20 minut Martina Veselovského

Z médií

Moderátor (Martin Veselovský):

V úterý se vyjednavači unijních zemí znovu sešli u kulatého stolu k novému jednání o dokumentu, který by měl nahradit Evropskou ústavní smlouvu. Za Česko se zúčastnil takzvaný šerpa a europoslanec, Jan Zahradil. Vypadá to však, jakoby Jan Zahradil vyjednával jen za část české vlády. Místopředseda Strany zelených a šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti, Ondřej Liška, říká, že to, co Zahradil vyjednal, je podraz na vládní koalici, že překračuje svůj mandát a porušuje zadání, které dostal od vlády. Premiér tvrdí, že vše je omyl, ostatní Zelení mlčí. Má tedy česká vládní koalice na mále, nebo se snad naši reprezentanti jen tak přátelsky pošťuchují a jak vlastně bude vypadat Evropská unie za pár let? Do studia Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu dnes přišel poslanec Evropského parlamentu za ODS a vládní vyjednavač o euroústavě, Jan Zahradil. Dobrý den. 

 

Host (Jan Zahradil):

Dobrý podvečer. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Co jste to vyjednal, pane europoslanče, že to tak rozezlilo místopředsedu Zelených? 

 

Host (Jan Zahradil):

Tak především je nutno říci, že zatím není vyjednáno nic a vyjednáno to bude až dvacátého prvního a dvacátého druhého června na Evropské radě, která je k tomu příslušná. Nyní se definují národní pozice, já bych řekl, že se sportovní terminologií řečeno, vykolíkovává terén a pokud jde o to mediální nedorozumění s panem kolegou Liškou, tak to jsme si už vysvětlili hned v úterý, letěli jsme spolu čirou náhodou jedním letadlem, takže na palubě bylo dost času k rozhovoru mezi čtyřma očima a z tohoto mraku skutečně pršet nebude. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

A vysvětlíte nám to, jak došlo k tomu nedorozumění? 

 

Host (Jan Zahradil):

Tam je jedna poměrně komplikovaná záležitost, ve které má česká vláda poměrně jasné a zřetelné stanovisko, týká se budoucího modelu hlasování v takzvané Evropské radě, což je orgán, který sdružuje předsedy vlád nebo ministry jednotlivých členských států a ten model hlasování, který byl navržen v takzvané Evropské ústavě, je pro Českou republiku méně výhodný než stávající model podle takzvané smlouvy s Nice, která nyní platí a určuje vlastně podobu Evropské unie. My jsme tedy vázáni zadáním české vlády, která řekla, že nepřipustí zhoršení pozice České republiky oproti stávajícímu stavu a je naším úkolem pokusit se navrhnout nějaká řešení. Těch řešení není mnoho, jsou v podstatě dvě, jedno z nich se našemu koaličnímu partnerovi, Straně zelených, líbí méně, druhé se jim líbí více, my jsme v tomto ohledu neměli žádnou preferenci, ale samozřejmě se jako vyjednavači přikloníme k tomu řešení, které bude mít větší podporu vládní koalice, takže opravdu bych to označil spíše za technické nedorozumění, možná mediální šum a možná z obou stran a to říkám sebekriticky i na svou adresu, padly zbytečně ostré výroky, ostřejší, než bylo potřeba. To platí jak pro pana Lišku, tak i pro mě. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Jaký vlastně máte mandát coby vyjednavač? Kým je ten mandát dán? 

 

Host (Jan Zahradil):

Ten není nikterak přesně určen, já jsem jakýmsi důvěrníkem premiéra a premiér samozřejmě jakožto předseda vlády a ústavně odpovědný činitel komunikuje se mnou vládní zadání, čili. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Jste tedy, jste tedy odpovědný jemu? 

 

Host (Jan Zahradil):

Já jsem odpovědný premiérovi, nikoliv vládě. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Znamená to, že ta dílčí jednání, kterými procházíte, když jednáte například v Německu nebo i v jiných zemích Evropské unie právě o tom dokumentu, který by měl nahradit euroústavu, tak ta konzultujete a nebo jejich výsledky přinášíte zpátky jen premiérovi, ale už ne koaličním členům jako takovým? 

