Rozhovor pro BBC

Z médií

Pozvání přijal, k protějšímu mikrofonu usedl první místopředseda Občanské demokratické strany, stínový ministr zahraničí pro tuto stranu Jan Zahradil, přeji hezký dobrý den.

Dobrý podvečer.

Máte doma dalekohled a divadelní kukátko?

Nemohu si vzpomenout, ale myslím, že mám z důvodů občanských návštěv rockových koncertů, mám tyto propriety doma.

Víte, k čemu se vám bude ještě hodit kukátko či dalekohled?

Teď jste mě zaskočil, překvapil, takže mi musíte napovědět.

Vy jste se nedíval na vašeho čestného předsedu v televizi Nova, rozumějme na Václava Klause?

Na čestného předsedu, tedy na pana prezidenta Václava Klause jsem se díval úkosem a útržkovitě, protože jsem přitom konal ještě různé jiné činnosti, takže jsem to spíš poslouchal, než že bych se na něj díval.

Ale asi ne zrovna pozorně?

Tak teď už skutečně se dám podat, o co jde v případě kukátko?

Prezident Václav Klaus v neděli v televizi Nova na adresu Evropského parlamentu, tedy instituce, do které letos budou volit historicky poprvé i občané České republiky, doslova řekl, cituji. „Když jsem tam jednou seděl, tak jsem měl pocit beznaděje nad tou obrovskou prostorou, protože na poslance na druhé straně té nekonečné prostory je třeba se dívat dalekohledem, takovým divadelním kukátkem, aby člověk vůbec věděl, kdo mluví v Evropském parlamentu,“ konec citátu. To je ono.

Na to se možná dalo replikovat tím, že je tam taková velká světelná tabule, na které jméno každého právě řečnícího poslance je uvedeno, takže se to přece jenom zjistit dá i bez kukátka.

Na tu tabuli se nemusíte dívat kukátkem či dalekohledem?

Ne, ta je dost velká a ta písmena jsou dostatečně zřetelná.

Vystihují slova a teď se přenesme, řekněme, z té veselejší roviny do té vážnější, vystihují slova Václava Klause dobře, jak dobře funguje Evropský parlament a i pocity, které má Jan Zahradil v souvislosti s Evropským parlamentem?

Určitě, do jisté míry ano, protože je to sbor složený ze sedmi set dvaceti šesti v tuto chvíli lidí, kteří hovoří více než deseti jazyky. Ze všech jazyků, do všech ostatních jazyků se tlumočí a já mám pocit, že někdy máme velké problémy se na něčem dohodnout v českém parlamentu, který má dvě stě lidí hovořících týmž jazykem, i když možná se to někdy nezná, tak alespoň tedy z hlediska lingvistického, ano.

Proč chcete být součástí sedmi set dvaceti šesti poslanců?

Já myslím, že to má několik důvodů, ten první důvod je samozřejmě nutnost nebo nezbytnost, udělat nějaký slušný, i já si myslím samozřejmě velmi dobrý ještě výsledek z hlediska těch evropských voleb, protože to v sobě skrývá určitou symboliku, za druhé je to samozřejmě určitá nová zkušenost, já myslím, že některé odbornosti v tom Evropském parlamentu, zejména některé odbornosti se tam získat nejenom dají, ale dokonce je možno i prohloubit je, …

Jako například?

