Za dva roky se možná vrátím

Z médií

MF DNES: Jak se vám žije v Evropské unii, která tady už měsíc „řádí“, jak říkají někteří lidé na Hradě? 

Mně se žije pořád stejně, samozřejmě. Nevím, jestli na Pražském hradě mají ten pocit. Já mám dojem, že většině lidí se také žije pořád stejně. A dokonce, že většině lidí se bude žít pořád stejně. 

MF DNES: Proč vlastně tak hlasitý kritik unie jako vy kandiduje do jejího parlamentu? Já samozřejmě ty připomínky mám pořád a asi je nikdy mít nepřestanu, protože když se mi něco na evropské integraci nelíbí, tak to prostě kritizovat budu. Možná právě proto ještě spíš mám daleko větší chuť to ovlivňovat z nějaké pozice, která je k tomu příslušná. 

MF DNES: Vaše protievropská rétorika je poslední dobou jemnější. Je to tak? Já mám spíš pocit, že se obecně posunula nálada ve společnosti a možná i v médiích vůči EU. Protože termín národní zájmy před rokem před dvěma bylo skoro sprosté slovo a kdo s ním operoval, byl automaticky nacionalista. 

MF DNES: Ale třeba ve srovnání s tím, co říká prezident Václav Klaus, jste „povolil“? Já to v tuto chvíli nemůžu posoudit. Myslím si, že to, jak se vyjadřuje pan prezident, mně velmi konvenuje. Když jste ale někde na mítinku, tak to musíte dělat formou nějaké metafory. 

MF DNES: Použil byste třeba metaforu jako někteří lidé z prezidentské kanceláře, kteří přirovnali evropskou vlajku k sovětské? To jsou slova tiskového mluvčího, to ani nejsou slova pana prezidenta, takže tento příklad bych zrovna nepoužíval. 

MF DNES: Vás tedy „nemrazí“ při představě, že by na Hradě vlála modrá vlajka se žlutými hvězdičkami? Aby vlála na Pražském hradě evropská vlajka – to by se mi teda věru nelíbilo. Nemrazilo by mě z toho, ale že by se mi to ukrutně nelíbilo, to je pravda. Nemyslím, že je zrovna nutné, aby vlála evropská vlajka na Pražském hradě. Myslím, že docela stačí, když vlaje na jiných státních institucích. 

MF DNES: Dnes jste stínový ministr zahraničí. Co uděláte, když za dva roky Občanská demokratická strana vyhraje parlamentní volby? Je samozřejmě pravda, že kdyby mi po příštích volbách někdo nabídl funkci ministra zahraničí v české vládě, tak bych z Evropského parlamentu určitě odešel, protože to je funkce, která se samozřejmě neodmítá. 

MF DNES: Takže nyní kandidujete, ale v roce 2006 se možná vrátíte? V tuto chvíli mě velice láká možnost být součástí historicky prvního českého výsadku v Evropském parlamentu. To, co tam budeme dělat, jak se budeme chovat, s kým a jak se bavit, vlastně Česko dokreslí. To je na tom velice lákavé. 

MF DNES: Jste sice favorit, ale nebojíte se, že se vám na poslední chvíli zlomí tyč? Narážíme na váš animovaný předvolební spot, kde volby berete jako skok o tyči. My vůbec nejásáme před tím, než se volby finálně sečtou. Průzkumy jsou hezká věc, ale my jsme si to několikrát zažili na vlastní kůži, že dokud se nespočítají hlasy, tak prostě není nad čím jásat. Nechodím s pocitem vítěze předem a nepoplácávám se na rameno, že už to máme jisté a že už jako není o co bojovat. 

MF DNES: Co by vám mohlo onu tyč z volebního spotu ještě zlomit? Zneklidňuje nás – říci bojíme je silné slovo – apatie voličů. Dodneška se neví, jaká vlastně bude volební účast. Když si projdete všechny průzkumy, tak vám to lítá mezi třiceti až šedesáti procenty. To jsou neskutečné výkyvy a rozptyl. Otázka je, jaký bude nejsilnější motiv, který lidi k volbám nakonec přivede. 

MF DNES: Co to podle vás bude? Na našich posledních billboardech je motiv pro ty, které neoslovuje evropská problematika. Nůžky odstřihávají růži coby symbol ČSSD a nápis: Střihněte si volby. Dáváme tím lidem impuls, aby tyto volby také chápali jako možnost vyřídit si účet s vládou Vladimíra Špidly. 

MF DNES: Kolik myslíte, že vašich kolegů vyskočí o tyči do evropského křesla? Vždy říkám číslo osm, protože z všech průzkumů veřejného mínění vychází, že třetina z 24 českých křesel by pro nás měla být více méně jistá nebo dosažitelná. Takže cokoliv pod osm bude ztráta, cokoliv nad osm jakýsi bonus. 

MF DNES: I když vyhrajete, podle lídra konkurenční ČSSD Libora Roučka stejně nic nezmůžete – v Bruselu vás prý nemají rádi. Pana Roučka beru jako takového maskota těchto voleb. O něm se říká, že je to nejsilnější zbraň ODS. Nechat ho chvíli mluvit, tak nám ty hlasy naskakují samy. Mně nejde o to, jestli mě tam milují, ale respekt jsem si vždy získat dokázal. 

MF DNES: A poslanci bavorské CSU vás respektují? Samozřejmě, bavorská CSU je problém. Ta má v europarlamentu deset poslanců, teď navíc ještě přiostřili rétoriku ústy bavorského premiéra Steubera. To vidím jako problém. 

MF DNES: A co když vás posadí vedle Bernda Posselta, předáka landsmanšaftu a poslance CSU? To se stát nemůže, protože se tam sedí podle abecedy. 

MF DNES: Přesto s ním budete v pravicové frakci Evropských lidovců. Původně vás ani nechtěli vzít kvůli vašim postojům k evropské integraci. Na konci března přijala tato frakce novelu stanov po dohodě s britskými konzervativci. I strany, které nesdílejí některé programové zásady, se mohou stát součástí větve Evropští demokraté. Naším spojencem bude britská konzervativní strana, což je dnes druhá nejsilnější národní skupina v europarlamentu.