On-line rozhovor

Z médií

Drahoušku Jane,

přečetla jsem si rozhovor s Vámi poskytnutý MFDnes v prosinci loňského roku, který máte zveřejněn na svých webových stránkách ( www.zahradil.eu). Konrétně bych Vás požádala o rozvinutí Vašeho názoru, že situace v Evropské unii povede k direktoriátu čtyř zemí tj. Francie, Německa, Itálie a Velké Británie.

Zároveň jste v rozhovoru varoval před rizikem revoluce ( jakého typu, drahoušku?) tvrzením o podobnosti současného systému EU s politickým systémem, vytvořeným Vídeňským kongresem po roce 1815, který dle Vás skončil revolucí roku 1848. Kde vidíte onu podobnost?

Vaše Rita, ta co modré ptáčky nevolí.

Rita Holoubková (ohmstrasse72@email.cz)

 

Drahá Rito,

jakkoliv Vás vůbec neznám, děkuji Vám za milé oslovení i za intimní sdělení, koho že to vlastně nevolíte, ačkoliv je to čistě Vaše věc a mně do toho nic není.

K první otázce : v loňském roce vypracovali 2 profesoři Jagellonské univerzity v Polsku, Slomczynski a Zyczkowski, alternativní návrh hlasování v Evropské radě vůči návrhu „euroústavnímu“. Vyšli z modifikované tzv. Penroseovy metody druhé odmocniny počtu obyvatel (oba pánové jsou matematici). Podařilo se jim prokázat, že „euroústavní“ návrh skutečně asymetricky nahrává čtyřce nejsilnějších států v čele s Německem, zatímco jejich návrh zajišťuje víceméně rovnost každého hlasu každého občana každé země EU při hlasování v Radě. Matematický popis důkazu přesahuje možnost tohoto příspěvku, nicméně oba pánové navštíví ještě letos Prahu a budou zde mít o tom přednášku. Jejich návrh – tzv. jagellonský kompromis – si osvojila polská vláda i opozice a pokusily se jej prosadit do nové smlouvy EU, bohužel neúspěšně. Podpořila to jediná země a to ČR, ostatní země samozřejmě v čele s předsedajícím Německem to shodily ze stolu. Alespoň se povedlo odsunout platnost „euroústavního“ hlasovacího systému do roku 2O14, resp. 2O17.

K druhé otázce : každé historické srovnání kulhá, nicméně „koncert velmocí“ po roce 1815 sice zajistil Evropě jistou stabilitu (i za použití některých federativních prvků !), zároveň se stal předpolím pro národní, liberální a demokratické revoluce roku 1848. Podle mého názoru může EU potkat podobný vývoj, pokud architekti evropské integrace budou dále příliš tlačit na pilu. Inu, každá akce vyvolává reakci. Smůla je, že za nějakých 2O let jejich opozicí v tom případě nebude asi dnes ještě slabá vrstva demokratických euroskeptiků či eurorealistů, kteří chtějí jen modifikaci kursu, ale skuteční radikální a populističtí nacionalisté, kteří v mezidobí v různých zemích EU vyrostou a kteří ji skutečně budou chtít rozbourat.

(Odpovězeno: 10.01.2008 13:51)

V rozhovoru v posledním čísle Respektu uvádíte, že pro vás EU není vyjádřením existence evropské civilizace jako takové.

Znamená to, že podle vás neexistují žádné evropské kulturní a společenské hodnoty?

Pokud existují, kde se projevují, když ne při organizování evropského společenského prostoru?

Jaroslav

 

Evropské kulturní a společenské hodnoty samozřejmě existují, nezávisle na organizaci vztahů mezi evropskými státy a národy. Existovaly dávno před vznikem EU, budou existovat i po jejím zániku či transformaci do nějaké jiné podoby. Formovaly a budou formovat evropskou civilizaci, jejiž je EU pouze přechodným organizačním modelem, nikoliv konečným uspořádáním.

(Odpovězeno: 10.01.2008 14:06)

Dobry den pane europoslance, jednoduche otazky a prosim jednoznacne odpovedi bez nicnerikajici omacky. Mate rad EU? Pokud ano, tak proc? Pokud ne, tak proc? Dekuji.

Pietro

 

Nemám rád EU, protože ji považuji za příliš ambiciózní sociálně-konstruktivistický projekt, který při snaze o zažehlení různorodých evropských kulturních, politických a právních tradic do jednoho rámce již překročil meze udržitelného.

