Rozhovor pro BBC

Z médií

U mikrofonu je Václav Moravec. V parlamentním studiu BBC pak první místopředseda Občanské demokratické strany, stínový ministr zahraničí Jan Zahradil. Přeji vám hezký, dobrý den.

Dobrý podvečer.

Existuje podle Jana Zahradila nějaký výrazný neúspěch občanských demokratů, jako opoziční strany, který byste si měli přiznat?

Určitě. Neúspěchů v opozici zažijete víc než dost, obzvláště když máte pouze padesát sedm poslanců z dvou set a já myslím, že především minulý týden, a to je nutné si přiznat, ODS zažila sérii neúspěchů při nejrůznějších hlasováních. Bohužel.

Jako například?

Samozřejmě se jednalo o celou sérii pozměňovacích návrhů, týkajících se změny zákona o dani z přidané hodnoty. Potom se jednalo o některé personální volby, konkrétně do orgánů pozemkového fondu konsolidační agentury a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ale jestli to byl, nebo nebyl neúspěch pro ODS, není zase až tak důležité. Spíš jde o to, jestli to byl, nebo nebyl neúspěch pro celou Českou republiku.

Považuje Jan Zahradil ODS za úspěšnou opoziční stranu? Ano, nebo ne?

Myslím, že ano, a to bez ohledu na to, co jsem řekl před chvílí. Každá opozice se samozřejmě musí připravit na to, že bude v parlamentu některá hlasování prohrávat. Já mám ale pocit, že je nás vidět, je nás slyšet a že jsme schopni předkládat programové alternativy k programu vlády.

Loni jste se neúspěšně pokusili vyvolat v Poslanecké sněmovně hlasování o nedůvěře vládě. Zmiňované hlasování byste neoznačil slovem neúspěch?

Myslím, že ne. To hlasování bylo podle mého názoru nezbytné z jednoho důvodu. Bylo zapotřebí prokázat, jestli vláda má, nebo nemá většinovou podporu ve sněmovně. Ukázalo se, že ten náš tlak tu sto jedničku sehnal do houfu, ale zároveň se ukázalo, a na tom trvám a myslím, že to prokázaly následující měsíce, že ta jejich vnitřní soudržnost je velmi vratká a bez působení nějakého vnějšího tlaku se ta vláda okamžitě začíná vnitřně rozpadat na nejrůznější frakce, skupinky, bojující klany a podobně.

Znamená to tedy, že tím vnějším tlakem, tedy tlakem ODS, utužujete vládu?

Ne, to určitě ne. Myslím si ale.

Tak to vyznělo.

Ano, to je možné, že to tak vyznělo, ale v každém případě si myslím, že bylo důležité ukázat, že tato vláda drží pohromadě pouze silou toho, co je na ní vyvíjeno z venku, nikoliv žádnou programovou nebo personální soudržností, a to znamená, že ta slabost vlády například mimo jiné i tím hlasováním o důvěře, nebo nedůvěře, byla poměrně, řekl bych, plasticky vyjevena na veřejnost.

Pane místopředsedo, nepodcenili občanští demokraté situaci v Poslanecké sněmovně podruhé, když si nezajistili dostatek hlasů pro konání mimořádné schůze dolní parlamentní komory o obsazování postů v Evropské unii? Ano, nebo ne?

Slovo nezajistili, je přesně to slovo, na kterém celá ta vaše otázka stojí. Je tady sto jedna poslanců vládní koalice, po minulém týdnu musím ještě dokonce tvrdit, že těchto sto jedna poslanců je jištěno několika hlasy, a to je vždycky blíže neurčený počet, ale několika hlasy poslanců komunistických, to se minulý týden jasně ukázalo, no, a proti nim stojí v podstatě jako jediná čistá opozice padesátisedmičlenná frakce ODS, takže o nějakém zajišťování nemůže být ani řeči, ale myslím, že tím, co dnes vláda předvedla, to znamená, že odmítla zařadit tento jediný bod na program mimořádné schůze, se pouze sama zostudila jak před sebou, tak před veřejností.

Promiňte, nezostudila se Občanská demokratická strana, když nebyla schopná si najít pro mimořádnou schůzi dostatek hlasů, aby ten bod byl vůbec projednáván, jediný bod, který jste navrhli.

