Host pořadu Press klub

Z médií

Moderátor (Ondřej Hejma):Ano, je to tak, vážení posluchači, je tady pondělní Press klub na Frekvenci 1 a mým hostem je první místopředseda ODS a lídr kandidátky této strany do Evropského parlamentu, poslanec Jan Zahradil. Já vás vítám ve studiu. 

Host (Jan Zahradil):Dobrý večer. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Pane poslanče, viděl jste Želary? 

Host (Jan Zahradil):Neviděl, musím se přiznat. Ale slyšel jsem něco o tom, že ten Oskar nám unikl. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Ano, to jste slyšel správně a když jste neviděl Želary, co jste viděl? Viděl jste nějaký český film, má poslanec čas se podívat do kina? 

Host (Jan Zahradil):Český film z poslední doby si nemohu vzpomenout, že bych nějaký viděl, viděl jsem v lednu film nečeský, to byl třetí díl Společenstva prstenu, od té doby jsem v kině nebyl. 

Moderátor (Ondřej Hejma):A když jsme u té kultury, tak v médiích probleskla zpráva, že ODS připravuje předvolební kapelu, kterou povede poslanec Bartoš a že jste údajně byl i osloven jakožto potencionální hráč na bicí nástroje. 

Host (Jan Zahradil):To je sice pravda, ale tuto nabídku jsem musel s díky odmítnout, protože po 25 letech nesezení za bubny bych už nezahrál ani čtyři a navíc ještě s takovým těžkým profesionálem, jako je pan kolega Bartoš, který dosahuje téměř kvalit řekl bych studiového hráče já si nehodlám uříznout ostudu. Nerad bych dopadl jako pan exprezident v Café Louvre s tou foukací harmonikou. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Říká poslanec Jan Zahradil, my si poslechnem jeho krátký životopis a pak se podíváme, jak to vypadá v nejvyšších patrech naší politiky. 

Ukázka:Inženýr Jan Zahradil se narodil v Praze, kde také vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou a svou kvalifikaci začal uplatňovat ve výzkumu. Záhy se ale zapojil do práce v Občanském fóru a v roce 1991 vstoupil do ODS. Od roku 1998 je poslancem českého Parlamentu se specializací na zahraniční politiku. Vloni se stal jedním ze tří zástupců České republiky v Evropském konventu, kde se podílel na teoretických diskusích o budoucnosti Evropské unie. Jan Zahradil je místopředsedou ODS, je ženatý, má dvě děti a v březnu mu bylo 40 let. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Pojďme se podívat rovnou do českého Parlamentu. Dnes Výkonná rada ODS přijala usnesení, ve kterém opět velice tvrdě kritizuje Špidlovu vládu za to, že zvyšuje nezaměstnanost, zadlužení a tak dále. To není poprvé, co tu vládu tak kritizujete a samozřejmě posluchač se musí ptát co s tím budete dělat? Stačí jenom kritizovat, máte nějakou možnost s tím něco dělat? 

Host (Jan Zahradil):V tuto chvíli máme možnost, která reálně odpovídá naší síle v Parlamentu, to znamená 57 hlasům. Za druhé k tomu musím dodat jednu povážlivou skutečnost z minulého týdne. Ukázalo se, že při těch rozhodujících hlasováních je vládní koalice od minulého týdne jištěna komunisty. Je to celkem jasně patrné z toho, že vždy při těch rozhodujících hlasováních jeden až dva členové komunistického klubu buďto chybí ve Sněmovně, nebo jsou vypnuti z hlasování, tím se snižuje kvórum a tím samozřejmě se minimalizuje riziko, že kdyby náhodou někdo z vládní koalice chyběl, tak že ten hlas scházet v tom konečném hlasování nebude. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Dejme tomu, že to je vaše konstrukce, ale jak si ji vysvětlujete, protože taková věc, kdyby to byla pravda, by asi nebyla náhodná? 

Host (Jan Zahradil):Já myslím, že pravda to je, myslím si, že to souvisí s vnitřními poměry jak ve vládní koalici, tak v nejsilnější vládní straně, tedy ČSSD a myslím, že to dokumentuje jednu skutečnost. Vláda je v tuto chvíli v takovém stavu vnitřního rozvalu, že už musí hledat spojence úplně všude. 

Moderátor (Ondřej Hejma):A proč by komunisté podporovali právě sociální demokraty, kteří jsou jejími největšími rivaly v boji o levicového voliče? 

Host (Jan Zahradil):Já myslím, že to je velmi jednoduchá úvaha, velmi jednoduchý kalkul. Preference komunistů jdou nahoru, preference sociální demokracie jdou dolů a čím déle tato situace bude pokračovat, čím déle bude sociální demokracie u moci, čím déle se bude diskreditovat tím, že je u moci, tak tím to pro komunisty bude lepší. Já myslím, že komunisté se v této věci chovají velmi racionálně a že se vlastně snaží vylovit rybník, který by za normálních okolností patřil sociální demokracii. 

Moderátor (Ondřej Hejma):To jste mi svým způsobem nahrál na další otázku, protože podobné věci se říkají i o Občanské demokratické straně, že jí vlastně tento stav vyhovuje, že stačí vládu kritizovat, tak se, jak vy říkáte, sama diskredituje a kdo by jak se říká do té rakve lezl, protože ty nepopulární změny, které jsou teď na programu by asi musela dělat každá vláda, tak jak vyvrátíte to obvinění ODS z podobné nečinnosti a z podobného kalkulu, že jim vlastně tahle, že vám tato situace vyhovuje? 

Host (Jan Zahradil):Souhlasím s tím, že každá vláda, ať už vláda levicová nebo pravicová, by musela dělat reformy, zejména tedy v oblasti veřejných financí. Myslím si, že vláda za účasti ODS by dělala reformy důkladnější a koncepčnější, že by to nebylo pouhé zdražování a přesunování položek daně z přidané hodnoty z jedné sazby do druhé, ale to samozřejmě budeme mít možnost dokázat až ve chvíli, kdy v té vládě budeme skutečně sedět. V tuto chvíli musím jenom opakovat, že naše síla v Parlamentu, který má 200 členů, je 57 poslanců. 