(Odpovězeno: 10.01.2008 14:10)

Vážený p. poslanče. Kdy už se ODS přestane zaklínat liberalismem, A PŘESTANE BLOKOVAT ZAVEDENÍ ÚPLNÉHO ZÁKAZU KOUŘENÍ VE VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÝCH UZAVŘENÝCH PROSTORÁCH, jako jsou např. restuarace a bary? Kdy si už konečně ODS najde jiné sponzory, než producenty tabákových výrobků? Kdy už z občanů ČR přestane dělat rukojmí spol. Philip Morris pod praporem „ochrany soukromého vlastnictví“? Kdy už konečně zamezí tomu, aby se z ČR stal popelník Evropy. Naposledy viz.nájezdy nikotinistů z Německa, zamořující restaurace z příhraničí nadprodukcí tabákového dýmu? Doma si to totiž nemohou dovolit. Ostatně v celé Evropě si to již nemohou dovolit. Vůbec jsem nezaznamenal, že konzervativní státy jako Británie, Irsko, Wales a nakonec celá Evropa by nějak ZÁKAZEM KOUŘENÍ VE VŠECH UZAVŘENÝCH VEŘEJNÝCH PROSTORÁCH nějak strádala, nebo že by to ohrozilo svobodu v těchto zemích. Zaznamena jsem pouze, že v otázce kouření se spíše podobáme Bělorusku, Číně, Ukrajině, Kubě a jiným „liberalismem“ proslulým zemím…

Paul

 

Jsem téměř militantní nekuřák. Do hospody, kde se kouří, mi však nevadí zajít. Kdyby vadilo, mohu jít přece jinam. Navíc je to opravdu druho- či třetiřadý problém ve srovnání s opravdovými problémy této země – penzijní či zdravotnickou reformou atd. Nemám navíc pocit, že jde v první řadě o ochranu zdraví, ale spíš o snahu byrokratů zase o něco víc zregulovat veřejný prostor.

(Odpovězeno: 10.01.2008 14:17)

1) Jak si vysvětlujete, že racionální pravicoví politici jsou často iracionální nacionalisti?

2) V čem se „české národní zájmy“ liší od zájmů ostatních zemí EU, tj. jaký je rozdíl mezi zájmy průměrného českého občana a průměrného evropského občana?

3) Co je pro vás důležitější: národ nebo občanská společnost?

Jaroslav

 

1. Nejsou a nemohou být. Tyto dvě kategorie se přece vylučují.

2. Neznám žádného průměrného evropského občana a neumím jej definovat. Nemohu jej tedy ani srovnat s průměrným českým občanem.

3. Tyto dvě kategorie se naopak nevylučují, ale objektivně existují vedle sebe, dokonce se navzájem podmiňují. Ani jedna z nich pro mě tedy nemůže být důležitější než ta druhá. Obě jsou stejně důležité. Nestavte je prosím do umělého rozporu.

(Odpovězeno: 10.01.2008 14:20)

Zajímáte se o tureckou muziku, stejně tak jako o tureckou politiku?

Sezen (sezen.aksu@centrum.cz)

 

Podle nicku vašeho mailu soudím, že víte o čem mluvíte. Sezen Aksu je t.č. nejpopulárnější turecká zpěvačka. Turecko je velká země s velkým trhem, takže se tu dají najít všechny hudební styly, vedle folklóru existuje i turecký pop nebo rock. Doma mám několik CD od labelů Rough Guide, Putumayo nebo Doublemoon, které poskytují průřez tureckou hudební scénou. Nejzajímavější mi připadají fúze elektroniky s orientální hudbou. Před pár lety vystoupil z mého popudu v Akropoli turecký DJ a hudebník Mercan Dede, který se zabývá právě tím. Bohužel čeští promotéři, a to i ti z oblasti world music, turecké muzikanty do Česka moc nevozí. Co na to festival Respect, nezvedne hozenou rukavici ? 

(Odpovězeno: 10.01.2008 14:23)

dobrý den, věříte, že se do roku 2013 skutečně podaří reformovat zemědělské dotace? opravdu se mi nelíbí, že ze svých daní musím dotovat líné francouzské zemědělce, pepa

pepa

 

Bude to v nejlepším případě až po roce 2O13, do té doby je reforma de facto zablokovaná, protože se na tom před pár lety dohodli Chirac a Schroder (a naštvali tím Blaira).Věřím, že se to podaří prolomit, že pomůže i tlak WTO a tlak zemí třetího světa, které současný systém tvrdě diskriminuje.

(Odpovězeno: 10.01.2008 14:29)

Vážený pane poslanče, měl bych dvě otázky: 1) Jak jste spokojen s vystupováním Mirka Topolánka ve funkci předsedy ODS? Dělal byste něco jinak než on? Pokud ano, co a jak? 2) Jak hodnotíte působení ministra zahraničí Karla Schwarzenberga? Dělal byste něco jinak než on? Pokud ano, co a jak? Předem děkuji za odpovědi. (A dovolte malou poznámku: Škoda, že jste se tehdy na kongresu ODS nestal jejím předsedou. Myslím, že ODS by pod Vaším vedením měla noblesnější image.)