Myslím, že nikoliv. Myslím, že se zostudila vláda. Myslím, že občané se teď mohou po právu ptát, proč vláda není schopna otevřeně veřejnosti a zástupcům této veřejnosti ve sněmovně sdělit, podle jakých kritérií vybírá české zástupce do důležitých institucí Evropské unie.

Připomeňme, co konkrétně se tedy ve sněmovně odehrálo. Předseda dolní parlamentní komory Lubomír Zaorálek sice na úterý svolal mimořádnou schůzi na žádost poslanců ODS. Poslanci ale neschválili program, a tak se vlastně schůze nekonala, což předsedu ODS Vlastimila Tlustého rozlítilo.

Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS (zvukový záznam):

Zaprvé mi dovolte jménem poslaneckého klubu ODS konstatovat, že bylo odmítnuto jednat o závažné otázce, neboť Česká republika nebude obsazovat v Bruselu tak, jak se možná leckdo domnívá, jenom post komisaře, ale i zastoupení v Evropské investiční bance, v soudním dvoře, v účetním dvoře a po 1. květnu v celé řadě dalších institucí, jejichž seznam je v tuto chvíli znám a není pravda argument, který tady minule byl uveden, že nelze jednat, protože není znám. To zaprvé. Za druhé dokonce bylo odmítnuto, s odkazem na jednací řád, vyslechnout si informaci, proč si myslíme, že je důležité jednat a proč by celá politická scéna měla nalézt dohodu o společném postupu při vysílání našich zástupců do Evropské unie, protože jsou to zástupci celé České republiky, nejenom vládní koalice s převahou jednoho hlasu v této Poslanecké sněmovně.

Argumentoval v Poslanecké sněmovně předseda frakce ODS Vlastimil Tlustý. Můžete, Jane Zahradile, stručně, jasně a pokud možno zase výstižně odpovědět na otázku, jaké závěry vaše strana vyvodí z toho, že byla odmítnuta myšlenka mimořádného jednání sněmovny o obsazování postu v Evropské unii?

Takové závěry, které budou odpovídat cíle našich padesáti sedmi hlasů ve sněmovně a bezesporu se s veřejností nejrůznějším způsobem, ať už pomocí naší webové stránky, pomocí nejrůznějších schůzí, pomocí poslaneckých dnů a jiných nástrojů, které máme k dispozici, se s veřejností podělíme o naše obavy z toho, jakým způsobem vláda postupuje při obsazování funkcí v institucích Evropské unie. Slova pana kolegy Tlustého, myslím, hovořila jasně. Skoro by se mi chtělo poděkovat vaší stanici za to, že to odvysílala v plném znění, protože já myslím, že to musí být jasné naprosto každému. Vláda něco skrývá, protože asi má co skrývat.

Promiňte, pokud byste měl být konkrétnější v tom, jak se zachováte v budoucnosti, uvažujete například o tom, že byste odmítli vládou nabízené konzultace o obsazování dalších klíčových pozic?

Konzultace v tom duchu, v jakém je vláda zatím prováděla, skutečně nejsou ničím, co by nás zajímalo. My máme zájem.

Zatím jste ale vždy se zúčastnili těch schůzek, ať už vy, jako místopředseda ODS, nebo Mirek Topolánek.

Já myslím, že s tím je teď konec. My máme zájem s vládou jednat, vyjednávat o konkrétních osobách a vyjednávat o kritériích, která budou uplatňována na tyto konkrétní osoby. Nemáme zájem na tom, abychom ex-post byli seznamováni s tím, že vláda takto rozhodla a nám nezbývá, než to vzít na vědomí a.

Tedy na žádnou další schůzku, kde už bude nějaký kandidát ODS, nepřijde a bude ji bojkotovat.

Na žádnou další schůzku ex-post ODS nepřijde. Jsme ochotni se zúčastnit jakéhokoliv jednání, kde se bude o kandidátech skutečně vyjednávat, kde bude každá strana moci přijít s vlastními návrhy a kde se bude podle objektivních kritérií zkoumat, zda ten nebo onen návrh je nejvhodnější na tu nebo onu funkci. Odmítáme to, co se stalo jak při první, tak při druhé nominaci na post evropského komisaře, kde vláda si cosi uškudlila v přítmí koaličních kabinetů nebo kuloárů a pak s tím pod rouškou jakési konzultace seznámila nejsilnější opoziční stranu. Takovéto manýry už skutečně tolerovat nebudeme.