Moderátor (Ondřej Hejma):To víme. Čili se zcela jasně ukazuje, že tato vláda má velice reálnou šanci dožít se konce svého mandátu, ale pojďme se teď podívat na takovou, vy obviňujete vládu z toho, že zvyšuje nezaměstnanost. Na Slovensku teď vidíme kritický případ situace Romů, kdy v těch oblastech, kde oni žijí, je obrovská nezaměstnanost, došlo ke snížení sociálních dávek, možná s ušlechtilými úmysly, ale ten důsledek je takový, že jsou tam bouře, hladové bouře, rabování, mluví se o exodu Romů ze Slovenska. Neobáváte se, že pokud budete nečinně sedět, že by ta situace mohla dojít třeba i do těchto rozměrů u nás? 

Host (Jan Zahradil):Toho se zatím neobávám. Jsem přesvědčen, že tak razantní reformy, k jakým přistoupila slovenská vláda, se od této vlády v žádném případě nedají očekávat. Jsem přesvědčen, že ty reformy, ke kterým přistoupila slovenská vláda samozřejmě mohou být částečně za těmi nepokoji, ale nemyslím si, že je to jediná příčina. Myslím, že se o tom můžeme bavit velmi dlouho, co je pravým důvodem takového vzepětí… 

Moderátor (Ondřej Hejma):Naznačte, naznačte jeden, dva důvody. 

Host (Jan Zahradil):Myslím, že se přece jenom vytvořila během dlouhých 50 let reálného socialismu určitá kultura závislosti na státu, zejména v některých komunitách. V situaci, kdy ty sociální dávky jsou razantně kráceny, v tuto chvíli na Slovensku, tak samozřejmě ta romská komunita má pocit, že je jí ze strany státu křivděno a že si ty prostředky na obživu, eventuálně potraviny a něco podobného má právo obstarat sama tím takzvaným rabováním, nebo vylupováním obchodů, já myslím, že každá vláda, a samozřejmě slovenská vláda také, je primárně zodpovědná za udržení pořádku a práva ve své zemi a myslím, že ty razantní opatření, ke kterým bylo přikročeno, jsou v této chvíli úplně na místě. Nerad bych spekuloval, protože pro to skutečně nemám žádné důkazy, tak jak se teď objevuje ve slovenských médiích, že ty nepokoje jsou uměle provokovány nebo uměle vyvolávány. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Kým, kým? 

Host (Jan Zahradil):Říkám, že bych o tom nerad spekuloval, ale když si člověk přečte média, tak se o tom dozví… 

Moderátor (Ondřej Hejma):Lichváři že to provokují. 

Host (Jan Zahradil):…ve velmi nekonkrétní formě se o tom dozví. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Ovšem pokud by ODS byla u moci a prosadila svůj razantnější koncept ekonomické reformy, který by třeba se mohl více podobat té slovenské reformě, nehrozilo by něco podobného u nás, za vaší vlády? 

Host (Jan Zahradil):Já jsem přesvědčen, že nehrozilo, jsem přesvědčen, že bychom to dokázali ustát a že bychom tu reformu dokázali rozložit do takového časového pásma, že by se to nedotklo nijak výrazně těch nízkopříjmových skupin. Ale to, že taková reforma je zapotřebí a že každá vláda ji bude chtě nechtě muset realizovat, to je prostě skutečnost, to je skutečnost, která neplatí jenom pro Českou republiku, ale dnes doslova pro všechny země Evropské unie. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Ano. Druhý bod zasedání Výkonné rady ODS dnes také kritizoval Špidlovu koalici za způsob výběru kandidátů do vysokých evropských postů. Pokud vím, na zítra svoláváte mimořádné zasedání Parlamentu, které by se mělo zabývat právě touto tematikou. Co si od toho slibujete? 

Host (Jan Zahradil):Minimálně to, že vláda bude prostřednictvím té parlamentní schůze donucena informovat veřejnost o kritériích svého výběru. A nejedná se… 

Moderátor (Ondřej Hejma):Co to znamená, co to znamená? 

Host (Jan Zahradil):Jak vybírá, jestli na základě kvality, nebo na základě nějakých politických obchodů a teď se nejedná jenom o tu medializovanou funkci evropského komisaře. Tady jsou ve hře jiné funkce. Tady jsou ve hře funkce českých zástupců u Evropské investiční banky, u Evropského soudního dvora, v úřednickém aparátu Evropské komise a v dalších podobných institucích. Takže my chceme přesně vědět, mít na stole jasná kritéria, podle kterých se vláda řídí při tom výběru. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Já si úplně nedovedu představit, že by premiér Špidla tedy do médií dával nějaká kritéria kolik musí mít ten kandidát vysokých škol, kolik musí mít za sebou jaké praxe, spíš mně to připadá a zkuste mi to vyvrátit, že vláda současná si díky svému mandátu rozděluje tyto své pozice mezi sebou na základě různých třeba vnitřních dohod a vy se možná chcete těchto dohod zúčastnit také. Není to tak? 

Host (Jan Zahradil):Myslím, že v té první části toho, co jste řekl, to pravda bohužel je, v té druhé části toho, co jste řekl, je to pravda částečně. Určitě bychom byli bývali rádi promluvili například do nominace evropského komisaře, určitě bychom byli bývali ochotni jednat o různých jménech, která bychom třeba i podpořili, bohužel Vladimír Špidla a zejména on dal najevo, že s opozicí se prostě bavit nehodlá. Jestliže ten člověk má zastupovat Českou republiku v nějakém orgánu Evropské unie, pak samozřejmě je jasné, že by jeho nominace měla být předem konzultována i s opozicí a to se bohužel nestalo. 

