Diskuse s Janem Zahradilem

Z médií

Moderátor:

Rozdílem 110 tisíc hlasů, tedy necelých 7 % odmítli Irové v referendu Lisabonskou smlouvu. Nepotvrdil se přitom předpoklad o nízké odpolední účasti. Ta byla nadpoloviční. Proti hlasovalo 53,4 %, zatímco pro Lisabonskou smlouvu 46,6 %. Irsko jako jediná země unie o smlouvě rozhodovala v referendu. V 18 evropských státech už ji schválily parlamenty. Aby vstoupila v platnost musí ratifikovat všech 27 členů unie. Lisabonská smlouva mimo jiné reformuje unijní instituce a evropští politici si od ní slibují, že unii učiní akceschopnější. Jaké další možnosti po irském „ne“ má teď EU, o tom budu mluvit s českými europoslanci Liborem Roučkem za ČSSD. Dobrý den.

 

Libor Rouček, europoslanec za ČSSD:

Dobré ráno.

 

Moderátor:

A Janem Zahradilem z ODS. Dobré ráno i vám.

 

Jan Zahradil, europoslanec za ODS:

Dobré ráno.

 

Moderátor:

Pánové, otázka na oba. Mají ostatní členské země unie pokračovat, nebo nepokračovat v ratifikaci a proč, pane Zahradile?

 

Jan Zahradil, europoslanec za ODS:

Myslím, že pokračovat samozřejmě mohou, ale v podstatě to nemá žádný význam. Bylo by to jenom takové, řekněme, divadlo pro veřejnost. Protože je jasné, že bez toho irského souhlasu ta smlouva stejně nevstoupí v platnost, i kdyby všichni ostatní s tím souhlasili, takže já bych se spíš přimlouval za to, aby se tohoto zbytečného prodlužování a tohoto jakéhosi divadla vyvarovali a aby se vlastně vlády členských států EU raději pokusily najít nějaký plán, nějaké východisko do budoucnosti dříve než později. 

 

Moderátor:

Pane Roučku, souhlasil byste?

 

Libor Rouček, europoslanec za ČSSD:

Já s tím nesouhlasím a když se podíváte také na první reakce evropských politiků, evropských státníků, tak nikde ve světě s výjimkou britských konzervativců, kteří jsou opoziční stranou, jsme toto nenašli. Čili, jinými slovy, až se příští týden setkají ministerští předsedové zemí „27“, tak s největší pravděpodobností dohodnou v tom ratifikačním procesu pokračovat, tak aby se vidělo, jaká je situace prostě ve všech zbývajících 26 státech a pokud bude Irsko jediné, které řeklo „ne“, nebo které řekne „ne“, tak potom se také na základě toho dá dále jednat. Jinými slovy, v té ratifikaci je potřeba dále pokračovat a takové bude i rozhodnutí summitu z příštího týdne.

 

Moderátor:

V Irsku existuje precedent opakovaného referenda. Připomeňme, že země nejprve v roce 2001 těsně odmítla smlouvu s NISS. Rok poté ji pak irští občané podpořili. Mělo by se podle vás hlasování v Irsku opakovat i u Lisabonské smlouvy? Pane Zahradile, je pro vás to irské „ne“ definitivní v této souvislosti?

 

Jan Zahradil, europoslanec za ODS:

To si musí samozřejmě rozhodnout irská vláda a do toho jí nemůže nikdo mluvit. Nicméně takové ty postupy s opakováním referend, já myslím, že to legitimitě a důvěryhodnosti EU nepřidává. To pak připomíná jakýsi postup, že když to nešlo dveřmi, tak to půjde oknem a já myslím, že EU tím sama sobě vystavuje nedobré vysvědčení. Čili, je to samozřejmě věcí irské vlády. Ta se bude muset rozhodnout, jaký postup teď zvolí, ale myslím si, že opakování referenda není příliš dobrý plán.

 

Moderátor:

Dalo by se tedy, pane Roučku, to irské zamítnutí nějakým způsobem, třeba i opakovaným referendem změnit?

 

Libor Rouček, europoslanec za ČSSD:

Jak jsme již viděli v minulosti, samozřejmě změnit se to dá, ale tady bych souhlasil s kolegou Zahradilem, že o tom si musí v první řadě rozhodnout Irové sami. Nyní si musí zhodnotit situaci, vyhodnotit také, co vlastně té irské veřejnosti na té Lisabonské smlouvě vadilo. Ono to nebude jednoduché, těch důvodů může být celá řada a ty důvody mohou být naprosto protichůdné. Ale v Irsku, stejně tak i v ostatních státech na rozdíl od ČR, jak vláda, tak hlavní opoziční strany Lisabonskou smlouvu podporují, a to je obrovský rozdíl vůči ČR. Jinými slovy, já jsem přesvědčen, že Irové na základě analýzy rozhodnou, jakým způsobem dále pokračovat, protože Irsko je proevropská země, koneckonců i Irové již odmítli tuto smlouvu v referendu. Jsou proevropští a jsem přesvědčen o tom, že oni se nebudou chtít sami z toho hlavního evropského směru vyloučit.

 

Moderátor:

Čeští politici se tedy zatím neshodují, zda by Praha měla v ratifikaci pokračovat. Navíc se s ratifikací parlamentu čeká na vyjádření ústavního soudu, který má posoudit soulad smlouvy s českou ústavou. Pane Zahradile, jaký bude postoj ODS k pokračování ratifikace?

