host pořadu Radifórum

Z médií

Moderátor (Jan Pokorný):I toto pondělní Radiofórum začíná ve složení Jan Pokorný a Petr Nováček. Hostem je Jan Zahradil, první místopředseda ODS, stínový ministr zahraničí za tuto stranu a po dnešku i číslo jedna na kandidátce občanských demokratů pro červnové volby do Evropského parlamentu. Dobrý podvečer. 

Moderátor (Petr Nováček):Pane místopředsedo, Občanská demokratická strana se pokládá za stranu proevropskou, zároveň se ale netají svými zásadními výhradami k dnešní podobě Evropské unie. Čím, za těchto okolností chcete přesvědčit příznivce vaší strany, aby se červnových voleb do Evropského parlamentu zúčastnili? 

Host (Jan Zahradil): Asi neočekáváte, že vám teď tady budu detailně popisovat celou volební strategii, nebo různé fígle. 

Moderátor (Petr Nováček):Můžete prozradit ty principy, když chcete. 

Host (Jan Zahradil): ….kterými by se ta volební kampaň měla ubírat. Já, nicméně mám pocit, že bude stačit, když zejména našim voličům, dokážeme vysvětit, že Evropský parlament je těleso, které má určité pravomoci, které není nedůležité, z hlediska dopadu na naše každodenní životy, protože se v něm schvaluje, nebo spolu schvaluje, poměrně značná část té, takzvané, primární evropské legislativy. Proto je dobré moci tento proces nějakým způsobem ovlivnit. A to, že naši kandidáti jsou, podle našeho názoru, těmi nejlepšími, kteří by tak mohli činit, o tom se budeme snažit naše voliče přesvědčit. 

Moderátor (Jan Pokorný):Také se říkává, že zahraniční politika začíná většinu občanů zajímat až ve chvíli, kdy selhává, nebo kdy je tam nějaký problém. Mohl by být, podle vás, toto důvod, jak přesvědčit veřejnost k účasti na červnových volbách do Evropského parlamentu? 

Host (Jan Zahradil): Myslím, že Evropská unie, jako taková, není tak úplně záležitostí zahraniční politiky, nebo nesouvisí s tím zcela jednoznačně. To, co se v Evropské unii odehrává, třeba v oblasti vnitřního trhu, to se netýká vůbec zahraniční politiky. To se týká prostě každodenního života, každého z nás, od toho, jestli bude možné více zboží sem dovážet nebo vyvážet, za jaké ceny se to zboží bude prodávat, kdo bude nebo nebude moci odjet někam pracovat a studovat a podobně. To nejsou zahraničně politické, ale řekl bych, výsostně vnitropolitické problémy. 

Moderátor (Petr Nováček):U toho právě jsme. Protože je tu ještě ta možnost, že ta složitější, zahraničně politická témata, převedou politické strany právě do vnitropolitické roviny, do testu důvěryhodnosti Špidlovy vlády. Mimochodem na vašem kongresu ODS v Luhačovicích se o tom několikrát hovořilo. Co, jako první místopředseda občanských demokratů považujete za důležitější? Vnitropolitickou a nebo zahraničně politickou rovinu evropských voleb? 

Host (Jan Zahradil): Podle mého názoru v tuto chvíli jednoznačně vítězí ta rovina vnitropolitická. Nejenom proto, že se týká výrazně větší části populace, nejenom České republiky, ale i těch ostatních evropských zemí, ale také proto, že ta zahraničně politická problematika, třeba otázka jednotné obrany nebo jednotné zahraniční politiky, je v Evropské unii výrazně méně propracována, je v podstatě stále ještě téměř v plenkách a proto nemá takový dopad na naše každodenní životy. Směrnice, týkající se jednotného trhu určitě takový dopad mají, mít budou a pokud bude směrnic a evropské legislativy přibývat, tak se samozřejmě tento dopad bude jenom zvětšovat. 

Moderátor (Jan Pokorný):Na druhou stranu vzato, i prakticky, tak zahraniční politika a nejrůznější problematiky Evropské unie asi neoslovují tolik voličů v České republice, jako ta domácí témata. Takže, připouštíte, že by svým způsobem mohla být ta kampaň z vaší strany vedena jako test důvěry ve Špidlovu vládu? 