Mám dojem, že lidi, kteří se zajímají o zahraniční politiku, kteří se zajímají o vztah Evropy a toho, co můžeme nazvat blízkým zahraničím, tedy Středním východem, severní Afrikou, Balkánem a tou dále na východ pokračující Evropu, že tam skutečně mohou získat velmi cenné zkušenosti a kontakty, když už jsem řekl slovo kontakty, tak to je třetí věc, sedíte-li nějakou dobu v Evropském parlamentu a potom se dostanete do vlády nebo do nějakého exekutivního orgánu, zjistíte s překvapením, že někteří lidé, se kterými jste kdysi v tom Evropském parlamentu seděli, sedí v podobných orgánech ve svých vlastních národních vládách nebo parlamentech a že tedy ten kontakt je usnadněn tím, že ty lidi osobně znáte. Na druhou stranu já jsem se nikdy netajil tím, a to je také jedna, byla jedna nebo bude jedna vlastně, protože to bude až devatenáctého ledna, bude jedna z mých podmínek, abych nominaci na lídra té kandidátky přijal, že se nehodlám odstřihnout od domácí politiky, to znamená, že minimálně funkci stínového ministra zahraničí si rozhodně hodlám ponechat.

Z toho, co jste řekl ovšem v části předchozí, vaší odpovědí vyplývá, že v případě, že by občanští demokraté v roce 2006 vyhráli volby, tak se z Evropského parlamentu, dostanete-li se tam, tak se vrátíte do české politiky, do vlády.

Ano, je to tak. Chtěl jsem to právě teď dokončit tu větu, že výkonná rada, pokud vezme na vědomí tuto mou podmínku a pokud mi jí odklepne nebo schválí, tak v tom případě samozřejmě jsem připraven, ochoten vést kandidátku do Evropského parlamentu, ale skutečně s tím, že se to v Evropském parlamentu v těch sedmi set dvaceti šesti poslancích nehodlám ani ztratit ani rozpustit a ani tam dožít do politického důchodu.

On se tam někdo rozpustil v Evropském parlamentu?

Já jsem to použil v určité nadsázce, ale myslím si, že kdybychom měli vyjmenovat, nebo kdyby každá politická reprezentace měla vyjmenovat několik výrazných tu německých, tu francouzských, tu nizozemských poslanců Evropského parlamentu, tak by to vždycky byla dvě, tři, čtyři, pět jmen, ale rozhodně ne dvacet, třicet, čtyřicet, padesát.

Vaše sdělení je jasné, vy 19. ledna, nemýlím-li se, na výkonné radě Občanské demokratické straně si dáte podmínku, chci být lídrem, jsem ochoten být lídrem, ale v případě, že ODS vyhraje volby v roce 2006, se vracím do české politiky.

Je to tak a samozřejmě tato, řekněme podmínka, bude doplněna ještě určitou nabídkou z mé strany a ta nabídka samozřejmě bude znít v tom smyslu, že pokud takto výkonná rada akceptuje tuto mojí podmínku, takže já zase na oplátku nebudu už příští rok na podzimním kongresu ODS obhajovat funkci prvního místopředsedy ODS. Myslím si, že to má v sobě logiku, my jsme totiž novelizovali stanovy v tom smyslu, že jeden zástupce toho euroklubu nebo skupiny poslanců ODS v Evropském parlamentu bude součástí grémia, stejně jako je předseda klubu poslanců nebo předseda klubu senátorů a mně by připadalo nemoudré snažit se okupovat dvě funkce v grémiu, takže pokud tato nabídka, tak jak jsem ji tady položil, formuloval, bude výkonnou radou akceptována, tak já na druhé straně veřejně oznámím, že příští listopad nebo prosinec podle toho, kdy ten kongres bude, už nebudou obhajovat funkci prvního místopředsedy.

Před devatenáctým lednem myslí si Jan Zahradil, že má zvolení lídrem kandidátky občanských demokratů pro volby do Evropského parlamentu jisté?

Jisté nemáte v politice nikdy nic.

Téměř jisté.

Řekl bych, že je to vysoce pravděpodobné.

Co by podle vašeho názoru mělo být hlavním tématem voleb v České republice do Evropského parlamentu v červnu letošního roku.

To je velmi obtížné říci v několika větách.

Pokuste se o to, prosím.

