Názory a argumenty

Z médií

Moderátor (Radko Kubičko):

Podle nedávno veřejných čísel Euobarometru poklesla spokojenost Čechů s Evropskou unií, alespoň tak to vypadalo podle většiny nových zpráv, které o tomto výzkumu informovaly. Poslankyně Evropského parlamentu Jana Hybášková však nabízí jiný výklad těchto čísel. A zdůrazňuje, že 60 procent Čechů si stále myslí, že se jim díky Evropské unii daří lépe, podle 66 procent čeká unii a Českou republiku v ní příznivý vývoj. Stejné procento dotázaných se ztotožňuje se symboly Evropské unie a 55 procent i dnes podporuje evropskou ústavu. Za to, že určitým způsobem poklesla důvěra v Evropskou unii, může podle Hybáškové mimo jiné současná vláda, která prý paralyzuje evropskou integraci a nepřímo tak zvětšuje nespokojenost lidí. Mezi ty, co se k Evropské unii staví kriticky, patří naopak poslanec Evropského parlamentu za ODS Jan Zahradil, který včera uvedl v Poděbradech dokument Velký podvod s globálním oteplováním britského režiséra Martina Darkyna. A právě do řešení tohoto problému by se podle 90 procent dotázaných měla urychleně pustit právě Evropská unie. Jana Zahradila se proto zeptal Milan Bouška, co říká výkladu těchto čísel Eurobarometru tak, jak je uvádí Jana Hybášková. 

 

Host (Jan Zahradil):

Z těch dvou rozdílných interpretací je jasně vidět, že ta statistická čísla lze vykládat opravdu rozličným způsobem a záleží na tom, kdo si zvolí jaké hledisko a jaké kritérium pro jejich výklad. Mě vždycky připadalo trochu dětinské ohánět se těmi nebo oněmi průzkumy veřejného mínění, a to i v zahraniční politice i ve vnitřní politice, protože ty průzkumy jsou samozřejmě proměnlivé, v čase se ta čísla mění a já mám pocit, že je spíš dobré si ty záležitosti ověřit na vlastní kůži. Což mnozí z nás dělají při různých besedách s občany a při kontaktech s voliči. Pokud jde o samotný výzkum Eurobarometru, tedy ta oficiální čísla, která poskytuje Evropská unie, já už jsem se několikrát setkal s tím, že ty údaje, které oni poskytovali, podle mého subjektivního názoru, nevystihovaly tak úplně realitu, takže já se na to dívám trochu s rezervou. 

 

Redaktor (Milan Bouška):

Ona paní Hybášková a nejenom ona také uvádí, že celá ta záležitost, to znamená ten pokles v oblibě Evropské unie, je způsoben tím, že jsou tady lidé, kteří se vyjadřují o Evropské unii s despektem. Je tady uváděn prezident republiky, dokonce při minulém pořadu Otázky Václava Moravce kandidát na prezidenta pan Dienstbier řekl, že z Hradu se šíří blbá nálada v této věci. Dokonce v tom pořadu označil i vás za takového představitele toho euroskepticismu, který vlastně způsobuje to, že se klesá ta obliba Evropské unie. Myslíte tedy, že když by se o těchto věcech informovalo z vašeho pohledu optimističtěji, že by skutečně i lidé byli optimističtěji naladěni k Evropské unii? 

 

Host (Jan Zahradil):

To si opravdu nemyslím a také si nemyslím, že kritická slova na adresu evropské integrace nebo některých jejích aspektů mohou nějak výrazně ovlivnit veřejné mínění. Lidé si dělají podle mého názoru s Evropskou unií skutečnost na základě vlastních prožitků, třeba na základě toho, jak na ně dopadla nebo nedopadla nějaká konkrétní evropská legislativa a ne na základě nějaké propagandy. Navíc ani nevím, jak by si to ti tak zvaní eurooptimisté představovali. Jestli by nechtěli, aby byla povinně nařízena nějaká radostná informovanost o Evropské unii a jestli by chtěli, abychom tady tančili veselé tance a radovali se ze společné evropské budoucnosti a z jasných zítřků, tak to já myslím, že to už tady jednou bylo a že podobnou zkušenost si raději do budoucna už odpustíme. 

