20 minut Martina Veselovského

Z médií

Moderátor (Martin Veselovský):

Dobrý podvečer, začíná dalších 20 minut a u jejich poslechu vás zdraví Martin Veselovský. Na počátku týdne, kdy by snad mohla být konečně jmenována druhá vláda vzešlá z červnových parlamentních voleb, kdy prezident otevřeně vstupuje svým komentářem do vývoje politické situace a také v době, když se začíná hovořit o resuscitaci Evropské ústavní smlouvy, je hostem 20 minut předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu a jeden z kritiků současné trojkoaliční smlouvy, Jan Zahradil. Dobrý den. 

 

Host (Jan Zahradil):

Dobrý den. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Takže, pane poslanče, vy a ostatní vlivní politici či představitelé ODS jste ponechali veškerou odpovědnost na vyjednávání kolem trojkoaliční smlouvy na vašem předsedovi stranickém, Mirku Topolánkovi. Tak se vás ptám, jak se mu to daří? 

 

Host (Jan Zahradil):

Pokud jste mě označil v tom úvodní vstupu za kritika trojkoaličního projektu, tak nutno říci, že já patřím ke kritikům velmi umírněným a také k lidem, kteří se nezříkají své odpovědnosti za celou tu konstrukci. Já jsem se například podílel na sepisování koaliční smlouvy, konkrétně té zahraničně politické části a s tou jsem celkem spokojen. Nespokojenost jsem vyjádřil nad konkrétním personálním obsazením Ministerstva zahraničí, nelíbilo se mi, že jsme se tohoto ministerstva vzdali a že jsme opustili toho ministra, který tam do teď byl a který podle mě byl velmi kvalifikovaný, byť tedy přechází na jinou funkci ve vládě. Nicméně to je v tuto chvíli irelevantní. Já jsem také členem výkonné rady, která nakonec přes veškeré výhrady tento projekt schválila, čili já ho budu podporovat jak v médiích, tak na politické scéně. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Přiznám se, že mi trošku nesedí určitý nesoulad mezi tím, že vy a nakonec, jak jsem říkal, můžeme jmenovat několik dalších politiků z vrchních pater Občanské demokratické strany, vyjadřujete do médií kritiku toho trojkoaličního projektu, ale na druhou stranu všichni druhou rukou říkáte, že ho podpoříte. 

 

Host (Jan Zahradil):

Nejde o kritiku mediální. Já jsem veškeré své výhrady řekl zejména do očí našemu panu předsedovi, takže mé výhrady znal a věděl. A pokud jde o nějaké mediální výměny názoru, pak je nutno říci, že já jsem nebyl tím, kdo s nimi začal a také doufám, že mediální výměny názorů skončily a že veškeré výměny názorů uvnitř ODS teď už půjdou zase prostřednictvím orgánů k tomu určených, to znamená výkonné rady a politického grémia. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Zeptám se jinak, pane Zahradile, je ta trojkoaliční vláda, je to i vaše vláda? Dokážete se jako člen ODS s tou vládou nějakým způsobem identifikovat? 

 

Host (Jan Zahradil):

Je to vláda, kde ODS má výrazné zastoupení a je to vláda, kde program ODS podle mého názoru je minimálně v té koaliční smlouvě docela výrazně obsažen. To neznamená, že bych já své výhrady neformuloval i nadále. Já se skutečně budu těžko smiřovat s tím personálním obsazením Ministerstva zahraničí, ale ano, je to vláda ODS a já k té vládě a k jejímu premiérovi budu loajální. Na druhé straně si vyhrazuji právo kritizovat kroky některých ministrů v případě, že se mi nebudou líbit. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Hostem pořadu Radiofórum Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu je dnes právě člověk, který, který je uvažován na místo ministra zahraničí, Karel Schwarzenberg. On je opravdu tak špatným kandidátem, pane poslanče? 

 

Host (Jan Zahradil):

Nevím, jestli špatným, ale v každém případě už dnes je kandidátem kontroverzním. To je podle mého názoru první chyba, protože ministr zahraničí by neměl vzbuzovat svou osobou nebo svým politickým působením takové kontroverze, že se dokonce stane předmětem sporu mezi prezidentem republiky a předsedou vlády. Já. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Pardon, že vám skáču do řeči, neměl by spíš ministr zahraničí působit, ať už svojí osobou, či kontroverzí, směrem ven? 