Já se na to pokusím, musím ale vycházet z toho, že informovanost a znalost české veřejnosti o evropských institucích je, řekl bych, velmi malá …

Je to i vinou vás, když jste byl poradcem premiéra Václava Klause a dnes jsem si pročítal vaše vyjádření a texty z roku 1997, kdy se novináři ptali na jakousi informační kampaň vlády, státu směrem k občanům týkající se Evropské unie, tak jste tehdy v 97. říkali, že je dostatek času.

Já myslím, že pokud jde o mne osobně, nemám dojem, že bych zrovna já byl osobně zodpovědný za poměrně nízkou úroveň znalostí české veřejnosti o evropské politice.

A ti, kterým jste radil?

Myslím, že jsem spáchal za tu dobu celou řadu článků veřejných vystoupeních, nejrůznějších přednášek a tam jsem se snažil to osvětlovat tak, aby to bylo srozumitelné. Mám dojem, že to, co spadlo trochu pod stůl a co byla promrhaná šance, to byla ta loňská vládní kampaň před referendem, protože na to, že stála dvě stě milionů, tak mám dojem, že lidem nic moc nepřinesla.

Kolik dá Občanská demokratická strana do voleb do Evropského parlamentu, kolik peněz?

Já vám v tuto chvíli nejsem schopen říci přesnou částku, protože tu kampaň nebo její strategii nemáme ještě dohotovenou tak, abychom to měli přesně prokalkulováno.

Odhad.

A určitě to bude méně, než v regulérních volbách do Poslanecké sněmovny. Já bych řekl, že to může být něco mezi deseti a třiceti miliony korun.

A tím jsme zamluvili tu původní otázku, co by mělo být hlavním tématem voleb do Evropského parlamentu v letošním roce.

Tak já myslím, že pokud jde o Evropský parlament, bylo by dobré lidem alespoň se pokusit vysvětlit tak, aby jim to bylo srozumitelné, že tady nějaký Evropský parlament je, já mám dojem, že celá řada z nich to neví, že neví, k čemu tento orgán slouží, že neví, jaký je rozdíl mezi Evropským parlamentem, Evropskou radou a Evropskou komisí, to zaprvé, pokud se vůbec toto podaří a pokud se podaří vzbudit ve veřejnosti zájem o Evropský parlament jako takový, pokud se podaří v nich vyvolat přesvědčení, že i tam o něco jde, že to není jenom nějaká trafika pro část politiků, kteří prostě chtějí odejít někam mimo Českou republiku, tak se dá očekávat, řekl bych sice méně jak výrazná, ale přece jenom slušná volební účast.

Slušná volební účast je co?

Já mám dojem, že v našem případě, v případě České republiky by slušná volební účast, alespoň já bych považoval za slušnou volební účast, kdyby se podařilo překonat padesátiprocentní hranici, ale zároveň dodávám, že v tomto směru jsem dosti skeptický, podíváte-li se na volební účasti v normálních běžných standardních evropských zemích, tak málo kde se podaří při volbách do Evropského parlamentu překročit padesát procent.

V České republice připadne v Evropském parlamentu po červnových volbách celkem čtyřiadvacet křesel. Zisk kolika křesel považujete jako velmi pravděpodobný lídr kandidátky občanských demokratů za minimální pro vaši stranu?

Minimální hranici bych si stanovil na číslo osm, méně než osm bych považoval za neúspěch, každé křeslo nad osm už si myslím, že naopak můžeme považovat za úspěch.

Česká republika má v nejbližších týdnech vybrat i svého prvního komisaře do Evropské komise. Premiér Vladimír Špidla v prosincovém rozhovoru pro BBC vyzval opozici, rozumějme občanské demokraty a komunisty, ať nabídnou své kandidáty a k výběru pak dodal:

Vladimír ŠPIDLA /ukázka/:

Určitě proběhnou konzultace napříč naším politickým systémem, protože by jistě nebylo hezké, kdyby neproběhly, je to bych řekl, z hlediska demokracie nekultivované, toho se nedopustíme, ale jak už jsem řekl, bylo by docela dobré, kdyby i opozice někoho nominovala, ta diskuse by byla zajímavější.