Moderátor (Ondřej Hejma):To už je za námi, nicméně před námi je faktické jmenování Pavla Teličky eurokomisařem, bude to ještě proces, který bude nějakou dobu trvat a potom přijde ten zlomový okamžik, kdy by měl být potvrzen ve své funkci na to skutečně dlouhé pětileté období někdy, předpokládá se na podzim. Jak to bude v té situaci vypadat, kdo bude ho v té funkci potvrzovat. Bude to česká vláda, nebo Parlament, nebo evropské instituce, kdo ho tam bude vlastně definitivně jmenovat? Kdo rozhoduje? 

Host (Jan Zahradil):Z logiky věci a z dosavadních zvyklostí v Evropské unii vyplývá, že za tu nominaci je zodpovědná vláda. To je její ústavní právo, které jí nikdo nemůže vzít. Na druhé straně musím zdůraznit to, co už jsem řekl, moudrá a prozíravá vláda by usilovala o podporu opozice a ne o to, aby opozice se postavila proti jejímu kandidátu. Nicméně, a to je za třetí, Evropský parlament je tím orgánem, který definitivně potvrzuje celou Evropskou komisi, takže to bude Evropský parlament, který na podzim rozhodne a samozřejmě, že v tom Evropském parlamentu budou sedět i naši zástupci. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Čili suverén je v tuto chvíli evropská instituce, čili já se ptám o čem jsou ty vaše koaliční dohody, nebo koaličně-opoziční dohody s premiérem Špidlou, když nakonec vy se domluvíte na nějakém kandidátovi a Brusel má stejně poslední slovo, tak není to upřímně řečeno zbytečné? 

Host (Jan Zahradil):To v žádném případě zbytečné není. Já myslím, že je naopak nutné, aby ten člověk, který tam přijde viděl, věděl a bylo o něm známo, že disponuje podporou všech 24 budoucích českých europoslanců. Kdyby totiž někteří čeští europoslanci hlasovali třeba proti němu, nebo se zdrželi hlasování, tak by to asi dávalo jasný signál, že postavení toho člověka není nijak pevné ani doma a tudíž by to oslabilo jeho pozici v samotné Evropské komisi. Vláda si toto měla uvědomit než pana Teličku v tomto případě a předtím ještě pana Kužvarta, než je do těch funkcí nominovala a myslím si, že je to důkaz velké neprozíravosti a takového trochu dětinského vzdoru premiéra Špidly. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Jeden z dalších kandidátů na vysoký evropský post Evropské investiční banky je Ivan Pilip, teď nevím, jestli jste ho kritizovali nebo ne, ani bych se tomu nedivil. Mohl byste se zmínit o nějakých kandidátech ODS, které byste vy navrhovali do těchto různých postů, ať už jsou to jakékoliv, samozřejmě je známo jméno Bedřicha Moldana na pozici eurokomisaře, to je ovšem už pasé, tak o kom byste se mohl zmínit, že by kandidoval za ODS do nějakých významných funkcí v budoucnu? 

Host (Jan Zahradil):Tak jak jste správně řekl, otázka evropského komisaře je pro tuto chvíli, tedy na několik příštích měsíců, vyřešena do podzimu. My jsme svého kandidáta měli, o tomto kandidátu s námi nikdo nejednal a v tuto chvíli to je věc, která není aktuální. Pokud jde o další orgány, my nemáme žádné své vlastní kandidáty z řad ODS, které bychom navrhovali, ale pokud někdo někoho navrhuje, byli bychom rádi, kdybychom se o tom dozvěděli předem a ne až poté, co je vláda schválí a byli bychom rádi, aby s námi tyto nominace byly konzultovány. V případě pana Pilipa mi není jasné, jestli jeho nominace zrovna konkrétně v tomto případě vychází spíš z nějaké politické dohody ve vládě, nebo jestli vychází z určitých odborností, které já panu Filipovi neupírám, byl to koneckonců bývalý ministr financí, umí několik světových jazyků, ale přesto se domnívám, že v té jeho nominaci hlavní roli sehrál politický obchod uvnitř vládní koalice a to já považuji za chybu. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Čili abych to úplně uzavřel tuhletu etapu, vy hodláte se vyjadřovat k nominacím premiéra Špidly, kritizovat, poukazovat na případné nedostatky kandidátů, ale sami nehodláte nikoho navrhovat? 

Host (Jan Zahradil):My bychom byli rádi, aby pan premiér Špidla v případě, že bude nějaká další taková nominace ve hře, aby za námi přišel a aby nám ji sdělil předem. Uvedu jeden… 

Moderátor (Ondřej Hejma):A k čemu to bude, jaký to bude rozdíl fakticky? 

Host (Jan Zahradil):Ten rozdíl je poměrně značný, že se nejsilnější opoziční strana nebude o těch nominacích dovídat z médií, nebo z nějakých pokoutních zdrojů… 

Moderátor (Ondřej Hejma):A to jistě nezmění váš názor? 

Host (Jan Zahradil):To je otázka. Já jsem přesvědčen, že i sociální demokracie, i sociální demokracie zdůrazňuji, je schopna přijít s kandidátem, který je schopen získat naši podporu. Uvedu příklad. Do evropského soudního dvora sociální demokracie jako zástupce České republiky nominovala pana doktora Malenovského, bývalého ústavního soudce, bývalého velvyslance České republiky při Radě Evropy, proti tomuto jménu samozřejmě nemůžeme namítnout vůbec nic, protože jde o významného odborníka na poli mezinárodního práva, ale problém je, že opět pan premiér Špidla nám toto jmenování neráčil vůbec sdělit. Kdyby nám ho sdělil předem, nebo tuto nominaci… 

Moderátor (Ondřej Hejma):Čili to změní váš názor na pana Malenovského? 