Václav

 

S Mirkem Topolánkem jsem v roce 2OO2 prohrál ve volbách předsedy ODS, jak jste připomněl. To respektuji a proto nejsem zvyklý mu své případné výhrady sdělovat přes média ale na stranické půdě. Neporuším to tedy ani teď. Připadá mi to jako normální firemní chování, loajalita vůči značce.

Pan Schwarzenberg mě překvapil příjemně. Jistě se s ním ne ve všem shodnu, ale líbí se mi, že drží vládní linii i když s ní třeba osobně nesouhlasí a líbí se mi jeho transatlantická orientace. Nejsem si však jist, zda tak zcela ovládá své ministerstvo i po personální stránce.

(Odpovězeno: 10.01.2008 14:31)

Jak vlastne takova podpora vstupu Turecka do EU vypada v realu? Co to obnasi? Mam na mysli konkretne Vasi cinnost. Dekuji za odpoved.

Roman Bartak

 

Já jsem členem společného parlamentního výboru EU-Turecko, který je tvořen z poloviny poslanci EU a z poloviny poslanci tureckého parlamentu. Schází se 2x ročně, jedná o aktuálním vývoji v Turecku, připravuje a schvaluje text každoročních hodnotících zpráv. Komunikujeme s tureckými úřady, ministerstvy. Mimo to se pokouším o jakousi osvětu – před dvěma lety jsem zorganizoval vědomostní soutěž o Turecku pro vysokoškolské studenty, teď chci zahájit v ČR propagaci akce „Istanbul – evropské město kultury 2O1O“, protože tento titul byl pro zmíněný rok skutečně Istanbulu propůjčen.

(Odpovězeno: 10.01.2008 14:37)

Jak se na naši snahu uspořádat v Česku olympijské hry dívají pánové v Europarlamentu?

Zdeněk Roch

 

Europarlamentu do toho nic není, to není jeho věc. Pokud jde o mne osobně, jsem přesvědčen, že taková akce by zviditelnila ČR ve světě. Nežijme v iluzi, že každý ví, kdo jsme a kde se nacházíme. Olympiáda je monstrózní podnik, který sledují miliardy lidí a hostitelské zemi to vždy pomůže.

(Odpovězeno: 10.01.2008 14:42)

V jednom nedávném rozhovoru jste řekl, že nová smlouva EU omezuje naši suverenitu, například v oblasti trestního, pracovního a civilního práva. Víte jestli to bude mít nějaký záadní vliv na nový trestní zákoník?

Pavla Janešová

 

Na ten, který se připravuje, asi nijak zásadní (nad to, k čemu jsme již dnes zavázáni), protože smlouva ještě neplatí. I po jejím vstupu v platnost bude existovat 5tiletá přechodná lhůta pro jurisdikci Evropského soudního dvora v této oblasti a dále i možnost jakéhosi opt-outu v budoucnu pro společná opatření v policejní a trestní spolupráci. Ale perspektivně budou jistě sílit politické tlaky na harmonizaci zejména trestního práva a v menší míře i práva civilního.

Pracovního práva se opatření nové smlouvy dle mého názoru nedotknou.

(Odpovězeno: 10.01.2008 14:45)

Věřím, že pokud se zasazujete o přijetí Turecka do EU, pak jste o správnosti tohoto kroku přesvědčen. Jistě máme co nabídnout a Turecko Česku též. Jak ale vím, tvrdíte, že díky nové smlouvě EU může dojít k omezení ekonomické konkurenceschopnosti některých zemí, nemáte obavy, že ačkoliv si od připojení Turecka slibujeme nové možnosti obchodování, bude nám toto unií ztíženo, nebo přímo znemožněno?

Fr. Polanecký

 

Věřím, že ne. Ostatně Turecko je již součástí celní unie. Spíše je třeba důsledně trvat na odstranění všech dosud existujících vnitřních bariér v EU v oblasti pohybu pracovních sil a služeb. Pokud jde o Turecko, již dnes tam naše firmy úspěšně expandují – ČEZ, Zentiva a další. 

(Odpovězeno: 10.01.2008 14:50)

Jak velkou podporu má v této chvíli myšlenka na vstup Turecka do EU u ostatních europoslanců?

Simona K.

Myslíte ODS, všech českých, nebo úplně všech ? U ODS je situace jasná – pro. ČSSD je pro. Lidovci proti. Komunisté nevím. 

Celý europarlament pak je spíše pro, ukázalo se to při několika hlasováních.