Host (Jan Zahradil): Já bych… 

Moderátor (Jan Pokorný):Jako možná zkouška na ty volby, které budou následovat. Zejména do krajských zastupitelstev. 

Host (Jan Zahradil): Já bych nepoužil přímo slovo test. Když se podíváte na volby do Evropského parlamentu ve všech evropských zemí, tak zjistíte, že aniž by ty politické strany v nich kandidující o to nějak zvláště stály nebo dokonce to nějak uměle vyvolávaly, tak většina populace sama o sobě používá tyto volby jako určitý test vládní popularity v mezidobí mezi jedněmi a druhými parlamentními volbami. Je možné, že česká veřejnost k tomuto testu přistoupí také. Já myslím, že to nebude ODS, která je k tomu bude vysloveně vyzývat. My bychom přece jenom rádi… 

Moderátor (Jan Pokorný):Kdo by to tedy byl, kdyby je ODS nevyzývala? 

Host (Jan Zahradil): To nemyslím, že je zapotřebí veřejnost vyzývat. Veřejnost to buďto pochopí jako možnost vyjádřit vlastně poprvé, po dvou letech, co si myslí o Špidlově vládě a v tom případě bude hlasovat určitým způsobem a nebo naopak pochopí celou záležitost jako možnost vyjádřit se o Evropské unii nebo o různých aspektech evropské integrace. V tom případě bude také hlasovat určitým způsobem. Možná odlišným od toho způsobu prvního. 

Moderátor (Petr Nováček):Pane místopředsedo, já si teď dovolím položit za sebou dvě otázky. Ta první zní takto: Naši posluchači sledují výzkumy volebních preferencí. Ať jde o kteroukoliv renomovanou agenturu, občanští demokraté již dlouhou dobu v těchto průzkumech zaujímají první místo. Mne by zajímalo, jaký je vztah, podle vás, mezi tímto indikátorem, tedy výsledky volebních preferencí, které jsou měřeny, pokud jde o vztah k Poslanecké sněmovně a volbami do Evropského parlamentu, respektive tím, že celá Česká republika bude představovat jeden volební kraj, jeden volební celek? Signalizují ty dnešní preference možný výsledek v tom červnu? 

Host (Jan Zahradil): Nejsem sociolog a musím se upřímně a poctivě přiznat, že nevím, jestli tady bude nějaká korelace mezi současnými preferencemi a výsledky voleb do Evropského parlamentu. Bude to, podle mne, záviset především na volební účasti. Bude to záviset na volební účasti voličů jednotlivých politických stran a pokud se nám, tedy ODS, podaří přesvědčit zejména naše voliče, aby přišli, tak o dobrý výsledek obavy nemám. 

Moderátor (Petr Nováček):Teď ta druhá otázka, jestli Honzo dovolíš. Právě proto, že c 

Moderátor (Jan Pokorný):Pardon, jenom vysvětlím posluchačům, že to oslovení, Honzo, patřilo mně. Pane Zahradil, vy jste nositelem stejného křestního jména. 

Moderátor (Petr Nováček):Ježíšmarijá, urážka majestátu? Pane místopředsedo, teď ta druhá otázka, protože celá republika bude jeden volební kraj, s jednou kandidátkou pro každou volební stranu, tak nám ale neuniklo, když jsme se dozvěděli o některých jménech, jež se objevují na vaší kandidátce pro Evropský parlament, že jaksi ta kandidátka bude zohledňovat regionalitu. To znamená, že se na ní objevují regionálně známé a vážené osobnosti. Mne by zajímalo, jestli je to součást předvolební taktiky vaší strany a nebo také uplatnění zásady subsidiarity, což je jeden ze svatých principů Unie. 