 

Jan Zahradil, europoslanec za ODS:

Jak jste správně řekl, ta ratifikace je stejně v ČR v tuto chvíli pozastavena. Do doby, než se k tomu vyjádří ústavní soud, nemá cenu spekulovat o tom, jaký bude další postup. Já bych ale v každém případě se velmi přimlouval, abychom nepropadli žádné hysterii. Tady se nestala žádná katastrofa, stejně jako nedošlo k žádné katastrofě po zamítnutí té bývalé euroústavy v Nizozemí a ve Francii. Prostě EU funguje na stávajícím smluvním základě. Ona se nijak nehroutí, nepřestává existovat, čili není zapotřebí tady vytvářet nějaké katastrofické scénáře, prostě nějaké východisko se najde. Bude to asi trvat delší dobu. Může to být příprava nějaké jiné smlouvy, modifikované smlouvy. Může zase nastat nějaká reflexní perioda, jako to bylo po zamítnutí té euroústavy, ale není důvod propadat nervozitě.

 

Moderátor:

Podle předsedy Evropské komise Josého Manuela Barossa neexistuje žádný plán B. Měla by o něm unie nyní co nejdříve přemýšlet, nebo se už diskusemi o institucionálních změnách zabývala více než dost? Pane Roučku, jak by ten plán B mohl vypadat?

 

Libor Rouček, europoslanec za ČSSD:

On ten plán B nebyl minule a není samozřejmě ani nyní. On ten, abychom se shodli na nějakém plánu B, opět „27“ států by se muselo shodnout na určitém řešení. Čili, i z tohoto důvodu, já myslím nejjednodušší pro Evropu bude, když budeme pokračovat v těch ratifikacích a tady by ČR měla hrát mnohem aktivnější roli. My si musíme uvědomit to, že od ledna příštího roku my budeme EU předsedat a my bychom měli všech těch „27“ států včetně toho našeho prostě koordinovat v určitém směru. Já jsem v úterý byl v Paříži. Měl jsem možnost mluvit s ministrem zahraničí Kušnerem, se státním sekretářem panem Jovietem, který má na starosti evropské záležitosti a Francie v tom bude hrát v tom příštím pololetí velmi aktivní roli. A i z hlediska kontinuity té evropské politiky já bych si přál, aby toto pochopil i kolega Zahradil a další kolegové z ODS a k tomu celoevropskému úsilí se připojili. 

 

Moderátor:

Pane Zahradile, hledal byste také nějakou novou smlouvu reformující evropské instituce, nebo třeba to řešil formou nějaké právní dohody s Irskem o specifické spolupráci, jak už třeba zaznělo z Paříže v prvních reakcích?

 

Jan Zahradil, europoslanec za ODS:

No, já zase musím říci, že příliš nesouhlasím s panem Roučkem v té snaze o nějaký rychlý postup. Já si myslím, že by bylo nejmoudřejší postupovat podobně jako při zamítnutí té euroústavy. Tady musí nastat určitá doba sebereflexe a nějaký politický tlak na Irsko nebo snaha ho izolovat nebo nějakým způsobem prostě mu ukázat, že je v Evropě osamělé. To si myslím, že by v Irsku ty nálady proti EU posílilo a že by to koneckonců posílilo nálady proti EU i v jiných zemích, když by viděly, jak se s tou jednou zemí zachází jenom z toho důvodu, že její občasné se demokraticky vyslovili v referendu. Takže já bych doporučoval, abychom skutečně zachovali chladné hlavy, chladný rozum. Bohužel tedy zdá se, že ne všichni evropští politici jsou toho schopni, že tady skutečně v některých kruzích panuje jakási nervozita až hysterie, a to nikdy není dobré. Rozhodovat je třeba s chladnou hlavou. 

 

Moderátor:

Krátce na závěr. Měla by se, pane Zahradile, podle vás Praha více angažovat v otázce evropské budoucnosti až bude nebo i proto, že až bude předseda příští rok EU?

 

Jan Zahradil, europoslanec za ODS:

Podívejte se, vláda má své priority jasně stanoveny, ten program je připraven a on počítá s oběma variantami, i s variantou, že Lisabonská smlouva bude ratifikována i s variantou, že Lisabonská smlouva ratifikována nebude. Já vidím jako velmi pravděpodobné v tuto chvíli, a teď nechci dělat nějaké dlouhé předpovědi do budoucnosti, ale vidím jako velmi pravděpodobné, že do konce tohoto roku Lisabonská smlouva právě v důsledku irského rozhodnutí ratifikována nebude a že tedy během českého předsednictví v platnost nevstoupí a že přijde na řadu ten druhý scénář českého předsednictví, tedy .(nesrozumitelné) Lisabonské smlouvy.

 

Moderátor:

Pane Roučku, na závěr, také poprosím o stručnost. Měli by případně čeští politici dostatečně jednotný postoj na to, aby se Praha mohla více angažovat v evropské budoucnosti?

 

Libor Rouček, europoslanec za ČSSD:

Já myslím, že jako ČR my bychom se měli mnohem více angažovat, než se angažujeme nyní. Koneckonců když se podíváte na mapu, my ležíme přesně ve středu EU, máme k tomu obrovské možnosti. Byli bychom dobře vnímáni z té Západní části, výborně nás vnímá Východní část. Mohli bychom hrát mnohem větší roli v Evropě i ve světě, než hrajeme bohužel nyní naší euroskeptickou politikou. 

 

Moderátor:

Tolik poslanci Evropského parlamentu, sociální demokrat Libor Rouček. Děkuji a na slyšenou.

 

Libor Rouček, europoslanec za ČSSD:

Také děkuji. 

 

Moderátor:

A hostem byl rovněž Jan Zahradil z ODS. I Vám děkuji.

 

Jan Zahradil, europoslanec za ODS:

Na shledanou.