Jak je to s tou nezávislostí v eurovolbách

Z médií

Jednu ze dvou eurokandidátek, vnímaných veřejností jako „nezávislé“ (jde o SNK), charakterizoval v MFD 20. 5. její volební lídr – byť nepřímo – takto: moderní, liberálně konzervativní, nekonfesní. Prý taková síla na naší politické scéně doposud chybí. Podle mne sice nechybí, protože takovou silou je ODS, ale o to se s autorem nehodlám přít. Jde spíš o to, jak snadno a rychle je v tomto případě opouštěna amorfní, avšak populární a dobře prodejná nálepka „nezávislosti“ a nahrazována politickým profilem. O férovosti takové změny si můžeme myslet své, ale logiku to má. Na evropské politické scéně ani v Evropském parlamentu nemá „nezávislost“ šanci: je tam místo jen pro zřetelně vyprofilované politické subjekty. Proto také všechny standardní parlamentní politické strany – ať jsou to ČSSD, KDU-ČSL, US nebo ODS – již mají vazbu na některou z konkrétních poslaneckých frakcí Evropského parlamentu. V těchto frakcích také již rok působí jejich pozorovatelé, kteří se po 1. 5. stali dočasnými europoslanci. Kdo a jestli vůbec někdo bude stát o naše „nezávislé“, pokud jeden či dva z nich do EP proniknou, není ovšem doposud známo. Ve sboru o 732 členech nebudou nijak zvlášť atraktivním zbožím. V nejhorším případě se jim může stát, že spadnou do poslanecké skupiny „nezařazených“, což je několik desítek bezprizorných poslanců, o které nikdo nestál, a tudíž zůstali stranou bez jakéhokoliv vlivu jako kuriozita. Zdá se však, že o vliv v Evropském parlamentu v tomto případě příliš nejde. Spíše jsme svědky dalšího pokusu, jak pod nálepkou „nezávislosti“ a pomocí evropských voleb vytvořit nějakou novou „čtyřkoalici“. V eurovolbách se tak hraje i o příští rozložení sil na domácí politické scéně – možná i o to, zda se po příštích parlamentních volbách udrží u moci stávající vládní slepenec, v němž mizející US- DEU nahradí někdo jiný. Mějme to na paměti.