Host (Jan Zahradil): Myslím že takto sofistikovaně jsme k tomu nepřistupovali. Určitě jsme měli v patrnosti, že není možné, aby ta kandidátka byla na prvních deseti místech složena ze samých Pražáků, přestože je možné, že její podstatná část se bude odehrávat zejména v Praze nebo v některých velkoměstech. Určitě jsme chtěli zapojit i regionální osobnosti, ale takové, které jsou viditelné nebo které už mají něco za sebou a určitě jsme chtěli zapojit také lidi, kteří nejsou profesionálními politiky z toho, v tom pravém smyslu slova. Proto také najdete na naší kandidátce osobnosti z akademické sféry. 

Moderátor (Petr Nováček):Vysokoškolské pedagogy. 

Host (Jan Zahradil): Ano. To, že je tam určitý prvek regionální vyváženosti, dejme tomu mezi Čechami a Moravou, to si myslím, že je přirozené. Na druhou stranu, jak asi víte, máme 14 krajů nebo 14 regionů, takže už jenom z tohoto principu je jasné, že nebylo možno uspokojit všechny regiony tak, aby se jejich čelní kandidáti dostali alespoň na potenciálně volitelná místa. Mně to může být v některých případech líto, ale dohodli jsme se, jak na grémiu, tak na výkonné radě, že takto kandidátku postavíme, že takto je akceptovatelná a přijatelná pro všechny . Myslím, že ten výsledek, z hlediska vyváženosti regionální, osobnostní, profesní, že je prostě dobrý a že bude pro veřejnost přitažlivý. 

Moderátor (Jan Pokorný):Zatímco Evropský komisař nominovaný za Českou republiku by měl v Evropské komisi obhospodařovat určitý resort, řekněme v celoevropském zájmu, tak našich 24 poslanců v Evropském parlamentu by mělo hájit to, čemu se říká, české národní zájmy. Jak to, podle vás, budou nebo mohou dělat, když něco jiného si pod tím představuje vládní koalice, něco jiného opozice a vy? 

Host (Jan Zahradil): Já myslím, že každý samozřejmě bude národní zájmy hájit podle toho, co pro tyto národní zájmy bude považovat za nejprospěšnější. Může se stát a také se už stalo a určitě se ještě i stane, že jak vládní koalice nebo její zástupce, tak opozice se shodne na některých záležitostech. To, konec konců můžeme dokumentovat na některých příkladech a pak je zcela ale jisté a zřetelné, že na některých věcech se prostě shodnout nemůžeme, protože máme odlišný koncepční pohled na evropskou integraci, jako takovou. Pravdou je, že Evropský parlament je v podstatě protihráčem Evropské komise. To znamená, že čeští poslanci v Evropském parlamentu nebudou žádným spoluhráčem toho českého komisaře v Evropské komisi, ale že budou spíše jeho kontrolorem nebo kontrolory všech těch komisařů a že komise a Parlament, mají prostě role rozdílné a jasně definované. 

Moderátor (Petr Nováček):Pane místopředsedo. Už jste se před chvílí zmínil o tom, že si dovedete představit shodu v určitých, řekněme dílčích tématech poslanců zvolených za různá naše politická uskupení v Bruselu a ve Štrasburku. Mne by zajímalo, co říkáte tomu, je v českých poměrech možné či nemožné, dosáhnout širší, politické, nebo dokonce široké politické shody o globálních obrysech české, zahraniční politiky tak, jako to třeba je občas vidět ze sousedního Polska? 

Host (Jan Zahradil): Přesvědčen jsem, že to určitě možné je a někdy se to dokonce ukazuje, dokonce v takové podivné realitě, kdy najednou je po nás žádáno, tedy myslím tím po parlamentní opozici, konkrétně po ODS, abychom jakoby zasuplovali v těch věcech, kde ta shoda je možná, chybějící hlasy vládní koalice, zejména z řad tábora Sociální demokracie a to zejména v těch otázkách vojenského charakteru, záležitostí misí, které vysíláme do zahraničí, záležitosti související s naší angažovaností Severoatlantické aliance a podobně. Čili, jak je vidět, tak v této strategické hře nebo ve strategických úvahách, určitě většinová část vládní koalice a ODS je schopna najít určitou shodu. Já myslím, že je to dobré znamení. Ještě lepší znamení by bylo, kdyby vládní koalice dokázala v těchto věcech vystupovat jednotně. 