Jedenáctý prosinec a slova českého premiéra pronesena v rozhovoru pro BBC. Představa prezidenta Václava Klause je následující, cituji:“ Musí to být někdo zkušený s ministerskou praxí, kdo má něco za sebou, kdo řídil nějaké ministerstvo, kdo zvládá vládnout několika stovkám úředníků,“ konec citátu. Považuje Jan Zahradil zkušenost s řízením ministerstva pro historicky prvního českého komisaře za nutnou?

Já mám v tomto ohledu trochu odlišný názor než pan prezident, nevylučuje se to, je to možné, je docela pravděpodobné, že ten člověk může mít, nebo měl by mít, nebo mohl by mít takovou zkušenost, ale není to absolutně podmínka, která by pro mě stála jako číslo jedna. Vycházíme-li například ze složení současné Evropské komise a vycházím-li z informací, které tak jaksi pochytávám pro bruselských kuloárech, tak musím říci a říkám to také vždycky, že dva nejváženější komisaři ze současného složení Evropské komise, tedy Pascal Lamy, což je Francouz zodpovědný za obchod, a Mário Monty, což je Ital zodpovědný za hospodářskou soutěž, nikdy nebyli členy žádné vlády ve své rodné zemi, jsou to lidé, kteří přišli buďto z businessu, nebo z administrativy a přitom patří k těm nejváženějším komisařů, samozřejmě platí to i naopak. Máme tam například, abych uvedl jeden další příklad z opačného tedy ranku komisařku De Palacio, což je kariérní politička a řekl bych, že je to jedna vůbec z nejschopnějších osob v Evropské komisi a máme tam samozřejmě i případy opačné, máme tam různé kariérní politiky, kteří v té Evropské komisi zcela zjevně skončili jenom proto, aby se jich doma zbavili a aby jim tam nepřekáželi a tito lidé podle mého názoru žádné oslnivé výkony nepodávají.

V sociální demokracii padají především tato jména bývalých ministrů Jiřího Rusnoka, Jiřího Dienstbiera, Pavla Mertlíka, dál se mluví o velvyslanci, českém velvyslanci v Bruselu Pavlu Teličkovi, státnímu tajemníkovi pro evropské záležitosti a náměstku ministra zahraničí Janu Kohoutovi. Mohl by někdo získat z těchto kandidátů podporu Jana Zahradila a ODS?

V tuto chvíli bych k žádnému z těch kandidátů, k žádnému z těch jmen, které jste tady teď uvedl, nechtěl zaujímat žádné definitivní a konkrétní stanovisko, protože předpokládám, že my přijdeme s vlastním jménem a že to bude jméno jiné než všechna ta jména, které jste tady uvedl.

Které jméno to bude a kdy padne?

Před, dejme tomu, třemi, čtyřmi týdny jsme provedli určité konzultace s několika lidmi, víte asi z médií, že dva …

Alexandr Vondra.

… námi oslovení kandidáti tu nabídku po určité době na rozmyšlenou odmítli, já jsem během Vánoc hovořil s několika kolegy z politického grémia ODS a můj osobní názor a teď skutečně tedy sděluji osobní názor, protože to není oficiální nominace grémia a já to přednesu na grémiu tento čtvrtek, můj oficiální názor je, že by ODS mohla jako vhodného kandidáta na evropského komisaře navrhnout svého stínového ministra životního prostředí, profesora Moldana, který mimochodem je i člověkem obdařeným ministerskou zkušeností a je to člověk, který podle mého názoru v sobě pojí jak tuto exekutivní zkušenost, tak určitou odbornost, já bych řekl velmi vysokou odbornost a také…

Vy tedy jako, promiňte, vy jako garant evropských záležitostí v ODS přijdete na grémium kdy a navrhnete Bedřicha Moldana.