 

Host (Jan Zahradil):

V každém případě se ministr zahraničí pravděpodobně neubrání tomu, aby někdy nejednal na mezinárodní politické scéně kontroverzně, pokud tedy hájí zájmy svého státu, ale to uvidíme, to bych ponechal dalšímu vývoji. Skutečností prostě je, že podle mého názoru ta kandidatura pana Schwarzenbergera Stranou zelených byla kandidatura účelová, že to byla vědomá záležitost, protože panu Bursíkovi muselo být známo, že to vnese určitou nervozitu do řad ODS a že to také zvýší napětí mezi prezidentem a premiérem. A teď to není nic o osobních kvalitách pana kandidáta. Je to spíše zdůraznění té skutečnosti, že on patřil k takové té neformální skupině, říkejme tomu třeba Bratrstvo pravdy a lásky, nebo jakkoliv to můžeme nazvat s nadsázkou, která v devadesátých letech sváděla celou řadu ideologických bojů s tehdejší Občanskou demokratickou stranou Václava Klause, takže návrat této části politické scény zase spěl do světla ramp, určitě vzbudí minimálně v části ODS kontroverzi. Já se obávám, že to byl účelový tah a bohužel se navíc ještě obávám, že tento účelový tah prostě dosáhl svého cíle, že určitá nervozita zejména v řadách ODS tady vznikla a proto se mi to nelíbí. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Na druhou stranu pro tu nervozitu asi musel být v řadách ODS nějaký potenciál, pravděpodobně rozbuška v podobě Karla Schwarzenbergera asi nezpůsobila to, že je teď určitý rozkol v ODS? 

 

Host (Jan Zahradil):

To si nejsem tak úplně jist. Pro mě je v krajním případě akceptovatelné, že se ODS vzdá nějakých důležitých ministerstev ekonomického charakteru v případě, že dokáže udržet ten reformní tah alespoň v koaličním programu nebo v programovém prohlášení, ale s tím Ministerstvem zahraničí, což je koneckonců asi dáno mým zaměřením, já se opravdu smiřuji velice těžko. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Říká v těchto 20 minutách poslanec Evropského parlamentu, Jan Zahradil. Váš předseda, Mirek Topolánek, pane Zahradile, hodlá oslovit ploště poslance ostatních stran s nabídkou programu toho trojkoaličního projektu a pravděpodobně alespoň z jeho mediálních vyjádření bude čekat, co se ujme, abych tak lidově řekl. Je to správný postup, jak získat podporu pro tu novou vládu? 

 

Host (Jan Zahradil):

Myslím, že v současné situaci asi je to jediný možný postup. Pan předseda Topolánek pro tu vládu získal podporu výkonné rady, byť samozřejmě, jak už jsem řekl, s těmi nebo oněmi výhradami těch nebo oněch členů výkonné rady. Samozřejmě bude mít podporu i poslaneckého klubu ODS a předpokládám, že i poslaneckých klubů těch zbývajících koaličních partnerů a teď bude muset se snažit oslovit buďto institucionálně, jak on říká a nebo individuálně – poslance jiných politických stran, tedy poslance České strany sociálně demokratické a abychom si nehráli příliš dlouho na schovávanou, protože komunisty bude oslovovat asi těžko a uvidíme, jaká bude jejich reakce a jaká, jaký bude konečný výsledek. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Komunisty nebudete, nebudete oslovovat? 

 

Host (Jan Zahradil):

Nepředpokládám, že by náš pan předseda se vydal loudit za komunisty nějakou podporu nebo toleranci této vlády. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Pojďme se vrátit ještě k tomu, tuším, čtvrtečnímu zasedání výkonné rady ODS a můžeme se nakonec vrátit i o den dříve, kdy zasedalo, zasedalo jaksi Ústřední výbor pražské organizace ODS, mimo jiné i vaší mateřské organizace. Obě tato shromáždění dala najevo velké výhrady k trojkoaličnímu projektu, velké výhrady k tomu, jakým způsobem jedná předseda strany, Mirek Topolánek. Na druhou stranu řekli, že ho v tu chvíli v tom všem nechávají, je to na jeho odpovědnost, ale ať si to udělá, jak myslí. Co to znamená? Protože pro laika, který nevidí jaksi pod povrch věcí, to vypadá, jako že jste ho v tom nechali, ať se v tom vykoupe a že on je v podstatě už politicky mrtvý muž. 