Moderátor (Jan Pokorný):Už tu padla zmínka o českém zástupci v Evropské komisi. Jak máme, pane místopředsedo ODS, Jane Zahradile, rozumět například tomu, že ODS na komisaře nominovala profesora Bedřicha Moldana, muže s výrazně, teď se omlouvám, měkčím odésovským myšlením, než jaké reprezentujete třeba vy, lídr kandidátky do Evropského parlamentu? 

Host (Jan Zahradil): To je, podle mého názoru, logické a vyplývá to z již popsaného rozdílu mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Já bych asi těžko mohl být navrhován za člena Evropské komise, protože považuji za svůj úkol něco jiného. To je hájení těch českých, národních zájmů v Evropském parlamentu. Pan Moldan, nebo kdokoliv jiný, kdo se stane eventuelně za Českou republiku komisařem, tak tam není proto a nebude tam proto, aby kopal za Českou republiku, ale, obrazně řečeno, aby kopal za Evropskou komisi. To znamená. Dochází i k takovým paradoxům nebo k takovým kuriozitám, že někdy se evropští komisaři nebo Evropský komisař musí postavit proti své vlastní zemi, která ho tam nominovala v situaci, kdy má pocit, že ta země neplní všechny smluvní závazky, nebo že se nechová v souladu se smlouvami o Evropské unii a podobně. To, že pan Moldan má měkčí názor na některé aspekty evropské integrace, to je pravda. S tímto vědomím jsme ho do Evropské komise nominovali, protože jsme nechtěli nominovat kmenového člena ODS, který by, řečeno slovy bývalého předsedy ODS, Václava Klause, disponoval nějakým sto procentním odésovským myšlenkovým schématem, ale někoho, kdo by byl přijatelný i pro vládní koalici právě proto, že to jeho myšlenkové schéma je trochu odlišné. 

Moderátor (Petr Nováček):Já se za chvíli, když to půjde a tady, můj nadřízený dovolí, ještě vrátím k obhajobě českých, národních zájmů. S kým a jak na evropském fóru? Teď se vás zeptám na toto. Návrh na českého zástupce v Evropské komisi podá vláda. Pane místopředsedo a stínový ministře zahraničních věcí ODS, existují nějaké známky toho, že předtím bude vládu zajímat i stanovisko opozičních stran, konkrétně strany vaší? 

Host (Jan Zahradil): Zdá se, že takové známky neexistují navzdory prohlášení premiéra Špidly, že bude jméno budoucího českého komisaře konzultovat s opozicí. Dnes jsme tedy s lítostí museli na výkonné radě konstatovat, že pan premiér tento svůj slib nedodržel. 

Moderátor (Jan Pokorný):Jak si vysvětlujete to, že vedení ČSSD nominovalo na komisaře bývalého ministra životního prostředí, Miloše Kužvarta a nikoliv například, bývalého ministra zahraničí a předsedu Valného shromáždění OSN, Jana Kavana a nebo bývalého premiéra, Miloše Zemana, který má rovněž mezinárodně politické zkušenosti a dobré jméno i za hranicemi naší republiky. Prosím, neodpovídejte, že je to věc sociálních demokratů, ať se na to zeptáme premiéra Špidly. 

Host (Jan Zahradil): Jediné vysvětlení, které jsem schopen k tomu dát je to, že je to skutečně odraz jakýchsi vnitrostranických hrátek uvnitř Sociální demokracie. Soupeření jednotlivých vlivových skupinek nebo klanů uvnitř této strany a vzájemné vyblokovování těchto vlivových skupinek. Miloš Kužvart, možná ani ne tak vlastní zásluhou jaksi je tím člověkem, na kterého ten post Evropského komisaře najednou v Sociální demokracii vybyl v situaci, kde se všichni ostatní, takzvaně vyblokovali. Já myslím, že je to ten nejnešťastnější a nejméně vhodný způsob, jak nominovat budoucího českého komisaře, ale jak je vidět, tak pan Špidla je pevně rozhodnut převálcovat jak své koaliční partnery ve vládě, tak i opozici a já bych tady použil zase slov, která už byla jednou řečena. Hladovku rozhodně kvůli panu Kužvartovi nikdo z nás držet nebude. Že bychom z toho skákali radostí, to také nikdo z nás dělat nebude. Celkově to poskytne pouze vizitku o personální práci této vlády. Zejména Sociální demokracie. 