Host (Jan Zahradil):Nemění, ale vadí nám, že se s námi o tom nikdo nebaví. Kdyby pan premiér Špidla přišel a řekl budeme nominovat doktora Malenovského do evropského soudního dvora, co vy na to a my bychom řekli to je výborná nominace, tu můžeme veřejně podpořit a třeba bysme vydali i nějaké veřejné prohlášení na tu podporu a pak by se ukázalo, že ten člověk je skutečně nominován rozhodujícími politickými silami politického spektra. To se nestalo a nejenom v tomto případě, nestalo se to ani v jiných případech. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Čili by si měl pan Malenovský stěžovat u premiéra Špidly, že nebude mít dostatečný mandát, protože to nebylo s váma projednáno? 

Host (Jan Zahradil):Ne, pan Malenovský ten mandát samozřejmě má, protože zrovna jeho nominaci my nikterak zpochybňovat nebudeme… 

Moderátor (Ondřej Hejma):I bez konzultací? 

Host (Jan Zahradil):I bez konzultací. Pan Telička tento mandát podle mě nemá, nebo ho má slabý, respektive slabší, protože ODS jeho nominaci nepodporuje, stejně jako jedna z vládních stran, tedy KDU-ČSL. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Pojďme se teď podívat do té Evropy, do té evropské budoucnosti. Nedávno navštívil Prahu německý ministr zahraničních věcí Joschka Fischer a prohlásil podle agenturních zpráv, že Německo doufá v brzké přijetí ústavy, dokonce naznačil, že by se mu líbilo, kdyby to bylo ještě za irského předsednictví, to znamená ještě do léta. Jak vidíte vy budoucnost evropské ústavy, tedy jejího přijetí a jak by vůbec mohla nebo měla vypadat? 

Host (Jan Zahradil):Já jsem přesvědčen, že je velmi nepravděpodobné její přijetí do léta, tedy do konce června, kdy končí to irské předsednictví, nicméně je možné, že dejme tomu do konce tohoto roku v nějaké podobě tato smlouva schválena bude, pak samozřejmě poběží dvouletá ratifikační lhůta, která když proběhne ve všech členských zemích, to znamená všechny členské státy, ať už parlamentně, nebo třeba referendem ji ratifikují, tak by začala platit tedy v krajním případě někdy od konce roku 2006 nebo od začátku roku 2007. 

Moderátor (Ondřej Hejma):A jak vypadá její současný text, protože ten byl připraven v tom konventu, kde vy jste se také do poslední chvíle zúčastňoval, ale potom byl ten text podroben intenzivní kritice, takže bude se na něm něco měnit a nebo se jenom bude lobovat za její přijetí? 

Host (Jan Zahradil):Já předpokládám, že text, který už nebyl jednou schválen evropskou radou v prosinci loňského roku samozřejmě nemůže být znovu vracen do hry. 

Moderátor (Ondřej Hejma):A kdo ho bude upravovat? 

Host (Jan Zahradil):Myslím si, že teď právě to takzvané irské předsednictví, neboli Irsko jakožto země, která dočasně předsedá Evropské unii, provádí sérii konzultací, aby zjistila, kde jsou ta úzká místa. Já jsem četl, protože nejsem ve vládě, takže na ty mezivládní konference a setkání ministrů nejezdím, nicméně četl jsem, že těch problémových míst je tam asi 20 nebo 30, každý stát identifikuje nějaké jiné problémové místo, takže ten počet těch problémů se spíš zdá se zvětšuje, než že by se zmenšoval a uvidíme, jestli bude možné nějakou shodu nalézt. Já myslím, že z hlediska České republiky, nebo i z hlediska České republiky je tam několik velmi problémových míst a bylo by dobré, kdyby tyto úzké, nebo úzká hrdla té evropské ústavy byla odstraněna. 

Moderátor (Ondřej Hejma):A jak budeme informováni o těchto přípravách, o těchto změnách textu, protože když ty změny neznáte ani vy jakožto stínový ministr zahraničí, v médiích se neobjevují, jakým způsobem bude informována česká vláda a nakonec český občan? 

Host (Jan Zahradil):To je samozřejmě velká otázka. Já chápu na jedné straně, že když se jedná o delikátních problémech, tak je zapotřebí dělat tu diplomacii, ale doufám, že než dojde k těm definitivním jednáním, třeba někdy závěrem června letošního roku, tak že veškeré karty budou vyloženy na stůl, že proběhnou i médii a že vláda dá na stůl jasné pozice, se kterými jede nebo pojede na tu příští mezivládní konferenci a z těch pozic prostě neustoupí. Bohužel to se nestalo vloni v prosinci, protože vláda tak trochu mlžila, tak trochu zakrývala problémy, které s tou evropskou ústavou byly spojeny a nikdo se pořádně nedozvěděl, jaká ta její vyjednávací pozice vlastně je. 

Moderátor (Ondřej Hejma):ODS oznámila, že už v březnu zahájí sovu kampaň před volbami do Evropského parlamentu, s jakým, řekněme, signálem, nebo poselstvím, nebo sloganem, s jakým pohledem na Evropskou unii vstoupíte do této kampaně, protože o ODS je známo, že je to strana, která je vůči Evropské unii kritická, byť řekněme její voliči podporují Evropskou unii, pudete do té volby s tím, že budete Evropskou unii reformovat zevnitř, nebo ji chcete zlikvidovat, nebo naopak se konstruktivně zapojit do integrace, s jakým poselstvím budete do té kampaně vstupovat? 