Tento čtvrtek se koná první grémium po Vánocích nebo po Novém roce a já tam tento návrh oficiálně vznesu s tím, že už jsem jej konzultoval s několika kolegy z grémia a nesetkal jsem se nějakým negativním ohlasem.

Bedřich Moldan vám na tu nabídku řekl co?

Já bych teď skutečně nerad mluvil jménem pana Moldana, možná bude lépe, se ho zeptat …

Počkejte, máte jeho souhlas vůbec, když o tom mluvíte?

Znovu říkám, nerad bych teď mluvil jménem Bedřicha Moldana, ale samozřejmě asi předpokládáte, že neházím jména do větru, aniž bych s tím člověkem buď promluvil, anebo mu alespoň naznačil, že taková případná nominace přichází v úvahu, ale druhá věc je, že funkce pozice evropského komisaře je natolik závažnou změnou životního stylu a natolik závažným posunem do jiných struktur, že i ten, kdo například si vezme nějaký čas na rozmyšlenou a vypadá, nebo tváří se na tu nabídku pozitivně, tak se to samozřejmě může po čase rozmyslet, takže nechme ….

Tak teď už tomu vůbec nerozumím. To znamená, že je možné, tím chce naznačit, že je možné, že by Bedřich Moldan mohl couvnout.

Já nejsem Bedřich Moldan a já znovu říkám, že tento čtvrtek já vznesu tento návrh na grémium, grémium buďto akceptuje, nebo neakceptuje tento návrh, pokud ho akceptuje, tak samozřejmě s tím budeme pracovat dále. Pro mě je to seriózní, vážný a vážně myšlený kandidát.

Zatím jste nezjišťoval podporu dalších stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, podporu především vládních stran, protože pravděpodobně definitivně ho vybere vláda českého kandidáta na prvního evropského komisaře.

Je možné, že vláda vybere kandidáta na prvního českého komisaře bez ohledu na to, co si o tom myslí opozice. Považoval bych to nicméně za nešťastné, protože jak známo, Evropskou komisi potvrzuje nebo schvaluje Evropský parlament, o tom jsme se před chvílí bavili, o tom Evropském parlamentu. Já si troufám předpokládat, že ODS bude nejsilněji zastoupenou českou politickou stranou v Evropském parlamentu a těžko si dokážu představit, že by vláda nominovala na post evropského komisaře někoho, kdo by neměl podporu nejsilnější české politické strany v Evropském parlamentu.Je například Pavel Mertlík, ti bývalí ministři, kteří byli za Českou stranu sociálně demokratickou ve vládě, jsou pro vás neprůchodní?

Pokud kladete konkrétně dotaz na jméno pana exministra Mertlíka, tak tady si myslím, mohu se stoprocentní jistotou říci, že pro nás by byl velmi obtížně přijatelný, nebo řekněme to rovnou nepřijatelný a spíše mám dojem, že vláda nebo respektive sociální demokracie by měla problémy s průchodností pana Mertlíka i uvnitř samotné vládní koalice.Teď nevím, jestli mám pokračovat a prolustrovat s vámi vašima očima jednotlivé kandidáty?

Mohl byste to zkusit a já bych zřejmě u některých dal konkrétní vyjádření, u některých byste se musel spokojit s odpovědí: no, comment.

Jiří Rusnok?

No, comment.

No, comment je neutrální, nebo jak, no, comment?

Já myslím, že všechna ta jména, která jste četl, mají jednu základní vadu nebo nedostatek, že to jsou všechno pouhé spekulace o tom, koho by sociální demokraté mohli navrhnout, koho by možná některé skupiny uvnitř vlády chtěly navrhnout, ale my se o těch jménech seriózně budeme bavit až ve chvíli, kdy například Vladimír Špidla přijde za naším předsedou Mirkem Topolánkem a řekne mu, pane předsedo podívejte se, jsou tady tři seriózně míněná jména, pojďme se o nich bavit a vy nám řekněte, zdali alespoň jedno takové jméno je pro vás průchodné. Zatím ta jména létají vzduchem bez jakéhokoliv ukotvení a bez toho, abychom s nimi mohli skutečně vážně pracovat.