Moderátor (Jan Pokorný):Petr Nováček se může vrátit teď ke svému oblíbenému tématu, ochrana českých, národních zájmů. 

Moderátor (Petr Nováček):Já děkuji, protože o ty půjde zejména v Evropském parlamentu, jak už jste nám vysvětlil a nikoliv v Evropské komisi. Pane místopředsedo, Špidlova vláda pokládá za mimořádně přátelské vztahy se sousedním Německem, které si ovšem společně s Francií zakládá v Evropské unii na, mírně řečeno, výsadní pozici. Může, či nemůže být právě Německo našim spojencem, spojencem českých, národních zájmů v Evropské unii? Co myslíte? 

Host (Jan Zahradil): Já myslím, že Německo, lépe řečeno, některé německé, politické síly, v některých konkrétních tématech našimi spojenci být mohou. V jiných, konkrétních tématech se zase asi budeme tvrdě střetávat. Mám-li to uvést na konkrétním příkladu. Je známo, že například německé strany CDU CSU jsou členy strany lidové, tedy evropské lidové strany a její frakce v Evropském parlamentu. Tato frakce, mimo jiné, prosazuje například výrazné snižování daňové zátěže, deregulaci evropského ekonomického prostředí, odstraňování obchodních bariér, což jsou všechno programové teze, se kterými se ODS může sto procentě ztotožnit a v těchto věcech určitě budeme s touto frakcí spolupracovat. Na druhou stranu, stejné strany, tedy CDU CSU ve frakci evropské lidové strany prosazují věci týkající se poválečné minulosti. Víme všichni, o které problémy se jedná. Revize poválečné legislativy, kde se shodnout nemůžeme a kde se v žádném případě nedohodneme. Takže já bych to bral selektivně. Nemyslím si, že v Evropském parlamentu se můžeme spojit konkrétně s některou zemí. Spíše jde o to, abychom si vybrali správného, politického partnera z té, které země a ještě ani to neznamená, že se s takovým, politickým partnerem musíme shodnout ve všem všudy na 100 procent. Prostě bude to případ od případu. 

Moderátor (Jan Pokorný):Šest telefonických otázek pro výše jmenovaného na telefonních číslech: 221552155 a 221552255. Živé telefonáty, které teď budeme vysílat, nejsou redigovány a vyjadřují osobní názory posluchačů. 

Moderátor (Jan Pokorný):Dobrý podvečer. 

Dotaz posluchače:Dobrý den, tady je František Moka, Prostějov. Mé otázce bude předcházet taková připomínka jedné události z loňského Parlamentu, kdy se hlasovalo o udělení návrhu na udělení státních vyznamená, tak ODS jednotně s komunisty vyřadilo jméno Pavel Vonk. To znamená člověk, který zemřel za svobodu a demokracii v této zemi. To znamená, alespoň pro mne to tedy znamená někdo, kdo prezentuje i náš národní zájem, protože národ, který si neváží lidí, kteří položili za jeho svobodu a za hodnoty život a nevím potom, co je to za národní zájem? Tak se pana Zahradila chci zeptat, zda v tom Evropském parlamentu bude ODS také spolupracovat s komunisty a zda dokonce neuvažují o nějaké společné koalici? Děkuji. 

Moderátor (Jan Pokorný):Děkujeme za otázku. Druhý telefonát. Dobrý podvečer. 

Dotaz posluchače:Stanislav Libovický, Praha 2. Pane místopředsedo. Ocenil jsem před několika lety na úřadu Akademie věd vaše vystoupení při zasedání Sisyfa, jenž jsem spolu zakládal. Zákony o českém zdravotnictví uvádějí, že léčení našich pacientů je založeno na vědeckých metodách, čímž se Ministerstvo zdravotnictví ovšem neřídí. Odůvodňuji to postojem Evropské unie. Například normalizací direktiv 92/72/EESC a 982/74/EEC z 5.1.1998, jež umožnilo zavádění okultních, mystických metod do zdravotnictví. 

