní reportáže – pokusil vykreslit jako domnělého přítele teroristů. Pak ještě utrousil několik ironických poznámek typu že mám „originální nápady,“ a jeho „kritika pro kritiku“ byla hotova. 

Lidoví mudžahedíni vznikli jako opoziční uskupení proti vládě šáha Páhlavího v šedesátých letech, ale ani islámská revoluce roku 1979 jim nepřinesla uznání. Místo toho je nový Chomejního režim dále pronásledoval a snad až desetitisíce lidí přišly o své životy proto, že podporovaly oddělení státu a náboženství a rovnost mužů a žen. V osmdesátých letech hnutí založilo Národní radu íránského odporu, která sdružuje iránské opoziční skupiny a má i svůj vlastní exilový parlament. V roce 2001 se Lidoví mudžahedíni zřekli ozbrojeného boje jako prostředku prosazování svých cílů. Odpovědí EU bylo bohužel to, že je o rok později zařadila na seznam teroristických organizací. Je třeba jasně říci, že za tím vždy stály především ekonomické zájmy některých velkých evropských hráčů (v poslední době zejména Francie), které si nechtěly znepřátelit íránský islamistický režim a dávaly přednost politice appeasementu. PMOI od té doby vedla proti svému zařazení na černou listinu právní bitvu a má za sebou sedm soudních sporů – všechny vítězné. Naposledy to bylo rozhodnutí Evropského soudního dvora z prosince loňského roku.

Včerejšího dne bylo rozhodnutím ministrů zahraničí zemí EU íránské opoziční hnutí PMOI (Lidoví mudžahedíni) konečně vyškrtnuto z evropské listiny teroristických skupin. To je dobrou zprávou také pro všechny poslance Evropského parlamentu napříč politickými stranami, kteří jsou stejně jako já členy neformální skupiny „Friends of Free Iran“ a kteří se o očištění jména íránského exilu dlouhá léta zasazovali. Mnozí tito poslanci přitom patří do řad Strany evropských socialistů (PSE), jsou to tedy de facto straničtí kolegové docenta Havla. Možná by si proto pan Havel mohl u svých evropských soudruhů doplnit základní znalosti o tématu, aby konečně změnil názor.