 

Redaktor (Milan Bouška):

V tom zmíněném článku paní Hybáškové, ona ještě uvádí, že například přes 90 procent si myslí, že by Evropská unie měla urgentně řešit globální oteplování a doslova tady píše, goodbye Václave Klausi. Myšleno to asi ironicky v tom smyslu, že to stojí v protikladu k názorům pana prezidenta. Vy budete představovat v Poděbradech film, který se zabývá touto záležitostí, ve kterém je uváděn druhý pohled na celou tu záležitost, na to globální oteplování. Nemůže to být tak, že vlastně dáváte za pravdu paní Hybáškové, že těmito svými aktivitami vlastně stojíte proti těm hlavním proudům, které žádají občané, to znamená, že by chtěli řešit tedy to globální oteplování? 

 

Host (Jan Zahradil):

Tak především si myslím, že Evropská unie ať by dělala cokoliv, tak globální oteplování opravdu sama o sobě nevyřeší. To, že fenomén globálního oteplování a nějaké změny klimatu tady existuje, to nepopírá vůbec nikdo. Existují ale různé vědecké interpretace toho, co je příčinou globálního oteplování. Jedna, která je dnes velmi rozšířená a která je řekněme oficiální, tvrdí, že za ty změny klimatu může lidská činnost, může za to ekonomika, mohou za to technologie nebo prudký ekonomický rozvoj a že to souvisí s obsahem oxidu uhličitého v atmosféře. Druhá hypotéza, která je dnes menšinová a není ji skoro slyšet, protože se její autoři do médií téměř nedostanou, tvrdí, že změny klimatu probíhaly na této planetě vždycky, že ani ty současné změny klimatu nejsou ničím výjimečným v dlouhodobém cyklu naší planety a že lidská činnost není primárně zodpovědná nebo není tím hlavním faktorem, který hraje roli v tom fenoménu globálního oteplování. Já myslím, že je dobré slyšet oba ty názory, protože se nám bohužel stává, že právě zastánci toho názoru prvního, tedy lidově řečeno, že za všechno může člověk a jeho aktivity, se dnes dostávají do popředí a tento názor slouží jako argument k různým regulacím, k různým opatřením, která mohou podvazovat vývoj ekonomiky nebo ekonomický růst a na která potom můžeme v konečném důsledku doplatit my všichni. Takže já bych se přimlouval za to, aby oba názory byly slyšet minimálně stejně silně, a proto také uvádím ten dokumentární film, který právě dává slov zastáncům toho druhého názoru, tedy že příčiny změn klimatu lze hledat zejména mimo činnost člověka. 

 

Redaktor (Milan Bouška):

Když se vrátím k tomu kontroverznímu filmu, znamená to, že tedy budete provádět jakési spanilé jízdy po české zemi a budete tento film uvádět na mnoha místech nebo je to jenom jednorázová záležitost? 

 

Host (Jan Zahradil):

Myslím, že zkusíme nějakým způsobem tento film vyvézt do regionů a do krajů. Minimálně proto, aby se ti, které to zajímá, měli možnost seznámit i s tím druhým názorem. Ten první názor, tedy, že za všechno může člověk, to je názor, který je dnes oficiálně propagován třeba i Ministerstvem životního prostředí. Je to názor, který má širokou publicitu. Nedávno se na podporu tohoto názoru konala šňůra celosvětových rockových a popových koncertů, takže to je názor, který podle mého už další publicitu opravdu nepotřebuje. Ten druhý názor, který podle mě není o nic méně hodnotný, tak teď bohužel je trochu upozaděn nebo stojí ve stínu. Já si myslím, že by pro lidi určitě bylo zajímavé, kdyby se seznámili i s jinou interpretací toho, co je příčinou globálního oteplování. 

 

Moderátor (Radko Kubičko):

Milan Bouška hovořil s poslancem Evropského parlamentu za Občanskou demokratickou stranu Janem Zahradilem. A v našem nedělním pořadu Názory a argumenty, v tradiční besedě u kulatého stolu, bude tentokrát řeč o výzvě osobností uspořádat referendum o umístění amerického radaru na českém území a o obecnějších bezpečnostních otázkách. Ondřej Konrád pozval do besedy filozofa Erazima Koháka a publicistu Jefima Fištejna. V neděli v 18 hodin a 10 minut.