 

Host (Jan Zahradil):

Tak takto bych to zdaleka neformuloval. Pokud budu odpovídat sám za sebe, znovu mohu potvrdit, že já jsem se odpovědnosti za ten trojkoaliční projekt nezřekl, což jsem dokázal tím, že jsem ODS zastupoval v jednáních při sepisování zahraničně politické kapitoly koaliční smlouvy a za tou si stojím, ta podle mého názoru dopadla dobře. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Jenom pardon, vám skočím do argumentace, ve chvíli, kdy se nevzdáváte, jak říkáte, odpovědnosti, znamená to něco v momentě, kdy nezíská tato vláda důvěru? Pro vás osobně? 

 

Host (Jan Zahradil):

Já to dokončím. Za čím si nestojím a co skutečně jsem ochoten jako odpovědnost nedílnou a jednoznačnou přepustit panu předsedovi Topolánkovi, to je personální složení té vlády, protože to bylo domlouváno ve velmi úzkém kruhu těch tří koaličních předsedů a tam si myslím, že ta odpovědnost je skutečně velmi vysoká. Jinak já s Mirkem Topolánkem osobně žádný problém nemám. Jenom připomínám, že v roce 2002 jsme proti sobě kandidovali o funkci předsedy ODS, on mě tehdy porazil, pak jsem se stal jeho prvním místopředsedou a od té doby jsem byl k němu vždy loajální. Nemám důvod v tuto chvíli, a to i přes některé mediální výpady, tuto pozici měnit a rozhodně nebudu ten, kdo by teď nějaké problémy nebo nesouhlasná stanoviska řešil přes média. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Dobře. Zkuste mi to jenom, pane poslanče Zahradile, vysvětlit. Protože velice podobnou argumentací a nebo podobnou argumentaci používá i první místopředseda, Pavel Bém, který říká, že je naprosto loajální, vždycky kryl a kryje Mirku Topolánkovi záda, jak on říká. Na druhou stranu přes veškerá mediální prohlášení to vypadá, že minimálně pražská a středočeská organizace ODS plus některé regiony, hejtmani, se takříkajíc sbírají a projevují stále větší zájem na tom, co se děje v centru. Možná i na tom, jestli by se čirou náhodou ta garnitura pražská nemohla vyměnit. Je to tak, nebo to je jenom špatný dojem? 

 

Host (Jan Zahradil):

To, že celý ten výsledek vyjednávání o koaliční vládě vzbudil zvýšený zájem v některých regionech a nebo v řadách hejtmanů, je logické. Myslím, že to zdůvodňování by tady mohlo trvat třeba deset minut, já jsem hovořil o Ministerstvu zahraničí, hejtmani zase častěji hovoří třeba o Ministerstvu financí. Nicméně trvám na tom, že v ODS neexistuje v tuto chvíli nějaká pátá kolona nebo organizovaná skupina nebo cokoliv podobného. A bohužel musím říci, že ta atmosféra, která se tady vytváří, jako by spíš směřovala k tomu, že něco podobného tady existuje, tak já tedy tvrdím, že neexistuje tady nic takového, žádné takovéto, žádná takováto pátá kolona, která by se pokoušela připravit podmínky pro převzetí moci v ODS, natož, nedej bože, připravit podmínky pro velkou koalici s Jiřím Paroubkem. To je něco, co mě třeba osobně se velmi dotýká, když slyším výtku, že ten, kdo kritizuje trojkoaliční projekt, jej kritizuje jenom proto, že sám chce ve skutečnosti velkou koalici s Jiřím Paroubkem. Já si tedy velkou koalici s Jiřím Paroubkem a jeho Sociální demokracií nepřeji a právě proto říkám, že tento trojkoaliční projekt přes veškeré své nedostatky je stále ještě výrazně kvalitativně lepší varianta z hlediska ODS než jakákoliv velká koalice se Sociální demokracií. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Říká v těchto 20 minutách poslanec Evropského parlamentu, Jan Zahradil. Když už jsme, pane Zahradile, u těch výtek, které směřují k případné velké koalici mezi občanskými a sociálními demokraty, i sám prezident republiky a čestný předseda ODS se nechal slyšet ve svém rozhovoru, že, abych to interpretoval správně, jediné správné řešení současné politické situace je dohoda mezi ODS a ČSSD. To znamená, že s tím nesouhlasíte? 

