Gentleman, který marně zachraňoval britskou čest

Z médií

Stojí za připomenutí, že na protest proti britské podpoře Mnichova tehdy podal demisi jeden člen Chamberlainovy vlády. Byl to Duff Cooper (1890-1954), který si na české straně za toto zásadové chování vysloužil veliké uznání. Později o tom napsal prezidentu Benešovi: „… stále věřím, že by bylo bývalo mnohem lépe pro Británii, Evropu i Československo, kdybychom tehdy zůstali pevní, místo abychom to vzdali.“ 

Jako absolvent Etonu a Oxfordu působil Duff Cooper již od 1. světové války na ministerstvu zahraničí. V roce 1924 byl poprvé zvolen poslancem Dolní sněmovny za Konzervativní stranu a parlament opustil až o 20 let později. Zastával různé funkce v několika vládách, naposledy zodpovídal za britské námořnictvo. 30. září 1938 si do svého deníku napsal: „Dnes ráno je v novinách plné znění mnichovské dohody. Na první pohled jsem měl pocit, že s tím nemohu souhlasit… rozhodl jsem se, že musím odstoupit.“ 

Nedlouho poté, již v roce 1940, byl však Churchillem znovu povolán do válečného kabinetu jako ministr informací. Později působil v Alžíru, kde byl vládním zmocněncem u Charlese de Gaulla. Pak se stal prvním poválečným britským velvyslancem ve Francii. Zajímavou – a možná i trochu symbolickou – skutečností je, že prasynovcem Duffa Coopera je současný předseda toryů David Cameron, možná budoucí premiér. 

Duff Cooper byl typický britský gentleman a vlastenec. Platil však také za bonvivána, oblíbeného společníka, milovníka literatury a také poezie, kterou sám psal. Za manželku měl jednu z dobových celebrit, lady Dianu Mannersovou. Jejich syn John Julius Norwich o něm napsal: „Miloval každý moment svého života a nikdy neztratil smysl pro humor.“ Během Mnichova patřil k těm, kdo zachraňovali čest britské politiky v duchu jejích nejlepších tradic. Proto si zaslouží i naši vzpomínku.