 

Host (Jan Zahradil):

Určitě ano, já komunikuji s předsedou vlády, ten má k dispozici zápisy z těch jednání a na základě toho mimo jiné také dochází k zpřesňování té koaliční pozice. V tuto chvíli já jsem samozřejmě vázán rámcem vládního zadání, tedy té vládní pozice, která byla schválena dvacátého pátého dubna, je to, řekl bych, pozice velmi silná, stali jsme se tak teprve druhou vládou v Evropské unii po vládě nizozemské, která takto jasnou a zřetelnou pozici definovala, ostatní vlády, musím říci, trochu lavírují, trochu taktizují, v každém případě, taková čitelná pozice na několik stran papíru mi od nich zatím schází, takže já si nestěžuji, myslím si, že jako vyjednavač mám poměrně jasný mandát a zřetelné zadání. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Říká v těchto 20 minutách Jan Zahradil, poslanec Evropského parlamentu za ODS a vládní vyjednavač o dokumentu, který by měl nahradit Evropskou ústavní smlouvu. Mluvíte o kolíkování terénu, jak vlastně vypadalo to úterní jednání? Sedělo tam sedmadvacet mužů a žen a kolíkovalo terén? 

 

Host (Jan Zahradil):

Sedmadvacetkrát dvě, protože každá země může mít vyjednavače dva a pak tam ještě seděli zástupci Evropské komise a Evropského parlamentu, tedy institucí, které jsou v tom procesu také účastny. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

To se dá technicky zvládnout při tolika lidech, jednání? 

 

Host (Jan Zahradil):

Sám jsem se tomu divil, ale v podstatě nešlo o pravé jednání v tom smyslu slova, jak bychom si ho mohli představit. Tam jednotlivé národní delegace definovaly ty své pozice, bylo užitečné si to poslechnout, protože některé ty národní pozice jsme znali, některé jsme slyšeli poprvé a v každém případě máme teď ucelenější obrázek o tom, kde je manévrovacího prostoru více, kde je manévrovacího prostoru méně, případně, kde není vůbec žádný. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Kdo jsou naši spojenci? 

 

Host (Jan Zahradil):

Nemluvil bych přímo o spojencích. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Ideoví příznivci? 

 

Host (Jan Zahradil):

Ani o ideových příznivcích. Tady přece nejde o to, abychom rozdělovali Evropskou unii na nějaké bloky příznivců a odpůrců, ale jde o to, dojednat něco, co bude přijatelné pro všechny a protože bývalá euroústava, jak známo, zkrachovala ve dvou referendech a poměrně dramaticky zkrachovala ve dvou referendech, ve dvou důležitých zemích Evropské unie, je jasné, že touto smlouvou se zabývat už nemůžeme, můžeme se maximálně zabývat některými jejími částmi. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Tomu, tomu samozřejmě rozumím, na druhou stranu i přesto, že zkrachovala ve dvou referendech, tak osmnáct zemí ji přijalo, ten dokument přijalo a to znamená, že pravděpodobně jejich diplomaté, jejich vyjednavači, jejich šerpové budou možná více nakloněni těm řešením v euroústavě. 

 

Host (Jan Zahradil):

To je sice pravda, ale poznamenal jsem v úterý přesně k tomuto argumentu, který tam také zazněl, že není relevantní. K tomu, aby nějaká evropská smlouva, ať už jí budeme říkat Ústava nebo ne, byla schválena, je zapotřebí souhlasu všech v tuto chvíli dvaceti sedmi členských států, takže byť by ji schválilo osmnáct členských států, je to argument, který má možná nějaký psychologický účinek, ale právně a politicky je jeho dopad, řekněme, minimální. Čili my tady jednáme o nějaké nové smlouvě, nezačínáme z bodu nula, to určitě ne, můžeme využít některá ustanovení té bývalé ústavní smlouvy, nebo jejího návrhu, ale neznamená to, že ji převezmeme se vším všudy, jak to leží a běží. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Chcete říct, pane poslanče Zahradile, že těch sedmadvacet zemí jedná o tom novém dokumentu, jehož pevné obrysy by měly být známy ke konci června právě na bruselském summitu bez toho, aniž by se spojovaly do nějakých byť názorových bloků a opravdu každý striktně jedná sám zas sebe? 