Premiér Vladimír Špidla na adresu ODS v Poslanecké sněmovně řekl, že se mimořádnou schůzí pokoušela o obstrukci. Tady jsou Špidlova slova:

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvukový záznam): 

Je samozřejmé, že vláda předloží požadovanou zprávu nebo respektive její předseda předloží požadovanou zprávu v rámci následující řádné schůze. Zprávu, která bude vybavena odpovídajícím sněmovním tiskem a o které budeme moct vést rozpravu hodnou Parlamentu České republiky.

Řekl v Poslanecké sněmovně premiér Vladimír Špidla. Jednoduchá otázka. Proč bylo nutno svolávat mimořádnou schůzi, na místo toho, aby bylo vaše téma probráno na schůzi řádné?

To je velmi jednoduché. Další řádná schůze začíná za tři neděle, to znamená 22. března, a my se velmi obáváme, že do 22. března bude rozhodnuto o některých dalších pozicích, které budou obsazeny konkrétními lidmi, aniž bychom do toho mohli jakkoliv promluvit. Jak jistě víte, ti lidé mají na ta místa nastoupit od 1. května, takže čas se krátí a my bychom co nejdříve rádi znali odpovědi na naše otázky. To je.

To nešlo, promiňte, to nešlo rozšířit zasedání, které právě probíhá a navrhnout další bod? To nešlo?

To samozřejmě, pane redaktore, šlo a já doufám.

Tak proč jste to neudělali?

. já doufám, že víte, já doufám, že proboha víte, že jsme to udělali a že tento bod byl zamítnut vládní koalicí a právě proto jsme byli donuceni sáhnout k neobvyklému prostředku, ale jedinému, který nám v té chvíli zbývá, a to je svolání mimořádné schůze. My jsme přece během řádné schůze minulý a předminulý týden žádali, aby to bylo zařazeno jako řádný bod. Vláda to odmítla. Nezbylo nám tedy, než požádat o svolání mimořádné schůze.

Já jsem zaregistroval pouze to před čtrnácti dny, že jste to navrhli. Proč jste se o to nepokusili ještě například minulý týden, koncem minulého týdne. A jsme zase u toho, že jste si nezajistili dostatek hlasů, tak proč pak svolávat mimořádnou schůzi, když nemáte tu podporu ani na řádné schůzi?

Pane redaktore, já předpokládám, že tady nemusím donekonečna opakovat argument, že máme ve sněmovně padesát sedm hlasů, což nepředstavuje většinu v Poslanecké sněmovně. Přesto s těmito padesáti sedmi hlasy nevidím jediný důvod, proč bychom neměli usilovat o zařazení toho nebo onoho bodu na jednání Poslanecké sněmovny, když to považujeme za důležité. Předpokládal jsem a předpokládali jsme, že je možné, a podle některých náznaků například z Unie svobody nebo z KDU-ČSL, to dokonce bylo pravděpodobné, že někdo z těchto dvou stran se přidá k našemu hlasování a že tudíž zařazení tohoto bodu na mimořádnou schůzi bude odhlasováno. Nakonec se vládní koalice, stejně jako tomu bylo v tom takzvaném kondomovém případě z minulého týdne, semkla v jeden šik, shodila to pod stůl. Dobře. My to bereme na vědomí. Nějaký signál vůči veřejnosti to určitě vysílá. Prostě, mají, co tajit, je to evidentní.

Víte, proč vám kladu tu otázku? Ze zcela jednoduchého důvodu. Protože premiér Vladimír Špidla v rozhovoru pro BBC zcela jasně říká, že ODS chtěla pouze obstruovat, je podstatnější teď probírat další zákony a premiér Špidla chce mít bod obsazování postů v Evropské unii dobře připravený a chce vám předložit sněmovní tisk na další schůzi. Ne takto zhurta, jak řekl BBC premiér Vladimír Špidla.

Tak ten argument na první pohled vypadá velmi hezky, ale bohužel já panu premiérovi nevěřím v tuto chvíli ani slovo. Zejména poté, co jsem se přesvědčil, že minulý týden v pondělí neříkal pravdu a nehrál čistou hru s vlastním poslaneckým klubem, pokud šlo o tu druhou nominaci na eurokomisaře. Já myslím.