Host (Jan Zahradil):Určitě to nebude poselství destruktivní nebo negativní, ty poslední dva záměry, které jste zmínil, ty bych opravdu vyloučil. Koneckonců Evropská unie je taková pohyblivá záležitost, která se neustále vyvíjí a my chceme, a teď nebudu říkat žádné slogany, protože ty budou spíš předmětem tajemství až do poslední chvíle, než budou zveřejněny, ale myslím si, že to poselství, které my budeme sdělovat voličům v eurokampani bude poselství pozitivní, konstruktivní a sebevědomé. Tj., že nechceme v Evropské unii hrát druhé housle, Česká republika koneckonců podle počtu obyvatel, možná to spoustu lidí překvapí, ale podle počtu obyvatel z těch 25 zemí bude devátá největší země, čili budeme pořád… 

Moderátor (Ondřej Hejma):V první desítce. 

Host (Jan Zahradil):…ještě v první desítce, nebo v první polovině toho žebříčku, nejsme malá země, jsme země střední velikosti a myslím, že podle toho nás také musí být v Evropské unii slyšet. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Jaký máte cíl, kolik chcete získat mandátů jako ODS, protože pokud vím lidovci mluví o třech mandátech, socialisté o osmi, jaký cíl má ODS, kde je hranice úspěchu a neúspěchu? 

Host (Jan Zahradil):Realisticky vzato, a to budu vycházet z těch současných průzkumů veřejného mínění, je pro nás dobrým výsledkem zisk třetiny, to znamená z těch 24 mandátů osmi. Jakýkoliv mandát, který by byl nad to, považujeme za bonus a za velmi dobrý, nebo dokonce vynikající výsledek, jakýkoliv mandát, který by byl méně než osm, tak bychom samozřejmě považovali za ztrátu. 

Moderátor (Ondřej Hejma):V jaké frakci chcete působit v Evropském parlamentu, protože médii probíhají zprávy o tom, že ta konzervativní frakce, která by asi pro vás připadala v úvahu, zvláště její němečtí členové mají s vámi trochu problém už kvůli postojům k Benešovým dekretům například, ale i mnoha jiným postojům, například těm kritickým vůči Evropské unii. S kým se budete spojovat? 

Host (Jan Zahradil):Ta frakce, o které mluvíte, tedy frakce Evropské lidové strany a evropských demokratů, je frakce velmi heterogenní, ona má asi 250 členů, takže je to nejpočetnější frakce v Evropském parlamentu a my tam teď působíme jako pozorovatelé. Máme určitě zájem tam působit v nějaké formě i po volbách do Evropského parlamentu, myslíme si, že je možné vytvořit určité křídlo ve spolupráci například s britskou konzervativní stranou, ale i s jinými stranami, které nesdílejí ten federalistický model Evropské unie, to znamená my se určitě shodneme třeba s německými kolegy, pokud jde o ekonomický program, pokud jde o nutnost decentralizace, deregulace, snižování daní, asi se méně shodneme pokud půjde o to hodnocení nějakého dědictví minulosti, nebo třeba pokud půjde o ten federalismus. Čili určitou autonomii si bezesporu budeme chtít uchovat. 

Moderátor (Ondřej Hejma):To znamená nebudete členy žádné frakce, nemáte vyhlédnutou žádnou formální společnost? 

Host (Jan Zahradil):Budeme členy té frakce, o které jste hovořil, vy jste ji nazval frakcí konzervativní, ona se jmenuje plným slovem, nebo plným jménem frakce EPPED, čili je složena z poslanců Evropské lidové strany a z takzvané Evropské demokratické unie, my bychom samozřejmě, protože nejsme členy Evropské lidové strany, nejsme lidová strana, byli součástí toho křídla té Evropské demokratické unie, které spíš má takový méně federalistický přístup k Evropské unii. 

Moderátor (Ondřej Hejma):A tam nevidíte problémy, že by vás nechtěli nebo nebrali? 

Host (Jan Zahradil):To samozřejmě uvidíme, o tom se musí hlasovat, já si v tuhle chvíli nedovedu představit, že by někdo chtěl blokovat vstup nejsilnější, v tuto chvíli nejsilnější české politické strany do nějaké frakce v Evropském parlamentu. To si myslím, že by se rovnalo něčemu jako otevřené vyhlášení nepřátelství a to já mám pocit, že nikdo v Evropě nemůže mít zájem na takovém řešení. 

Moderátor (Ondřej Hejma):A teď se podíváme do českého Parlamentu, kde vy jste ještě zatím stále českým poslancem. Tímto Parlamentem opět trochu otřásl případ Kott, tentokrát se jednalo o podezření z nějakého falešného hlasování, padala obvinění na obě strany, zneužití karty, cílená provokace a tak dále. To už myslím dostatečně odeznělo, nicméně ODS podle zprávy ČTK, která nedávno vyšla, před chviličkou, uvažuje o tom, že by nějakým způsobem dala podnět, aby byl poslanci Kottovi odebrán mandát. To je věc poněkud neobvyklá, co o tom víte? 

Host (Jan Zahradil):Myslím, že… 

Moderátor (Ondřej Hejma):Zbavit zákonodárce mandátu je přesně to slovo. 

Host (Jan Zahradil):Jakkoliv by samozřejmě mnozí z nás uvítali, kdyby takto problémový poslanec v té Sněmovně neseděl, tak na druhé straně z ústavního hlediska to v tuto chvíli není možné. Bylo by zapotřebí k tomu změnit Ústavu, já nevím, jestli je k tomu v Poslanecké sněmovně vůle, nevím ani, jestli je to žádoucí. Mám obavy, že takové možnosti zbavování mandátu z toho nebo onoho důvodu by bylo možno určitě časem interpretovat, dezinterpretovat, eventuelně zneužít proti někomu politicky nepohodlnému, já bych se takových praktik velmi bál, obávám se, že jsou neprosaditelné a myslím si, že přítomnost pana poslance Kotta v Parlamentu je prostě daň, kterou v tuto chvíli platíme demokracii a politické pluralitě v České republice. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Ano, čili jakkoli ty úvahy možná někde v útrobách ODS probíhají, tak vy si jasně myslíte, jasně říkáte není to dobrá věc, neměli bychom to dělat. 