 

Host (Jan Zahradil):

V tuto chvíli k tomu poznamenám jednu jedinou věc. Samozřejmě, že každá země, nebo každý vyjednavačský tým té které země prezentuje nějakou pozici, ale kdo je trochu obeznámen s jednáními tohoto typu, ví, že jsou plná taktizování, různých, řekněme, drobných manévrů a takových úhybných operací a že to definitivní řešení se vždycky najde až v samotném závěru, tehdy, kdy už za to odpovídají ti ústavní činitelé, tedy premiéři nebo ministři, takže my tam v tuto chvíli, nechci říci, že hrajeme nějakou stínohru, ale my tam v tuto chvíli skutečně vykolíkováváme pozice. To je asi tak maximum toho, co pro ty vyjednavače lze zadat a je to také maximum toho, čeho oni jsou schopni dosáhnout. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Je možné, že krokem o něco dál bude návštěva polského prezidenta na začátku příštího týdne, který se na dvoustranné schůzce setká s českým prezidentem, Václavem Klausem? 

 

Host (Jan Zahradil):

Tak určitě my hledáme průniky pozic s některými jinými členskými státy Evropské unie, i když bych nehovořil o vytváření nějakého bloku. Hledáme průnik zejména s těmi zeměmi, které euroústavu neratifikovaly a z nich bych nějak zdůraznil tři země, je to Polsko, které jste zmínil, je to Velká Británie a je to Nizozemí. Se všemi třemi vrcholnými představiteli těchto tří zemí budou čeští ústavní činitelé v příštích týdnech jednat a budeme se snažit definovat to, co máme společného a co bychom mohli společně prosazovat do té budoucí smlouvy. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Nepředpokládám, že vidíte do, do pracovního deníku prezidenta republiky, i když možná ano? 

 

Host (Jan Zahradil):

Ne, nevidím. To opravdu ne. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Nevidíte, dobře. Tak se chci zeptat, jestli víte, co bude agendou toho jednání, bude to čistě evropská unijní agenda? 

 

Host (Jan Zahradil):

Já to opravdu nevím. Předpokládám, že ano, protože si nejsem vědom nějakého bilaterálního problému, který by naše vztahy zatěžoval, naše vztahy jsou bezproblémové a naprosto příkladné s Polskem a proto si dovoluji odhadnout, že ta euroústava a hledání společných pozic bude jedním z hlavních témat tohoto setkání. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

O dokumentu, který by měl nahradit neúspěšnou ústavní evropskou smlouvu, hovoříme v dnešních 20 minutách Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu s poslancem Evropského parlamentu za ODS, Janem Zahradilem. Je možno definovat nějaké priority České republiky, které by se týkaly toho nového dokumentu? 

 

Host (Jan Zahradil):

Je to možno, ve stručnosti se to týká tří oblastí. První oblast, to je charakter té samotné smlouvy, my bychom byli neradi, kdyby se tady vytvářel podle nás falešný dojem, že tady vzniká nějaký nadstátní nebo nadnárodní útvar a proto se domníváme, nebo česká vláda se domnívá, že je zapotřebí se zbavit všech těch kvazistátních a kvaziústavních symbolů, jako je například termín Ústava nebo název ústavní nebo název ministr zahraničních věcí pro funkci, která vlastně funkcí ministra vůbec není a podobně, čili to je. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

A to je forma? 