Promiňte, já bych tady vstoupil vám do řeči, hned se ještě dostaneme k argumentům premiéra Vladimíra Špidly. Když mluvíte o tom, že Vladimír Špidla nehrál čistou hru. Předseda poslaneckého klubu Vlastimil Tlustý k tomu v úterý ve sněmovně řekl:

Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS (zvukový záznam):

ODS veřejně informovala a výslovně informovala předsedu vlády, že při jednání je ochotna jednat i o jiných kandidátech, než které sama nominovala. Výslovně uvedla, že je připravena hledat mezi kandidáty ostatních, to znamená nejenom ODS, ty, kteří by byli pro celou českou veřejnost přijatelní. Přesto klub sociální demokracie byl informován v opačném smyslu, byl informován, že takové jednání nemá smysl, protože ODS trvá na jediném, tj. svém kandidátovi a dovolte mi tady uvést, že to není pravdivá informace.

Úterní slova předsedy poslanců ODS Vlastimila Tlustého. Vy, Jane Zahradile, mluvíte stejnou řečí, což je celkem logické, ale může tady vzniknout námitka. Zda občanští demokraté neblamují veřejnost, když se nikdo z poslanců ČSSD neozval, že byl oklamán.

Já myslím, že poslanci ČSSD v tomto případě zachovávají stále ještě loajalitu svému předsedovi. Já jsem se s řadou poslanců ČSSD na toto téma bavil. Já myslím, že dost přesně vím, co zaznělo na jednání klubu ČSSD na téma eurokomisař minulý týden a mohu pouze říci, že to, co říkáme my, je podle veškerých dostupných indicií pravda. Pan premiér prostě.

Promiňte, ale to v každém případě nezní tak věrohodně, když se za to ti poslanci nepostaví. Veškeré informace veřejně dementují, že by byli oklamáni premiérem Špidlou.

Já myslím, že poslancům ČSSD je zapotřebí v tomto ohledu rozumět a mám dojem, že to navazuje na to, co jsem řekl na začátku, když jste se mě ptal na to hlasování o důvěře vládě. V těch krizových momentech se ti lidé prostě zcuknou za tou vládou a zcuknou se za tou stojedničkovou koalicí. Někteří z důvodů obav o vlastní existenci. Někteří z důvodu obav, že by mohly být vyvolány předčasné volby. Takže v každém případě je tady, řekl bych, určitý tlak z vnějšku, který tu koalici nějakým způsobem udrží pohromadě, ale.

Zkrátka mají strach z předčasných voleb, proto si za svými názory veřejně nestojí poslanci ČSSD. Můžete zmínit jména poslanců, se kterými jste mluvil a naznačili vám, že s nimi premiér nehrál čistou hru?

To bezesporu nemohu a předpokládám, že ode mě ani neočekáváte, že bych zveřejňoval své kanály, kterými čerpám informace zevnitř sociální demokracie.

Možná by to byly ucpané kanály, pokud byste zveřejnil ta jména a.

Já bych nerad některým lidem dělal větší potíže, než už v tuto chvíli v této straně mají.

A teď ta jednoduchá otázka, jak argumentuje premiér Špidla v rozhovoru pro BBC, tedy tím, že chce probrat onu věc obsazování postů v Evropské unii na příští schůzi, tak podle vás tím chce oddálit čas, aby si vládní koalice prosadila další kandidáty?

Je to velmi pravděpodobné, protože ten čas skutečně kvapí a za tři neděle, podle mého názoru, už určitě několik dalších nominací ze strany vlády, pokud jde o evropské instituce, bude na světě, bude schváleno, projde usnesením vlády a potom samozřejmě nebude o čem se bavit. Já myslím, že strategie pana premiéra je jasná, nacpat co nejvíce svých lidí tam, kam to jenom půjde a ex-post informovat sněmovnu o tom, že tak učinil bez toho, aniž by to s kýmkoliv předem konzultoval.

Můžete být konkrétní a říci argumenty a důkazy, které máte k dispozici, které lidi a kam chce Vladimír Špidla, jak říkáte, nacpat před tím, než se probere vaše téma na řádné schůzi v Poslanecké sněmovně?

Mám v tomto směru podezření, pokud jde o argumenty, velmi rád bych se býval zeptal pana premiéra na některé otázky právě během dneška. To mi bohužel nebylo umožněno. Velmi rád bych se ho například zeptal, zda je pravda, že došlo k dohodě uvnitř koalice, že funkce eurokomisaře připadne kandidátovi sociální demokracie, funkce viceprezidenta Evropské investiční banky kandidátovi Unie svobody a funkce generálního ředitele jednoho z těch generálních direktorátů v Evropské komisi zástupci KDU-ČSL. Tato otázka bohužel nemohla být položena, protože, jak víte, k té schůzi nedošlo.