Moderátor (Jan Pokorný):Pane Libovický, prosím přistupte k otázce. Děkuji. 

Dotaz posluchače:Už je otázka. Je možno se proti tomu bránit? Děkuji, nashledanou. 

Moderátor (Jan Pokorný):Hezký večer. Třetí telefonát. My nasloucháme vám. 

Dotaz posluchače:Dobrý večer. Já bych měl takový dotaz na pana Zahradila. V čem jim konkrétně vadí pan Miloš Kužvart, jako kandidát na Evropského komisaře? Já jsem nikdy nevolil žádnou levicovou stranu a ani Sociální demokracii. Vždy jsem volil pravici. Docela bych byl rád, kdyby se pan Kužvart stal Evropským komisařem ze dvou důvodů. Jednak si myslím, že je to kvalitní člověk, který se osvědčil svými zásadovými postoji jako ministr životního prostředí a jednak proto, že bych byl velice rád, kdyby na pana Moldana zbylo místo ministra životního prostředí v budoucí, české vládě. Protože si myslím, že je to rovněž kvalitní kandidát a nevím o žádném srovnatelném kandidátovi, kterého by měla ODS na tento post. 

Moderátor (Jan Pokorný):Děkujeme za otázku. Čtvrtý dotaz. Vítejte. 

Dotaz posluchače:U telefonu Vlaštůvka, Praha. Já bych doporučil panu předřečníkovi, že by asi bylo možná docela vhodné, v případě nominace komisařů, si prověřit spolupráci pana Moldana jako spolupracovníka STB a na druhé straně pan Kužvart se velice osvědčil v rámci se spoluprací s Německem, jako reprezentant proti národní politiky. Děkuji. 

Moderátor (Jan Pokorný):Pátá otázka. 

Dotaz posluchače:Dobrý večer. Zdeněk Jan u telefonu. Já bych chtěl poprosit pana Zahradila, kdyby mi stručně mohl vyjmenovat, pět českých národní zájmů, které hodlá obhajovat? Absolutně nechápu, co je český, národní zájem? On říká, že je to jeho priorita a jejich obhajoba v Parlamentu. Kdyby mi mohl stručně a jasně je vyjmenovat. Děkuji. 

Moderátor (Jan Pokorný):Pět jich chcete, rozuměl jsem dobře? Šestý dotaz. Nasloucháme vám. Dobrý podvečer. 

Dotaz posluchače:Dobrý večer. Tady Bretschneider. Já jsem se chtěl zeptat pana místopředsedy, jak Polsko mělo svoje výhrady se Španělskem, jaký je rozdíl mezi tím ustanovením uvnitř a tím, co se teď navrhuje a proč jako, to jistě o tom nerozhoduje pan Zahradil, ale proč naše vláda nepodpořila polské stanovisko? 

Moderátor (Jan Pokorný):Děkujeme za otázku i za těch 5 předchozích. 

Moderátor (Petr Nováček):Já se pokusím ty poznámky skutečně po sobě přečíst. První. Pan posluchač připomínal, že jste společně s komunisty, tedy ODS vyřadili z kandidátů na státní vyznamenání Pavla Vonku. On má za to, že kdo si neváží vlastních dějin, vlastního národa, tak si těžko může vážit čehokoliv jiného. Zajímá ho, zda-li i v Evropském parlamentu, tak to řekl, míníte spolupracovat s komunisty? 

Host (Jan Zahradil): To obvinění musím odmítnout. Já si nepamatuji, že by ODS ve spolupráci s komunisty vyřadila Pavla Vonku z návrhu na státní vyznamenání. Kromě toho, to se neodehrává v Parlamentu, ale předtím se to odehrává na jednáních v uzavřené komisi. Takže já o tom velmi pochybuji. Samozřejmě komunisté mají v Evropském parlamentu svoji vlastní frakci. My máte také svoji vlastní frakci a vlastní klub. Takže je to absurdní, co tady zaznělo. 

Moderátor (Petr Nováček):Pal Libovický. Já to zkrátím. Ptá se, co činit proti tomu a vůbec činit něco proti tomu, když se u nás zavádějí okultní metody léčení? 