Jedno jméno ukotvené je, a to jméno kandidáta KDU-ČSL, soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Ivanu Janů, váš postoj?

K tomu vám mohu říci zase svůj osobní názor, protože na grémiu ODS se toto jméno neprojednávalo, mně to připadá jako velmi zajímavý návrh.

Ale asi není nejzajímavější, pokud by neprošel Moldan, je to?

Pane redaktore …

Zkouším to.

S panem stínovým ministrem životního prostředí Moldanem je to tak, že já jsem vám skutečně řekl, že to není oficiální návrh grémia ODS, může se stát, že někdo ve čtvrtek ráno předseda ODS nebo někdo z místopředsedů přijde s tak omračujícím návrhem na evropského komisaře, že já nebudu moci říci ani slovo a jenom zvednu ruku a budu samozřejmě rád, že někdo dokázal zalovit ve vodách, které si já teď ani nedokážu představit.

Ale je to asi velmi nepravděpodobné z toho ..

To uvidíme.

Když se zaměříme na dění v Evropské unii v roce 2004, předseda Evropské komise Romano Prodi v rozhovoru pro italský list La Repubblica 2. ledna doslova řekl: „Dvourychlostní Evropská unie bude možná nezbytná, jestliže se představitelé Unie nedokáží v tomto roce dohodnout na nové evropské ústavě.“ Jak si Jan Zahradil jako místopředseda občanských demokratů a stínový ministr zahraničí interpretuje tato citovaná slova.

Já myslím, že jakkoliv s Romanem Prodim v mnoha věcech nesouhlasím, že popsal do značné míry realitu, která už existuje, protože my dvourychlostní Evropu máme a myslím, že anticipoval situaci, která může nastat a řekl bych, že je svým způsobem i docela pravděpodobné, že skutečně nastane, my tady máme v tuto chvíli země, které jsou součástí eurozóny a země, které jsou mimo eurozónu. My tady máme země, které jsou novými příchozími do Evropské unie a jejíž produktivita měřeno hrubým domácím produktem na hlavu je zhruba na polovině na padesáti procentech evropského průměru, takže tyto země, když si vezmete několik těch okruhů, tak tvoří vlastně jakousi také jinou Evropu nebo trochu jinou část Evropské unie, a to, co má na mysli pan Prodi nebo i jiní politici v Evropské unii, to si myslím, že je zřetelné. Některé země zejména Německo a Francie mají snahu teď začít vytvářet ještě hlubší stupeň unifikace a integrace, zejména pokud jde o politiku fiskální, o politiku zahraniční a politiku obrannou. Mám dojem, že na těchto úvahách se skutečně může začít ten integrační proces lámat a že něco jako dvourychlostní Evropa tady vzniknout může.

Co kdybych vám nabídl, že Romano Prodi mohl svými slovy do jisté míry vydírat, aby v roce 2004 stůj, co stůj, byla přijata takzvaná evropská ústava, nazývejme to spíše evropskou ústavní smlouvou.

Já myslím, že pokud bych přistoupil na tuto teorii, tak bych musel říci, že by to byl dosti nemoudrý způsob vydírání, protože ten by předpokládal, že všichni zúčastnění se natolik třesou hrůzou před možným vznikem dvourychlostní Evropy, že raději odkývou cokoliv, pokud jde o tu evropskou ústavu, jenom aby ke vzniku dvourychlostní Evropy nedošlo. Já se ale naopak domnívám, že v případě dvou nebo dokonce vícerychlostní Evropy se není zase až tak moc čeho obávat.