Host (Jan Zahradil):Vyžadovalo by to, říkám znovu, změnu Ústavy, protože podle Ústavy je ten mandát nepřenositelný a je také neodebratelný, prostě ten, kdo byl jednou zvolen, může o ten mandát přijít až dalšími volbami, takže v roce 2006 bezesporu pan Kott už nebude poslancem, ale myslím si, že do té doby je zapotřebí se smířit s tím, že v tom Parlamentu sedí a zřejmě asi sedět bude. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Jak vy se vůbec díváte na postavu pana poslance Kotta, protože, nemluvím teď o tom alkoholismu, ale o vlastně jeho současných politických postojích, on vždycky v těch vypjatých situacích nějakým způsobem zmizí, jakoby nehlasuje, rozhodně nehlasuje nějak příliš často s vámi, jak se tedy díváte na jeho současné postoje, co od něj můžete vy nebo i my občané očekávat? 

Host (Jan Zahradil):Já upřímně řečeno nevím… 

Moderátor (Ondřej Hejma):Nebyl zlanařen opozicí nakonec? Vaší opozicí, tedy vládní koalicí? 

Host (Jan Zahradil):Nevím, co od něj lze očekávat. Připouštím, že je určitě pod velkým tlakem, že medializace jeho problému s alkoholem vytvářejí situaci, která psychologicky je určitě obtížně snesitelná a je možné, že mu chodí různé nabídky od stran vládní koalice, já se s ním o tom nebavím, takže… 

Moderátor (Ondřej Hejma):A není to škoda, je to nakonec váš poslanec bývalý, byť tedy straník… 

Host (Jan Zahradil):Právě, že je to náš bývalý poslanec. Já myslím, že jedno takové porušení poslanecké morálky a nějaké základní životosprávy řekněme nám stačilo, my jsme se s panem poslancem Kottem velmi rychle rozloučili a nyní on vlaje Parlamentem jako nezařazený. Má to samozřejmě ty nevýhody, o kterých jsem tady mluvil, že on je v podstatě obchodovatelná položka v tom Parlamentu. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Jak to myslíte, že si nechá zaplatit za hlasování? 

Host (Jan Zahradil):Takto jsem to nemyslel, ale myslím si, že různé nabídky na to, aby se přidal k té nebo oné straně vládní koalice, že tam prostě padat mohou a že třeba i s ohledem na jeho post-parlamentní budoucnost on o tom může třeba i vážně uvažovat. 

Dotaz posluchače:Dobrý večer přeju. Já bych měl dotaz na pana poslance. Proč jste nekřičeli, říkáte Telička, proč jste nekřičeli, když Telička vyjednával blbý podmínky, proč ODS neudělala mítinky po celý republice, že vyjednává takový podmínky v Evropský unii, že to ohrozí vůbec existenci tohoto národa a existenci tohoto průmyslu, to je bod jedna. A bod dva: Když vám vadí teda Telička třeba i jako že byl komunista a todle, já si neumím představit, jak Klaus, když byl ještě předseda ODS, říká třeba Zemanovi nebo Špidlovi panáčkové, přátelé, my bysme chtěli tohohle kandidovat. No to jako nemyslíte vážně, že se Špidla s váma vo tom vůbec bude bavit. Špidla vládne, Špidla vyhrál volby, protože vy jste neschopný, tak co by se s váma Špidla o tom asi bavil? 

Moderátor (Ondřej Hejma):Tak tu otázku proč by se s vámi měl Špidla radit a konzultovat jsme už částečně probrali, ale pojďme se podívat spíš na tu první část té otázky. Ty údajně špatně vyjednané podmínky Pavla Teličky, proč ODS neprotestovala, proč nebyly mítinky, proč jste konkrétně neukazovali na jednotlivé paragrafy té přístupové smlouvy? 

Host (Jan Zahradil):Tak já bych rád připomněl prosinec loňského roku nebo předloňského roku, kdy se ta přístupová smlouva definitivně v Parlamentu představila, definitivně se představily podmínky, které v ní jsou sjednány, protože až do poslední chvíle nebylo přesně jasné, jaké ty podmínky budou a v ten moment jsme parlamentní cestou a zcela legitimně tu smlouvu kritizovali. Já si nemyslím, že bylo namístě v kterémkoliv momentě pořádat nějaká veřejná shromáždění nebo demonstrace, pravicové strany a zejména takové strany jako je ODS si nepotrpí na svolávání veřejných mítinků proti vládě, já myslím, že to je spíš záležitost jiných organizací, ale v každém případě je jasné, že jsou záležitosti, které této vládě proklouzly mezi prsty, jsou záležitosti, které byly zanedbány a stejně tak jsou záležitosti, se kterými se bohužel nedalo nic dělat, protože Evropská unie je postavila jako berte nebo nechte být, ale v tom případě v Evropské unii nemusíte s námi sedět. Já ty jednotlivé problémy mohu identifikovat kus po kuse, myslím si, že bez ohledu na to, že jsme nakonec dali svůj souhlas se vstupem do Evropské unie, jak jistě víte loni před referendem jsme ho podpořili, ale to nic neznamená v tom smyslu, že bychom byli nutně povinni podporovat i pana Teličku na post evropského komisaře. 

Moderátor (Ondřej Hejma):A jako poučení z tohoto „nezdaru“ plánujete to, že byste ukázali prstem na jednotlivé sporné body, alespoň teď, když už přece jenom ta smlouva je známa, ty konkrétní dopady jsou zřetelnější, abyste nebyli v budoucnu obviňováni z toho, že jste mlčeli a kritizujete až po bitvě, kdy je každý generálem. Nebylo by dobré i pro občany ukázat kde jsou ty sporné body, vydat třeba nějaký dokument, kde by to bylo jasně a srozumitelně řečeno? 