Host (Jan Zahradil): Tyto alternativní metody léčení, které jsou předmětem kritiky z nejrůznějších stran. Já také nejsem jejich příznivcem. Na druhou stranu musím v tuto chvíli respektovat, že evropská legislativa do určité míry umožňuje legální používání těchto alternativních metod. Já si myslím, že je zapotřebí různým léčitelům nebo tedy různým okultním šarlatánům čelit spíše osvětou než potom nějakými zákazy. Nelíbí se mi, že nevědecké metody jsou stavěny na roveň vědecké úrovni medicíny. 

Moderátor (Petr Nováček):Pane místopředsedo, čím konkrétně vám vadí Miloš Kužvart, jako kandidát do Evropské komise? Ten pan posluchač připomíná, že by tam nejspíše patřil, protože pana Moldana, kandidáta ODS on by si dovedl představit jako vynikajícího ministra životního prostředí České republiky. Prý mnoho takových, jiných nemáte? 

Host (Jan Zahradil): Pan Moldan je, řekl bych, těžká váza, zatímco pan Kužvart ve srovnáním s ním je, já nevím, jestli mám říci ten termín muší váha nebo středně lehká váha, ale právě proto, že pan Moldan je výrazně kvalifikovanější, zkušenější, obratnější a mezinárodně známější, tak se domníváme, že právě on by mohl žádat v Evropské komisi životního prostředí vědy a výzkumu s tím, že bychom v tom případě o něj bezesporu přišli, jako o kandidáta na ministra životního prostředí. Ještě musím odmítnout, když už jsme u toho, hned to další obvinění. Pan Moldan nebyl spolupracovníkem Státní bezpečnosti. My tento problém známe. Pan Moldan byl kdysi dávno, na začátku devadesátých let veden v kategorii C jako kandidát tajné spolupráce bez svého vědomí a navíc tato kategorie byla už dávno novelou lustračního zákona zrušena. Takže pan Moldan v tomto ohledu je zcela čistý a bezúhonný. 

Moderátor (Petr Nováček):Jinak to téma bylo vyřešeno poté, co pan Moldan odešel z Pithartovy vlády. To si posluchači možná vzpomenou ještě, když jste se dotkl toho čtvrtého dotazu, tak tomu se zdá, že pan Kužvart právě nereprezentuje český, národní zájem, neboť, jak jsem vyrozuměl, příliš vychází vstříc sousednímu Německu. Chcete k tomu něco říci? 

Host (Jan Zahradil): K tomu nic říci nechci. Já myslím, že pan Kužvart spíše nereprezentuje tu úroveň odbornosti a řekněme, politické zběhlosti, kterou by Evropský komisař měl mít. 

Moderátor (Petr Nováček):Už jsme se zase dostali k českým, národním zájmům. Prý jich máte vyjmenovat 5. Já vám držím palce. 

Moderátor (Jan Pokorný):My je budeme zaznamenávat, protože při našich dlouhých, nočních hovorech také bychom….. 

Moderátor (Petr Nováček):Já vám držím palce, protože už od doby koncepce Ministerstvo zahraničních věcí a zahraniční politiky někdy v roce 1996, je to velmi frekventované spojení slovní, ale vymezit ho, je asi z hlediska filozofického, politologického velmi obtížné. 

Host (Jan Zahradil): Může to být obtížné. Já zkusím vyjmenovat 5 konkrétních oblastí, které podle mého názoru jsou součástí českých, národních zájmů. Respektive neodevzdat tyto záležitosti na úroveň Evropské unie je v zájmu České republiky. Takže v národním zájmu České republiky je, podle mne, ponechat si daňovou suverenitu, ponechat si suverenitu v oblasti zahraniční politiky, ponechat si suverenitu v oblasti obranné politiky, ponechat si suverenitu v oblasti sociálního zabezpečení, v oblasti zdravotního zabezpečení a v oblasti pensijního zabezpečení. Dále nepřipustit přepisování nebo překrucování evropských dějin, respektive některých jejich bolestných momentů, jako jsou třeba ty poválečné záležitosti spojené s tak zvanými Benešovými dekrety. Myslím, že jsem vyjmenoval dokonce více než 5 těchto oblastí. 