 

Host (Jan Zahradil):

Dohoda mezi ODS a ČSSD v žádném případě neznamená velkou koalici. Dohoda mezi ODS a ČSSD také může znamenat to, že všechny možnosti normálního, dlouhodobého, stabilního politického řešení byly vyčerpány a že je zapotřebí nějak jinak znovu rozdat ty pomyslné politické karty. To je ostatně to, po čem nejenom členská základna, ale myslím si, i drtivá většina občanů České republiky alespoň podle průzkumů veřejného mínění volá v tuto chvíli nejvíce, a to jsou předčasné volby. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

To znamená, domluvit se se sociálními demokraty na přímé cestě k předčasným volbám? 

 

Host (Jan Zahradil):

Pokud se ptáte mě na můj osobní názor, v případě, že by tato trojkoaliční vláda neprošla Sněmovnou, že by tedy tento projekt zkrachoval, nedokážu si představit, že bychom s ODS se pokoušeli uzavřít nějaký pakt se Sociální demokracií na celý zbytek volebního období. Dovedu si představit, že se dohodneme na nějakém dočasném a čím kratší dobu bude trvat, tím lépe, na nějakém dočasném řešení, které přivede tuto zemi možná ještě v průběhu tohoto roku k předčasným volbám. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):l 

Když se ještě vrátím k té otázce, ve které jsem zmiňoval plán Mirka Topolánka na plošné oslovení poslanců a pak nějaké sólo jednání s Jiřím Paroubkem, coby předsedou ČSSD, tak nemáte také někdy pocit, že ten pokus, ten druhý pokus, tato trojkoalice, je v podstatě pokusem formálním? Že on podobně jako menšinová vláda čtvrtého října minulého roku prostě tu podporu získat nemůže? 

 

Host (Jan Zahradil):

Nevím a jsem. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Počkejte, nevíte? 

 

Host (Jan Zahradil):

Nevím. Skutečně nevím, protože tohle je věc, která se opět odehrává zcela v režii pana předsedy. To, co vím, je, že v této věci on působí celkem jistě a že na výkonné rady i leckde jinde se nechal slyšet v tom smyslu, že je velmi pravděpodobné, že vláda ve Sněmovně tu důvěru získá. A já si myslím, že pokud by přesvědčen nebyl, nebo neměl aspoň nějakou vysokou pravděpodobnost, že by s tím projektem do té Sněmovny ani nemohl přijít. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

No a kdyby se ukázala důvěra Mirka Topolánka, řekněme, mírně přeceněná a ta důvěra by nebyla získána trojkoaličním projektem, tak on by pravděpodobně odstoupil alespoň podle toho, co říkal. Co by se dělo dál? 

 

Host (Jan Zahradil):

Pak se otevírá možnost pro to řešení, o kterém jsem hovořil já, tedy dočasné a znovu říkám, čím kratší doba, tím lépe, dočasné řešení, postavené možná na širší dohodě politických stran, které povede k předčasným volbám raději dříve než později. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Trápí vás nějakým způsobem ten moment rezignace Miroslava Vlčka, předsedy Poslanecké sněmovny, ještě před žádáním o důvěru? 

 

Host (Jan Zahradil):

Já jsem zachytil tu věc z médií. Myslím si, že je to záležitost, která vzbuzuje určité znepokojení v řadách ODS, protože je to považováno za porušení onoho slibu, že pan Vlček odstoupí před případným třetím pokusem. Pokud by. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

No což o to, pane Zahradile, to, to nechme nakonec stranou, pojďme k té praktické věci, když on opravdu rezignuje ještě před tím, než bude vaše vláda žádat o důvěru. 

 

Host (Jan Zahradil):

Pak se tomu zřejmě nedá nijak zabránit. Bude zapotřebí podniknout pokus o zvolení nového předsedy nebo staronového předsedy Poslanecké sněmovny. To si myslím, že tu Sněmovnu může nějakým způsobem, nechci říct, přímo destabilizovat, ale ukázat, jaké je skutečné rozložení sil ve Sněmovně a to je možná ten důvod, proč Sociální demokracie o tu rezignaci pana Vlčka usiluje a proč ji navrhla. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Dnešním hostem 20 minut a Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu je Jan Zahradil, poslanec Evropského parlamentu. Pane poslanče, pojďme ještě k jednomu tématu, které si myslím, že nabývá na důležitosti s tím, jak před sedmi nebo osmi dny začalo předsednictví Německa v Evropské unii. Začalo to půlroční předsednické období, kdy jako jedno z velkých témat je Německem deklarováno oživení debaty o Smlouvě o Evropské Ústavě. Jak by se k tomu úmyslu mělo postavit Česko podle vás? 