Host (Jan Zahradil):Seznam těch sporných bodů máme k dispozici, myslím si, že během předvolební kampaně s ním samozřejmě vyrukujeme a myslím si, že bude velmi zajímavé zjistit, jestli tyto problémové body budou a pokud ano, tak jakým způsobem po 1. květnu znamenat určitý dopad do života obyvatel České republiky. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Čili informace o těchto sporných bodech můžeme očekávat někdy v průběhu března po začátku volební kampaně? 

Host (Jan Zahradil):Já myslím, že je to zřetelné, pokud to vláda nedělá, tak to bude muset dělat opozice. 

Dotaz posluchače:Dobrý den, tady Přikryl, Brno. Já mám jenom připomínku k tomu, jak pan Zahradil se vyjádřil k opilému poslanci Kottovi v tom smyslu, že je to daň demokracii. Víte, jestliže v Parlamentu můžou být ožralci, hlasovat a podle toho to všecko vypadá a tomuto říkáte demokracie, tak s takovou demokracií můžete jít víte kam? 

Moderátor (Ondřej Hejma):Tak úplně jsem nepostřehl otázku, ale jestli byste snad rozvedl tu daň demokracii? 

Host (Jan Zahradil):No já bych se především teď předpokládám jménem většiny slušných poslanců v Poslanecké sněmovně ohradil proti tomu, že v Parlamentě zasedají opilci… 

Moderátor (Ondřej Hejma):Několik jich tam je… 

Host (Jan Zahradil):Ano, ale to, že Petr Kott je nemocný člověk a jak se k tomu sám přiznal nezvládá své problémy s alkoholem, to neznamená, že Poslanecká sněmovna je plná opilců. Já musím říci, že jezdím velmi často do Evropského parlamentu, v Evropském parlamentu je celá řada bufetů, barů a podobných zařízení, kde se alkohol volně prodává, prodává se tam pivo, víno i destiláty a neviděl jsem, nezaznamenal jsem nikdy v Evropském parlamentu nějaký takový problém s alkoholem tohoto typu. Takže ono to spíš závisí na vyspělosti nebo na individuálním přístupu těch lidí a jestliže se nám bohužel dostal do Parlamentu člověk, který je evidentně nemocen a který svůj problém s alkoholem nezvládl, tak je to sice politováníhodné, já si ale myslím, že by měl z toho Parlamentu odejít, že by se měl léčit, ale donutit ho k tomu nikdo nemůže. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Ještě jste zmínil ty evropské bufety, jsou tam taky tak příjemné ceny jako u nás? 

Host (Jan Zahradil):Pokud je mi známo, tak určitě i ceny jídla nebo nápojů v Evropském parlamentu jsou koncipovány stejně jako v Parlamentu českém, to znamená, že tam chybí jakýkoliv rabat nebo marže a že to jsou vlastně nákladové ceny. Takže ano, určitě i v Evropském parlamentu je limonáda nebo káva levnější, než v restauraci na ulici. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Tak to se máte nakonec na co těšit. 

Dotaz posluchače:Dobrý večer, pane Zahradile, chtěla bych se vás zeptat, co říkáte současné justici, která nefunguje, na soudech je šílenej bordel co se týče doručování různejch spisů a podobně, to je první otázka a dlouho se táhne pracovněprávní spory, občanskoprávní spory a tak dále, třeba i osm let. A druhá otázka: Od května bude všechno zdražené a jak je možný, že vláda předložila Poslanecké sněmovně pouze návrhy na nějaký jednorázový příspěvky důchodcům, potom rodičům s dětmi a jako kdyby u nás ve státě nežili samostatní lidi, jako třeba já žiju sama a mám sociální dávku, protože nemůžu sehnat momentálně práci a nemám ještě ke všemu vyřešenej soudní spor a o tom nikdo neuvažoval, že by se teda ty sociální dávky měly zvednout trošičku? Vždyť z toho se nedá vůbec žít. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Ano, dobře. Děkujeme, děkujeme. Nevím, jestli se chcete vyjadřovat k justici, to je takový evergreen… 

Host (Jan Zahradil):K justici se mohu vyjádřit jenom povšechním, možná trochu reklamním způsobem, www.ods.cz, internetová stránka ODS, koncepce stínového ministra spravedlnosti za ODS Jiřího Pospíšila je tam k dispozici, reforma justice v našem podání je tam představena. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Ano, potud stranická reklama a teď k těm sociálním dávkám. 

Host (Jan Zahradil):A pokud jde nejenom o sociální dávky, ale i o celou tu koncepci přesunu daně z přidané hodnoty, tak mohu říct jediné. Hlasovali jsme proti, máme jiný koncept, jak známo je to koncept rovné daně, jednotné rovné daně v jednotné výši pro všechny, tedy daně z příjmu, myslíme si, že je zapotřebí postupovat tímto způsobem. Pokud jde o DPH, tedy daň z přidané hodnoty, tam je nutno říci, že ta 19% daň z přidané hodnoty není něčím, co by po nás vyžadovala Evropská unie, tady já se musím dokonce zastat Evropské unie, protože minimální sazba daně z přidané hodnoty v té vyšší položce, nebo v té vyšší sazbě, je 15 %, nikdo vládu nenutil, aby vypisovala nebo stanovovala 19%. Myslím, že celá ta záležitost je velmi jednoduše vysvětlitelná, vláda prostě potřebovala získat víc peněz do státního rozpočtu, aby mohla více peněz utrácet, protože je utrácením posedlá. Ty dárečky v podobě tu tisícovky, tu dvoutisícovky důchodcům nebo rodinám s dětmi, to skutečně napravit nemohou a já mám pocit, že je jasné, jaký byl náš postoj. Byli jsme proti zákonu o změně DPH a myslíme si, že tady je zakopán pes. To je zapotřebí jasně říci. Ty dávky, jakkoliv rozumím té posluchačce, že se jí nelíbí, že ona také nebyla zařazena do toho seznamu případných lidí, kteří si to mohou nárokovat, tak ty dávky, to je jenom druhé dějství toho, co začalo zdražováním daně z přidané hodnoty. 