Moderátor (Petr Nováček):Já se vás musím na něco zeptat. Použil jste obratu, překrucovat dějiny a když dovolíte, já ten obor kdysi vystudoval. Historici ovšem mívají problém s tou, takzvanou, novou interpretací určitých historických událostí, protože nikdy není vyloučeno, že se objeví nějaká nová fakta, nějaké nové archivní dokumenty, které si to přímo vynutí. 

Host (Jan Zahradil): To je bezesporu pravda. To já připouštím. Na druhé straně vyvozovat z nějakých nových, historických objevů nebo z toho, že v archivu se dozvíme něco, co jsme ještě nevěděli, vyvozovat z toho pro přítomnost a zejména pro budoucnost politické nebo právní důsledky, je podle mého názoru, nemožné. Minulost mohou zkoumat historici, odborníci, může se přitom ještě na leccos přijít, ale vyvozovat z toho cokoliv, co by mělo právní nebo majetkové nebo ekonomické dopady pro naši současnost a budoucnost, je prostě nepřijatelné. 

Moderátor (Petr Nováček):Poslední pan posluchač upozornil na výhrady Polska, Španělska. Tak je spojil vůči návrhu smlouvy o Evropské ústavě. Zajímalo by ho, jaký je rozdíl mezi oním dokumentem a mezi tím, co bylo dohodnuto v ZNIS? Pak položil otázku, proč jsme se my nemohli připojit, nebo nepřipojili k Polsku? 

Host (Jan Zahradil): Rozdíl mezi takzvanou Evropskou ústavou a smlouvou ZNIS, což je smlouva, která definuje současný stav Evropské unie. Je, podle mého názoru, značný. Nestihnu to tady vyjmenovat v několika sekundách. Prostě skutečností je, že ta nová, smluvní úprava posouvá výrazně charakter Evropské unie k tomu nadnárodnímu principu. Myslím si, že Poláci i Španělé měli oprávněné výhrady. Zejména proti změně hlasovacího systému v Evropské radě, což je vrcholný, exekutivní orgán Evropské unie, že jsme měli podpořit zejména stanovisko Polska, že jsme měli si uvědomit, že Polsko je naším, důležitým spojencem ve střední Evropě a zároveň výrazně atlanticky orientovaným spojencem. To, že to česká diplomacie neudělala a že tak, jaksi lavírovala mezi dvěma pozicemi, to myslím byla chyba, která se nám ještě v budoucnu vymstí. 

Moderátor (Jan Pokorný):Ještě bych se zeptal pane místopředsedo na jednu věc. V případě, že byste uspěl při volbách do Evropského parlamentu, tak jste dnes do médií řekl, že už byste neusiloval na příštím sjezdu o žádnou stranickou funkci a nechal byste si funkci stínového ministra. To znamená, že hypoteticky, kdyby příští vládu sestavovala Občanská demokratická strana, vy byste mohl být jedním z kandidátů na post ministra zahraničních věcí, neřku-li tím hlavním? 

Host (Jan Zahradil): Je to skutečně tak. V podstatě existuje jakýsi příslib nebo domluva moje a pana předsedy Topolánka, že pokud bude on tím budoucím premiérem nebo tím, kdo by eventuálně sestavoval koaliční vládu pod vedením ODS a pokud by nám volební výsledky umožnily obsadit funkci ministra zahraničí, takže by byla nabídnuta mně a já bych se v tom případě, po těch dvou letech, z Evropského parlamentu, vrátil, protože tato funkce je mojí nejvyšší ambicí. Je zcela logické, že v takovém případě, v případě, že budu trávit poměrně dost času v Evropském parlamentu a navíc budu sedět v grémiu ODS, tedy ve vrcholném, stranickém orgánu jako předseda euro klubu poslanců ODS, tak bych neměl okupovat asi ještě jednu stranickou funkci navíc. To znamená, že jsem skutečně řekl výkonné radě, že nebudu v tom případě kandidovat znovu na funkci prvního místopředsedy na kongresu letos v prosinci.