(Odpovězeno: 10.01.2008 14:53)

Pane poslanče,

je známo, že si nepřejete, aby EU směřovala k větší politické integraci, že snahu o akceschopnou společnou zahraniční a bezpečnostní politiku odmítáte. Myslíte si, že by členství Turecka v unii k větší politické integraci EU přispělo, nebo jej naopak zkomplikovalo či zcela znemožnilo?

Děkuji.

František Kotský (Frantisek.Kotsky@seznam.cz)

 

Myslím, že hloubka integrace není závislá na počtu členů, ale na míře jejich společné vůle. Jak je vidět, společná vůle ke společné zahraniční a bezpečnostní politice absentuje i u mnoha stávajících členů, když pomineme rétorická cvičení na toto téma. Např. pan prezident Sarkozy jede do Číny uzavírat kontrakty nebo přijme Kaddáfího a je mu celkem jedno, co si o tom myslí EU – prostě razí francouzské zájmy. Z tohoto pohledu vstup Turecka do EU nic nezkomplikuje ani neznemožní. Jde jen o zástupný argument odpůrců vstupu Turecka do EU.

(Odpovězeno: 10.01.2008 14:55)

Dobrý deň pán Zahradil,

Prosím o nejaký skutočný argument založený na faktoch, kvoli ktorému je Váš postoj pre vstup Turecka do EU taký silný. V rozhovore ste žiaĺ žiadne pádne argumenty nepoužili, naopak, ešte viac legitimizujete názory proti vstupu Turecka do EU. /viď online reakcie k článku/

Ďakujem

Anna Zorkovská

 

Vím, že jste rozhovor četla a proto nemohu, než opakovat to, co jsem v něm řekl. Na mé webové stránce zahradil.eu naleznete v případě potřeby další moje texty na téma Turecko.

(Odpovězeno: 10.01.2008 14:59)

Vidím, že ODS je v otázce kouření neprůstřelná. Nicméně díky za odpověď. O sponzorech raději nemluvíme, Evropa ( i ta konzervativní) je plná regulace chtivých byrokratů a ochrana před pasivním kouřením je druho až třetiřadý problém. Upozorňuji Vás, že jen na pasivní koouření umírá v Čr 3000 lidí, pro srovnání, autonehody si vemou ročně „jen“ něco kolem tisícovky životů. Dle seriozních analýz (Ústav preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně) stojí kuřáctví občany ČR (po odpočtu příjmů z daní kuřáků) ročně 36 mld. Kč. ANO MILIARD, NE MILIONŮ. Jsem rád, že Vám osobně zakouřená hospoda nevadí, ale mělo by Vám vadit, že v ní pracují lidé, kteří tak mají MNOHONÁSOBNĚ VĚTŠÍ ŠANCI dostat RAKOVINU PLIC, CHRONICKOU OBSTRUKČNÍ CHOROBU BRONCHOPULMOLMONÁLNÍ, INFARKT a řadu dalších nemocí. Pracují v toxickém prostředí, bez pomůcek, bez výhod, bez zvl. zdrav. péče, které se těší jejich kolegové v jiných rizikových provozech. Ještě stále KOUŘENÍ na veřejnosti NEPOVAŽUJETE ZA PROBLÉM? A to nemluvím o filozofii toho, kde končí svoboda kouřit a kde začíná právo na čistý vzduch…

Paul

 

Nebránil bych se tomu, aby aktivní kuřáci byli více zpoplatněni při placení povinného zdravotního pojištění. To by mi připadalo jako schůdná a spravedlivější cesta než plošný zákaz. Myslíte však, že je něco takového průchodné ? Já ne.

(Odpovězeno: 10.01.2008 15:01)

Dobry den!

Povazujete kulturni koreny, tradice, civilizacni identitu a politickou kulturu Turecka za stejnou, podobnou, blizkou ci slucitelnou s evropskymi kulturnimi koreny, tradicemi, civilizacni identitou a politickou kulturou?

S pozdravem, Otto P.

Otto

 

Do určité míry a v některých věcech ano (politický systém, pluralitní demokracie atd.), jindy zase velmi vzdálenou nebo zcela odlišnou. To ale nemá příliš co dělat se vstupem Turecka do smluvní organizace jménem EU. Přece když se podíváte na Evropu, zjistíte – s určitou nadsázkou – že uvnitř té jedné Evropy také existuje Evrop několik. Evropa středomořská je přece v některých ohledech jistě daleko bližší Turecku, než třeba Evropě skandinávské.

Málem jsem zapomněl poděkovat za všechny dotazy, což tímto činím. Nashledanou někdy příště, JZ.

(Odpovězeno: 10.01.2008 15:09)