Pokud bychom dali na misku dvou vah, na straně jedné přijetí evropské ústavní smlouvy v tom nyní navrhovaném pojetí, na stranu druhou pomyslné misky vah vícerychlostní Evropu. Vy volíte vícerychlostní Evropu?

Já bych na tu otázku hrozně rád odpověděl jednoduše, ale obávám se, že vás teď budu muset zklamat. Já bych volil vícerychlostní Evropu a schválně používám ten kondicionál v případě, že by jednotná Evropa, to znamená ta, která by byla popsána nebo kodifikována tou ústavou, znamenala fiskální unii, tedy mimo jiné daňové sjednocování, že by znamenala například jednoznačně určenou bez jakékoli možnosti veta nebo nějaké národní absence zahraniční politiku a politiku obrannou. V té ústavě to zatím až tímto způsoben definováno není, obávám se nicméně, že některé prvky, které k takto unifikované Evropě směřují, tam už obsaženy jsou, takže ano, v případě, že by evropská ústava směřovala tímto směrem, já bych dával přednost tomu, čemu se kdysi říkalo Evropa ala card, to znamená různé skupiny států v různých oblastech integrované do různého stupně, tak jak to vyhovuje jejich národním zájmům.

Premiér Vladimír Špidla po neúspěšném summitu o evropské ústavní smlouvě v Bruselu k tezi takzvané dvourychlostní Evropy uvedl:

Vladimír ŠPIDLA /ukázka/:

Naší politikou je intenzivní prací dosáhnout toho, aby se Evropa nezměnila na dvourychlostní Evropu, ale pokud k tomu tak dojde a bude to z logiky věci daný proces, tak je naší politikou být u toho, být tam, kde je rychlost větší.

Třináctý prosinec, slova premiéra Vladimíra Špidly po neúspěšném bruselském summitu. Jak by vláda měla postupovat teď, Jane Zahradile?

Především bych chtěl říci a teď s plnou vážností, že absolutně stoprocentně nesouhlasím s panem předsedou vlády v tom, co řekl a myslím si, že pokud někdy vláda překročila nějaký pomyslný mandát, který měla, jakkoliv byl ten mandát volně záměrně, bych řekl volně definován, tak to bylo v těchto slovech premiéra, premiér neměl v žádném případě sebemenší právo říkat něco o tom, že v případě vzniku dvourychlostní Evropy my se připojíme k tomu rychlejšímu jádru tedy k tomu německo-francouzskému integračnímu jádru, to je podle mého názoru základní spor, který se povede na české politické scéně v příštích měsících a letech a já mohu pouze zopakovat, že s předsedou vlády v této věci nesouhlasím a politika ODS je diametrálně odlišná v této věci, to co by měla dělat česká vláda, je jasné. Česká vláda by především neměla dopustit zhoršení našich podmínek oproti tomu, co bylo vyjednáno v přístupové smlouvě, o tom jsme se v několikrát v uvozovkách „pohádali“ ve sněmovně, my tvrdíme, že evropská ústava tu pozici České republiky zhoršuje, oni tvrdí, že ji naopak zlepšuje, já myslím, že celonárodní debata na toto téma a seriózní debata nás ještě čeká, ale byl bych velmi rád, aby tady nezaznívala dopředu taková slova, jako že se přidáme do nějakého tvrdého integračního jádra, protože to skutečně premiér neměl právo vyslovit.

A to bude hlavní téma i těch diskusí, které se odehrají a o níž se shodli prezident a premiér?

Je to možné, nemyslím si v každém případě, že to bude hlavní téma evropských voleb, protože celá ta otázka evropské ústavy bude podle mého názoru otevřena až po evropských volbách, ta ústava je v tuto chvíli u ledu a já mám pocit, že teprve v druhé polovině letošního roku dojde ke znovuotevření debaty na toto téma.

Místopředseda občanských demokratů, stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil, host Interview BBC. Děkuji za váš čas, na shledanou.