 

Host (Jan Zahradil):

Podle mého názoru Česká republika nemá sebemenší důvod, aby stála v nějakém předvoji zemí usilujících o vzkříšení Evropské Ústavy. Ten dokument v tuto chvíli je právně v podstatě mrtvý. Byl zablokován dvěma velmi významnými zakládajícími členskými státy Evropských společenství, tedy Francií a Nizozemskem, v referendech. Já jsem přesvědčen, že v první řadě musí tyto dvě země přijít s nějakým návrhem, zda ten stávající text jsou schopny odblokovat tak, aby ostatní země mohly případně pokračovat v ratifikaci a pokud to možné není, jaký případný jiný text je tady k dispozici, nebo bude v budoucnu k dispozici, o kterém bychom se mohli bavit. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Jenom pardon, rozumím tomu dobře, že by Francie a Nizozemí měly říct, jestli jsou schopny zopakovat referendum? 

 

Host (Jan Zahradil):

Jestli jsou schopny nějakým výsledkem, jakýmkoliv procesem, do kterého já nechci zasahovat ani komentovat, protože to je vnitropolitická záležitost, jestli jsou schopny dospět ke změně toho stanoviska, které už jednou zaujaly. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Rozumím. 

 

Host (Jan Zahradil):

Já si myslím, že to možné není, že tyto země se nemohou k tomu původnímu textu vrátit, takže to, o čem budeme asi vyjednávat v rámci německého předsednictví, je, jaký jiný nový nebo pozměněný text tady může vzniknout, který by pak samozřejmě bylo zapotřebí ratifikovat úplně od začátku, protože by se jednalo o kvalitativně jinou smlouvu. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Je to velké téma pro Německo? Už začalo, začali němečtí diplomaté na tom pracovat? 

 

Host (Jan Zahradil):

Myslím, že pro Německo je to opravdu velké téma, já se toho dokonce trochu obávám, protože se, upřímně řečeno, obávám jistého politického tlaku, který tady může vzniknout, zejména vůči těm zemím, které ještě neratifikovaly, to znamená i vůči České republice. A myslím, že bude ukázkou zralosti naší politické reprezentace a zejména této vlády, pokud tedy bude schválena v Poslanecké sněmovně, jestli tomuto tlaku dokáže odolat. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Rozumím tomu dobře, že ten politický tlak by mohl být v rovině, teď to řeknu opravdu velice jednoduše, vy, pojďte se bavit o ratifikaci a my budeme příjemnější v některých obchodních vztazích například? 

 

Host (Jan Zahradil):

Myslím, že takto to asi nebude, ten, ten výměnný obchod takhle, takhle jednoduchý a brutální není. Ale určitě nám bude naznačováno, nebo té vládě, která v tu chvíli bude u moci, bude naznačováno, že souhlas s ratifikací tu zemi posune někam do příznivého světla v německých očích, zatímco odkládání nebo nesouhlas bude znamenat, že se dostaneme na pomyslnou listinu jakýchsi potížistů. To je ale přesně ten přístup, s kterým podle mého názoru my souhlasit nemůžeme. My jsme jedna z autonomních pětadvaceti členských neboli sedmadvaceti v tuto chvíli členských zemí Evropské unie a máme nárok na to, abychom formulovali své vlastní názory bez ohledu na to, jak se na nás jiná členská země Evropské unie bude dívat. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

A poslední otázka, pane Zahradile. Samozřejmě jsme jednou z rovnocenných sedmadvaceti členských zemí Evropské unie, na druhou stranu nejsme velká země, s kým bychom se případně měli spojit, názorově blízkým pro prosazení našich myšlenek týkajících se Smlouvy o Evropské Ústavě? 

 

Host (Jan Zahradil):

Tak z pouhého výčtu států, které zatím tu smlouvu ratifikovaly, versus těch, které ji neratifikovaly, je celkem zřetelné, kde bychom ty spojence měli hledat. Měli bychom usilovat o nějaký společný postup s těmi zeměmi, které smlouvu doposud neratifikovaly a nemají to ani v úmyslu. Samozřejmě i mezi těmi zeměmi, které to doposud neratifikovaly, jsou ty, které se k té smlouvě staví příznivěji a ty, které ji odmítají úplně. Myslím si, že v té druhé skupině bychom ty spojence našli spíš. 

 

Moderátor (Martin Veselovský):

Tak takových bylo dnešních 20 minut, jejichž hostem byl Jan Zahradil, poslanec Evropského parlamentu. Děkuji, že jste přišel a nashledanou. 

 

Host (Jan Zahradil):

Děkuji za pozvání, nashledanou.