 

Host (Jan Zahradil):

To je forma, řekněme, která ale má své právní dopady, takže ona to není jenom forma, není to jenom hraní se slovíčky, každý ten termín má přesný právní obsah a jeho použití nebo nepoužití může mít právní dopady po dobu celé té smlouvy a její právní závaznost. Druhá oblast, o té jsme už tady hovořili, to je záležitost týkající se nového modelu hlasování v té Evropské radě, kde česká vláda zcela správně konstatuje, že je pro nás nepřípustné jakékoliv zhoršení té hlasovací pozice a bohužel návrh bývalé euroústavy tu naši pozici opravdu zhoršoval, takže je zapotřebí najít z toho nějakou cestu ven, těch cest je několik a my jsme otevřeni k tomu, o nich jednat a potom máme třetí oblast problémů a to je poněkud nejasné rozdělení kompetencí mezi Evropskou unii na jedné straně a ty členské státy na straně druhé. V Evropské ústavě nebo v tom návrhu je poměrně široké rozmezí takzvaných sdílených kompetencí, které jakoby může vykonávat i Evropská unie, i národní státy a my se domníváme, že tady to prostě neodpovídá kýženému stavu, že to rozdělení musí být jasné, přesné, zřetelné a dokonce se domníváme a to je takový specificky český návrh nebo příspěvek k té budoucí smlouvě, že by bylo, mělo by být umožněno i některé ty kompetence v případě potřeby vracet zpět z unijní úrovně na úroveň národní. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Jestli dovolíte, u toho zůstaňme chvíli, vracet některé ty kompetence znamená, že poté, co se něco vyjedná, že by ta daná země v nějakém časovém horizontu usoudila, že by naopak některou tu kompetenci si naopak stáhla k sobě a učinila by tak? Tak by to udělala? 

 

Host (Jan Zahradil):

Ne, tak jednoduché to samozřejmě nebude, není to něco jako vybírat si z jídelního lístku, mělo by to být podmíněno jasnými kritérii a podmínkami a v podstatě jde o to, jestli všechny kompetence, které dnes vykonává Evropská komise nebo evropské orgány, jsou skutečně na této úrovni vykonávány efektivně. My navrhujeme zřízení takového institutu, kdyby mohly členské státy zahájit iniciativu směrem k Evropské komisi, aby přezkoumala, jestli ta nebo ona kompetence je skutečně efektivně vykonávána na evropské úrovni a pokud by se zjistilo, že není, pak lze převést tuto kompetenci zpět na úroveň národních států. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Že by sama Evropská komise zkoumala, jestli efektivně pracuje s tou danou kompetencí? 

 

Host (Jan Zahradil):

Samozřejmě Evropská komise musí doložit, nebo musela by doložit. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Ano. 

 

Host (Jan Zahradil):

Že je schopna na své úrovni, na té evropské úrovni, skutečně tu pravomoc vykonávat tak, že je to ku prospěchu všech. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Které, které pravomoci, které jsme vstupem do Evropské unie, kdybych použil asi vaši terminologii, odevzdali směrem k Evropské unii, by si Česká republika měla stáhnout zpátky? 

 

Host (Jan Zahradil):

Tak já bych řekl, že a teď se vyhnu odpovědi na vaši otázku, že je předčasné v této fázi vyjednávání říkat, které konkrétní pravomoci to jsou. To bych prozrazoval příliš mnoho a myslím si, že to si necháme případně na nějaká závěrečná kola toho jednání. Nám jde především o obecný princip, o to, aby to vůbec bylo možné, aby nějaké takové řízení mohlo být zahájeno, protože až doposud ten převod kompetencí probíhal pouze jedním směrem a to z úrovně národních států na úroveň evropskou. My navrhujeme obousměrný pohyb, my tomu říkáme obousměrná flexibilita a považujeme to za celkem dobrý a možný český příspěvek k nějakému budoucímu modelu evropské integrace. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Je to, pane Zahradile, zatím jen český příspěvek, nebo spolupracujete na tom nápadu či návrhu s Nizozemci, Poláky a Brity? 

 

Host (Jan Zahradil):

Ne, toto je skutečně specificky český příspěvek, jakož i Nizozemci nebo Poláci mají své specifické příspěvky, ke kterým my se buďto můžeme, nebo nemusíme přidat. Pokud jsem měl možnost sondovat reakce na tento český nápad nebo potenciální návrh, tak nebyly apriorně odmítavé. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Posloucháte 20 minut Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, jejichž dnešním hostem je vyjednavač o dokumentu, který by měl nahradit euroústavu a poslanec europarlamentu za ODS, Jan Zahradil. Jednou z věcí nebo témat, či návrhů, které přichází i od jiných zemí, je například otázka zachování práva veta jednotlivých členských zemí. Myslím, že Velká Británie se celkem aktivně účastní právě v tomto tématu. Mělo by být právo veta zachováno tak, jak je v Evropské unii a nebo by měl tento institut být změněn? 