Kdybyste poslouchal BBC, tak tato otázka byla několikrát položena i v tomto pořadu a všichni představitelé všech tří stran to odmítli, ať už vicepremiér Petr Mareš, místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach, ale i Cyril Svoboda. To znamená, že podle všeho taková dohoda, alespoň oni tvrdí, že neexistuje.

Ano, to je výborné, že to řekli do BBC. Bylo by ještě lepší, kdyby sebrali tu odvahu a řekli to na veřejném zasedání do mikrofonu Poslaneckých sněmoven tak, aby z toho mohl být pořízen oficiální stenozáznam a my jsme potom mohli tu realitu, která nastane, konfrontovat s tím, co pan premiér do toho mikrofonu řekne.

Promiňte, vy jste viděl nějakou dohodu, že se na takovou dohodu chcete ptát nebo fabulujete?

Pane redaktore, já jsem takovou dohodu samozřejmě neviděl. Já jsem četl spekulace o této dohodě a já jsem četl spekulace o tom, že Ivan Pilip, aniž by ještě prošel usnesením vlády, tedy aniž by byl oficiálně schválen, je v tuto chvíli již podporován nebo je mu vyjednána podpora v některých dalších státech, které do Evropské unie vstupují. Já se.

Dovolte.

. ptám, jak je možné, že kandidát, který ještě není oficiálním kandidátem české vlády a neprošel usnesením vlády, již vystupuje nebo je s ním nakládáno, jako by tímto oficiálním kandidátem byl.

Když mluvíte o spekulacích, vy jako politik dáváte na spekulace, a to jsou spekulace, které jste četl v novinách nebo jak se k vám dostaly?

To jsou spekulace, které jsem četl v otevřených zdrojích, tedy v novinách, a jsou to spekulace, ke kterým se může dostat naprosto každý. Já předpokládám, že i novináři si své zdroje ověřují, že si nevycucávají zprávy z prstů a předpokládám, že když si v seriózním deníku přečtu úvahu, že takováto kombinace existuje, tak že na tom asi něco bude a že máme právo se na to zeptat na zasedání Poslanecké sněmovny.

Pojďme tedy k těm dalším postům, významným postům v Evropské unii, které má šanci Česká republika obsadit. Podle vicepremiéra, ministra zahraničí Cyrila Svobody má Česká republika téměř jistou pozici viceprezidenta Evropské investiční banky. Sám Svoboda řekl BBC, že žhavým kandidátem je bývalý ministr financí, bývalý předseda US-DEU Ivan Pilip. Tady jsou slova vicepremiéra Cyrila Svobody.

Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, místopředseda KDU-ČSL (zvukový záznam):

A pokud jde o Ivana Pilipa, Ivan Pilip nakonec získal podporu celé regionální skupiny, to znamená Maďarska, Slovenska, Česka a z části také, i nakonec Polska, o tom se teda diskutovalo, protože jeho životopis, jeho vybavenost jazyková, jeho zkušenosti vedly k tomu, že nakonec dostal takhle širokou podporu vícero států a opět opakuji, na to nestačí, že je členem Unie svobody-Demokratické unie, protože to nikoho nezajímá ani v Maďarsku, ani v Polsku, ani na Slovensku, to nikoho nezajímá. Zajímá, jaká je jeho schopnost, jeho životopis, jazyková vybavenost, znalost problematiky, takže je žhavým kandidátem, ale opět opakuji, protože obstál v této soutěži, nikoliv proto, že by byl členem té či oné politické strany.

Říká v rozhovoru pro BBC vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda. Vy jste, Jane Zahradile, mluvil už minulý týden, teď cituji doslova, o trafice v Evropské investiční bance pro bývalého předsedu US-DEU Ivana Pilipa. Chcete tím zpochybnit to, co říká vicepremiér Svoboda, že Ivan Pilip je celou regionální skupinou považován za kvalitního kandidáta?

Já se velmi směji slovům pana místopředsedy vlády Svobody. Já bych chtěl především od něj vědět, a zase škoda, že jsem se na to nemohl zeptat dnes během té schůze, jestli pan Svoboda tuto podporu vyjednával pro oficiálního kandidáta Vlády České republiky Ivana Pilipa, který by byl na tuto funkci schválen usnesením vlády, anebo jestli vyjednával tuto podporu pro soukromou osobu Ivana Pilipa, který zatím s oficiální kandidaturou nemá nic společného. My.

