Benešův odkaz

Z médií

Dnešní den, 28. květen, je také dnem narozenin dlouholetého ministra zahraničí a druhého československého prezidenta Edvarda Beneše a tudíž dobrou příležitostí ke vzpomínce na něj. 

Benešův význam pro naši státnost je totiž zapotřebí stále připomínat, neboť v posledních letech lze slyšet a číst až příliš mnoho nespravedlivé kritiky na jeho adresu. Kritizovány jsou třeba jeho zahraničněpolitické koncepce, či jeho role v roce 1938 a 1948 (a to ještě pomíjím zcela extrémní protibenešovské výpady, motivované snahou zpochybnit poválečnou denacifikační legislativu či zrelativizovat příčiny a dopady druhé světové války). 

Ano, Beneš byl vystaven několikrát těm nejtěžším zkouškám historie. Je teď velmi jednoduché a pohodlné být „generálem po bitvě“ z odstupu mnoha desítek let a tvrdit, že měl při té či oné příležitosti jednat jinak. Beneš však v každém případě vždy konal podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a vždy si byl jist, že koná v nejlepším zájmu svého státu. Vždyť jej spolu s Masarykem vytvářel a zakládal. To vyžadovalo hodně odvahy, pevnosti a vnitřního přesvědčení, které na počátku naší cesty k samostatnosti zdaleka ne všichni sdíleli. 

Ve svých pamětech z období první světové války Beneš vzpomíná na politický střet s tehdejším významným sociálnědemokratickým (a později komunistickým) politikem B. Šmeralem: „Dr. Šmeral mi prostě vyložil, že jsme blázni, že Masaryk vede národ znovu na Bílou horu, do národní katastrofy, že politik jako dr. Šmeral, který má odpovědnost za velikou stranu a za národ, tak hazardní politiku jako prof. Masaryk dělat nemůže a nesmí. Ostatně plány, které máme, jsou fantastické Tázal se opětovně, kde jsou nějaké sebemenší záruky ze strany Dohody, které by nás opravňovaly k podobné politice “ 

Beneš s Masarykem ale ve svých „fantastických“ plánech uspěli. Dobře věděli, že opravdu státotvorné jednání je vždy bez záruk, že jeho úspěšné završení vždy čekají dramatické zkoušky a jeho protagonisté na sebe berou veškerá rizika. Čestný a zodpovědný politik se však nemůže chovat jinak. E. Beneš takovým politikem byl, to je třeba na něm vysoce ocenit a je dobré si to právě dnes znovu uvědomit. Ozvěny Benešovy diskuse se Šmeralem jako bychom totiž slýchali v české politice i dnes, zejména pokud jde o naše působení v EU a budoucí evropskou architekturu. 

Dnešní čeští „Šmeralové“ nás také nabádají, abychom raději nic nedělali, seděli a neprovokovali, pluli s proudem. Každý nový nápad či nová iniciativa, jak vylepšit naši pozici, jsou pro ně už předem „fantastické“. Benešův odkaz ale nejlépe naplníme právě tím, že jim nepopřejeme sluchu.