 

Host (Jan Zahradil):

Právo veta stále existuje. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Ano. 

 

Host (Jan Zahradil):

I dokonce v Evropské ústavě, v některých otázkách to právo veta nebo tedy jednomyslnost, nutnost jednomyslně se rozhodnout, existuje, je to například v oblasti zahraniční politiky nebo v oblasti daňové. Dokonce ani v záležitostech sociální politiky a nebo zdravotních penzijních systémů nemá Evropská unie žádné příliš rozhodující slovo, má tam spíše pravomoce koordinační. To, co přichází z Velké Británie, je podle mého názoru zpochybnění některých těch nových oblastí, které byly z tohoto principu jednomyslného hlasování, neboli práva veta, chcete-li, převedeny pod princip většinového hlasování. Ono jich je asi dvacet oproti stávajícímu stavu a Velká Británie je země, které se to příliš nelíbí. Myslím, že tohle je věc, o které můžeme debatovat a v tom ten britský postoj případně můžeme i někde podpořit. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Jak už jste říkal, pane Zahradile, tak Česko má jako jedna z mála evropských zemí pevně danou pozici před tím následujícím finálním vyjednáváním, které mělo vyústit na bruselském summitu jednadvacátého nebo dvacátého, jednadvacátého června tohoto roku. Není to nevýhoda? Není naopak lepší pro tento čas mít tu pozici trošku rozmazanější a moci lépe manévrovat? 

 

Host (Jan Zahradil):

Myslím, že to nevýhoda není, protože na druhou stranu od nás neustále a zejména německé předsednictví, ale i někteří jiní partneři od nás neustále požadují slyšet, co tedy vlastně chceme, co si představujeme a kde jsou ty naše priority. A pokud bychom neměli jasné politické zadání a pokud bychom neměli jasně danou pozici usnesením vlády, pak bychom samozřejmě v tom, lidově řečeno plavali a nemohli bychom jim na tyto otázky odpovědět a to by naopak naši pozici znevěrohodňovalo. Takže já jsem rád, že ta politická pozice tady je. Samozřejmě teď vstupujeme do kvalitativně odlišné fáze vyjednávání a budeme muset tuto politickou pozici nebo zadání, které je psáno primárně politickým jazykem, tak ho budeme muset začít rozpracovávat velice rychle do jazyka technického nebo právnického a do konkrétních návrhů třeba i jednotlivých paragrafů té budoucí smlouvy. To nás čeká v příštích týdnech a měsících. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Když ještě zůstanu u toho, že Česko má vybudovánu přesnou pozici, co se týče onoho dokumentu, který by měl euroústavu nahradit, tak se zeptám, jak je pevná? Byli by čeští vyjednavači a nakonec i česká vláda schopna stát neústupně až tak, že by celý ten proces zablokovala? 

 

Host (Jan Zahradil):

Zase, mohl bych vám na tuto otázku odpovědět za sebe, ale nepovažoval bych to za korektní, ale myslím si, že právě v tuto chvíli mé možnosti na ni odpovědět přesahují můj mandát. Já nejsem členem vlády a tu exekutivní ani ústavní pravomoc a odpovědnost nemám a toto rozhodnutí, zda případně zablokovat nebo zavetovat ta celá jednání v případě, že nám nebude vyhověno nebo ustoupeno v nějakém klíčovém požadavku, to bude zodpovědnost těch, kteří to jednání povedou, tedy především předsedy vlády České republiky, takže já bych ho teď nerad vystavoval nějakými svými soukromými úvahami do situace, která by potom mohla to samotné vyjednávání ztížit, proto, jestli dovolíte, tak na tu otázku neodpovím. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Tak takových bylo dnešních 20 minut s mým hostem, Janem Zahradilem, poslancem Evropského parlamentu za ODS. Děkuji za váš čas a nashledanou. 

 

Host (Jan Zahradil):

Já děkuji za pozvání. Nashledanou.