Podle vás tedy vláda postupuje špatně. Že nejdříve měla odhlasovat Ivana Pilipa, když už, a pak mu vyjednávat podporu?

Samozřejmě, že vláda, pokud někoho chce nominovat na jakékoliv místo související s naším postavením v Evropské unii, tak to musí udělat oficiálně, to znamená, usnesením vlády. Potom, když je tento kandidát takto oficiálně potvrzen, tak ho může nějakým způsobem /nesrozumitelné/ přes ten nebo onen stát nebo přes toho nebo onoho spojence, ale není možné, aby to bylo naopak a dodávám.

Chcete tím říci, že je to v rozporu i s nějakým normativním řádem? Nechci říci Správním řádem České republiky, ale že to je v rozporu s nějakými normativními postupy?

Nejsem si jist, jestli je to možno označit jako za jednání v rozporu s normativními postupy, ale v každém případě je to v rozporu s obvyklými zvyklostmi, jaké platí při nominování do takových funkcí. A ještě k tomu dodám, že moudrá vláda a prozíravá vláda by samozřejmě při obsazování takovéto funkce stála o předběžné jednání předem, zdůrazňuji slovo předem, s opozicí nebo alespoň s významnou částí opozice, aby pro takového kandidáta zajistila podporu napříč politickými stranami. A to, že určitě ODS není tou stranou, která by v každém případě a za všech okolností chtěla blokovat návrh přicházející z vládní koalice, to si myslím, že mohu dokázat na některém z dalších příkladů. Například na příkladu, který se týká obsazení české funkce v Evropském soudním dvoru.

Kde podporujete kandidáta vlády?

Já jsem se dozvěděl z novin, což považuji zase za neuvěřitelnou ostudu vlády, z novin, že vláda nominovala na tuto funkci pana doktora Malenovského. Myslím si, že jméno doktora Malenovského je jméno úctyhodné. Je to odborník, znalec mezinárodního práva a je to člověk, který mimo jiné, před tím, než byl v Ústavním soudu, tak také působil jako český velvyslanec při Radě Evropy. Já se ptám a žasnu nad tím, nerozumím tomu, proč vláda s touto nominací neseznámila parlamentní opozici předem, protože v tomto případě mohu celkem jistě zaručit, že ODS nejenže by neměla problémy s jménem doktora Malenovského, ale že bychom ještě byli schopni ho explicitně podpořit, a tudíž by bylo jasné, že tento kandidát se těší podpoře napříč politickým spektrem. Takto.

Pokud by vám, ano, pokud by vám vláda oznámila Ivana Pilipa jako kandidáta do Evropské investiční banky, toho byste podpořili?

Já jsem přesvědčen, že s podporou Ivana Pilipa bychom samozřejmě měli problémy. Ne proto, že by někdo pochyboval o jeho odborných zdatnostech, které tady vyjmenoval ministr Svoboda, bezesporu jeho jazyková vybavenost není malá a jako bývalý ministr financí tu finanční problematiku také zvládá, ale velmi se obávám, že Ivan Pilip je přesně součástí toho obchodu, o kterém jsem tady hovořil. Jedna funkce pro sociální demokracii, jedna pro US-DEU, jedna pro KDU-ČSL, a to je pro nás nepřijatelné.

To je základní překážka, proč by Ivan Pilip neměl vaši podporu?

Myslím si, že základní překážku, a pokud by tomu tak bylo, tak by to samozřejmě byla základní překážka, by byla skutečnost, kdyby se potvrdilo, že takovýto obchod v rámci vládní koalice existuje, že by byl skutečně učiněn a že si tyto tři strany tyto tři jmenované posty takto rozdělily.

V případě, že by se to neukázalo, tak by měl Ivan Pilip vaši podporu?

Já podmiňuji toto vyjádření, konečné vyjádření k Ivanu Pilipovi tou skutečností, kterou jsem řekl před tím a protože mám silné podezření, že to tak je, a protože mám silné podezření, že se vyjednávalo o podpoře Ivana Pilipa ještě předtím, než se stal oficiálním kandidátem české vlády, protože usnesení vlády, pokud jsem správně informován, v tomto směru ještě není, tak mám za to, že je teď nadbytečné, abych zacházel dále, než jsem řekl.

