Názory a argumenty

Z médií

Moderátor (Ondřej Konrád):

Ve čtvrteční plenární rozpravě na půdě Evropského parlamentu odmítl europoslanec za Občanskou demokratickou stranu Jan Zahradil, jinak předseda české národní delegace ve frakci Evropské lidové strany evropských demokratů v Europarlamentu, aby dvoustranná jednání o vybudování radarové základny součásti protiraketového obranného systému Spojených států na českém území byla začleněna do agendy Parlamentu. Unie by se totiž podle Zahradila tak dostala mimo hranice své působnosti, ale více už v následujícím rozhovoru, který s Janem Zahradilem natočil Milan Bouška. 

 

Redaktor (Milan Bouška):

Pane poslanče, vy jste v plenárním zasedání Evropského parlamentu vystoupil poměrně ostře a ohradil jste se proti vystoupení pana Javiera Solany, které se týkalo umístění raketového systému, respektive jednoho z části raketového systému, tedy radaru, na našem území. Co tedy to vystoupení obsahovalo a proč teda jste na něj takto ostře zareagoval? 

 

Host (Jan Zahradil):

Tak nejednalo se přímo o vystoupení pana Solany, ale spíš o vystoupení těch, kteří mluvili po něm. Zejména reprezentantů evropské levice, evropské Sociální demokracie a Komunistických stran, kteří velmi ostře vystupovali vůbec proti právu České republiky nějaká taková jednání se Spojenými státy o té radarové základně vést. A já myslím, že je zapotřebí se v takové situaci ohradit, jasně říci, že je to naše věc, že samozřejmě se svými partnery konzultovat a informovat je můžeme, ale že finální rozhodnutí o tom, co tady bude postaveno a jestli vůbec něco, náleží vládě České republiky. Pan Solana upřímně řečeno tam o té základně ve svém třičtvrtěhodinovém vystoupení řekl asi tři věty, které ani nebyly nijak kontroverzní. Takže se jednalo spíš o to, co přišlo po tom. A bohužel musím říct, že ani reprezentanti české Sociální demokracie, kteří vystoupili, se nechovali příliš důstojně, bylo to takové velmi podbízivé a myslím, že by to chtělo trochu více, řekněme, nějaké hrdosti nebo nějaké samostatnosti v těhle strategických věcech. 

 

Redaktor (Milan Bouška):

Pane poslanče, je něco takového obvyklé na půdě Evropského parlamentu, že by na plénu se projednávala záležitost, byť se týká bezpečnosti, jednotlivého státu? 

 

Host (Jan Zahradil):

Tak to, co zaznělo včera na plénu Evropského parlamentu, je skutečně neobvyklé. Ta míra útočnosti, kterou já jsem tam zažil nebo míra takového primitivního antiamerikanismu, ta mě opravdu překvapila a stejně tak i míra demagogie, která se používala. Já se nemohu zbavit dojmu, že prostě některým politickým silám v Evropě vadí především to, že vybudováním této základny by stoupla mezinárodní prestiž České republiky a že by také došlo k zintenzivnění našich kontaktů se Spojenými státy a to je prostě něco, co někteří v Evropě zřejmě nesou velmi nelibě. 

 

Redaktor (Milan Bouška):

Jestli můžete ještě zopakovat, co jste na tom svém vystoupení řekl konkrétně, protože většina asi našich posluchačů a našich diváků neměla vůbec možnost se s tím seznámit, takže jestli byste mohl stručně říci, jak jste na tyto věci reagoval. 

 

Host (Jan Zahradil):

Jak známo, ta vystoupení na plénu Evropského parlamentu jsou velmi krátká, jsou to takové dvouminutové štěky lidově řečeno, takže tam se opravdu toho mnoho říci nedá. Nicméně řekl jsem zhruba následující – že vláda České republiky o té věci rozhodne ve své kompetenci sama jakkoliv je ochotná informovat své partnery a kolegy v Evropské unii, řekl jsem, že určitě ta základna zvýší bezpečnost jak České republiky a středoevropského regionu, tak Evropské unie. Obecně – řekl jsem, že určitě není namířená proti Rusku, takže argumentovat tímto způsobem je scestné a zavádějící a řekl jsem, že doufám a chci věřit, že tím pravým důvodem, proč to někteří kritizují, není obava z nějakého růstu prestiže a vlivu České republiky, pokud by toto zařízení na svém území umístila. 

 

Redaktor (Milan Bouška):

Přeci jenom ty debaty, které zaznívají, jak u nás na půdě Českého parlamentu, tak v Evropském parlamentu, jsou zatím vedeny o něčem, o čem se zatím mnoho neví, to znamená, neznáme ani parametry té radarové stanice, neznáme vůbec nic, jakýkoliv výstup, který by vycházel z nějakého jednání se Spojenými státy. Nicméně se to poměrně zevrubně probírá, jsou tady hodně vyhraněné názory. Většina z nich, přiznejme si to, to zatím odmítá, ale odmítají něco, o čem vlastně nic nevědí a já se teďka od vás dozvídám, že i ještě v tom Evropském parlamentu je to tak, že oni jako by odmítají to jednání se Spojenými státy vůbec. Je to v pořádku toto, aby se takto zasahovalo do suverénního rozhodnutí jednoho členského státu? 

 

Host (Jan Zahradil):

Je to pravda, je tady skutečně snaha apriori od samého začátku celou tu záležitost posunout na úroveň Evropské unie, tedy ze záležitosti dvoustranné udělat záležitost mnohostrannou a já myslím, že to prostě je věc, na kterou přistoupit nemůžeme. Samozřejmě že Evropská unie má jakousi společnou zahraniční politiku a bezpečnostní politiku, ale stejně konečné rozhodnutí i v těchto kolektivních věcech je vždycky prováděno jednomyslně. Takže každý stát je v těchto oblastech suverénem a má právo dělat svá suverénní rozhodnutí. Já jsem přesvědčen, že kdyby se jednalo o umístění takové základny na území například Německa nebo některého ze starých členských států Evropské unie, tak že by k takové debatě vůbec nedocházelo. 

 

Redaktor (Milan Bouška):

Ještě taková zajímavost – vy jste ten svůj projev přednášel v češtině. To skutečně v Evropském parlamentu tak probíhá, že každý z delegátů může mluvit svobodně ve své mateřské řeči a je to tedy překládáno do všech těch jednacích jazyků? 

 

Host (Jan Zahradil):

Je to tak a je to dokonce doporučováno, aby poslanci používali svůj rodný jazyk, i když by mohli mluvit nějakým jiným, tak v důsledku zviditelnění té země a určité národní prestiže každý používá národní jazyk, dokonce teď to dospělo už tak daleko, že poslanci za Irsko hovoří galsky, tedy tím starobylým irským jazykem, tím původním irským jazykem, nemluví už ani anglicky. 

 

Moderátor (Ondřej Konrád):

S europoslancem Občanské demokratické strany Janem Zahradilem, který byl na lince v Bruselu, debatoval Milan Bouška.