Křehká shoda může vzít zasvé

Z médií

Prezidentské veto návrhu zákona o registrovaném partnerství, již několikátého v pořadí, notně přililo oleje do doutnajícího ohně polemiky mezi příznivci a odpůrci této normy. Dlouhá léta patřím mezi „příznivce“, ale probíhající debatu nijak zvlášť nesleduji, mám pocit, že jsem všechny argumenty už stokrát slyšel. Dá se k tomu ještě přihodit něco nového? 

Nikdo se třeba nezamýšlí nad pravicově ekonomickými argumenty ve prospěch registrovaného partnerství. Jde o vylepšení podmínek pro trvalé (či trvalejší) soužití dvou partnerů (zde téhož pohlaví – kvůli jejich sexuální orientaci), což snižuje pravděpodobnost jejich závislosti na státu například ve stáří, nemoci či obtížné životní situaci. A přispívat ke snižování závislosti lidí na státu je přece úkolem každého pravicového liberála. 

Jinak kolem celé záležitosti vznikají půvabné politické momenty. Tak například za přijetí zákona lobbují dva členové vedení ODS (pražský primátor a já), obvykle popisovaní v médiích jako vždy loajální stoupenci Václava Klause. A naproti tomu prezidenta velebí jeho nesmiřitelný kritik, guru všech protiklausovských iniciativ z minulosti, páter Halík. 

Za pozornost ale stojí zejména postoj premiéra Paroubka, který je skutečnou ukázkou politické nestydatosti. Jeho vláda ještě před časem vyjádřila k tomuto poslaneckému návrhu vážné výhrady, takže nynější podpora návrhu jen dokazuje Paroubkův oportunismus, na rozdíl od prezidenta, který je ve svém odmítavém postoji alespoň konzistentní. 

Když jsem dvakrát (v letech 2000 a 2004) spolupředkládal v Poslanecké sněmovně návrh zákona o registrovaném partnerství, nepamatuji si, že by tehdejší náměstek primátora Paroubek k tomuto tématu vůbec něco řekl, na rozdíl od svých dnešních ohnivých výlevů. Pan Paroubek je totiž zjevně rozhodnut zneužít jakékoliv téma ve svůj prospěch, jen pokud to slibuje volební zisk. A v poslední době se zaměřil na problematiku menšin. 

Napřed byli na řadě Romové. Když před pár týdny jeden z vládních úředníků nehorázně, účelově a zřejmě záměrně obvinil ODS i prezidenta z popírání romského holocaustu za války, premiér jej nejen nemírnil, ale naopak si přisazoval. Teď jsou pro změnu na řadě homosexuálové a pan Paroubek se tudíž stylizuje do role hlavního garanta návrhu zákona, pod nímž jsou podepsáni i poslanci ODS. 

Vím, že v poslaneckém klubu ODS je řada (i když ne většina) těch, kdo s podporou zákona o registrovaném partnerství nemají problém. Dnes jsou však všichni znechuceni chováním pana Paroubka natolik, že zvažují, zda poskytnout své hlasy při novém hlasování. A není se co divit, proč by měli hrát v bezskrupulózní hře předsedy vlády? Vlastním stylem omámený politický „buldozer“ drtí na prach křehký politický konsenzus, který se kolem tak citlivého tématu vytvořil, dělá z něj volební téma a ještě je na to všechno pyšný.