Počkejte. Jen zajděte. V případě, že by premiér Vladimír Špidla, předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek a vicepremiér a předseda US-DEU Petr Mareš veřejně od mikrofonu řekli, že žádná dohoda o rozdělení tří klíčových pozic mezi třemi stranami vládní koalice neexistuje, tak byste dali podporu Ivanu Pilipovi?

Otázkou je, zda takovémuto veřejnému prohlášení nebo deklarovanému prohlášení se dá, v jejich případě, věřit. Já otevřeně říkám, že mu nevěřím.

Vy si myslíte, že ta dohoda zkrátka je.

Já se domnívám, že ta dohoda prostě existuje a že bude bohužel realizována a že je na parlamentní opozici, v tomto případě ODS, aby tuto dohodu odhalila a aby veřejnosti jasně sdělila, že tady dochází k rozdělování funkcí uvnitř institucí Evropské unie na základě stranického klíče a na základě dohody vlády, nikoliv na základě nějakých jiných kritérií. Ta kritéria potom slouží už jenom jako pomocná.

Jak tu dohodu chcete odhalit?

Já myslím, že to samozřejmě bude těžko odhalitelné v tom smyslu, že by existovala nějaká dohoda na papíře, ale pokud se dostaneme do situace, kdy funkci evropského komisaře zaujme člověk nominovaný sociální demokracií a proválcovaný vládou, pokud zaujme funkci v Evropské investiční bance člověk, který zcela jasně pochází z líhně US-DEU a pokud navíc ještě funkci jednoho z těch generálních ředitelů zaujme člověk, který v tuto chvíli je hejtmanem KDU-ČSL, tak bude očividné, že taková dohoda existovala.

Promiňte, ale vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda odmítá, že by Česká republika měla jisté místo generálního ředitele Evropské komise. Celkem z těch deseti přistupujících zemí bude jenom osm míst, to znamená, že na dvě země se nedostane. Navíc Cyril Svoboda v rozhovoru pro BBC ještě říká, že každý stát, kterému nakonec připadne jedno místo generálního ředitele Evropské komise, tak bude muset dát dva kandidáty. Ti kandidáti budou muset projít normálním výběrovým řízením, testy a vybere si teprve Evropská unie.

Je milé, že mi, pane redaktore, tlumočíte slova ministra zahraničí Cyrila Svobody. Mně nezbývá, než se zeptat nahlas, proč ministr zahraničí Cyril Svoboda to, co vy mi tady teď tlumočíte, nebyl schopen a ochoten říci na mikrofon veřejně, otevřeně v Poslanecké sněmovně. K tomu byl určen ten bod, který jsme se dnes pokusili zařadit na jednání. Já to.

Promiňte, ale vy jste také, promiňte, vy jste místopředsedou zahraničního výboru, zase mi neříkejte, že vše stojí a padá se zasedáním, s plénem. Nemáte příležitost, abyste se zeptal na zahraničním výboru?

Tak já vám sděluji, že na zahraničním výboru žádný takový bod nebyl zařazen. Nebyl zařazen ani na výboru pro evropskou integraci a ministr zahraničí se vůbec neobtěžoval, aby na jakýkoliv výbor s informacemi tohoto typu dorazil a aby je vůbec předložil třeba i v písemné podobě.

Pak, promiňte, ale od toho je snad vedení toho zahraničního výboru. To znamená, že Vladimír Laštůvka a vy, jako místopředseda, nejste tak schopní, abyste si vynutili, když tedy tvrdíte, že Cyril Svoboda, Vladimír Špidla vám zabraňují být informováni, abyste si vy, jako šéfové výboru, vynutili ty informace?

Pane redaktore, to si snad děláte legraci. To je přece povinnost ministra zahraničí a není naším úkolem se ho doprošovat. My jsme se pokusili v tuto chvíli řešit situaci tak, jak jsme uznali za vhodné, to znamená, napřed to zařadit na schůzi řádnou. Když to neprošlo, tak na schůzi mimořádnou. To také neprošlo. Z toho tedy vyvozujeme, že vláda nemá zájem ani na výborech, ani na plénu o tom jakkoliv mluvit. Z toho tedy vyvozujeme další závěr, že vláda chce nebo má v této věci co utajovat.

Konstatuje místopředseda občanských demokratů, stínový ministr zahraničí Jan Zahradil. Děkuji za třicet minut, které jste věnoval BBC. Na shledanou.

Na shledanou.