Dotaz posluchače:Ano, dobrý večer, můžu? Posluchačka z Olomouce, Marie. Chtěla jsem se zeptat pana Zahradila, jestli by byl schopen vyžít z důchodu 2000, když to tak tečka je drahý. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Čili vy nepatříte k těm poslancům, kteří by experimentovali s tím, že budou žít s dávkou minimální, tak jak to někteří poslanci tuším dělali? 

Host (Jan Zahradil):Ne, já jsem s tím neexperimentoval, protože jsem to považoval za poněkud zbytečné připoutávání mediální pozornosti, nicméně kolegové, kteří to chtěli zkusit, tak samozřejmě budiž jim přáno. Pokud jde o ten důchod nevím, jestli je to vůbec možné, já myslím, že to by musel být důchod, který by vycházel z nějakého hodně minimálního příjmu během celého života a nejsem si jist, jestli takovýto důchod je vůbec reálný v České republice. Já myslím, že z toho samozřejmě nikdo žít nemůže. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Ano, aby bylo jasno. 

Dotaz posluchače:Jiří Švarc, dobrý večer. Měl bych na pana Zahradila jenom jeden, nebo respektive dva dotazy, krátké a stručné. Když ten první posluchač se tam dotazoval, proč konkrétně panu Zahradilovi vadí pan Telička, že dva roky byl členem KSČ a nevadí mu to u jeho předsedy parlamentního klubu ODS, kterej v KSČ byl taky, to vlastně za prvé. Za druhé bych se chtěl zeptat, jestli má ODS takový specialisty, že je stále prosazuje jako třeba pan Langer, který vystudoval vysokou školu a hned začal na té vysoké škole přednášet, nebo pan Říman… 

Moderátor (Ondřej Hejma):Prosím otázku, prosil bych otázku, času je málo. 

Dotaz posluchače:No, tak jestli pan Říman, kterýmu se podařilo zastavit vlaky jedinému, jestli je to opravdu… 

Moderátor (Ondřej Hejma):Jestli je to ten pravý odborník, dobře. Za prvé jaký je rozdíl mezi členstvím pana Teličky a pana Tlustého? 

Host (Jan Zahradil):Ten rozdíl je velmi jednoduchý. Pan Tlustý není a nebyl nominován na evropského komisaře, pan Telička ano. Jinak samozřejmě kvalita toho členství v KSČ je určitě stejná, členství v KSČ nezdobí životopis nikoho, ale já mám pocit, že v tomto případě se měří stejným metrem. Kolega Tlustý je za tuto okolnost opakovaně pranýřován v médiích, u pana Teličky se na to jakoby pozapomíná, nebo se nad tím mává rukou… 

Moderátor (Ondřej Hejma):Teď celkem se na to celkem slušně vzpomnělo tedy… 

Host (Jan Zahradil):Já mám pocit, že první evropský komisař, historicky první evropský komisař České republiky by měl mít prostě životopis bez poskvrnky. Byl bych velmi rád, kdyby tomu tak bylo, stejně jako tomu bylo po roce 89 u prvního československého prezidenta, nebo v roce 93 u prvního premiéra samostatné České republiky. A pokud jde o tu druhou… 

Moderátor (Ondřej Hejma):Odborníci z řad ODS, to je jistě stínová vláda a tak dále. 

Host (Jan Zahradil):Já ani proti kolegovi Langrovi ani proti kolegovi Římanovi se s těmi výtkami ztotožnit nemohu a myslím si, že to nebyl ministr dopravy Říman, který zastavil vlaky, byla to stávka odborů, která zastavila vlaky a ta stávka odborů nastala proto, že kolega Říman byl tehdy ministrem dopravy, tak chtěl železnici reformovat. Žádná reforma od té doby neproběhla, myslím, že všichni víme, jak bezednou černou dírou jsou České dráhy, kolik miliard ročně se do nich lije, jak jsou ztrátové a jsem přesvědčen, že jakákoliv vláda, ať levicová nebo pravicová s tím bude muset něco udělat. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Já se obávám, že čas na další telefonický dotaz už nemáme, tak já jsem si tady do rezervy připravil ještě jeden. Nedávno se hodnotil jeden rok působení Václava Klause ve funkci českého prezidenta, vy jste vyzdvihoval jeho zahraničněpolitické postoje, ale dovolil jste si jistou kritiku a řekl jste, že jeho postoj vůči Iráku nebo tomu konfliktu tam nebyl úplně trefou do černého. Jak jste to myslel? 

Host (Jan Zahradil):Myslel jsem to tak, jak jsem to řekl, můj názor na tu operaci v Iráku je jiný, než názor pana prezidenta… 

Moderátor (Ondřej Hejma):A v čem se lišíte hlavně? 

Host (Jan Zahradil):Já jsem přesvědčen, že ten zásah byl opodstatněný a teď bez ohledu na to, jestli jeho důvodem byla nebo nebyla přítomnost zbraní hromadného ničení na iráckém území. Jsem přesvědčen, že odstranění toho režimu stabilizuje situaci v celé té oblasti a že nakonec bude mít blahodárný vliv i na blízké okolí, to znamená na ty ostatní státy, které s Irákem sousedí. Pokud se podaří vytvořit v Iráku nějaký model alespoň částečně fungující demokracie, tak to může být také inspirací pro ty ostatní. 

Moderátor (Ondřej Hejma):Říká poslanec Jan Zahradil, první místopředseda ODS a lídr kandidátky této strany do Evropského parlamentu, já vám děkuju za návštěvu, někdy příště ve volební kampani zase na shledanou. 

Host (Jan Zahradil):Na shledanou.